Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Dohodu stvrdili svým podpisem maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško během prosincového zasedání rusko-maďarské komise v Moskvě. Dokument, který doposud nebyl veřejně znám, nastiňuje plány na sblížení obou zemí v tak specifických sektorech, jako je jaderné palivo, školství nebo dokonce cirkusové umění.
Zatímco Orbán své vazby na Kreml otevřeně dává na odiv, jeho hlavní volební rival Péter Magyar je považuje za zásadní slabinu současné vlády. Magyar v rámci předvolební kampaně obvinil kabinet z „přímé vlastizrady“ a tvrdí, že Maďarsko se pod Orbánovým vedením stává ekonomicky i politicky příliš závislým na Rusku.
Obsah dokumentů ukazuje snahu obou stran zvrátit negativní trend ve vzájemném obchodě, který utrpěl v důsledku sankcí Evropské unie uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu. Plán otevírá dveře ruským firmám k realizaci nových projektů v oblasti elektřiny a vodíku přímo v Maďarsku a počítá s ještě užší kooperací při dodávkách ropy, plynu a jaderného paliva.
Sblížení se nemá týkat pouze průmyslu. Budapešť v dokumentu souhlasila s posílením výuky ruského jazyka v zemi, což má zahrnovat dovoz učitelů přímo z Ruska a vytváření výměnných programů pro postgraduální studenty. Vláda rovněž podpořila společné aktivity v oblasti sportu pro roky 2026 a 2027, a to i přes kritiku, že Moskva využívá kulturu a sport k legitimizaci svého režimu.
V textech se sice uvádí, že těsnější vazby s Ruskem nesmí být v rozporu se závazky Maďarska vyplývajícími z členství v EU, nicméně Orbánovy kroky hovoří o opaku. Maďarský premiér dlouhodobě blokuje unijní snahy o zpřísnění sankcí. Podle nedávných zpráv měl dokonce v soukromém hovoru Vladimiru Putinovi slíbit pomoc „jakýmkoliv způsobem“ a přirovnat roli Maďarska k myši, která stojí po boku ruského lva.
Péter Szijjártó na dotazy ohledně těchto dokumentů reagoval stroze s tím, že bilaterální spolupráce Maďarska se řídí národními zájmy, nikoliv tlakem „zaujatých liberálních médií“. Ruská strana se k záležitosti nevyjádřila vůbec. Dokumenty však obsahují i konkrétní instrukce pro ruské vládní resorty, jak mají nové závazky uvádět do praxe.
Viktor Orbán nyní čelí nejnáročnější zkoušce své šestnáctileté moci. Jeho strana Fidesz v předvolebních průzkumech zaostává za opozičním hnutím Tisza a on sám se snaží dobré vztahy s Moskvou prodat voličům jako výhodu. Svého soka Magyara obviňuje z toho, že chce Maďarsko zatáhnout do války na Ukrajině a ohrozit přístup země k levným ruským surovinám.
Závěr předvolební kampaně v Maďarsku je poznamenán sérií úniků informací, vzájemným obviňováním ze špionáže a kybernetickým sledováním. Vše směřuje k nedělnímu hlasování, které rozhodne o dalším směřování země a o tom, zda Maďarsko zůstane pevnou součástí západních struktur, nebo se bude nadále přiklánět k východnímu autoritářství.
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.