Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Jak upozorňuje David Tuffley, odborník na kybernetickou bezpečnost z Griffith University, WhatsApp sice používá end-to-end šifrování, které znemožňuje číst zprávy komukoli jinému než samotnému odesílateli a příjemci, nicméně to neznamená, že by zařízení s touto aplikací bylo imunní vůči útokům. Historie dokazuje, že sofistikované státní aktéry – zejména Izrael – takové překážky neodradí.
WhatsApp má v současnosti kolem tří miliard uživatelů po celém světě a jeho obliba stále roste. Je zdarma, přístupný a bezpečnostní protokoly mu zajišťují důvěru veřejnosti. Nicméně právě díky své rozšířenosti je i lukrativním cílem špionážních aktivit – zejména v konfliktních oblastech.
Izrael je vedle Spojených států světovou špičkou v oblasti kybernetických schopností. Disponuje nejen špičkovými technologiemi, ale i vycvičenými jednotkami jako je proslulá vojenská zpravodajská jednotka 8200. Tato expertiza se nejednou promítla do konkrétních operací – nejznámější zůstává útok pomocí malwaru Stuxnet, který v roce 2010 paralyzoval íránský jaderný program.
Mezi izraelské firmy, které byly opakovaně spojovány s narušením zabezpečení WhatsAppu, patří NSO Group, která vytvořila nechvalně známý spyware Pegasus. Ten v roce 2019 využil zranitelnosti WhatsAppu a infikoval přes 1 400 uživatelů – mezi nimi novináře, aktivisty a politiky. Americký federální soud nedávno nařídil NSO Group zaplatit společnosti Meta odškodné ve výši téměř 170 milionů dolarů.
Další izraelská společnost, Paragon Solutions, byla nedávno spojena s útoky na téměř 100 účtů na WhatsAppu, přičemž útočníci využili pokročilý spyware schopný číst již dešifrovanou komunikaci. Tyto útoky byly velmi cílené a sofistikované – obvykle šlo o tzv. spearphishing, tedy personalizované podvodné zprávy, které oběti nalákají ke kliknutí na škodlivý odkaz či stažení malwaru.
Na rozdíl od běžného phishingu, který rozesílá tisíce zpráv najednou, spearphishing míří na konkrétní osoby – často pod rouškou důvěryhodných institucí nebo známých lidí. Zpráva může například tvrdit, že je nutné „okamžitě ověřit účet“ nebo „prohlédnout si důležitý dokument“. Kliknutí na odkaz pak vede ke stažení spywaru nebo zadání přihlašovacích údajů na falešné stránce.
Jak se tedy bránit? Tuffley radí zůstat obezřetný při jakýchkoli nečekaných zprávách, především těch, které vytvářejí pocit naléhavosti. Podezřelé odkazy lze odhalit tím, že nad nimi podržíte kurzor myši – zobrazí se skutečná cílová adresa, která může odhalit podvod. Důležité je také pravidelně aktualizovat software, používat dvoufázové ověřování a neinstalovat neznámé soubory.
WhatsApp jako služba je dobře zabezpečený, ale zůstává zranitelný tam, kde selže lidský faktor. Spearphishing neútočí na technologii, ale na psychologii. A právě proto je důležité vzdělávat uživatele v oblasti základní kybernetické hygieny a připravit je na hrozby, které nejsou vidět.
Byť íránská obvinění vůči WhatsAppu nejsou zatím ničím podložena, existují zdokumentované případy, kdy byla platforma kompromitována – a to právě izraelskými aktéry. Není tedy nemožné, aby k něčemu podobnému došlo znovu. Klíčová otázka zůstává: s jakým cílem a vůči komu by takový útok směřoval?
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.