Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Nákaza, která propukla na konci dubna, zasáhla jako první město Bunia v provincii Ituri a od té doby vyvolala téměř tisíc podezření na onemocnění a způsobila kolem 180 úmrtí. Kvůli rychlému přílivu nemocných se místní špitály okamžitě zahltily. Organizace Lékaři bez hranic potvrdila, že tamní zdravotnická zařízení jsou kompletně obsazená a nemají kapacitu pro izolaci dalších přicházejících pacientů.
Zvládnutí této zdravotní krize ztěžuje skutečnost, že epidemii vyvolal specifický kmen viru Bundibugyo, na který aktuálně neexistuje schválený lék ani očkování. Zdravotní týmy navíc bojují s nedostatkem peněz na humanitární účely, což souvisí s dřívějším rozhodnutím vlády USA snížit zahraniční příspěvky. Práci komplikuje také špatná infrastruktura v postižených oblastech a neustálé bezpečnostní hrozby.
Východní regiony země totiž dlouhodobě čelí útokům ozbrojených skupin, jako jsou Allied Democratic Forces, které nedávno zmasakrovaly obyvatele několika vesnic poblíž epicentra nákazy. Místní lidé tak prožívají dvojí ohrožení, kdy se musí obávat jak ozbrojenců, tak smrtící infekce. Kvůli přetrvávajícím bojům navíc došlo v minulosti k devastaci zdravotnických center a k masivnímu odlivu kvalifikovaných lékařů.
Další velkou překážkou jsou zažité pohřební rituály spojené s omýváním a dotýkáním se zemřelých, které porušují hygienické předpisy, neboť těla obětí jsou extrémně nakažlivá. Napětí mezi obyvateli a personálem vyvrcholilo tento týden útokem na jedno z izolačních center, které rozzuřený dav zapálil poté, co mu lékaři odmítli vydat tělo příbuzného k tradičnímu obřadu.
Vedení provincie reagovalo na tyto nepokoje plošným zákazem tradičních pohřbů, které nyní smějí provádět pouze speciální týmy. Rovněž se nesmí převážet mrtví v běžných autech a veřejná shromáždění byla omezena na maximálně padesát osob. Zdravotníci se v nastalém zmatku snaží vypátrat nakažené lidi, kteří z center utekli, a vyhledat všechny osoby, s nimiž přišli do styku.
Hygienická nařízení narážejí také na běžné společenské návyky, kde je podávání rukou důležitým projevem úcty a emocí. Část obyvatel se přesto snaží své chování přizpůsobit a po každém pozdravu si ihned myje ruce mýdlem. Průzkumy v terénu navíc odhalily, že virus pronikl i do škol, přičemž třetina vzdělávacích institucí v oblasti již eviduje podezřelé případy nebo kontakty s infikovanými.
Mnoho nakažených si v počátku spletlo příznaky eboly s malárií, což usnadnilo nekontrolovaný přenos choroby. Podle očitých svědků má nemoc velmi rychlý nástup doprovázený silnými bolestmi, úporným zvracením a masivním krvácením. Zkušení lékaři potvrzují, že nynější krize vykazuje stejné rysy jako předchozí epidemie, zejména pak pozdní zachycení prvního ohniska a kritický nedostatek zdravotnického materiálu.
Vzhledem k absenci vakcíny se doktoři zaměřují na intenzivní péči, trasování kontaktů a rychlou hospitalizaci, která dává lidem větší šanci na uzdravení. Nově se začaly využívat průhledné plastové izolační boxy, které umožňují bezpečný vizuální kontakt mezi nemocnými, jejich rodinnými příslušníky a lékaři, aniž by personál musel neustále nosit těžké ochranné obleky.
S přibývajícími nemocnými ve městech jako Bunia roste mezi lidmi neklid, protože zprávy o nákaze se začínají dotýkat jejich známých a rodin. Slovo ebola sice vyvolává v komunitě obrovský strach, obyvatelé se však snaží nepropadat panice a věří v brzké zvládnutí situace. Spoléhají na zkušenosti zdravotníků na místě a doufají, že šíření viru se podaří zastavit dříve, než dojde k humanitární katastrofě.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.