Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Dohodu stvrdili svým podpisem maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško během prosincového zasedání rusko-maďarské komise v Moskvě. Dokument, který doposud nebyl veřejně znám, nastiňuje plány na sblížení obou zemí v tak specifických sektorech, jako je jaderné palivo, školství nebo dokonce cirkusové umění.
Zatímco Orbán své vazby na Kreml otevřeně dává na odiv, jeho hlavní volební rival Péter Magyar je považuje za zásadní slabinu současné vlády. Magyar v rámci předvolební kampaně obvinil kabinet z „přímé vlastizrady“ a tvrdí, že Maďarsko se pod Orbánovým vedením stává ekonomicky i politicky příliš závislým na Rusku.
Obsah dokumentů ukazuje snahu obou stran zvrátit negativní trend ve vzájemném obchodě, který utrpěl v důsledku sankcí Evropské unie uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu. Plán otevírá dveře ruským firmám k realizaci nových projektů v oblasti elektřiny a vodíku přímo v Maďarsku a počítá s ještě užší kooperací při dodávkách ropy, plynu a jaderného paliva.
Sblížení se nemá týkat pouze průmyslu. Budapešť v dokumentu souhlasila s posílením výuky ruského jazyka v zemi, což má zahrnovat dovoz učitelů přímo z Ruska a vytváření výměnných programů pro postgraduální studenty. Vláda rovněž podpořila společné aktivity v oblasti sportu pro roky 2026 a 2027, a to i přes kritiku, že Moskva využívá kulturu a sport k legitimizaci svého režimu.
V textech se sice uvádí, že těsnější vazby s Ruskem nesmí být v rozporu se závazky Maďarska vyplývajícími z členství v EU, nicméně Orbánovy kroky hovoří o opaku. Maďarský premiér dlouhodobě blokuje unijní snahy o zpřísnění sankcí. Podle nedávných zpráv měl dokonce v soukromém hovoru Vladimiru Putinovi slíbit pomoc „jakýmkoliv způsobem“ a přirovnat roli Maďarska k myši, která stojí po boku ruského lva.
Péter Szijjártó na dotazy ohledně těchto dokumentů reagoval stroze s tím, že bilaterální spolupráce Maďarska se řídí národními zájmy, nikoliv tlakem „zaujatých liberálních médií“. Ruská strana se k záležitosti nevyjádřila vůbec. Dokumenty však obsahují i konkrétní instrukce pro ruské vládní resorty, jak mají nové závazky uvádět do praxe.
Viktor Orbán nyní čelí nejnáročnější zkoušce své šestnáctileté moci. Jeho strana Fidesz v předvolebních průzkumech zaostává za opozičním hnutím Tisza a on sám se snaží dobré vztahy s Moskvou prodat voličům jako výhodu. Svého soka Magyara obviňuje z toho, že chce Maďarsko zatáhnout do války na Ukrajině a ohrozit přístup země k levným ruským surovinám.
Závěr předvolební kampaně v Maďarsku je poznamenán sérií úniků informací, vzájemným obviňováním ze špionáže a kybernetickým sledováním. Vše směřuje k nedělnímu hlasování, které rozhodne o dalším směřování země a o tom, zda Maďarsko zůstane pevnou součástí západních struktur, nebo se bude nadále přiklánět k východnímu autoritářství.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.