Když zrovna nekáže o víře, pastor Joo Yeong-bong se stará o psy určené k porážce. Tento způsob obživy ale v Jižní Koreji brzy skončí – vláda totiž v roce 2024 schválila zákaz prodeje psího masa. Chovatelé dostali lhůtu do února 2027, aby ukončili provoz a psy prodali. Jenže trh se prakticky zhroutil.
„Od loňského léta se snažíme psy prodat, ale obchodníci jen váhají. Nepřišel ani jeden,“ říká Joo, který zároveň vede Korejskou asociaci jedlých psů. „Lidé trpí, topí se v dluzích a nemají co jíst.“
Zákaz má být krokem k modernější a humánnější společnosti, ale přináší i vážné problémy: co bude s přibližně 500 000 psy, kteří zůstávají na farmách?
Farmáři jako 33letý Chan-woo mají méně než dva roky na to, aby se zbavili stovek psů – v jeho případě jde o 600 zvířat. Jinak mu hrozí až dva roky vězení.
„Stát zákon schválil, ale už nepřemýšlel, co bude se psy. Nikdo je nechce. Ani aktivisté, ani úřady,“ říká. Dodává, že investoval veškeré úspory do farmy, a teď se ocitl v pasti.
Organizace na ochranu zvířat i odborníci upozorňují, že úřady nemají jasný plán na umístění zachráněných psů. Většina psů z farem je velká plemena, často kříženci tosa-inu, která jsou v Koreji považována za nebezpečná. Tyto psy je navíc těžké umístit do domácností v městských bytech. A adopce brzdí i obavy z nemocí či psychických traumat.
Přeplněné útulky a nechuť veřejnosti přijmout bývalé „masné“ psy vedou k obavám, že tisíce zvířat nakonec čeká eutanazie.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že při předání psů obcím převezmou jejich péči místní úřady. Ročně prý stát investuje v přepočtu přes 4 miliony dolarů do rozšíření útulků a nabízí chovatelům až 600 000 wonů (asi 450 dolarů) za každého psa, pokud zavřou farmu předčasně.
Organizace jako Humane World for Animals (Hwak) ale upozorňují, že to nestačí. Od roku 2015 sice umístili kolem 2 800 psů, ale na půl milionu zbývajících nestačí žádná dobročinná organizace.
Veterinární expertka z Národní univerzity v Soulu, Chun Myung-sun, říká: „Jestli jsme šli tak daleko, že jsme psy zachránili před krutou smrtí, ale pak je utratíme, lidé to pochopitelně ponesou těžce.“
Jednou z možností je převoz psů do zahraničí. Organizace Hwak například poslala 200 psů do Kanady a USA. Bývalý majitel farmy, 74letý Yang Jong-tae, říká, že ho dojalo, jak s citem se záchranáři ke zvířatům chovali.
Přesto s úplným zákazem nesouhlasí. „Když se zakazuje psí maso, proč se smějí jíst krávy nebo prasata?“ ptá se. Podle odborníků však psí maso v Koreji nikdy nebylo součástí oficiálně kontrolovaného potravinového systému a nese větší zdravotní rizika.
Podle vládního průzkumu z roku 2024 jen 8 % Korejců přiznalo, že za poslední rok jedli psí maso – v roce 2015 to přitom bylo 27 %. Jen 3 % plánují v konzumaci pokračovat i po zákazu.
Od oznámení zákazu uzavřelo svou farmu 623 z 1 537 podniků. Pro stovky lidí to znamená konec jediné obživy, kterou znali. Mladší farmáři jako Chan-woo nemají kam jít – nedokážou psy prodat, ale nemohou ani zavřít.
„Žijeme v naprosté nejistotě. Doufáme, že stát aspoň prodlouží přechodné období,“ říká. Pastor Joo varuje, že mnozí v zoufalství mohou sáhnout i k nejhoršímu.
„Lidé zatím doufají. Ale pokud se nic nezmění, do roku 2027 může dojít k tragédiím,“ varuje. „Spoustě lidí se zhroutil celý život.“
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.