Ukrajina a Spojené státy podepsaly novou mezivládní dohodu, která prohlubuje strategickou spolupráci obou zemí a otevírá americkým firmám přístup k ukrajinským ložiskům klíčových surovin. Dokument se týká mimo jiné těžby ropy, plynu a více než padesáti kritických nerostů.
Spojené státy a Ukrajina ve středu ve Washingtonu podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci při poválečné obnově Ukrajiny. Dokument stvrdili americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
Základem je založení společného investičního fondu, který má přinést prostředky na rekonstrukci země a zároveň prohloubit politické vazby Kyjeva na USA. „Jde o zásadní krok pro naši ekonomickou obnovu i budoucí spolupráci,“ uvedla Svyrydenková.
Text dohody ovšem neobsahuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky, které by Washington Kyjevu poskytl. To přesto, že ukrajinské vedení i evropští partneři na jejich zakotvení dlouhodobě tlačili. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal k tomu dodal: „V dohodě není ani zmínka o tom, že bychom měli splácet nějaký dluh Spojeným státům.“ Reagoval tak na dřívější požadavek Donalda Trumpa, podle něhož má Ukrajina vrátit pomoc v hodnotě 350 miliard dolarů. Trump však přesto označil podpis dokumentu za „vítězství pro Američany“, neboť podle něj USA získají „přístup ke klíčovým zdrojům, které se v budoucnu mnohonásobně zúročí“.
Dohoda umožňuje americké straně přístup k více než padesáti druhům surovin, včetně ropy, zemního plynu a strategických minerálů. Podle jejího znění zůstávají veškeré zdroje ve vlastnictví Ukrajiny, USA ale získají „společný přístup“ k jejich těžbě. Dokument zároveň vylučuje, že by z obnovy země mohly profitovat subjekty napojené na ruský režim. Formulace v dohodě zároveň uznávají snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. „Text respektuje naše závazky vůči EU a umožňuje nám sladit podmínky s budoucí evropskou legislativou,“ konstatovala Svyrydenková.
Kyjev dále upozorňuje na ustanovení o reinvestici výnosů z fondu zpět do ukrajinské ekonomiky během prvních deseti let. Toto ujednání ale v oficiální podobě dokumentu chybí, jak upozornil deník The Guardian. Je možné, že bude doplněno v rámci tzv. technické dohody. Zmíněna je rovněž možnost americké vojenské pomoci, ta by ale měla být zaúčtována jako příspěvek do fondu. K obsahu dohody se zatím nevyjádřilo Rusko.
Prezident Volodymyr Zelenský k dohodě dnes poznamenal: „Dnes jsme dostali zprávu od našeho vládního týmu – dohoda o ekonomickém partnerství se Spojenými státy americkými byla podepsána a bude postoupena Nejvyšší radě k ratifikaci. Máme zájem, aby tento proces proběhl bez zdržení. Tým, který pracoval na přípravě – vedený vicepremiérkou Julií Svyrydenkovou, ve spolupráci s ministerstvy hospodářství, financí i spravedlnosti – odvedl skvělou práci.
Dohoda se v průběhu jednání zásadně proměnila. Nyní jde o rovnocenné partnerství, které přináší příležitosti k významným investicím do Ukrajiny. Je to šance nejen na obnovu, ale i na modernizaci naší výroby a právního prostředí. Neobsahuje žádný dluh. Zakládáme společný fond obnovy, který bude investovat u nás doma – a zisk zůstane na Ukrajině. Je to spravedlivá spolupráce – Ukrajina i Spojené státy na ní budou vydělávat společně.
O této dohodě jsme mluvili i s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Setkali jsme se ve Vatikánu a právě toto je první výsledek onoho historického jednání. Každou minutu tehdejšího rozhovoru jsme využili naplno – a teď vidíme konkrétní výsledek.
Těšíme se na další kroky, které z tohoto partnerství vzejdou. Děkuji našemu týmu i americkým kolegům – byla to náročná, ale profesionální práce a výsledek stojí za to.“
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
