Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Tajemníka Driscolla doprovází náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George, nejvyšší velitel americké armády v Evropě generál Chris Donahue a také vrchní rotmistr armády Michael Weimer. Driscoll a generál George jsou nejvýše postavení vojenští představitelé USA, kteří vedou rozhovory v ukrajinském hlavním městě od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Mluvčí armády, plukovník David Butler, uvedl ve svém prohlášení, že cílem mise je zjistit fakta a projednat snahy o ukončení konfliktu. Driscoll se ve středu setkal a potřásl si rukou s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem. Šmyhal posléze na sociální síti X sdělil, že se zaměřili na další kroky v implementaci historických obranných dohod, které byly dosaženy mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem. Poděkoval také Washingtonu za schválení prodeje balíčku podpory pro systém protivzdušné obrany PATRIOT v hodnotě přibližně 105 milionů dolarů.
Nejmenovaný ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že rozhovory se soustředí jak na vojenskou situaci přímo na frontě, tak i na plány možného příměří. Podle tohoto zdroje se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií dotyku. Existují také dohody o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině.
Tyto události přicházejí ve chvíli, kdy média jako Axios, Financial Times a Reuters informují, že USA a Rusko soukromě vypracovaly návrhy na ukončení války. Zdroje obeznámené se záležitostí uvádějí, že by plány vyžadovaly, aby Kyjev postoupil určitá území a zbraně. Zároveň by měl výrazně snížit počet ukrajinských ozbrojených sil. Na přípravě tohoto osmadvacetibodového mírového plánu se údajně podíleli zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy Steve Witkoff a vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev.
Kyjev a jeho západní spojenci, včetně USA, dlouhodobě volají po okamžitém příměří podél celé frontové linie, ale Moskva to odmítá a opakuje požadavky, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Prezident Zelenskyj už dříve jakékoliv územní ústupky Rusku striktně odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se zdánlivě snažil zprávy o plánu zlehčit. Uvedl pouze, že v tomto případě nejsou žádné novinky nad rámec toho, co Kreml nazývá „duchem Anchorage“, čímž odkázal na srpnový summit Putina a Trumpa na Aljašce.
Z Bílého domu mezitím přichází informace, že zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v lednu opustí svůj post. Odchází po rozhodnutí, že to bude přirozený konec jeho působení, které vyžaduje schválení Senátem po uplynutí 360 dnů. Kellogg byl přitom ve Washingtonu vnímán jako významný zastánce Ukrajiny v době, kdy se prezident Trump často zdál být v konfliktu na straně Ruska.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.