Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Tento posun v náladách přichází po roce, kdy prezident Donald Trump opakovaně hrozil zavedením likvidačních cel na kanadské zboží a v žertu mluvil o pohlcení Kanady jako „51. státu USA“. Podle průzkumu provedeného společností Public First vnímá 58 % Kanaďanů USA jako nespolehlivého spojence. Celých 42 % dotázaných zašlo ještě dál a uvedlo, že Spojené státy již vůbec nepovažují za spojence své země.
Kanadský premiér Mark Carney, který loni zvítězil ve volbách právě díky slibu bránit zemi před Trumpovou nevyzpytatelnou politikou, na tento trend reaguje strategií „strategické autonomie“. V lednu 2026 v Davosu vyzval střední mocnosti, aby se spojily a snížily svou závislost na velmocenských rivalitách. Jeho vláda již uzavřela nové strategické partnerství s Evropskou unií, Katarem a překvapivě i s Čínou, což by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné.
Průzkum ukazuje, že Kanaďané napříč politickým spektrem vnímají amerického prezidenta jako antagonistu, který aktivně vyhledává konflikty. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že Trump záměrně provokuje ostatní země, a 47 % dotázaných věří, že americká angažovanost v zahraničí činí svět méně bezpečným. Tento pocit ohrožení vede k tomu, že 57 % Kanaďanů by v případě nutnosti raději záviselo na Číně než na Trumpově Americe.
Důvěra v USA klesá i v běžném životě. Tradiční vazby v pohraničních městech, kde dříve lidé přecházeli hranici jen za prací nebo zábavou, citelně ochladly. Počet kanadských turistů mířících do USA výrazně poklesl a mnoho „snowbirds“, kteří dříve trávili zimy na Floridě nebo v Arizoně, si nyní hledá jiné slunné alternativy. Mnoho Kanaďanů je přesvědčeno, že hodnoty jejich země se s těmi americkými již neshodují.
Navzdory současnému napětí si polovina Kanaďanů uchovává mírný optimismus. Věří, že vztahy se mohou po skončení Trumpovy éry zotavit. Přesto zůstává pevné jádro skeptiků – 29 % obyvatel je přesvědčeno, že se situace již nikdy nevrátí do starých kolejí. Kanadská veřejnost se zdá být smířena s novým heslem: „Amerika, pokud je to nutné, ale ne nutně Amerika.“
Průzkum Politico byl proveden online mezi 6. a 9. únorem 2026 na vzorku více než 10 000 dospělých v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Výsledky potvrzují, že zatímco Evropané vidí hlavní hrozbu v Rusku, pro Kanaďany se největším zdrojem nestability stal jejich nejbližší soused. Tlak na premiéra Carneyho, aby pokračoval v diverzifikaci obchodu a posilování domácí obrany, tak v dohledné době pravděpodobně nepoleví.
Současná kanadská vláda již oznámila novou obrannou průmyslovou strategii, která upřednostňuje domácí výrobu a nákupy od prověřených spojenců mimo USA. Tato snaha o nezávislost odráží hluboký rozkol, který průzkum definuje jako důsledek Trumpova „vypálení mostů“. Kanaďané nyní vidí Washington spíše jako zdroj volatility než jako stabilizační prvek světového řádu.
Tento historický obrat vnímání Spojených států jako nepřítele namísto přítele představuje pro Ottawu největší diplomatickou výzvu posledních desetiletí. Ačkoliv ekonomika zůstává na USA hluboce závislá, politická a společenská vůle k osamostatnění nebyla nikdy silnější. Příští měsíce ukáží, zda se Carneyho vizi „světa bez hegemonů“ podaří v praxi naplnit.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.