Když zrovna nekáže o víře, pastor Joo Yeong-bong se stará o psy určené k porážce. Tento způsob obživy ale v Jižní Koreji brzy skončí – vláda totiž v roce 2024 schválila zákaz prodeje psího masa. Chovatelé dostali lhůtu do února 2027, aby ukončili provoz a psy prodali. Jenže trh se prakticky zhroutil.
„Od loňského léta se snažíme psy prodat, ale obchodníci jen váhají. Nepřišel ani jeden,“ říká Joo, který zároveň vede Korejskou asociaci jedlých psů. „Lidé trpí, topí se v dluzích a nemají co jíst.“
Zákaz má být krokem k modernější a humánnější společnosti, ale přináší i vážné problémy: co bude s přibližně 500 000 psy, kteří zůstávají na farmách?
Farmáři jako 33letý Chan-woo mají méně než dva roky na to, aby se zbavili stovek psů – v jeho případě jde o 600 zvířat. Jinak mu hrozí až dva roky vězení.
„Stát zákon schválil, ale už nepřemýšlel, co bude se psy. Nikdo je nechce. Ani aktivisté, ani úřady,“ říká. Dodává, že investoval veškeré úspory do farmy, a teď se ocitl v pasti.
Organizace na ochranu zvířat i odborníci upozorňují, že úřady nemají jasný plán na umístění zachráněných psů. Většina psů z farem je velká plemena, často kříženci tosa-inu, která jsou v Koreji považována za nebezpečná. Tyto psy je navíc těžké umístit do domácností v městských bytech. A adopce brzdí i obavy z nemocí či psychických traumat.
Přeplněné útulky a nechuť veřejnosti přijmout bývalé „masné“ psy vedou k obavám, že tisíce zvířat nakonec čeká eutanazie.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že při předání psů obcím převezmou jejich péči místní úřady. Ročně prý stát investuje v přepočtu přes 4 miliony dolarů do rozšíření útulků a nabízí chovatelům až 600 000 wonů (asi 450 dolarů) za každého psa, pokud zavřou farmu předčasně.
Organizace jako Humane World for Animals (Hwak) ale upozorňují, že to nestačí. Od roku 2015 sice umístili kolem 2 800 psů, ale na půl milionu zbývajících nestačí žádná dobročinná organizace.
Veterinární expertka z Národní univerzity v Soulu, Chun Myung-sun, říká: „Jestli jsme šli tak daleko, že jsme psy zachránili před krutou smrtí, ale pak je utratíme, lidé to pochopitelně ponesou těžce.“
Jednou z možností je převoz psů do zahraničí. Organizace Hwak například poslala 200 psů do Kanady a USA. Bývalý majitel farmy, 74letý Yang Jong-tae, říká, že ho dojalo, jak s citem se záchranáři ke zvířatům chovali.
Přesto s úplným zákazem nesouhlasí. „Když se zakazuje psí maso, proč se smějí jíst krávy nebo prasata?“ ptá se. Podle odborníků však psí maso v Koreji nikdy nebylo součástí oficiálně kontrolovaného potravinového systému a nese větší zdravotní rizika.
Podle vládního průzkumu z roku 2024 jen 8 % Korejců přiznalo, že za poslední rok jedli psí maso – v roce 2015 to přitom bylo 27 %. Jen 3 % plánují v konzumaci pokračovat i po zákazu.
Od oznámení zákazu uzavřelo svou farmu 623 z 1 537 podniků. Pro stovky lidí to znamená konec jediné obživy, kterou znali. Mladší farmáři jako Chan-woo nemají kam jít – nedokážou psy prodat, ale nemohou ani zavřít.
„Žijeme v naprosté nejistotě. Doufáme, že stát aspoň prodlouží přechodné období,“ říká. Pastor Joo varuje, že mnozí v zoufalství mohou sáhnout i k nejhoršímu.
„Lidé zatím doufají. Ale pokud se nic nezmění, do roku 2027 může dojít k tragédiím,“ varuje. „Spoustě lidí se zhroutil celý život.“
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.