Policie zadržela Gretu Thunbergovou

Greta Thunbergová
Greta Thunbergová, foto: Prisoners For Palestine
Klára Marková 23. prosince 2025 16:32
Sdílej:

Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“

Samotnému zatčení předcházel incident, při kterém dva další aktivisté posprejovali budovu firmy Plantation Place červenou barvou a následně se k ní přilepili. Policie uvedla, že Thunbergová byla zadržena na základě paragrafu 13 zákona o terorismu z roku 2000. Důvodem bylo vystavování předmětu vyjadřujícího podporu zakázané organizaci, za kterou britské úřady skupinu Palestine Action považují.

Situace kolem vězněných aktivistů je kritická. Hladovka, která trvá již od 2. listopadu, si vyžádala hospitalizaci celkem sedmi osob. Mezi posledními byli do nemocnice převezeni osmadvacetiletý Kamran Ahmed a třicetiletá Amu Gib, jejíž zdravotní stav se podle organizace Prisoners for Palestine prudce zhoršil a nyní musí používat invalidní vozík. Lékaři varují, že někteří z protestujících jsou v bezprostředním ohrožení života.

Vězni čelí obviněním z vloupání a poškozování cizí věci, kterých se měli dopustit během akcí namířených proti zbrojovkám s vazbami na Izrael ještě předtím, než byla jejich organizace postavena mimo zákon. Právní zástupci hladovkářů již zaslali předžalobní výzvu ministru spravedlnosti Davidu Lammymu a požadují naléhavou schůzku, která by zabránila nejhoršímu scénáři.

Ministerstvo spravedlnosti veškerá obvinění z pochybení odmítá. Mluvčí úřadu uvedl, že vláda si přeje, aby vězni přijali pomoc a uzdravili se. Zároveň však zdůraznil, že úřady nebudou vytvářet ústupky, které by mohly motivovat další vězně k podobně riskantním formám protestu. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.

Novinky
Ilustrační fotografie

Světové ceny ropy výrazně klesly. Jsou nižší než před vypuknutím konfliktu v Íránu

Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.

Novinky
Emmanuel Macron

Trumpova urážka Itálie má nečekanou dohru. Meloniová napravuje vztahy s Macronem

Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.