Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Tento posun v náladách přichází po roce, kdy prezident Donald Trump opakovaně hrozil zavedením likvidačních cel na kanadské zboží a v žertu mluvil o pohlcení Kanady jako „51. státu USA“. Podle průzkumu provedeného společností Public First vnímá 58 % Kanaďanů USA jako nespolehlivého spojence. Celých 42 % dotázaných zašlo ještě dál a uvedlo, že Spojené státy již vůbec nepovažují za spojence své země.
Kanadský premiér Mark Carney, který loni zvítězil ve volbách právě díky slibu bránit zemi před Trumpovou nevyzpytatelnou politikou, na tento trend reaguje strategií „strategické autonomie“. V lednu 2026 v Davosu vyzval střední mocnosti, aby se spojily a snížily svou závislost na velmocenských rivalitách. Jeho vláda již uzavřela nové strategické partnerství s Evropskou unií, Katarem a překvapivě i s Čínou, což by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné.
Průzkum ukazuje, že Kanaďané napříč politickým spektrem vnímají amerického prezidenta jako antagonistu, který aktivně vyhledává konflikty. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že Trump záměrně provokuje ostatní země, a 47 % dotázaných věří, že americká angažovanost v zahraničí činí svět méně bezpečným. Tento pocit ohrožení vede k tomu, že 57 % Kanaďanů by v případě nutnosti raději záviselo na Číně než na Trumpově Americe.
Důvěra v USA klesá i v běžném životě. Tradiční vazby v pohraničních městech, kde dříve lidé přecházeli hranici jen za prací nebo zábavou, citelně ochladly. Počet kanadských turistů mířících do USA výrazně poklesl a mnoho „snowbirds“, kteří dříve trávili zimy na Floridě nebo v Arizoně, si nyní hledá jiné slunné alternativy. Mnoho Kanaďanů je přesvědčeno, že hodnoty jejich země se s těmi americkými již neshodují.
Navzdory současnému napětí si polovina Kanaďanů uchovává mírný optimismus. Věří, že vztahy se mohou po skončení Trumpovy éry zotavit. Přesto zůstává pevné jádro skeptiků – 29 % obyvatel je přesvědčeno, že se situace již nikdy nevrátí do starých kolejí. Kanadská veřejnost se zdá být smířena s novým heslem: „Amerika, pokud je to nutné, ale ne nutně Amerika.“
Průzkum Politico byl proveden online mezi 6. a 9. únorem 2026 na vzorku více než 10 000 dospělých v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Výsledky potvrzují, že zatímco Evropané vidí hlavní hrozbu v Rusku, pro Kanaďany se největším zdrojem nestability stal jejich nejbližší soused. Tlak na premiéra Carneyho, aby pokračoval v diverzifikaci obchodu a posilování domácí obrany, tak v dohledné době pravděpodobně nepoleví.
Současná kanadská vláda již oznámila novou obrannou průmyslovou strategii, která upřednostňuje domácí výrobu a nákupy od prověřených spojenců mimo USA. Tato snaha o nezávislost odráží hluboký rozkol, který průzkum definuje jako důsledek Trumpova „vypálení mostů“. Kanaďané nyní vidí Washington spíše jako zdroj volatility než jako stabilizační prvek světového řádu.
Tento historický obrat vnímání Spojených států jako nepřítele namísto přítele představuje pro Ottawu největší diplomatickou výzvu posledních desetiletí. Ačkoliv ekonomika zůstává na USA hluboce závislá, politická a společenská vůle k osamostatnění nebyla nikdy silnější. Příští měsíce ukáží, zda se Carneyho vizi „světa bez hegemonů“ podaří v praxi naplnit.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.