Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Jak upozorňuje David Tuffley, odborník na kybernetickou bezpečnost z Griffith University, WhatsApp sice používá end-to-end šifrování, které znemožňuje číst zprávy komukoli jinému než samotnému odesílateli a příjemci, nicméně to neznamená, že by zařízení s touto aplikací bylo imunní vůči útokům. Historie dokazuje, že sofistikované státní aktéry – zejména Izrael – takové překážky neodradí.
WhatsApp má v současnosti kolem tří miliard uživatelů po celém světě a jeho obliba stále roste. Je zdarma, přístupný a bezpečnostní protokoly mu zajišťují důvěru veřejnosti. Nicméně právě díky své rozšířenosti je i lukrativním cílem špionážních aktivit – zejména v konfliktních oblastech.
Izrael je vedle Spojených států světovou špičkou v oblasti kybernetických schopností. Disponuje nejen špičkovými technologiemi, ale i vycvičenými jednotkami jako je proslulá vojenská zpravodajská jednotka 8200. Tato expertiza se nejednou promítla do konkrétních operací – nejznámější zůstává útok pomocí malwaru Stuxnet, který v roce 2010 paralyzoval íránský jaderný program.
Mezi izraelské firmy, které byly opakovaně spojovány s narušením zabezpečení WhatsAppu, patří NSO Group, která vytvořila nechvalně známý spyware Pegasus. Ten v roce 2019 využil zranitelnosti WhatsAppu a infikoval přes 1 400 uživatelů – mezi nimi novináře, aktivisty a politiky. Americký federální soud nedávno nařídil NSO Group zaplatit společnosti Meta odškodné ve výši téměř 170 milionů dolarů.
Další izraelská společnost, Paragon Solutions, byla nedávno spojena s útoky na téměř 100 účtů na WhatsAppu, přičemž útočníci využili pokročilý spyware schopný číst již dešifrovanou komunikaci. Tyto útoky byly velmi cílené a sofistikované – obvykle šlo o tzv. spearphishing, tedy personalizované podvodné zprávy, které oběti nalákají ke kliknutí na škodlivý odkaz či stažení malwaru.
Na rozdíl od běžného phishingu, který rozesílá tisíce zpráv najednou, spearphishing míří na konkrétní osoby – často pod rouškou důvěryhodných institucí nebo známých lidí. Zpráva může například tvrdit, že je nutné „okamžitě ověřit účet“ nebo „prohlédnout si důležitý dokument“. Kliknutí na odkaz pak vede ke stažení spywaru nebo zadání přihlašovacích údajů na falešné stránce.
Jak se tedy bránit? Tuffley radí zůstat obezřetný při jakýchkoli nečekaných zprávách, především těch, které vytvářejí pocit naléhavosti. Podezřelé odkazy lze odhalit tím, že nad nimi podržíte kurzor myši – zobrazí se skutečná cílová adresa, která může odhalit podvod. Důležité je také pravidelně aktualizovat software, používat dvoufázové ověřování a neinstalovat neznámé soubory.
WhatsApp jako služba je dobře zabezpečený, ale zůstává zranitelný tam, kde selže lidský faktor. Spearphishing neútočí na technologii, ale na psychologii. A právě proto je důležité vzdělávat uživatele v oblasti základní kybernetické hygieny a připravit je na hrozby, které nejsou vidět.
Byť íránská obvinění vůči WhatsAppu nejsou zatím ničím podložena, existují zdokumentované případy, kdy byla platforma kompromitována – a to právě izraelskými aktéry. Není tedy nemožné, aby k něčemu podobnému došlo znovu. Klíčová otázka zůstává: s jakým cílem a vůči komu by takový útok směřoval?
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.