Blízký spojenec a poradce prezidenta Donalda Trumpa, senátor Lindsey Graham, varoval Kreml: Pokud Moskva nepřistoupí na vyjednávání o ukončení války, přijdou nové, drtivé sankce. Podle Grahama je v americkém Senátu pro tvrdý zásah proti Rusku už nyní jasná většina.
Spojené státy připravují nový balík sankcí, které by mohly výrazně zasáhnout nejen Rusko, ale i jeho obchodní partnery. Podle návrhu zákona, který získala agentura Bloomberg, by USA mohly uvalit až 500 procentní clo na dovoz ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, plyn, uran či ropné produkty. Ve hře je i zákaz nákupu ruského státního dluhu americkými občany.
Na tvrdší kurz vůči Moskvě tlačí i blízký spojenec a poradce prezidenta Donalda Trumpa, republikánský senátor Lindsey Graham. „Trump chce vyjednat ukončení války, čestné a spravedlivé. Podle mého názoru má Trump největší šanci dosáhnout tohoto cíle, ale sankce odrážejí názor Senátu, že největší vinu nese Rusko,“ uvedl Graham. Zároveň prohlásil, že americký prezident je „frustrovaný“ z postupu Moskvy.
Graham zároveň varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Trumpovu ochotu k jednání nepodceňoval. „Putin by udělal velkou chybu, kdyby se pokusil Trumpa vodit na nos, takže tento zákon je nástrojem v Trumpových rukou,“ řekl senátor. Podle něj má návrh šanci projít nejen Senátem, ale i Sněmovnou reprezentantů.
Podle Grahama nakonec Putin bude muset zvolit mezi dohodou s Trumpem a ekonomickou zkázou. Washington navíc minulý týden podepsal strategickou dohodu s Ukrajinou o dodávkách nerostných surovin, což dále vyhrotilo napětí s Moskvou.
Na dohodu o minerálech reagoval bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. „Trump skoncoval s režimem v Kyjevě tím, že dostal zaplaceno za americkou pomoc nerostnými surovinami. Nyní budou muset platit za vojenské dodávky z národního bohatství mizející země,“ napsal v příspěvku na sociální síti.
Medveděv se vyjádřil i k americkému zákonodárství: „Republikány vedený americký Senát se připravuje uvalit na nás další 'zdrcující sankce'. Uvidíme, jak zareaguje nová administrativa. Trumpova popularita klesla. Květen tak začíná velmi turbulentně.
Samotný americký prezident Trump se k Putinovi v posledních dnech vyjadřoval smířlivěji. V rozhovoru pro televizi ABC připustil, že ruský vůdce ho „možná vodí za nos“, ale dodal: „Myslím, že jeho snem bylo obsadit celou zemi. Myslím, že kvůli mně to neudělá.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
