Blízký spojenec a poradce prezidenta Donalda Trumpa, senátor Lindsey Graham, varoval Kreml: Pokud Moskva nepřistoupí na vyjednávání o ukončení války, přijdou nové, drtivé sankce. Podle Grahama je v americkém Senátu pro tvrdý zásah proti Rusku už nyní jasná většina.
Spojené státy připravují nový balík sankcí, které by mohly výrazně zasáhnout nejen Rusko, ale i jeho obchodní partnery. Podle návrhu zákona, který získala agentura Bloomberg, by USA mohly uvalit až 500 procentní clo na dovoz ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, plyn, uran či ropné produkty. Ve hře je i zákaz nákupu ruského státního dluhu americkými občany.
Na tvrdší kurz vůči Moskvě tlačí i blízký spojenec a poradce prezidenta Donalda Trumpa, republikánský senátor Lindsey Graham. „Trump chce vyjednat ukončení války, čestné a spravedlivé. Podle mého názoru má Trump největší šanci dosáhnout tohoto cíle, ale sankce odrážejí názor Senátu, že největší vinu nese Rusko,“ uvedl Graham. Zároveň prohlásil, že americký prezident je „frustrovaný“ z postupu Moskvy.
Graham zároveň varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Trumpovu ochotu k jednání nepodceňoval. „Putin by udělal velkou chybu, kdyby se pokusil Trumpa vodit na nos, takže tento zákon je nástrojem v Trumpových rukou,“ řekl senátor. Podle něj má návrh šanci projít nejen Senátem, ale i Sněmovnou reprezentantů.
Podle Grahama nakonec Putin bude muset zvolit mezi dohodou s Trumpem a ekonomickou zkázou. Washington navíc minulý týden podepsal strategickou dohodu s Ukrajinou o dodávkách nerostných surovin, což dále vyhrotilo napětí s Moskvou.
Na dohodu o minerálech reagoval bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. „Trump skoncoval s režimem v Kyjevě tím, že dostal zaplaceno za americkou pomoc nerostnými surovinami. Nyní budou muset platit za vojenské dodávky z národního bohatství mizející země,“ napsal v příspěvku na sociální síti.
Medveděv se vyjádřil i k americkému zákonodárství: „Republikány vedený americký Senát se připravuje uvalit na nás další 'zdrcující sankce'. Uvidíme, jak zareaguje nová administrativa. Trumpova popularita klesla. Květen tak začíná velmi turbulentně.
Samotný americký prezident Trump se k Putinovi v posledních dnech vyjadřoval smířlivěji. V rozhovoru pro televizi ABC připustil, že ruský vůdce ho „možná vodí za nos“, ale dodal: „Myslím, že jeho snem bylo obsadit celou zemi. Myslím, že kvůli mně to neudělá.“
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
