Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Tento vývoj urychluje proměnu aliance směrem k větší samostatnosti evropských členů, kteří si uvědomují, že odpovědnost za vlastní bezpečnost musí převzít sami. Novou americkou strategii představil již v únoru náměstek ministra obrany Elbridge Colby pod názvem „NATO 3.0“. Podle této vize mají Evropané převzít hlavní tíhu konvenčního odstrašení, zatímco Spojené státy přesunou svou pozornost ke strategickému soupeření s Čínou a evropskou bezpečnost budou podporovat pouze selektivně a z dálky.
Bílý dom se navíc snaží omezit dosavadní globální rozšiřování aliančních misí a nepřeje si účast Ukrajiny ani čtyř asijsko-pacifických partnerů na nadcházejícím summitu. Aliance už z pohledu Washingtonu nefunguje jako politické společenství bránící liberální mezinárodní řád, ale spíše jako užší vojenská dohoda. Spojené státy v tomto novém uspořádání požadují po Evropě více výkonu s menším množstvím americké techniky, volnější politickou vazbou a s výrazně slabšími zárukami, což narušuje dlouhodobou důvěru uvnitř paktu.
Vznikající „evropské NATO“ nebude mít jednoho jasného lídra, protože žádný stát na kontinentu nemá dostatek kapacit ani politické legitimity, aby Ameriku plně nahradil. Vedení se proto ujímají koalice nejsilnějších zemí, což dokládá užší koordinace v rámci skupin E3, kterou tvoří Británie, Francie a Německo, nebo širší E5 po zapojení Itálie a Polska. Tyto formáty nemají alianci konkurovat, ale mají sloužit jako mechanismus k organizaci silnějšího evropského pilíře uvnitř stávajících struktur.
Ústup amerického vedení však může prohloubit dlouhodobé vnitřní neshody mezi 32 členskými státy, které mají odlišné vnímání hrozeb i regionální priority. Evropské křídlo se sice zpočátku zaměří na kolektivní obranu a odstrašení Ruska v souvislosti s jeho pokračující válkou na Ukrajině, avšak země na jižním křídle aliance trvají na tom, že prioritou musí zůstat také krizové řízení. Státy čelící nestabilitě v severní Africe a na Blízkém východě, migračním tlakům či námořnímu nebezpečí totiž nevidí hrozbu pouze v Moskvě.
Zásadní význam pro odstrašení mají i nadále partnerství v Indo-pacifické oblasti, konkrétně s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem, přestože je současná americká administrativa otevřeně nepodporuje. Tato spolupráce je klíčová pro zbrojní kooperaci, technologickou odolnost a zabezpečení dodavatelských řetězců pro obranný průmysl. Budoucí podoba Severoatlantické aliance tak zůstává nejasná a Evropa se posouvá k větší odpovědnosti, aniž by existovala shoda na tom, zda výsledkem bude úzký vojenský pakt pro obranu kontinentu, nebo širší politicko-bezpečnostní společenství.
Zpráva agentury UN Women uvádí, že za posledních osmnáct měsíců přišel nejméně jeden milion žen a dívek o přístup k humanitární a další zásadní podpoře. Tento stav je důsledkem historicky nejprudšího ročního poklesu zahraniční pomoci.
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Velmi zajímavý průběh má návštěva prince Harryho doma ve Velké Británii. Mladší syn krále Karla III. dorazil sám a byl mu znemožněn nocleh v královském paláci. V jedné věci se ale nakonec na prince usmálo štěstí. Jde o jeho manželku Meghan a jejich děti.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Tropické počasí momentálně panuje v jižní a západní Evropě, kde se potýkají s vedry, která dosahují teplot až kolem 40 stupňů. Přispívá to ke vzniku a šíření smrtelně nebezpečných požárů. Ve Španělsku evidují 12 obětí při jedné takové události. Informovala o tom BBC.
V očích prezidenta Petra Pavla si lidé zaslouží vědět, jaký je zdravotní stav politika zastávajícího tak zodpovědnou funkci. Proto ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu. Co konstatoval lékař a jaká doporučení dal hlavě státu?
Marek Eben je samozřejmě i letos jednou z tváří karlovarského filmového festivalu, přičemž se stále řeší jeho vystoupení na pátečním slavnostním zahájení. Konkrétně se do lidmi milovaného moderátora ostře opřel jeden z bývalých českých premiérů.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.