Když zrovna nekáže o víře, pastor Joo Yeong-bong se stará o psy určené k porážce. Tento způsob obživy ale v Jižní Koreji brzy skončí – vláda totiž v roce 2024 schválila zákaz prodeje psího masa. Chovatelé dostali lhůtu do února 2027, aby ukončili provoz a psy prodali. Jenže trh se prakticky zhroutil.
„Od loňského léta se snažíme psy prodat, ale obchodníci jen váhají. Nepřišel ani jeden,“ říká Joo, který zároveň vede Korejskou asociaci jedlých psů. „Lidé trpí, topí se v dluzích a nemají co jíst.“
Zákaz má být krokem k modernější a humánnější společnosti, ale přináší i vážné problémy: co bude s přibližně 500 000 psy, kteří zůstávají na farmách?
Farmáři jako 33letý Chan-woo mají méně než dva roky na to, aby se zbavili stovek psů – v jeho případě jde o 600 zvířat. Jinak mu hrozí až dva roky vězení.
„Stát zákon schválil, ale už nepřemýšlel, co bude se psy. Nikdo je nechce. Ani aktivisté, ani úřady,“ říká. Dodává, že investoval veškeré úspory do farmy, a teď se ocitl v pasti.
Organizace na ochranu zvířat i odborníci upozorňují, že úřady nemají jasný plán na umístění zachráněných psů. Většina psů z farem je velká plemena, často kříženci tosa-inu, která jsou v Koreji považována za nebezpečná. Tyto psy je navíc těžké umístit do domácností v městských bytech. A adopce brzdí i obavy z nemocí či psychických traumat.
Přeplněné útulky a nechuť veřejnosti přijmout bývalé „masné“ psy vedou k obavám, že tisíce zvířat nakonec čeká eutanazie.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že při předání psů obcím převezmou jejich péči místní úřady. Ročně prý stát investuje v přepočtu přes 4 miliony dolarů do rozšíření útulků a nabízí chovatelům až 600 000 wonů (asi 450 dolarů) za každého psa, pokud zavřou farmu předčasně.
Organizace jako Humane World for Animals (Hwak) ale upozorňují, že to nestačí. Od roku 2015 sice umístili kolem 2 800 psů, ale na půl milionu zbývajících nestačí žádná dobročinná organizace.
Veterinární expertka z Národní univerzity v Soulu, Chun Myung-sun, říká: „Jestli jsme šli tak daleko, že jsme psy zachránili před krutou smrtí, ale pak je utratíme, lidé to pochopitelně ponesou těžce.“
Jednou z možností je převoz psů do zahraničí. Organizace Hwak například poslala 200 psů do Kanady a USA. Bývalý majitel farmy, 74letý Yang Jong-tae, říká, že ho dojalo, jak s citem se záchranáři ke zvířatům chovali.
Přesto s úplným zákazem nesouhlasí. „Když se zakazuje psí maso, proč se smějí jíst krávy nebo prasata?“ ptá se. Podle odborníků však psí maso v Koreji nikdy nebylo součástí oficiálně kontrolovaného potravinového systému a nese větší zdravotní rizika.
Podle vládního průzkumu z roku 2024 jen 8 % Korejců přiznalo, že za poslední rok jedli psí maso – v roce 2015 to přitom bylo 27 %. Jen 3 % plánují v konzumaci pokračovat i po zákazu.
Od oznámení zákazu uzavřelo svou farmu 623 z 1 537 podniků. Pro stovky lidí to znamená konec jediné obživy, kterou znali. Mladší farmáři jako Chan-woo nemají kam jít – nedokážou psy prodat, ale nemohou ani zavřít.
„Žijeme v naprosté nejistotě. Doufáme, že stát aspoň prodlouží přechodné období,“ říká. Pastor Joo varuje, že mnozí v zoufalství mohou sáhnout i k nejhoršímu.
„Lidé zatím doufají. Ale pokud se nic nezmění, do roku 2027 může dojít k tragédiím,“ varuje. „Spoustě lidí se zhroutil celý život.“
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.