Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Tajemníka Driscolla doprovází náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George, nejvyšší velitel americké armády v Evropě generál Chris Donahue a také vrchní rotmistr armády Michael Weimer. Driscoll a generál George jsou nejvýše postavení vojenští představitelé USA, kteří vedou rozhovory v ukrajinském hlavním městě od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Mluvčí armády, plukovník David Butler, uvedl ve svém prohlášení, že cílem mise je zjistit fakta a projednat snahy o ukončení konfliktu. Driscoll se ve středu setkal a potřásl si rukou s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem. Šmyhal posléze na sociální síti X sdělil, že se zaměřili na další kroky v implementaci historických obranných dohod, které byly dosaženy mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem. Poděkoval také Washingtonu za schválení prodeje balíčku podpory pro systém protivzdušné obrany PATRIOT v hodnotě přibližně 105 milionů dolarů.
Nejmenovaný ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že rozhovory se soustředí jak na vojenskou situaci přímo na frontě, tak i na plány možného příměří. Podle tohoto zdroje se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií dotyku. Existují také dohody o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině.
Tyto události přicházejí ve chvíli, kdy média jako Axios, Financial Times a Reuters informují, že USA a Rusko soukromě vypracovaly návrhy na ukončení války. Zdroje obeznámené se záležitostí uvádějí, že by plány vyžadovaly, aby Kyjev postoupil určitá území a zbraně. Zároveň by měl výrazně snížit počet ukrajinských ozbrojených sil. Na přípravě tohoto osmadvacetibodového mírového plánu se údajně podíleli zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy Steve Witkoff a vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev.
Kyjev a jeho západní spojenci, včetně USA, dlouhodobě volají po okamžitém příměří podél celé frontové linie, ale Moskva to odmítá a opakuje požadavky, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Prezident Zelenskyj už dříve jakékoliv územní ústupky Rusku striktně odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se zdánlivě snažil zprávy o plánu zlehčit. Uvedl pouze, že v tomto případě nejsou žádné novinky nad rámec toho, co Kreml nazývá „duchem Anchorage“, čímž odkázal na srpnový summit Putina a Trumpa na Aljašce.
Z Bílého domu mezitím přichází informace, že zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v lednu opustí svůj post. Odchází po rozhodnutí, že to bude přirozený konec jeho působení, které vyžaduje schválení Senátem po uplynutí 360 dnů. Kellogg byl přitom ve Washingtonu vnímán jako významný zastánce Ukrajiny v době, kdy se prezident Trump často zdál být v konfliktu na straně Ruska.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.