Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Tento posun v náladách přichází po roce, kdy prezident Donald Trump opakovaně hrozil zavedením likvidačních cel na kanadské zboží a v žertu mluvil o pohlcení Kanady jako „51. státu USA“. Podle průzkumu provedeného společností Public First vnímá 58 % Kanaďanů USA jako nespolehlivého spojence. Celých 42 % dotázaných zašlo ještě dál a uvedlo, že Spojené státy již vůbec nepovažují za spojence své země.
Kanadský premiér Mark Carney, který loni zvítězil ve volbách právě díky slibu bránit zemi před Trumpovou nevyzpytatelnou politikou, na tento trend reaguje strategií „strategické autonomie“. V lednu 2026 v Davosu vyzval střední mocnosti, aby se spojily a snížily svou závislost na velmocenských rivalitách. Jeho vláda již uzavřela nové strategické partnerství s Evropskou unií, Katarem a překvapivě i s Čínou, což by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné.
Průzkum ukazuje, že Kanaďané napříč politickým spektrem vnímají amerického prezidenta jako antagonistu, který aktivně vyhledává konflikty. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že Trump záměrně provokuje ostatní země, a 47 % dotázaných věří, že americká angažovanost v zahraničí činí svět méně bezpečným. Tento pocit ohrožení vede k tomu, že 57 % Kanaďanů by v případě nutnosti raději záviselo na Číně než na Trumpově Americe.
Důvěra v USA klesá i v běžném životě. Tradiční vazby v pohraničních městech, kde dříve lidé přecházeli hranici jen za prací nebo zábavou, citelně ochladly. Počet kanadských turistů mířících do USA výrazně poklesl a mnoho „snowbirds“, kteří dříve trávili zimy na Floridě nebo v Arizoně, si nyní hledá jiné slunné alternativy. Mnoho Kanaďanů je přesvědčeno, že hodnoty jejich země se s těmi americkými již neshodují.
Navzdory současnému napětí si polovina Kanaďanů uchovává mírný optimismus. Věří, že vztahy se mohou po skončení Trumpovy éry zotavit. Přesto zůstává pevné jádro skeptiků – 29 % obyvatel je přesvědčeno, že se situace již nikdy nevrátí do starých kolejí. Kanadská veřejnost se zdá být smířena s novým heslem: „Amerika, pokud je to nutné, ale ne nutně Amerika.“
Průzkum Politico byl proveden online mezi 6. a 9. únorem 2026 na vzorku více než 10 000 dospělých v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Výsledky potvrzují, že zatímco Evropané vidí hlavní hrozbu v Rusku, pro Kanaďany se největším zdrojem nestability stal jejich nejbližší soused. Tlak na premiéra Carneyho, aby pokračoval v diverzifikaci obchodu a posilování domácí obrany, tak v dohledné době pravděpodobně nepoleví.
Současná kanadská vláda již oznámila novou obrannou průmyslovou strategii, která upřednostňuje domácí výrobu a nákupy od prověřených spojenců mimo USA. Tato snaha o nezávislost odráží hluboký rozkol, který průzkum definuje jako důsledek Trumpova „vypálení mostů“. Kanaďané nyní vidí Washington spíše jako zdroj volatility než jako stabilizační prvek světového řádu.
Tento historický obrat vnímání Spojených států jako nepřítele namísto přítele představuje pro Ottawu největší diplomatickou výzvu posledních desetiletí. Ačkoliv ekonomika zůstává na USA hluboce závislá, politická a společenská vůle k osamostatnění nebyla nikdy silnější. Příští měsíce ukáží, zda se Carneyho vizi „světa bez hegemonů“ podaří v praxi naplnit.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.