Ukrajina a Spojené státy podepsaly novou mezivládní dohodu, která prohlubuje strategickou spolupráci obou zemí a otevírá americkým firmám přístup k ukrajinským ložiskům klíčových surovin. Dokument se týká mimo jiné těžby ropy, plynu a více než padesáti kritických nerostů.
Spojené státy a Ukrajina ve středu ve Washingtonu podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci při poválečné obnově Ukrajiny. Dokument stvrdili americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
Základem je založení společného investičního fondu, který má přinést prostředky na rekonstrukci země a zároveň prohloubit politické vazby Kyjeva na USA. „Jde o zásadní krok pro naši ekonomickou obnovu i budoucí spolupráci,“ uvedla Svyrydenková.
Text dohody ovšem neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky, které by Washington Kyjevu poskytl. To přesto, že ukrajinské vedení i evropští partneři na jejich zakotvení dlouhodobě tlačili. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal k tomu dodal: „V dohodě není ani zmínka o tom, že bychom měli splácet nějaký dluh Spojeným státům.“ Reagoval tak na dřívější požadavek Donalda Trumpa, podle něhož má Ukrajina vrátit pomoc v hodnotě 350 miliard dolarů. Trump však přesto označil podpis dokumentu za „vítězství pro Američany“, neboť podle něj USA získají „přístup ke klíčovým zdrojům, které se v budoucnu mnohonásobně zúročí“.
Dohoda umožňuje americké straně přístup k více než padesáti druhům surovin, včetně ropy, zemního plynu a strategických minerálů. Podle jejího znění zůstávají veškeré zdroje ve vlastnictví Ukrajiny, USA ale získají „společný přístup“ k jejich těžbě. Dokument zároveň vylučuje, že by z obnovy země mohly profitovat subjekty napojené na ruský režim. Formulace v dohodě zároveň uznávají snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. „Text respektuje naše závazky vůči EU a umožňuje nám sladit podmínky s budoucí evropskou legislativou,“ konstatovala Svyrydenková.
Kyjev dále upozorňuje na ustanovení o reinvestici výnosů z fondu zpět do ukrajinské ekonomiky během prvních deseti let. Toto ujednání ale v oficiální podobě dokumentu chybí, jak upozornil deník The Guardian. Je možné, že bude doplněno v rámci tzv. technické dohody. Zmíněna je rovněž možnost americké vojenské pomoci, ta by ale měla být zaúčtována jako příspěvek do fondu. K obsahu dohody se zatím nevyjádřilo Rusko.
Prezident Volodymyr Zelenský k dohodě dnes poznamenal: „Dnes jsme dostali zprávu od našeho vládního týmu – dohoda o ekonomickém partnerství se Spojenými státy americkými byla podepsána a bude postoupena Nejvyšší radě k ratifikaci. Máme zájem, aby tento proces proběhl bez zdržení. Tým, který pracoval na přípravě – vedený vicepremiérkou Julií Svyrydenkovou, ve spolupráci s ministerstvy hospodářství, financí i spravedlnosti – odvedl skvělou práci.
Dohoda se v průběhu jednání zásadně proměnila. Nyní jde o rovnocenné partnerství, které přináší příležitosti k významným investicím do Ukrajiny. Je to šance nejen na obnovu, ale i na modernizaci naší výroby a právního prostředí. Neobsahuje žádný dluh. Zakládáme společný fond obnovy, který bude investovat u nás doma – a zisk zůstane na Ukrajině. Je to spravedlivá spolupráce – Ukrajina i Spojené státy na ní budou vydělávat společně.
O této dohodě jsme mluvili i s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Setkali jsme se ve Vatikánu a právě toto je první výsledek onoho historického jednání. Každou minutu tehdejšího rozhovoru jsme využili naplno – a teď vidíme konkrétní výsledek.
Těšíme se na další kroky, které z tohoto partnerství vzejdou. Děkuji našemu týmu i americkým kolegům – byla to náročná, ale profesionální práce a výsledek stojí za to.“
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
