Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Nákaza, která propukla na konci dubna, zasáhla jako první město Bunia v provincii Ituri a od té doby vyvolala téměř tisíc podezření na onemocnění a způsobila kolem 180 úmrtí. Kvůli rychlému přílivu nemocných se místní špitály okamžitě zahltily. Organizace Lékaři bez hranic potvrdila, že tamní zdravotnická zařízení jsou kompletně obsazená a nemají kapacitu pro izolaci dalších přicházejících pacientů.
Zvládnutí této zdravotní krize ztěžuje skutečnost, že epidemii vyvolal specifický kmen viru Bundibugyo, na který aktuálně neexistuje schválený lék ani očkování. Zdravotní týmy navíc bojují s nedostatkem peněz na humanitární účely, což souvisí s dřívějším rozhodnutím vlády USA snížit zahraniční příspěvky. Práci komplikuje také špatná infrastruktura v postižených oblastech a neustálé bezpečnostní hrozby.
Východní regiony země totiž dlouhodobě čelí útokům ozbrojených skupin, jako jsou Allied Democratic Forces, které nedávno zmasakrovaly obyvatele několika vesnic poblíž epicentra nákazy. Místní lidé tak prožívají dvojí ohrožení, kdy se musí obávat jak ozbrojenců, tak smrtící infekce. Kvůli přetrvávajícím bojům navíc došlo v minulosti k devastaci zdravotnických center a k masivnímu odlivu kvalifikovaných lékařů.
Další velkou překážkou jsou zažité pohřební rituály spojené s omýváním a dotýkáním se zemřelých, které porušují hygienické předpisy, neboť těla obětí jsou extrémně nakažlivá. Napětí mezi obyvateli a personálem vyvrcholilo tento týden útokem na jedno z izolačních center, které rozzuřený dav zapálil poté, co mu lékaři odmítli vydat tělo příbuzného k tradičnímu obřadu.
Vedení provincie reagovalo na tyto nepokoje plošným zákazem tradičních pohřbů, které nyní smějí provádět pouze speciální týmy. Rovněž se nesmí převážet mrtví v běžných autech a veřejná shromáždění byla omezena na maximálně padesát osob. Zdravotníci se v nastalém zmatku snaží vypátrat nakažené lidi, kteří z center utekli, a vyhledat všechny osoby, s nimiž přišli do styku.
Hygienická nařízení narážejí také na běžné společenské návyky, kde je podávání rukou důležitým projevem úcty a emocí. Část obyvatel se přesto snaží své chování přizpůsobit a po každém pozdravu si ihned myje ruce mýdlem. Průzkumy v terénu navíc odhalily, že virus pronikl i do škol, přičemž třetina vzdělávacích institucí v oblasti již eviduje podezřelé případy nebo kontakty s infikovanými.
Mnoho nakažených si v počátku spletlo příznaky eboly s malárií, což usnadnilo nekontrolovaný přenos choroby. Podle očitých svědků má nemoc velmi rychlý nástup doprovázený silnými bolestmi, úporným zvracením a masivním krvácením. Zkušení lékaři potvrzují, že nynější krize vykazuje stejné rysy jako předchozí epidemie, zejména pak pozdní zachycení prvního ohniska a kritický nedostatek zdravotnického materiálu.
Vzhledem k absenci vakcíny se doktoři zaměřují na intenzivní péči, trasování kontaktů a rychlou hospitalizaci, která dává lidem větší šanci na uzdravení. Nově se začaly využívat průhledné plastové izolační boxy, které umožňují bezpečný vizuální kontakt mezi nemocnými, jejich rodinnými příslušníky a lékaři, aniž by personál musel neustále nosit těžké ochranné obleky.
S přibývajícími nemocnými ve městech jako Bunia roste mezi lidmi neklid, protože zprávy o nákaze se začínají dotýkat jejich známých a rodin. Slovo ebola sice vyvolává v komunitě obrovský strach, obyvatelé se však snaží nepropadat panice a věří v brzké zvládnutí situace. Spoléhají na zkušenosti zdravotníků na místě a doufají, že šíření viru se podaří zastavit dříve, než dojde k humanitární katastrofě.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.