Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Tento posun v náladách přichází po roce, kdy prezident Donald Trump opakovaně hrozil zavedením likvidačních cel na kanadské zboží a v žertu mluvil o pohlcení Kanady jako „51. státu USA“. Podle průzkumu provedeného společností Public First vnímá 58 % Kanaďanů USA jako nespolehlivého spojence. Celých 42 % dotázaných zašlo ještě dál a uvedlo, že Spojené státy již vůbec nepovažují za spojence své země.
Kanadský premiér Mark Carney, který loni zvítězil ve volbách právě díky slibu bránit zemi před Trumpovou nevyzpytatelnou politikou, na tento trend reaguje strategií „strategické autonomie“. V lednu 2026 v Davosu vyzval střední mocnosti, aby se spojily a snížily svou závislost na velmocenských rivalitách. Jeho vláda již uzavřela nové strategické partnerství s Evropskou unií, Katarem a překvapivě i s Čínou, což by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné.
Průzkum ukazuje, že Kanaďané napříč politickým spektrem vnímají amerického prezidenta jako antagonistu, který aktivně vyhledává konflikty. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že Trump záměrně provokuje ostatní země, a 47 % dotázaných věří, že americká angažovanost v zahraničí činí svět méně bezpečným. Tento pocit ohrožení vede k tomu, že 57 % Kanaďanů by v případě nutnosti raději záviselo na Číně než na Trumpově Americe.
Důvěra v USA klesá i v běžném životě. Tradiční vazby v pohraničních městech, kde dříve lidé přecházeli hranici jen za prací nebo zábavou, citelně ochladly. Počet kanadských turistů mířících do USA výrazně poklesl a mnoho „snowbirds“, kteří dříve trávili zimy na Floridě nebo v Arizoně, si nyní hledá jiné slunné alternativy. Mnoho Kanaďanů je přesvědčeno, že hodnoty jejich země se s těmi americkými již neshodují.
Navzdory současnému napětí si polovina Kanaďanů uchovává mírný optimismus. Věří, že vztahy se mohou po skončení Trumpovy éry zotavit. Přesto zůstává pevné jádro skeptiků – 29 % obyvatel je přesvědčeno, že se situace již nikdy nevrátí do starých kolejí. Kanadská veřejnost se zdá být smířena s novým heslem: „Amerika, pokud je to nutné, ale ne nutně Amerika.“
Průzkum Politico byl proveden online mezi 6. a 9. únorem 2026 na vzorku více než 10 000 dospělých v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Výsledky potvrzují, že zatímco Evropané vidí hlavní hrozbu v Rusku, pro Kanaďany se největším zdrojem nestability stal jejich nejbližší soused. Tlak na premiéra Carneyho, aby pokračoval v diverzifikaci obchodu a posilování domácí obrany, tak v dohledné době pravděpodobně nepoleví.
Současná kanadská vláda již oznámila novou obrannou průmyslovou strategii, která upřednostňuje domácí výrobu a nákupy od prověřených spojenců mimo USA. Tato snaha o nezávislost odráží hluboký rozkol, který průzkum definuje jako důsledek Trumpova „vypálení mostů“. Kanaďané nyní vidí Washington spíše jako zdroj volatility než jako stabilizační prvek světového řádu.
Tento historický obrat vnímání Spojených států jako nepřítele namísto přítele představuje pro Ottawu největší diplomatickou výzvu posledních desetiletí. Ačkoliv ekonomika zůstává na USA hluboce závislá, politická a společenská vůle k osamostatnění nebyla nikdy silnější. Příští měsíce ukáží, zda se Carneyho vizi „světa bez hegemonů“ podaří v praxi naplnit.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.