Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Dohodu stvrdili svým podpisem maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško během prosincového zasedání rusko-maďarské komise v Moskvě. Dokument, který doposud nebyl veřejně znám, nastiňuje plány na sblížení obou zemí v tak specifických sektorech, jako je jaderné palivo, školství nebo dokonce cirkusové umění.
Zatímco Orbán své vazby na Kreml otevřeně dává na odiv, jeho hlavní volební rival Péter Magyar je považuje za zásadní slabinu současné vlády. Magyar v rámci předvolební kampaně obvinil kabinet z „přímé vlastizrady“ a tvrdí, že Maďarsko se pod Orbánovým vedením stává ekonomicky i politicky příliš závislým na Rusku.
Obsah dokumentů ukazuje snahu obou stran zvrátit negativní trend ve vzájemném obchodě, který utrpěl v důsledku sankcí Evropské unie uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu. Plán otevírá dveře ruským firmám k realizaci nových projektů v oblasti elektřiny a vodíku přímo v Maďarsku a počítá s ještě užší kooperací při dodávkách ropy, plynu a jaderného paliva.
Sblížení se nemá týkat pouze průmyslu. Budapešť v dokumentu souhlasila s posílením výuky ruského jazyka v zemi, což má zahrnovat dovoz učitelů přímo z Ruska a vytváření výměnných programů pro postgraduální studenty. Vláda rovněž podpořila společné aktivity v oblasti sportu pro roky 2026 a 2027, a to i přes kritiku, že Moskva využívá kulturu a sport k legitimizaci svého režimu.
V textech se sice uvádí, že těsnější vazby s Ruskem nesmí být v rozporu se závazky Maďarska vyplývajícími z členství v EU, nicméně Orbánovy kroky hovoří o opaku. Maďarský premiér dlouhodobě blokuje unijní snahy o zpřísnění sankcí. Podle nedávných zpráv měl dokonce v soukromém hovoru Vladimiru Putinovi slíbit pomoc „jakýmkoliv způsobem“ a přirovnat roli Maďarska k myši, která stojí po boku ruského lva.
Péter Szijjártó na dotazy ohledně těchto dokumentů reagoval stroze s tím, že bilaterální spolupráce Maďarska se řídí národními zájmy, nikoliv tlakem „zaujatých liberálních médií“. Ruská strana se k záležitosti nevyjádřila vůbec. Dokumenty však obsahují i konkrétní instrukce pro ruské vládní resorty, jak mají nové závazky uvádět do praxe.
Viktor Orbán nyní čelí nejnáročnější zkoušce své šestnáctileté moci. Jeho strana Fidesz v předvolebních průzkumech zaostává za opozičním hnutím Tisza a on sám se snaží dobré vztahy s Moskvou prodat voličům jako výhodu. Svého soka Magyara obviňuje z toho, že chce Maďarsko zatáhnout do války na Ukrajině a ohrozit přístup země k levným ruským surovinám.
Závěr předvolební kampaně v Maďarsku je poznamenán sérií úniků informací, vzájemným obviňováním ze špionáže a kybernetickým sledováním. Vše směřuje k nedělnímu hlasování, které rozhodne o dalším směřování země a o tom, zda Maďarsko zůstane pevnou součástí západních struktur, nebo se bude nadále přiklánět k východnímu autoritářství.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.