Po mimořádně suchém jaru, které sužovalo severozápadní Evropu, přichází výrazná změna počasí. Meteorologové varují, že už během víkendu se nad region převalí silné deště a větry, které ukončí nadvládu dlouhodobé oblasti vysokého tlaku. Zatímco v Evropě se očekává vítané ochlazení a vláha pro zemědělskou půdu, v jižní Africe hrozí sníh, silný vítr a rozbouřené moře.
Podle meteorologů z MetDesk zaznamenaly části Velké Británie, severní Francie, Beneluxu a Německa jen přibližně 10 % běžných květnových srážek. Vytrvalý suchý vzduch držela nad oblastí oblast vysokého tlaku, která bude nyní narušena zesilujícím polárním tryskovým proudem – úzkým pásmem rychlého proudění vzduchu vysoko nad povrchem Země.
Tryskový proud, který přichází přes Atlantik z USA, dosáhne během víkendu rychlosti přes 200 km/h, což způsobí příliv oblastí nízkého tlaku, jež naruší dosavadní stabilitu počasí. V důsledku toho se očekávají četné srážky, zejména na severozápadě kontinentu, což je v této fázi roku klíčové pro zemědělce.
Ještě před příchodem hlavního frontálního systému se mohou objevit bouřky zejména v jižní Francii a Alpách. Ve vyšších polohách může v pátek dokonce napadnout sníh, a to kvůli ochlazení, které přijde po teplém a nestabilním vzduchu.
V kontrastu s očekávanými dešti v Evropě se jižní Afrika připravuje na velmi chladné a nestabilní počasí. Oblasti nízkého tlaku putující východně od jižního cípu kontinentu přinesou silné jižní větry, které mohou způsobit sněžení v horách Jihoafrické republiky.
Například v Bloemfonteinu se očekává teplota jen okolo 10 °C, což je výrazně pod průměrem pro tuto část května (běžně kolem 21 °C). Na jihovýchodním pobřeží země hrozí větry přesahující 80 km/h a vlny vysoké až 7 metrů, což znamená vážné nebezpečí pro námořní dopravu.
Zatímco Evropa vítá déšť, mnozí obyvatelé Velké Británie budou z nadcházejícího víkendu zklamáni. Po jednom z nejteplejších a nejsušších jar za posledních 60 let očekává Met Office výrazné ochlazení, déšť a silný vítr během soboty, neděle i pondělí.
Ve středu už déšť dorazil do jižních oblastí Anglie a bouřky postihly části West Midlands, jihovýchodní Anglie a centrální části jihu. O víkendu se očekává plošná změna charakteru počasí, přičemž v sobotu silný déšť a vítr zasáhnou především severozápad. V neděli bude přetrvávat větrné počasí, s možností pobřežních vichřic zejména ve Skotsku.
Přestože víkend slibuje spíše deštivý a chladnější ráz, výhled na příští týden je pro Brity výrazně optimističtější. Meteorologové očekávají návrat nadprůměrných teplot, s hodnotami až 23 °C na jihu Anglie během jarních prázdnin (half-term).
„Čeká nás skutečná změna oproti tomu, co jsme si během jara zvykli,“ uvedl meteorolog Alex Burkill z Met Office. „Víkend bude deštivý, ale následně se vyjasní a oteplí.“
Přestože dešťové přeháňky a blízká oblast nízkého tlaku budou přinášet nestabilní počasí i v příštím týdnu, očekává se kombinace slunečných a deštivých dnů. Teploty by měly zůstat blízko sezónního průměru nebo nad ním, což by mělo vykompenzovat chladnější a mokrý závěr května.
Příchod srážek přináší pozitivní zprávy pro zemědělce, kteří se obávali dopadů dlouhého sucha. Na druhé straně námořní doprava v Africe a pobřežní oblasti Británie a Irska se budou muset připravit na nepříznivé podmínky a výstrahy před silným větrem.
Tento meteorologický přechod tak představuje významný zlom v dosavadním vývoji jara a potvrzuje, jak silný vliv může mít globální tryskové proudění na počasí na obou polokoulích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.