Princ Harry rezignoval! Jsme v šoku, napsal v prohlášení

Princ Harry
Princ Harry, foto: Instagram/The Royal Family
Klára Marková 26. března 2025 11:48
Sdílej:

Princ Harry oznámil svou rezignaci z africké charity Sentebale, kterou spoluzaložil v roce 2006, kvůli vnitřním sporům v organizaci. Spolu s ním odstoupil i jeho dlouholetý spoluzakladatel, princ Seeiso z Lesotha.

Oba své rozhodnutí zdůvodnili rozkolem mezi správní radou a předsedkyní organizace, právničkou Sophie Chandaukou, která se svého postu odmítla vzdát, přestože na to byla správní radou vyzvána. „To, co se stalo, je neuvěřitelné. Jsme v šoku, že k tomu muselo dojít, ale máme odpovědnost vůči lidem, kterým Sentebale pomáhá,“ uvedl Harry v prohlášení.

Krize v Sentebale vyvrcholila hromadnou rezignací pěti členů správní rady, kteří uvedli, že kvůli „ztrátě důvěry v předsedkyni“ již nevidí jiné východisko. Chandauka však jejich tvrzení odmítá a tvrdí, že se stala obětí mocenských her.

Podle ní čelila pokusům o odstranění poté, co upozornila na „slabé řízení, zneužívání pravomocí, šikanu a snahy o zakrývání problémů“. Její slova podtrhuje i skutečnost, že britský Nejvyšší soud dočasně zablokoval snahu správní rady o její odvolání.

Sentebale, jehož název znamená „Nezapomeň na mě“, se od svého vzniku zaměřuje na pomoc dětem žijícím v chudobě a s HIV/AIDS v Lesothu a Botswaně. Krize v jeho vedení tak vyvolává otázky ohledně dalšího fungování organizace.

Britská Charity Commission už oznámila, že se situací v Sentebale zabývá a posuzuje, jaké regulační kroky budou zapotřebí. Přesto charita oficiálně tvrdí, že k žádné rezignaci ze strany Harryho zatím nedošlo a že plánovaná reorganizace vedení probíhá podle plánu.

Princ Harry, který si Sentebale ponechal jako jednu z mála patronací poté, co se v roce 2021 vzdal většiny svých královských povinností, tak čelí dalšímu otřesu ve své charitativní kariéře. Celý spor zároveň vrhá nepříznivé světlo na řízení neziskových organizací spojených s britskou královskou rodinou. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Katastrofální požáry už děsí i politiky. Připouští hrozbu pro celou Evropu

Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.

Novinky
Ilustrační foto

Jak ochránit své děti před demencí? Vědci radí rodičům, jakou zásadní chybu nedělat

Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.

Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.