V ruském městě Balašicha, ležícím východně od Moskvy, došlo k vážnému incidentu, který podle místních médií skončil smrtí vysoce postaveného ruského armádního důstojníka. Server The Guardian s odkazem na ruské zdroje informoval, že exploze automobilu připravila o život generálmajora Jaroslava Moskalika, zástupce šéfa Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.
Oficiální ruské orgány zatím smrt důstojníka nepotvrdily a podrobnosti o incidentu zůstávají nejasné. Státní agentura TASS uvedla, že výbuch vyšetřují kriminalisté a experti na forenzní analýzu. Později dodala, že podle záchranných složek šlo o nastraženou výbušninu naplněnou kovovými střepinami.
Incident se odehrál v době, kdy do Moskvy dorazil americký mírový vyslanec Steve Witkoff, aby jednal s ruskými představiteli včetně prezidenta Vladimira Putina o mírovém plánu navrženém Donaldem Trumpem. Washington tlačí na rychlý průlom ve vyjednávání ještě před dosažením prvních sto dnů Trumpova prezidentského mandátu příští týden.
Prezident Trump ve čtvrtek poprvé veřejně a ostře kritizoval ruský útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně dvanáct obětí. „Vladimire, přestaň!“ vzkázal Trump směrem k Putinovi, čímž zaujal mimořádně neobvykle konfrontační postoj vůči Moskvě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přesto nadále tvrdí, že Moskva má zájem na dosažení dohody. V rozhovoru pro CBS News vyzdvihl Trumpa jako jediného světového lídra, který rozumí skutečným kořenům konfliktu, přičemž zároveň připustil, že některé detaily dohody je stále třeba doladit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však i nadále trvá na tom, že nebude ustupovat v otázce územní celistvosti Ukrajiny. Zdůraznil, že jeho vláda je ochotna přijmout návrhy západních spojenců, pokud neodporují ukrajinské legislativě a ústavě. Mezi jeho hlavními podporovateli zůstávají lídři jako Keir Starmer, Emmanuel Macron či generální tajemník NATO Mark Rutte, který prohlásil, že je to Rusko, kdo musí učinit další krok v mírových jednáních.
Kritika mírového plánu zazněla i z Londýna. Bývalý britský premiér Boris Johnson označil Trumpův návrh za nespravedlivý a pro Ukrajinu „zcela nevýhodný“. Trump však hájí dohodu s tím, že ruský slib nezabírat celou Ukrajinu a ukončit válku je „značným ústupkem“.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.