Ukrajina a Spojené státy podepsaly novou mezivládní dohodu, která prohlubuje strategickou spolupráci obou zemí a otevírá americkým firmám přístup k ukrajinským ložiskům klíčových surovin. Dokument se týká mimo jiné těžby ropy, plynu a více než padesáti kritických nerostů.
Spojené státy a Ukrajina ve středu ve Washingtonu podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci při poválečné obnově Ukrajiny. Dokument stvrdili americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
Základem je založení společného investičního fondu, který má přinést prostředky na rekonstrukci země a zároveň prohloubit politické vazby Kyjeva na USA. „Jde o zásadní krok pro naši ekonomickou obnovu i budoucí spolupráci,“ uvedla Svyrydenková.
Text dohody ovšem neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky, které by Washington Kyjevu poskytl. To přesto, že ukrajinské vedení i evropští partneři na jejich zakotvení dlouhodobě tlačili. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal k tomu dodal: „V dohodě není ani zmínka o tom, že bychom měli splácet nějaký dluh Spojeným státům.“ Reagoval tak na dřívější požadavek Donalda Trumpa, podle něhož má Ukrajina vrátit pomoc v hodnotě 350 miliard dolarů. Trump však přesto označil podpis dokumentu za „vítězství pro Američany“, neboť podle něj USA získají „přístup ke klíčovým zdrojům, které se v budoucnu mnohonásobně zúročí“.
Dohoda umožňuje americké straně přístup k více než padesáti druhům surovin, včetně ropy, zemního plynu a strategických minerálů. Podle jejího znění zůstávají veškeré zdroje ve vlastnictví Ukrajiny, USA ale získají „společný přístup“ k jejich těžbě. Dokument zároveň vylučuje, že by z obnovy země mohly profitovat subjekty napojené na ruský režim. Formulace v dohodě zároveň uznávají snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. „Text respektuje naše závazky vůči EU a umožňuje nám sladit podmínky s budoucí evropskou legislativou,“ konstatovala Svyrydenková.
Kyjev dále upozorňuje na ustanovení o reinvestici výnosů z fondu zpět do ukrajinské ekonomiky během prvních deseti let. Toto ujednání ale v oficiální podobě dokumentu chybí, jak upozornil deník The Guardian. Je možné, že bude doplněno v rámci tzv. technické dohody. Zmíněna je rovněž možnost americké vojenské pomoci, ta by ale měla být zaúčtována jako příspěvek do fondu. K obsahu dohody se zatím nevyjádřilo Rusko.
Prezident Volodymyr Zelenský k dohodě dnes poznamenal: „Dnes jsme dostali zprávu od našeho vládního týmu – dohoda o ekonomickém partnerství se Spojenými státy americkými byla podepsána a bude postoupena Nejvyšší radě k ratifikaci. Máme zájem, aby tento proces proběhl bez zdržení. Tým, který pracoval na přípravě – vedený vicepremiérkou Julií Svyrydenkovou, ve spolupráci s ministerstvy hospodářství, financí i spravedlnosti – odvedl skvělou práci.
Dohoda se v průběhu jednání zásadně proměnila. Nyní jde o rovnocenné partnerství, které přináší příležitosti k významným investicím do Ukrajiny. Je to šance nejen na obnovu, ale i na modernizaci naší výroby a právního prostředí. Neobsahuje žádný dluh. Zakládáme společný fond obnovy, který bude investovat u nás doma – a zisk zůstane na Ukrajině. Je to spravedlivá spolupráce – Ukrajina i Spojené státy na ní budou vydělávat společně.
O této dohodě jsme mluvili i s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Setkali jsme se ve Vatikánu a právě toto je první výsledek onoho historického jednání. Každou minutu tehdejšího rozhovoru jsme využili naplno – a teď vidíme konkrétní výsledek.
Těšíme se na další kroky, které z tohoto partnerství vzejdou. Děkuji našemu týmu i americkým kolegům – byla to náročná, ale profesionální práce a výsledek stojí za to.“
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
