Ve středu odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala mimořádná schůze svolaná z iniciativy hnutí ANO, která se zaměřila na budoucnost a modernizaci Armády České republiky. Kromě poslanců se jednání výjimečně účastnil i prezident Petr Pavel, jenž kvůli tomu upravil svůj program v Plzeňském kraji. Schůzi předcházely ostré debaty mezi vládní koalicí a opozicí o zvyšování výdajů na obranu, přičemž na pozadí jednání stála měnící se bezpečnostní situace, ovlivněná především konfliktem na Ukrajině a změnami v zahraniční politice Spojených států.
Prezident Pavel ve svém úvodním projevu zdůraznil, že otázka obrany by neměla být zneužívána jako nástroj politického boje. „Je to téma, které by nás mělo spojovat, ne rozdělovat podle stranických linií,“ prohlásil.
Zároveň varoval před povrchním přístupem k diskusi o armádě a upozornil, že klíčové není jen plnit ekonomické závazky vůči NATO, ale především vybudovat moderní a funkční ozbrojené síly. V souvislosti s kritikou nákupu stíhaček F-35 si neodpustil poznámku na adresu odpůrců, když podotkl, že „odborníků na vojenskou techniku je dnes stejně jako znalců fotbalu během mistrovství světa.“
Po prezidentově vystoupení se slova ujala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která upozornila na dlouhodobé zanedbávání armády a nutnost tento deficit co nejrychleji dohnat. Podle ní je nezbytné hledat shodu napříč politickým spektrem a vést diskusi věcně a konstruktivně. „Důležité je, co uděláme teď a v budoucnu. Nemá smysl se vracet k minulým chybám,“ uvedla Černochová a apelovala na poslance, aby diskusi nezneužívali k politickému soupeření.
Napětí v sále vzrostlo ve chvíli, kdy se ke slovu snažil dostat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když za řečnický pult vystoupila ministryně Černochová, Babiš se pokusil prosadit své vystoupení s tím, že mimořádná schůze byla svolána na návrh jeho hnutí. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu však připomněla, že je v pořadí až po ministryni obrany, a jeho snaha získat slovo tak neuspěla.
Výrazný zlom v jednání nastal poté, co ministryně Černochová navrhla, aby byla hlavní část schůze uzavřena pro veřejnost. Argumentovala tím, že otevřená debata by mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu, a požádala o možnost vystoupení náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Koalice návrh podpořila a prosadila jeho přijetí, navzdory odporu opozice. Alena Schillerová (ANO) neúspěšně navrhovala, aby se jednání uzavřelo pouze v části, kdy bude hovořit náčelník generálního štábu. Podobně neuspěl ani předseda klubu SPD Radim Fiala, který požadoval, aby zůstala otevřená alespoň úvodní část diskuse.
Uzavření schůze znamená, že další průběh jednání se bude odehrávat za zavřenými dveřmi a poslanci museli odevzdat veškerá elektronická zařízení. Z uzavřené části nebudou pořizovány žádné zvukové záznamy a veřejnost se tak o obsahu debaty nedozví.
Mimořádná schůze tak odhalila hluboké rozpory mezi vládní koalicí a opozicí v přístupu k obraně a armádním investicím. Zatímco prezident Pavel a ministryně Černochová zdůrazňovali potřebu modernizace a věcného přístupu, opozice kritizovala utajování informací a postup vlády při prosazování svých záměrů.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.