Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Tento posun v náladách přichází po roce, kdy prezident Donald Trump opakovaně hrozil zavedením likvidačních cel na kanadské zboží a v žertu mluvil o pohlcení Kanady jako „51. státu USA“. Podle průzkumu provedeného společností Public First vnímá 58 % Kanaďanů USA jako nespolehlivého spojence. Celých 42 % dotázaných zašlo ještě dál a uvedlo, že Spojené státy již vůbec nepovažují za spojence své země.
Kanadský premiér Mark Carney, který loni zvítězil ve volbách právě díky slibu bránit zemi před Trumpovou nevyzpytatelnou politikou, na tento trend reaguje strategií „strategické autonomie“. V lednu 2026 v Davosu vyzval střední mocnosti, aby se spojily a snížily svou závislost na velmocenských rivalitách. Jeho vláda již uzavřela nové strategické partnerství s Evropskou unií, Katarem a překvapivě i s Čínou, což by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné.
Průzkum ukazuje, že Kanaďané napříč politickým spektrem vnímají amerického prezidenta jako antagonistu, který aktivně vyhledává konflikty. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že Trump záměrně provokuje ostatní země, a 47 % dotázaných věří, že americká angažovanost v zahraničí činí svět méně bezpečným. Tento pocit ohrožení vede k tomu, že 57 % Kanaďanů by v případě nutnosti raději záviselo na Číně než na Trumpově Americe.
Důvěra v USA klesá i v běžném životě. Tradiční vazby v pohraničních městech, kde dříve lidé přecházeli hranici jen za prací nebo zábavou, citelně ochladly. Počet kanadských turistů mířících do USA výrazně poklesl a mnoho „snowbirds“, kteří dříve trávili zimy na Floridě nebo v Arizoně, si nyní hledá jiné slunné alternativy. Mnoho Kanaďanů je přesvědčeno, že hodnoty jejich země se s těmi americkými již neshodují.
Navzdory současnému napětí si polovina Kanaďanů uchovává mírný optimismus. Věří, že vztahy se mohou po skončení Trumpovy éry zotavit. Přesto zůstává pevné jádro skeptiků – 29 % obyvatel je přesvědčeno, že se situace již nikdy nevrátí do starých kolejí. Kanadská veřejnost se zdá být smířena s novým heslem: „Amerika, pokud je to nutné, ale ne nutně Amerika.“
Průzkum Politico byl proveden online mezi 6. a 9. únorem 2026 na vzorku více než 10 000 dospělých v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Výsledky potvrzují, že zatímco Evropané vidí hlavní hrozbu v Rusku, pro Kanaďany se největším zdrojem nestability stal jejich nejbližší soused. Tlak na premiéra Carneyho, aby pokračoval v diverzifikaci obchodu a posilování domácí obrany, tak v dohledné době pravděpodobně nepoleví.
Současná kanadská vláda již oznámila novou obrannou průmyslovou strategii, která upřednostňuje domácí výrobu a nákupy od prověřených spojenců mimo USA. Tato snaha o nezávislost odráží hluboký rozkol, který průzkum definuje jako důsledek Trumpova „vypálení mostů“. Kanaďané nyní vidí Washington spíše jako zdroj volatility než jako stabilizační prvek světového řádu.
Tento historický obrat vnímání Spojených států jako nepřítele namísto přítele představuje pro Ottawu největší diplomatickou výzvu posledních desetiletí. Ačkoliv ekonomika zůstává na USA hluboce závislá, politická a společenská vůle k osamostatnění nebyla nikdy silnější. Příští měsíce ukáží, zda se Carneyho vizi „světa bez hegemonů“ podaří v praxi naplnit.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.