Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Systém Lima vyvinul ukrajinský obranný startup Cascade Systems a jeho podstata spočívá ve vytváření silných rušivých polí. Pokud jsou satelitní signály zablokovány, ruské zbraně sice mohou pokračovat v letu pomocí inerciální navigace, ale jejich odchylka se zvětší zhruba o dva kilometry na každých sto kilometrů letu. Jeden z vývojářů s krycím jménem Alchemist vysvětlil, že zapnutá Lima odchylku raket ještě prohlubuje. Systém totiž kromě samotného potlačení navigace využívá takzvaný spoofing neboli podvržení souřadnic, díky čemuž útočící střely místo plánovaných cílů dopadají do polí.
Velkou výhodou této technologie jsou její nízké výrobní náklady a možnost plošného nasazení k ochraně kritické infrastruktury. Výroba jedné jednotky stojí v závislosti na verzi v přepočtu kolem 58 000 eur, přičemž k zabezpečení velkého města je zapotřebí 30 až 100 těchto zařízení. Kompletní ochrana aglomerace tak vyjde přibližně na pět milionů eur, což je pro srovnání cena jediné americké protiraketové střely systému Patriot PAC-3. Startup již armádě dodal více než 400 kusů. Vojáci je začali využívat v červenci 2024 a od října 2025 se jejich nasazení rozšířilo i na obranu civilních objektů.
Společnost Cascade Systems uvádí, že za posledních osmnáct měsíců dokázaly tyto stanice zarušit 20 500 bezpilotních letounů Šáhed a odklonit desítky balistických střel i raket s plochou dráhou letu. Podle představitelů pozemních sil Ukrajiny dokážou nejnovější varianty úspěšně potlačit i zbraně dlouhého dosahu, které spoléhají na ruskou satelitní navigaci GLONASS. Systém krmí nepřátelské rakety falešnými daty, přičemž v minulosti inženýři donutili naváděcí systémy k omylu tím, že jim podvrhli souřadnice, podle kterých se zbraně domnívaly, že se nacházejí v Peru.
Technologie dokáže kolem chráněného objektu vytvořit mrtvou zónu, v níž dron zcela ztratí řídicí signál. Složitější situace byla u řízených klouzavých bomb, které Rusko používá hlavně v blízkosti frontové linie. V těchto místech je vytváření mrtvých zón obtížnější, protože Ukrajina kontroluje pouze část daného území. Jakmile však armádní inženýři našli způsob, jak překonat novější ruské antény chráněné proti rušení, začala Lima úspěšně vychylovat z dráhy i tyto bomby. Podle armádních expertů stačí odchylka o pouhých dvacet metrů k tomu, aby cílový objekt zůstal nepoškozen.
Obrana založená čistě na elektronickém boji však s sebou nese i určitá rizika. Zarušené ruské bezpilotní letouny a rakety totiž po odklonění stále padají na zem a mohou způsobit škody v místě dopadu. Klasická kinetická protivzdušná obrana sice zničí hrozbu přímo ve vzduchu a padající trosky pak mívají menší ničivý účinek než celá odkloněná zbraň, nicméně s aktivním systémem Lima je podle ukrajinské armády vysoce nepravděpodobné, že by ruské balistické střely zasáhly svůj původně zamýšlený cíl.
První verze tohoto zařízení vznikly již v roce 2022 v reakci na ruské raketové útoky. Vývojářům ze startupu Cascade Systems však trvalo roky experimentování a investování více než dvou milionů dolarů z vlastních zdrojů, než překonali počáteční skepsi ukrajinské vlády a armádních velitelů. Státní kontrakty začala firma dostávat až na konci loňského roku. Elektronický boj představuje nepřetržitý technologický souboj, protože pokaždé, když Ukrajina vyvine silnější rušící systém, Rusko své zbraně a antény modifikuje, aby tomuto tlaku odolaly.
Na začátku roku 2025 zavedly ruské síly vylepšené antény Kometa, které tehdejší ukrajinské systémy elektronického boje včetně starších verzí Limy paralyzovaly. Vývojáři museli strávit tři měsíce v laboratořích, aby kód nových ruských antén prolomili. Výsledkem byla nová verze s názvem Lima Quant, která kombinuje tradiční spoofing s novými vysokofrekvenčními signály navrženými přímo pro zmatení systému Kometa. Inženýři tak neustále mění charakteristiky svého systému na základě analýz ruských zásahů a dodávají generálnímu štábu doporučení pro jeho efektivní rozmístění.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.