Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Dohodu stvrdili svým podpisem maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško během prosincového zasedání rusko-maďarské komise v Moskvě. Dokument, který doposud nebyl veřejně znám, nastiňuje plány na sblížení obou zemí v tak specifických sektorech, jako je jaderné palivo, školství nebo dokonce cirkusové umění.
Zatímco Orbán své vazby na Kreml otevřeně dává na odiv, jeho hlavní volební rival Péter Magyar je považuje za zásadní slabinu současné vlády. Magyar v rámci předvolební kampaně obvinil kabinet z „přímé vlastizrady“ a tvrdí, že Maďarsko se pod Orbánovým vedením stává ekonomicky i politicky příliš závislým na Rusku.
Obsah dokumentů ukazuje snahu obou stran zvrátit negativní trend ve vzájemném obchodě, který utrpěl v důsledku sankcí Evropské unie uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu. Plán otevírá dveře ruským firmám k realizaci nových projektů v oblasti elektřiny a vodíku přímo v Maďarsku a počítá s ještě užší kooperací při dodávkách ropy, plynu a jaderného paliva.
Sblížení se nemá týkat pouze průmyslu. Budapešť v dokumentu souhlasila s posílením výuky ruského jazyka v zemi, což má zahrnovat dovoz učitelů přímo z Ruska a vytváření výměnných programů pro postgraduální studenty. Vláda rovněž podpořila společné aktivity v oblasti sportu pro roky 2026 a 2027, a to i přes kritiku, že Moskva využívá kulturu a sport k legitimizaci svého režimu.
V textech se sice uvádí, že těsnější vazby s Ruskem nesmí být v rozporu se závazky Maďarska vyplývajícími z členství v EU, nicméně Orbánovy kroky hovoří o opaku. Maďarský premiér dlouhodobě blokuje unijní snahy o zpřísnění sankcí. Podle nedávných zpráv měl dokonce v soukromém hovoru Vladimiru Putinovi slíbit pomoc „jakýmkoliv způsobem“ a přirovnat roli Maďarska k myši, která stojí po boku ruského lva.
Péter Szijjártó na dotazy ohledně těchto dokumentů reagoval stroze s tím, že bilaterální spolupráce Maďarska se řídí národními zájmy, nikoliv tlakem „zaujatých liberálních médií“. Ruská strana se k záležitosti nevyjádřila vůbec. Dokumenty však obsahují i konkrétní instrukce pro ruské vládní resorty, jak mají nové závazky uvádět do praxe.
Viktor Orbán nyní čelí nejnáročnější zkoušce své šestnáctileté moci. Jeho strana Fidesz v předvolebních průzkumech zaostává za opozičním hnutím Tisza a on sám se snaží dobré vztahy s Moskvou prodat voličům jako výhodu. Svého soka Magyara obviňuje z toho, že chce Maďarsko zatáhnout do války na Ukrajině a ohrozit přístup země k levným ruským surovinám.
Závěr předvolební kampaně v Maďarsku je poznamenán sérií úniků informací, vzájemným obviňováním ze špionáže a kybernetickým sledováním. Vše směřuje k nedělnímu hlasování, které rozhodne o dalším směřování země a o tom, zda Maďarsko zůstane pevnou součástí západních struktur, nebo se bude nadále přiklánět k východnímu autoritářství.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.