Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Jak upozorňuje David Tuffley, odborník na kybernetickou bezpečnost z Griffith University, WhatsApp sice používá end-to-end šifrování, které znemožňuje číst zprávy komukoli jinému než samotnému odesílateli a příjemci, nicméně to neznamená, že by zařízení s touto aplikací bylo imunní vůči útokům. Historie dokazuje, že sofistikované státní aktéry – zejména Izrael – takové překážky neodradí.
WhatsApp má v současnosti kolem tří miliard uživatelů po celém světě a jeho obliba stále roste. Je zdarma, přístupný a bezpečnostní protokoly mu zajišťují důvěru veřejnosti. Nicméně právě díky své rozšířenosti je i lukrativním cílem špionážních aktivit – zejména v konfliktních oblastech.
Izrael je vedle Spojených států světovou špičkou v oblasti kybernetických schopností. Disponuje nejen špičkovými technologiemi, ale i vycvičenými jednotkami jako je proslulá vojenská zpravodajská jednotka 8200. Tato expertiza se nejednou promítla do konkrétních operací – nejznámější zůstává útok pomocí malwaru Stuxnet, který v roce 2010 paralyzoval íránský jaderný program.
Mezi izraelské firmy, které byly opakovaně spojovány s narušením zabezpečení WhatsAppu, patří NSO Group, která vytvořila nechvalně známý spyware Pegasus. Ten v roce 2019 využil zranitelnosti WhatsAppu a infikoval přes 1 400 uživatelů – mezi nimi novináře, aktivisty a politiky. Americký federální soud nedávno nařídil NSO Group zaplatit společnosti Meta odškodné ve výši téměř 170 milionů dolarů.
Další izraelská společnost, Paragon Solutions, byla nedávno spojena s útoky na téměř 100 účtů na WhatsAppu, přičemž útočníci využili pokročilý spyware schopný číst již dešifrovanou komunikaci. Tyto útoky byly velmi cílené a sofistikované – obvykle šlo o tzv. spearphishing, tedy personalizované podvodné zprávy, které oběti nalákají ke kliknutí na škodlivý odkaz či stažení malwaru.
Na rozdíl od běžného phishingu, který rozesílá tisíce zpráv najednou, spearphishing míří na konkrétní osoby – často pod rouškou důvěryhodných institucí nebo známých lidí. Zpráva může například tvrdit, že je nutné „okamžitě ověřit účet“ nebo „prohlédnout si důležitý dokument“. Kliknutí na odkaz pak vede ke stažení spywaru nebo zadání přihlašovacích údajů na falešné stránce.
Jak se tedy bránit? Tuffley radí zůstat obezřetný při jakýchkoli nečekaných zprávách, především těch, které vytvářejí pocit naléhavosti. Podezřelé odkazy lze odhalit tím, že nad nimi podržíte kurzor myši – zobrazí se skutečná cílová adresa, která může odhalit podvod. Důležité je také pravidelně aktualizovat software, používat dvoufázové ověřování a neinstalovat neznámé soubory.
WhatsApp jako služba je dobře zabezpečený, ale zůstává zranitelný tam, kde selže lidský faktor. Spearphishing neútočí na technologii, ale na psychologii. A právě proto je důležité vzdělávat uživatele v oblasti základní kybernetické hygieny a připravit je na hrozby, které nejsou vidět.
Byť íránská obvinění vůči WhatsAppu nejsou zatím ničím podložena, existují zdokumentované případy, kdy byla platforma kompromitována – a to právě izraelskými aktéry. Není tedy nemožné, aby k něčemu podobnému došlo znovu. Klíčová otázka zůstává: s jakým cílem a vůči komu by takový útok směřoval?
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.