Když zrovna nekáže o víře, pastor Joo Yeong-bong se stará o psy určené k porážce. Tento způsob obživy ale v Jižní Koreji brzy skončí – vláda totiž v roce 2024 schválila zákaz prodeje psího masa. Chovatelé dostali lhůtu do února 2027, aby ukončili provoz a psy prodali. Jenže trh se prakticky zhroutil.
„Od loňského léta se snažíme psy prodat, ale obchodníci jen váhají. Nepřišel ani jeden,“ říká Joo, který zároveň vede Korejskou asociaci jedlých psů. „Lidé trpí, topí se v dluzích a nemají co jíst.“
Zákaz má být krokem k modernější a humánnější společnosti, ale přináší i vážné problémy: co bude s přibližně 500 000 psy, kteří zůstávají na farmách?
Farmáři jako 33letý Chan-woo mají méně než dva roky na to, aby se zbavili stovek psů – v jeho případě jde o 600 zvířat. Jinak mu hrozí až dva roky vězení.
„Stát zákon schválil, ale už nepřemýšlel, co bude se psy. Nikdo je nechce. Ani aktivisté, ani úřady,“ říká. Dodává, že investoval veškeré úspory do farmy, a teď se ocitl v pasti.
Organizace na ochranu zvířat i odborníci upozorňují, že úřady nemají jasný plán na umístění zachráněných psů. Většina psů z farem je velká plemena, často kříženci tosa-inu, která jsou v Koreji považována za nebezpečná. Tyto psy je navíc těžké umístit do domácností v městských bytech. A adopce brzdí i obavy z nemocí či psychických traumat.
Přeplněné útulky a nechuť veřejnosti přijmout bývalé „masné“ psy vedou k obavám, že tisíce zvířat nakonec čeká eutanazie.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že při předání psů obcím převezmou jejich péči místní úřady. Ročně prý stát investuje v přepočtu přes 4 miliony dolarů do rozšíření útulků a nabízí chovatelům až 600 000 wonů (asi 450 dolarů) za každého psa, pokud zavřou farmu předčasně.
Organizace jako Humane World for Animals (Hwak) ale upozorňují, že to nestačí. Od roku 2015 sice umístili kolem 2 800 psů, ale na půl milionu zbývajících nestačí žádná dobročinná organizace.
Veterinární expertka z Národní univerzity v Soulu, Chun Myung-sun, říká: „Jestli jsme šli tak daleko, že jsme psy zachránili před krutou smrtí, ale pak je utratíme, lidé to pochopitelně ponesou těžce.“
Jednou z možností je převoz psů do zahraničí. Organizace Hwak například poslala 200 psů do Kanady a USA. Bývalý majitel farmy, 74letý Yang Jong-tae, říká, že ho dojalo, jak s citem se záchranáři ke zvířatům chovali.
Přesto s úplným zákazem nesouhlasí. „Když se zakazuje psí maso, proč se smějí jíst krávy nebo prasata?“ ptá se. Podle odborníků však psí maso v Koreji nikdy nebylo součástí oficiálně kontrolovaného potravinového systému a nese větší zdravotní rizika.
Podle vládního průzkumu z roku 2024 jen 8 % Korejců přiznalo, že za poslední rok jedli psí maso – v roce 2015 to přitom bylo 27 %. Jen 3 % plánují v konzumaci pokračovat i po zákazu.
Od oznámení zákazu uzavřelo svou farmu 623 z 1 537 podniků. Pro stovky lidí to znamená konec jediné obživy, kterou znali. Mladší farmáři jako Chan-woo nemají kam jít – nedokážou psy prodat, ale nemohou ani zavřít.
„Žijeme v naprosté nejistotě. Doufáme, že stát aspoň prodlouží přechodné období,“ říká. Pastor Joo varuje, že mnozí v zoufalství mohou sáhnout i k nejhoršímu.
„Lidé zatím doufají. Ale pokud se nic nezmění, do roku 2027 může dojít k tragédiím,“ varuje. „Spoustě lidí se zhroutil celý život.“
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.