Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Jak upozorňuje David Tuffley, odborník na kybernetickou bezpečnost z Griffith University, WhatsApp sice používá end-to-end šifrování, které znemožňuje číst zprávy komukoli jinému než samotnému odesílateli a příjemci, nicméně to neznamená, že by zařízení s touto aplikací bylo imunní vůči útokům. Historie dokazuje, že sofistikované státní aktéry – zejména Izrael – takové překážky neodradí.
WhatsApp má v současnosti kolem tří miliard uživatelů po celém světě a jeho obliba stále roste. Je zdarma, přístupný a bezpečnostní protokoly mu zajišťují důvěru veřejnosti. Nicméně právě díky své rozšířenosti je i lukrativním cílem špionážních aktivit – zejména v konfliktních oblastech.
Izrael je vedle Spojených států světovou špičkou v oblasti kybernetických schopností. Disponuje nejen špičkovými technologiemi, ale i vycvičenými jednotkami jako je proslulá vojenská zpravodajská jednotka 8200. Tato expertiza se nejednou promítla do konkrétních operací – nejznámější zůstává útok pomocí malwaru Stuxnet, který v roce 2010 paralyzoval íránský jaderný program.
Mezi izraelské firmy, které byly opakovaně spojovány s narušením zabezpečení WhatsAppu, patří NSO Group, která vytvořila nechvalně známý spyware Pegasus. Ten v roce 2019 využil zranitelnosti WhatsAppu a infikoval přes 1 400 uživatelů – mezi nimi novináře, aktivisty a politiky. Americký federální soud nedávno nařídil NSO Group zaplatit společnosti Meta odškodné ve výši téměř 170 milionů dolarů.
Další izraelská společnost, Paragon Solutions, byla nedávno spojena s útoky na téměř 100 účtů na WhatsAppu, přičemž útočníci využili pokročilý spyware schopný číst již dešifrovanou komunikaci. Tyto útoky byly velmi cílené a sofistikované – obvykle šlo o tzv. spearphishing, tedy personalizované podvodné zprávy, které oběti nalákají ke kliknutí na škodlivý odkaz či stažení malwaru.
Na rozdíl od běžného phishingu, který rozesílá tisíce zpráv najednou, spearphishing míří na konkrétní osoby – často pod rouškou důvěryhodných institucí nebo známých lidí. Zpráva může například tvrdit, že je nutné „okamžitě ověřit účet“ nebo „prohlédnout si důležitý dokument“. Kliknutí na odkaz pak vede ke stažení spywaru nebo zadání přihlašovacích údajů na falešné stránce.
Jak se tedy bránit? Tuffley radí zůstat obezřetný při jakýchkoli nečekaných zprávách, především těch, které vytvářejí pocit naléhavosti. Podezřelé odkazy lze odhalit tím, že nad nimi podržíte kurzor myši – zobrazí se skutečná cílová adresa, která může odhalit podvod. Důležité je také pravidelně aktualizovat software, používat dvoufázové ověřování a neinstalovat neznámé soubory.
WhatsApp jako služba je dobře zabezpečený, ale zůstává zranitelný tam, kde selže lidský faktor. Spearphishing neútočí na technologii, ale na psychologii. A právě proto je důležité vzdělávat uživatele v oblasti základní kybernetické hygieny a připravit je na hrozby, které nejsou vidět.
Byť íránská obvinění vůči WhatsAppu nejsou zatím ničím podložena, existují zdokumentované případy, kdy byla platforma kompromitována – a to právě izraelskými aktéry. Není tedy nemožné, aby k něčemu podobnému došlo znovu. Klíčová otázka zůstává: s jakým cílem a vůči komu by takový útok směřoval?
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.