Ukrajina a Spojené státy podepsaly novou mezivládní dohodu, která prohlubuje strategickou spolupráci obou zemí a otevírá americkým firmám přístup k ukrajinským ložiskům klíčových surovin. Dokument se týká mimo jiné těžby ropy, plynu a více než padesáti kritických nerostů.
Spojené státy a Ukrajina ve středu ve Washingtonu podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci při poválečné obnově Ukrajiny. Dokument stvrdili americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
Základem je založení společného investičního fondu, který má přinést prostředky na rekonstrukci země a zároveň prohloubit politické vazby Kyjeva na USA. „Jde o zásadní krok pro naši ekonomickou obnovu i budoucí spolupráci,“ uvedla Svyrydenková.
Text dohody ovšem neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky, které by Washington Kyjevu poskytl. To přesto, že ukrajinské vedení i evropští partneři na jejich zakotvení dlouhodobě tlačili. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal k tomu dodal: „V dohodě není ani zmínka o tom, že bychom měli splácet nějaký dluh Spojeným státům.“ Reagoval tak na dřívější požadavek Donalda Trumpa, podle něhož má Ukrajina vrátit pomoc v hodnotě 350 miliard dolarů. Trump však přesto označil podpis dokumentu za „vítězství pro Američany“, neboť podle něj USA získají „přístup ke klíčovým zdrojům, které se v budoucnu mnohonásobně zúročí“.
Dohoda umožňuje americké straně přístup k více než padesáti druhům surovin, včetně ropy, zemního plynu a strategických minerálů. Podle jejího znění zůstávají veškeré zdroje ve vlastnictví Ukrajiny, USA ale získají „společný přístup“ k jejich těžbě. Dokument zároveň vylučuje, že by z obnovy země mohly profitovat subjekty napojené na ruský režim. Formulace v dohodě zároveň uznávají snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. „Text respektuje naše závazky vůči EU a umožňuje nám sladit podmínky s budoucí evropskou legislativou,“ konstatovala Svyrydenková.
Kyjev dále upozorňuje na ustanovení o reinvestici výnosů z fondu zpět do ukrajinské ekonomiky během prvních deseti let. Toto ujednání ale v oficiální podobě dokumentu chybí, jak upozornil deník The Guardian. Je možné, že bude doplněno v rámci tzv. technické dohody. Zmíněna je rovněž možnost americké vojenské pomoci, ta by ale měla být zaúčtována jako příspěvek do fondu. K obsahu dohody se zatím nevyjádřilo Rusko.
Prezident Volodymyr Zelenský k dohodě dnes poznamenal: „Dnes jsme dostali zprávu od našeho vládního týmu – dohoda o ekonomickém partnerství se Spojenými státy americkými byla podepsána a bude postoupena Nejvyšší radě k ratifikaci. Máme zájem, aby tento proces proběhl bez zdržení. Tým, který pracoval na přípravě – vedený vicepremiérkou Julií Svyrydenkovou, ve spolupráci s ministerstvy hospodářství, financí i spravedlnosti – odvedl skvělou práci.
Dohoda se v průběhu jednání zásadně proměnila. Nyní jde o rovnocenné partnerství, které přináší příležitosti k významným investicím do Ukrajiny. Je to šance nejen na obnovu, ale i na modernizaci naší výroby a právního prostředí. Neobsahuje žádný dluh. Zakládáme společný fond obnovy, který bude investovat u nás doma – a zisk zůstane na Ukrajině. Je to spravedlivá spolupráce – Ukrajina i Spojené státy na ní budou vydělávat společně.
O této dohodě jsme mluvili i s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Setkali jsme se ve Vatikánu a právě toto je první výsledek onoho historického jednání. Každou minutu tehdejšího rozhovoru jsme využili naplno – a teď vidíme konkrétní výsledek.
Těšíme se na další kroky, které z tohoto partnerství vzejdou. Děkuji našemu týmu i americkým kolegům – byla to náročná, ale profesionální práce a výsledek stojí za to.“
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
