Polsko se ocitá v geopolitickém napětí, které je podle mnohých největší od konce studené války. Vláda a veřejnost v zemi jsou stále více znepokojeny tím, jakým způsobem současný prezident Spojených států Donald Trump redefinuje americké postavení ve světě. Text Eugeniusze Smolara, polského analytika zahraniční politiky, publikovaný 9. června, vyvolal v Evropě silnou rezonanci. Jeho hlavní teze je jednoduchá a výstižná: „Pro Polsko neexistuje plán B.“
Polsko, dlouho považované za pilíř amerického vlivu ve střední a východní Evropě, se nyní potýká s hlubokými obavami. Trumpova administrativa podle Smolara systematicky zpochybňuje základní principy alianční solidarity, na kterých po druhé světové válce vznikl celý západní bezpečnostní systém. Důraz na jednostranný přístup k zahraniční politice a obchodním vztahům začíná rozkládat struktury, které byly dosud považovány za nezpochybnitelné.
V Polsku sílí strach, že se ocitne v roli oběti nového světového pořádku založeného na principu „právo silnějšího“. Trumpovy výhrady vůči NATO, jeho ochota jednat s autoritářskými režimy a zároveň jeho veřejné útoky na spojence z Evropy signalizují podle Varšavy nebezpečný posun. Podpora Ukrajiny, která je pro Polsko existenční otázkou, se přitom v americké politice dostává na vedlejší kolej.
Obzvláště znepokojivá byla pro polské představitele nedávná slova amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera o chystaných jednáních o stažení amerických jednotek z Evropy. Tento krok by podle Smolara mohl mít pro bezpečnostní architekturu kontinentu katastrofální následky.
Vzhledem k historickým zkušenostem s ruským imperialismem Polsko nebere současnou situaci na lehkou váhu. Po okupaci Ukrajiny v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 začala Varšava jednat. Dnes patří mezi nejvíce vyzbrojené země Evropy – obranné výdaje už překročily 4 % HDP a příští rok dosáhnou 5 %. Polsko zůstává jedním z nejtvrdších zastánců zvýšené evropské obrany, avšak vždy s důrazem na zachování americké vojenské přítomnosti.
Smolar v článku otevřeně kritizuje Trumpovu „ekonomizaci“ zahraniční politiky. Upozorňuje, že prezident Spojených států nevnímá mezinárodní vztahy prizmatem bezpečnosti, ale obchodních a finančních zájmů. Jeho prohlášení, že Evropská unie byla vytvořena, aby „ošidila Spojené státy“, nebo že Evropa je „horší než Čína“, podle autora podkopávají desetiletí transatlantické spolupráce.
Pro Polsko, jehož hospodářství je úzce napojeno na jednotný trh EU (75 % exportu, z toho 28 % do Německa), by jakákoli konfrontace mezi Washingtonem a Bruselem znamenala zásadní ekonomické ohrožení. A právě tato závislost může být v budoucnu použita jako nástroj tlaku – například k tomu, aby Varšava sabotovala odvetná evropská opatření proti americkým clům.
Smolar varuje před možným scénářem, kdy by Polsko bylo nuceno volit mezi loajalitou vůči USA a evropskou soudržností. V takovém případě by Varšava čelila neřešitelné dilemě, která by mohla ohrozit její vztahy v obou směrech. Slova amerického velvyslance v Polsku Thomase Rose, že „Polsko se musí rozhodnout, zda chce být suverénní zemí loajální k USA, nebo se přiklonit k Berlínu a Paříži“, označil autor za nevhodná a nebezpečná.
V článku nechybí ani kritika některých dalších členů Trumpovy administrativy. Místopředseda vlády JD Vance i ministr obrany Pete Hegseth prý sdílejí výrazně protiunijní postoje. Podle Smolara se z „bití Evropy“ stala součást americké kulturní války, což Evropané chápou jako projev hlubokého nepochopení.
Zkušenosti z historie přitom podle autora ukazují, že ignorování slov autoritářů – od Putina po Orbána – může mít tragické následky. Trumpův nedávný postoj v OSN, kde USA hlasovaly proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, a to bok po boku s Ruskem, Čínou a Severní Koreou, vyvolal v Evropě šok.
Závěrem Smolar zdůrazňuje, že Polsko zůstává oddané transatlantické alianci a že Spojené státy jsou pro bezpečnost Evropy nadále nenahraditelné. Varuje však, že pokud se Washington definitivně odkloní od evropských hodnot a začne upřednostňovat izolaci a obchodní konfrontaci, bude muset Evropa hledat vlastní cestu – byť zatím žádná skutečná alternativa neexistuje.
„Polsko není spojencem jednoho prezidenta nebo jedné strany, ale Spojených států jako takových. Doufáme, že v Bílém domě zůstanou partneři, kteří tento vztah budou považovat za stejně důležitý jako my,“ uzavírá Smolar.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.