Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Tento vývoj urychluje proměnu aliance směrem k větší samostatnosti evropských členů, kteří si uvědomují, že odpovědnost za vlastní bezpečnost musí převzít sami. Novou americkou strategii představil již v únoru náměstek ministra obrany Elbridge Colby pod názvem „NATO 3.0“. Podle této vize mají Evropané převzít hlavní tíhu konvenčního odstrašení, zatímco Spojené státy přesunou svou pozornost ke strategickému soupeření s Čínou a evropskou bezpečnost budou podporovat pouze selektivně a z dálky.
Bílý dom se navíc snaží omezit dosavadní globální rozšiřování aliančních misí a nepřeje si účast Ukrajiny ani čtyř asijsko-pacifických partnerů na nadcházejícím summitu. Aliance už z pohledu Washingtonu nefunguje jako politické společenství bránící liberální mezinárodní řád, ale spíše jako užší vojenská dohoda. Spojené státy v tomto novém uspořádání požadují po Evropě více výkonu s menším množstvím americké techniky, volnější politickou vazbou a s výrazně slabšími zárukami, což narušuje dlouhodobou důvěru uvnitř paktu.
Vznikající „evropské NATO“ nebude mít jednoho jasného lídra, protože žádný stát na kontinentu nemá dostatek kapacit ani politické legitimity, aby Ameriku plně nahradil. Vedení se proto ujímají koalice nejsilnějších zemí, což dokládá užší koordinace v rámci skupin E3, kterou tvoří Británie, Francie a Německo, nebo širší E5 po zapojení Itálie a Polska. Tyto formáty nemají alianci konkurovat, ale mají sloužit jako mechanismus k organizaci silnějšího evropského pilíře uvnitř stávajících struktur.
Ústup amerického vedení však může prohloubit dlouhodobé vnitřní neshody mezi 32 členskými státy, které mají odlišné vnímání hrozeb i regionální priority. Evropské křídlo se sice zpočátku zaměří na kolektivní obranu a odstrašení Ruska v souvislosti s jeho pokračující válkou na Ukrajině, avšak země na jižním křídle aliance trvají na tom, že prioritou musí zůstat také krizové řízení. Státy čelící nestabilitě v severní Africe a na Blízkém východě, migračním tlakům či námořnímu nebezpečí totiž nevidí hrozbu pouze v Moskvě.
Zásadní význam pro odstrašení mají i nadále partnerství v Indo-pacifické oblasti, konkrétně s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem, přestože je současná americká administrativa otevřeně nepodporuje. Tato spolupráce je klíčová pro zbrojní kooperaci, technologickou odolnost a zabezpečení dodavatelských řetězců pro obranný průmysl. Budoucí podoba Severoatlantické aliance tak zůstává nejasná a Evropa se posouvá k větší odpovědnosti, aniž by existovala shoda na tom, zda výsledkem bude úzký vojenský pakt pro obranu kontinentu, nebo širší politicko-bezpečnostní společenství.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.