Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Tajemníka Driscolla doprovází náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George, nejvyšší velitel americké armády v Evropě generál Chris Donahue a také vrchní rotmistr armády Michael Weimer. Driscoll a generál George jsou nejvýše postavení vojenští představitelé USA, kteří vedou rozhovory v ukrajinském hlavním městě od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Mluvčí armády, plukovník David Butler, uvedl ve svém prohlášení, že cílem mise je zjistit fakta a projednat snahy o ukončení konfliktu. Driscoll se ve středu setkal a potřásl si rukou s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem. Šmyhal posléze na sociální síti X sdělil, že se zaměřili na další kroky v implementaci historických obranných dohod, které byly dosaženy mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem. Poděkoval také Washingtonu za schválení prodeje balíčku podpory pro systém protivzdušné obrany PATRIOT v hodnotě přibližně 105 milionů dolarů.
Nejmenovaný ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že rozhovory se soustředí jak na vojenskou situaci přímo na frontě, tak i na plány možného příměří. Podle tohoto zdroje se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií dotyku. Existují také dohody o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině.
Tyto události přicházejí ve chvíli, kdy média jako Axios, Financial Times a Reuters informují, že USA a Rusko soukromě vypracovaly návrhy na ukončení války. Zdroje obeznámené se záležitostí uvádějí, že by plány vyžadovaly, aby Kyjev postoupil určitá území a zbraně. Zároveň by měl výrazně snížit počet ukrajinských ozbrojených sil. Na přípravě tohoto osmadvacetibodového mírového plánu se údajně podíleli zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy Steve Witkoff a vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev.
Kyjev a jeho západní spojenci, včetně USA, dlouhodobě volají po okamžitém příměří podél celé frontové linie, ale Moskva to odmítá a opakuje požadavky, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Prezident Zelenskyj už dříve jakékoliv územní ústupky Rusku striktně odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se zdánlivě snažil zprávy o plánu zlehčit. Uvedl pouze, že v tomto případě nejsou žádné novinky nad rámec toho, co Kreml nazývá „duchem Anchorage“, čímž odkázal na srpnový summit Putina a Trumpa na Aljašce.
Z Bílého domu mezitím přichází informace, že zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v lednu opustí svůj post. Odchází po rozhodnutí, že to bude přirozený konec jeho působení, které vyžaduje schválení Senátem po uplynutí 360 dnů. Kellogg byl přitom ve Washingtonu vnímán jako významný zastánce Ukrajiny v době, kdy se prezident Trump často zdál být v konfliktu na straně Ruska.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.