Ve středu odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala mimořádná schůze svolaná z iniciativy hnutí ANO, která se zaměřila na budoucnost a modernizaci Armády České republiky. Kromě poslanců se jednání výjimečně účastnil i prezident Petr Pavel, jenž kvůli tomu upravil svůj program v Plzeňském kraji. Schůzi předcházely ostré debaty mezi vládní koalicí a opozicí o zvyšování výdajů na obranu, přičemž na pozadí jednání stála měnící se bezpečnostní situace, ovlivněná především konfliktem na Ukrajině a změnami v zahraniční politice Spojených států.
Prezident Pavel ve svém úvodním projevu zdůraznil, že otázka obrany by neměla být zneužívána jako nástroj politického boje. „Je to téma, které by nás mělo spojovat, ne rozdělovat podle stranických linií,“ prohlásil.
Zároveň varoval před povrchním přístupem k diskusi o armádě a upozornil, že klíčové není jen plnit ekonomické závazky vůči NATO, ale především vybudovat moderní a funkční ozbrojené síly. V souvislosti s kritikou nákupu stíhaček F-35 si neodpustil poznámku na adresu odpůrců, když podotkl, že „odborníků na vojenskou techniku je dnes stejně jako znalců fotbalu během mistrovství světa.“
Po prezidentově vystoupení se slova ujala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která upozornila na dlouhodobé zanedbávání armády a nutnost tento deficit co nejrychleji dohnat. Podle ní je nezbytné hledat shodu napříč politickým spektrem a vést diskusi věcně a konstruktivně. „Důležité je, co uděláme teď a v budoucnu. Nemá smysl se vracet k minulým chybám,“ uvedla Černochová a apelovala na poslance, aby diskusi nezneužívali k politickému soupeření.
Napětí v sále vzrostlo ve chvíli, kdy se ke slovu snažil dostat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když za řečnický pult vystoupila ministryně Černochová, Babiš se pokusil prosadit své vystoupení s tím, že mimořádná schůze byla svolána na návrh jeho hnutí. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu však připomněla, že je v pořadí až po ministryni obrany, a jeho snaha získat slovo tak neuspěla.
Výrazný zlom v jednání nastal poté, co ministryně Černochová navrhla, aby byla hlavní část schůze uzavřena pro veřejnost. Argumentovala tím, že otevřená debata by mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu, a požádala o možnost vystoupení náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Koalice návrh podpořila a prosadila jeho přijetí, navzdory odporu opozice. Alena Schillerová (ANO) neúspěšně navrhovala, aby se jednání uzavřelo pouze v části, kdy bude hovořit náčelník generálního štábu. Podobně neuspěl ani předseda klubu SPD Radim Fiala, který požadoval, aby zůstala otevřená alespoň úvodní část diskuse.
Uzavření schůze znamená, že další průběh jednání se bude odehrávat za zavřenými dveřmi a poslanci museli odevzdat veškerá elektronická zařízení. Z uzavřené části nebudou pořizovány žádné zvukové záznamy a veřejnost se tak o obsahu debaty nedozví.
Mimořádná schůze tak odhalila hluboké rozpory mezi vládní koalicí a opozicí v přístupu k obraně a armádním investicím. Zatímco prezident Pavel a ministryně Černochová zdůrazňovali potřebu modernizace a věcného přístupu, opozice kritizovala utajování informací a postup vlády při prosazování svých záměrů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.