Polsko se ocitá v geopolitickém napětí, které je podle mnohých největší od konce studené války. Vláda a veřejnost v zemi jsou stále více znepokojeny tím, jakým způsobem současný prezident Spojených států Donald Trump redefinuje americké postavení ve světě. Text Eugeniusze Smolara, polského analytika zahraniční politiky, publikovaný 9. června, vyvolal v Evropě silnou rezonanci. Jeho hlavní teze je jednoduchá a výstižná: „Pro Polsko neexistuje plán B.“
Polsko, dlouho považované za pilíř amerického vlivu ve střední a východní Evropě, se nyní potýká s hlubokými obavami. Trumpova administrativa podle Smolara systematicky zpochybňuje základní principy alianční solidarity, na kterých po druhé světové válce vznikl celý západní bezpečnostní systém. Důraz na jednostranný přístup k zahraniční politice a obchodním vztahům začíná rozkládat struktury, které byly dosud považovány za nezpochybnitelné.
V Polsku sílí strach, že se ocitne v roli oběti nového světového pořádku založeného na principu „právo silnějšího“. Trumpovy výhrady vůči NATO, jeho ochota jednat s autoritářskými režimy a zároveň jeho veřejné útoky na spojence z Evropy signalizují podle Varšavy nebezpečný posun. Podpora Ukrajiny, která je pro Polsko existenční otázkou, se přitom v americké politice dostává na vedlejší kolej.
Obzvláště znepokojivá byla pro polské představitele nedávná slova amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera o chystaných jednáních o stažení amerických jednotek z Evropy. Tento krok by podle Smolara mohl mít pro bezpečnostní architekturu kontinentu katastrofální následky.
Vzhledem k historickým zkušenostem s ruským imperialismem Polsko nebere současnou situaci na lehkou váhu. Po okupaci Ukrajiny v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 začala Varšava jednat. Dnes patří mezi nejvíce vyzbrojené země Evropy – obranné výdaje už překročily 4 % HDP a příští rok dosáhnou 5 %. Polsko zůstává jedním z nejtvrdších zastánců zvýšené evropské obrany, avšak vždy s důrazem na zachování americké vojenské přítomnosti.
Smolar v článku otevřeně kritizuje Trumpovu „ekonomizaci“ zahraniční politiky. Upozorňuje, že prezident Spojených států nevnímá mezinárodní vztahy prizmatem bezpečnosti, ale obchodních a finančních zájmů. Jeho prohlášení, že Evropská unie byla vytvořena, aby „ošidila Spojené státy“, nebo že Evropa je „horší než Čína“, podle autora podkopávají desetiletí transatlantické spolupráce.
Pro Polsko, jehož hospodářství je úzce napojeno na jednotný trh EU (75 % exportu, z toho 28 % do Německa), by jakákoli konfrontace mezi Washingtonem a Bruselem znamenala zásadní ekonomické ohrožení. A právě tato závislost může být v budoucnu použita jako nástroj tlaku – například k tomu, aby Varšava sabotovala odvetná evropská opatření proti americkým clům.
Smolar varuje před možným scénářem, kdy by Polsko bylo nuceno volit mezi loajalitou vůči USA a evropskou soudržností. V takovém případě by Varšava čelila neřešitelné dilemě, která by mohla ohrozit její vztahy v obou směrech. Slova amerického velvyslance v Polsku Thomase Rose, že „Polsko se musí rozhodnout, zda chce být suverénní zemí loajální k USA, nebo se přiklonit k Berlínu a Paříži“, označil autor za nevhodná a nebezpečná.
V článku nechybí ani kritika některých dalších členů Trumpovy administrativy. Místopředseda vlády JD Vance i ministr obrany Pete Hegseth prý sdílejí výrazně protiunijní postoje. Podle Smolara se z „bití Evropy“ stala součást americké kulturní války, což Evropané chápou jako projev hlubokého nepochopení.
Zkušenosti z historie přitom podle autora ukazují, že ignorování slov autoritářů – od Putina po Orbána – může mít tragické následky. Trumpův nedávný postoj v OSN, kde USA hlasovaly proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, a to bok po boku s Ruskem, Čínou a Severní Koreou, vyvolal v Evropě šok.
Závěrem Smolar zdůrazňuje, že Polsko zůstává oddané transatlantické alianci a že Spojené státy jsou pro bezpečnost Evropy nadále nenahraditelné. Varuje však, že pokud se Washington definitivně odkloní od evropských hodnot a začne upřednostňovat izolaci a obchodní konfrontaci, bude muset Evropa hledat vlastní cestu – byť zatím žádná skutečná alternativa neexistuje.
„Polsko není spojencem jednoho prezidenta nebo jedné strany, ale Spojených států jako takových. Doufáme, že v Bílém domě zůstanou partneři, kteří tento vztah budou považovat za stejně důležitý jako my,“ uzavírá Smolar.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.