Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Tento vývoj urychluje proměnu aliance směrem k větší samostatnosti evropských členů, kteří si uvědomují, že odpovědnost za vlastní bezpečnost musí převzít sami. Novou americkou strategii představil již v únoru náměstek ministra obrany Elbridge Colby pod názvem „NATO 3.0“. Podle této vize mají Evropané převzít hlavní tíhu konvenčního odstrašení, zatímco Spojené státy přesunou svou pozornost ke strategickému soupeření s Čínou a evropskou bezpečnost budou podporovat pouze selektivně a z dálky.
Bílý dom se navíc snaží omezit dosavadní globální rozšiřování aliančních misí a nepřeje si účast Ukrajiny ani čtyř asijsko-pacifických partnerů na nadcházejícím summitu. Aliance už z pohledu Washingtonu nefunguje jako politické společenství bránící liberální mezinárodní řád, ale spíše jako užší vojenská dohoda. Spojené státy v tomto novém uspořádání požadují po Evropě více výkonu s menším množstvím americké techniky, volnější politickou vazbou a s výrazně slabšími zárukami, což narušuje dlouhodobou důvěru uvnitř paktu.
Vznikající „evropské NATO“ nebude mít jednoho jasného lídra, protože žádný stát na kontinentu nemá dostatek kapacit ani politické legitimity, aby Ameriku plně nahradil. Vedení se proto ujímají koalice nejsilnějších zemí, což dokládá užší koordinace v rámci skupin E3, kterou tvoří Británie, Francie a Německo, nebo širší E5 po zapojení Itálie a Polska. Tyto formáty nemají alianci konkurovat, ale mají sloužit jako mechanismus k organizaci silnějšího evropského pilíře uvnitř stávajících struktur.
Ústup amerického vedení však může prohloubit dlouhodobé vnitřní neshody mezi 32 členskými státy, které mají odlišné vnímání hrozeb i regionální priority. Evropské křídlo se sice zpočátku zaměří na kolektivní obranu a odstrašení Ruska v souvislosti s jeho pokračující válkou na Ukrajině, avšak země na jižním křídle aliance trvají na tom, že prioritou musí zůstat také krizové řízení. Státy čelící nestabilitě v severní Africe a na Blízkém východě, migračním tlakům či námořnímu nebezpečí totiž nevidí hrozbu pouze v Moskvě.
Zásadní význam pro odstrašení mají i nadále partnerství v Indo-pacifické oblasti, konkrétně s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem, přestože je současná americká administrativa otevřeně nepodporuje. Tato spolupráce je klíčová pro zbrojní kooperaci, technologickou odolnost a zabezpečení dodavatelských řetězců pro obranný průmysl. Budoucí podoba Severoatlantické aliance tak zůstává nejasná a Evropa se posouvá k větší odpovědnosti, aniž by existovala shoda na tom, zda výsledkem bude úzký vojenský pakt pro obranu kontinentu, nebo širší politicko-bezpečnostní společenství.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.