Polsko se ocitá v geopolitickém napětí, které je podle mnohých největší od konce studené války. Vláda a veřejnost v zemi jsou stále více znepokojeny tím, jakým způsobem současný prezident Spojených států Donald Trump redefinuje americké postavení ve světě. Text Eugeniusze Smolara, polského analytika zahraniční politiky, publikovaný 9. června, vyvolal v Evropě silnou rezonanci. Jeho hlavní teze je jednoduchá a výstižná: „Pro Polsko neexistuje plán B.“
Polsko, dlouho považované za pilíř amerického vlivu ve střední a východní Evropě, se nyní potýká s hlubokými obavami. Trumpova administrativa podle Smolara systematicky zpochybňuje základní principy alianční solidarity, na kterých po druhé světové válce vznikl celý západní bezpečnostní systém. Důraz na jednostranný přístup k zahraniční politice a obchodním vztahům začíná rozkládat struktury, které byly dosud považovány za nezpochybnitelné.
V Polsku sílí strach, že se ocitne v roli oběti nového světového pořádku založeného na principu „právo silnějšího“. Trumpovy výhrady vůči NATO, jeho ochota jednat s autoritářskými režimy a zároveň jeho veřejné útoky na spojence z Evropy signalizují podle Varšavy nebezpečný posun. Podpora Ukrajiny, která je pro Polsko existenční otázkou, se přitom v americké politice dostává na vedlejší kolej.
Obzvláště znepokojivá byla pro polské představitele nedávná slova amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera o chystaných jednáních o stažení amerických jednotek z Evropy. Tento krok by podle Smolara mohl mít pro bezpečnostní architekturu kontinentu katastrofální následky.
Vzhledem k historickým zkušenostem s ruským imperialismem Polsko nebere současnou situaci na lehkou váhu. Po okupaci Ukrajiny v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 začala Varšava jednat. Dnes patří mezi nejvíce vyzbrojené země Evropy – obranné výdaje už překročily 4 % HDP a příští rok dosáhnou 5 %. Polsko zůstává jedním z nejtvrdších zastánců zvýšené evropské obrany, avšak vždy s důrazem na zachování americké vojenské přítomnosti.
Smolar v článku otevřeně kritizuje Trumpovu „ekonomizaci“ zahraniční politiky. Upozorňuje, že prezident Spojených států nevnímá mezinárodní vztahy prizmatem bezpečnosti, ale obchodních a finančních zájmů. Jeho prohlášení, že Evropská unie byla vytvořena, aby „ošidila Spojené státy“, nebo že Evropa je „horší než Čína“, podle autora podkopávají desetiletí transatlantické spolupráce.
Pro Polsko, jehož hospodářství je úzce napojeno na jednotný trh EU (75 % exportu, z toho 28 % do Německa), by jakákoli konfrontace mezi Washingtonem a Bruselem znamenala zásadní ekonomické ohrožení. A právě tato závislost může být v budoucnu použita jako nástroj tlaku – například k tomu, aby Varšava sabotovala odvetná evropská opatření proti americkým clům.
Smolar varuje před možným scénářem, kdy by Polsko bylo nuceno volit mezi loajalitou vůči USA a evropskou soudržností. V takovém případě by Varšava čelila neřešitelné dilemě, která by mohla ohrozit její vztahy v obou směrech. Slova amerického velvyslance v Polsku Thomase Rose, že „Polsko se musí rozhodnout, zda chce být suverénní zemí loajální k USA, nebo se přiklonit k Berlínu a Paříži“, označil autor za nevhodná a nebezpečná.
V článku nechybí ani kritika některých dalších členů Trumpovy administrativy. Místopředseda vlády JD Vance i ministr obrany Pete Hegseth prý sdílejí výrazně protiunijní postoje. Podle Smolara se z „bití Evropy“ stala součást americké kulturní války, což Evropané chápou jako projev hlubokého nepochopení.
Zkušenosti z historie přitom podle autora ukazují, že ignorování slov autoritářů – od Putina po Orbána – může mít tragické následky. Trumpův nedávný postoj v OSN, kde USA hlasovaly proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, a to bok po boku s Ruskem, Čínou a Severní Koreou, vyvolal v Evropě šok.
Závěrem Smolar zdůrazňuje, že Polsko zůstává oddané transatlantické alianci a že Spojené státy jsou pro bezpečnost Evropy nadále nenahraditelné. Varuje však, že pokud se Washington definitivně odkloní od evropských hodnot a začne upřednostňovat izolaci a obchodní konfrontaci, bude muset Evropa hledat vlastní cestu – byť zatím žádná skutečná alternativa neexistuje.
„Polsko není spojencem jednoho prezidenta nebo jedné strany, ale Spojených států jako takových. Doufáme, že v Bílém domě zůstanou partneři, kteří tento vztah budou považovat za stejně důležitý jako my,“ uzavírá Smolar.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.