Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Nákaza, která propukla na konci dubna, zasáhla jako první město Bunia v provincii Ituri a od té doby vyvolala téměř tisíc podezření na onemocnění a způsobila kolem 180 úmrtí. Kvůli rychlému přílivu nemocných se místní špitály okamžitě zahltily. Organizace Lékaři bez hranic potvrdila, že tamní zdravotnická zařízení jsou kompletně obsazená a nemají kapacitu pro izolaci dalších přicházejících pacientů.
Zvládnutí této zdravotní krize ztěžuje skutečnost, že epidemii vyvolal specifický kmen viru Bundibugyo, na který aktuálně neexistuje schválený lék ani očkování. Zdravotní týmy navíc bojují s nedostatkem peněz na humanitární účely, což souvisí s dřívějším rozhodnutím vlády USA snížit zahraniční příspěvky. Práci komplikuje také špatná infrastruktura v postižených oblastech a neustálé bezpečnostní hrozby.
Východní regiony země totiž dlouhodobě čelí útokům ozbrojených skupin, jako jsou Allied Democratic Forces, které nedávno zmasakrovaly obyvatele několika vesnic poblíž epicentra nákazy. Místní lidé tak prožívají dvojí ohrožení, kdy se musí obávat jak ozbrojenců, tak smrtící infekce. Kvůli přetrvávajícím bojům navíc došlo v minulosti k devastaci zdravotnických center a k masivnímu odlivu kvalifikovaných lékařů.
Další velkou překážkou jsou zažité pohřební rituály spojené s omýváním a dotýkáním se zemřelých, které porušují hygienické předpisy, neboť těla obětí jsou extrémně nakažlivá. Napětí mezi obyvateli a personálem vyvrcholilo tento týden útokem na jedno z izolačních center, které rozzuřený dav zapálil poté, co mu lékaři odmítli vydat tělo příbuzného k tradičnímu obřadu.
Vedení provincie reagovalo na tyto nepokoje plošným zákazem tradičních pohřbů, které nyní smějí provádět pouze speciální týmy. Rovněž se nesmí převážet mrtví v běžných autech a veřejná shromáždění byla omezena na maximálně padesát osob. Zdravotníci se v nastalém zmatku snaží vypátrat nakažené lidi, kteří z center utekli, a vyhledat všechny osoby, s nimiž přišli do styku.
Hygienická nařízení narážejí také na běžné společenské návyky, kde je podávání rukou důležitým projevem úcty a emocí. Část obyvatel se přesto snaží své chování přizpůsobit a po každém pozdravu si ihned myje ruce mýdlem. Průzkumy v terénu navíc odhalily, že virus pronikl i do škol, přičemž třetina vzdělávacích institucí v oblasti již eviduje podezřelé případy nebo kontakty s infikovanými.
Mnoho nakažených si v počátku spletlo příznaky eboly s malárií, což usnadnilo nekontrolovaný přenos choroby. Podle očitých svědků má nemoc velmi rychlý nástup doprovázený silnými bolestmi, úporným zvracením a masivním krvácením. Zkušení lékaři potvrzují, že nynější krize vykazuje stejné rysy jako předchozí epidemie, zejména pak pozdní zachycení prvního ohniska a kritický nedostatek zdravotnického materiálu.
Vzhledem k absenci vakcíny se doktoři zaměřují na intenzivní péči, trasování kontaktů a rychlou hospitalizaci, která dává lidem větší šanci na uzdravení. Nově se začaly využívat průhledné plastové izolační boxy, které umožňují bezpečný vizuální kontakt mezi nemocnými, jejich rodinnými příslušníky a lékaři, aniž by personál musel neustále nosit těžké ochranné obleky.
S přibývajícími nemocnými ve městech jako Bunia roste mezi lidmi neklid, protože zprávy o nákaze se začínají dotýkat jejich známých a rodin. Slovo ebola sice vyvolává v komunitě obrovský strach, obyvatelé se však snaží nepropadat panice a věří v brzké zvládnutí situace. Spoléhají na zkušenosti zdravotníků na místě a doufají, že šíření viru se podaří zastavit dříve, než dojde k humanitární katastrofě.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
