Ukrajina a Spojené státy podepsaly novou mezivládní dohodu, která prohlubuje strategickou spolupráci obou zemí a otevírá americkým firmám přístup k ukrajinským ložiskům klíčových surovin. Dokument se týká mimo jiné těžby ropy, plynu a více než padesáti kritických nerostů.
Spojené státy a Ukrajina ve středu ve Washingtonu podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci při poválečné obnově Ukrajiny. Dokument stvrdili americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
Základem je založení společného investičního fondu, který má přinést prostředky na rekonstrukci země a zároveň prohloubit politické vazby Kyjeva na USA. „Jde o zásadní krok pro naši ekonomickou obnovu i budoucí spolupráci,“ uvedla Svyrydenková.
Text dohody ovšem neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky, které by Washington Kyjevu poskytl. To přesto, že ukrajinské vedení i evropští partneři na jejich zakotvení dlouhodobě tlačili. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal k tomu dodal: „V dohodě není ani zmínka o tom, že bychom měli splácet nějaký dluh Spojeným státům.“ Reagoval tak na dřívější požadavek Donalda Trumpa, podle něhož má Ukrajina vrátit pomoc v hodnotě 350 miliard dolarů. Trump však přesto označil podpis dokumentu za „vítězství pro Američany“, neboť podle něj USA získají „přístup ke klíčovým zdrojům, které se v budoucnu mnohonásobně zúročí“.
Dohoda umožňuje americké straně přístup k více než padesáti druhům surovin, včetně ropy, zemního plynu a strategických minerálů. Podle jejího znění zůstávají veškeré zdroje ve vlastnictví Ukrajiny, USA ale získají „společný přístup“ k jejich těžbě. Dokument zároveň vylučuje, že by z obnovy země mohly profitovat subjekty napojené na ruský režim. Formulace v dohodě zároveň uznávají snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. „Text respektuje naše závazky vůči EU a umožňuje nám sladit podmínky s budoucí evropskou legislativou,“ konstatovala Svyrydenková.
Kyjev dále upozorňuje na ustanovení o reinvestici výnosů z fondu zpět do ukrajinské ekonomiky během prvních deseti let. Toto ujednání ale v oficiální podobě dokumentu chybí, jak upozornil deník The Guardian. Je možné, že bude doplněno v rámci tzv. technické dohody. Zmíněna je rovněž možnost americké vojenské pomoci, ta by ale měla být zaúčtována jako příspěvek do fondu. K obsahu dohody se zatím nevyjádřilo Rusko.
Prezident Volodymyr Zelenský k dohodě dnes poznamenal: „Dnes jsme dostali zprávu od našeho vládního týmu – dohoda o ekonomickém partnerství se Spojenými státy americkými byla podepsána a bude postoupena Nejvyšší radě k ratifikaci. Máme zájem, aby tento proces proběhl bez zdržení. Tým, který pracoval na přípravě – vedený vicepremiérkou Julií Svyrydenkovou, ve spolupráci s ministerstvy hospodářství, financí i spravedlnosti – odvedl skvělou práci.
Dohoda se v průběhu jednání zásadně proměnila. Nyní jde o rovnocenné partnerství, které přináší příležitosti k významným investicím do Ukrajiny. Je to šance nejen na obnovu, ale i na modernizaci naší výroby a právního prostředí. Neobsahuje žádný dluh. Zakládáme společný fond obnovy, který bude investovat u nás doma – a zisk zůstane na Ukrajině. Je to spravedlivá spolupráce – Ukrajina i Spojené státy na ní budou vydělávat společně.
O této dohodě jsme mluvili i s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Setkali jsme se ve Vatikánu a právě toto je první výsledek onoho historického jednání. Každou minutu tehdejšího rozhovoru jsme využili naplno – a teď vidíme konkrétní výsledek.
Těšíme se na další kroky, které z tohoto partnerství vzejdou. Děkuji našemu týmu i americkým kolegům – byla to náročná, ale profesionální práce a výsledek stojí za to.“
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
