Ve středu odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala mimořádná schůze svolaná z iniciativy hnutí ANO, která se zaměřila na budoucnost a modernizaci Armády České republiky. Kromě poslanců se jednání výjimečně účastnil i prezident Petr Pavel, jenž kvůli tomu upravil svůj program v Plzeňském kraji. Schůzi předcházely ostré debaty mezi vládní koalicí a opozicí o zvyšování výdajů na obranu, přičemž na pozadí jednání stála měnící se bezpečnostní situace, ovlivněná především konfliktem na Ukrajině a změnami v zahraniční politice Spojených států.
Prezident Pavel ve svém úvodním projevu zdůraznil, že otázka obrany by neměla být zneužívána jako nástroj politického boje. „Je to téma, které by nás mělo spojovat, ne rozdělovat podle stranických linií,“ prohlásil.
Zároveň varoval před povrchním přístupem k diskusi o armádě a upozornil, že klíčové není jen plnit ekonomické závazky vůči NATO, ale především vybudovat moderní a funkční ozbrojené síly. V souvislosti s kritikou nákupu stíhaček F-35 si neodpustil poznámku na adresu odpůrců, když podotkl, že „odborníků na vojenskou techniku je dnes stejně jako znalců fotbalu během mistrovství světa.“
Po prezidentově vystoupení se slova ujala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která upozornila na dlouhodobé zanedbávání armády a nutnost tento deficit co nejrychleji dohnat. Podle ní je nezbytné hledat shodu napříč politickým spektrem a vést diskusi věcně a konstruktivně. „Důležité je, co uděláme teď a v budoucnu. Nemá smysl se vracet k minulým chybám,“ uvedla Černochová a apelovala na poslance, aby diskusi nezneužívali k politickému soupeření.
Napětí v sále vzrostlo ve chvíli, kdy se ke slovu snažil dostat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když za řečnický pult vystoupila ministryně Černochová, Babiš se pokusil prosadit své vystoupení s tím, že mimořádná schůze byla svolána na návrh jeho hnutí. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu však připomněla, že je v pořadí až po ministryni obrany, a jeho snaha získat slovo tak neuspěla.
Výrazný zlom v jednání nastal poté, co ministryně Černochová navrhla, aby byla hlavní část schůze uzavřena pro veřejnost. Argumentovala tím, že otevřená debata by mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu, a požádala o možnost vystoupení náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Koalice návrh podpořila a prosadila jeho přijetí, navzdory odporu opozice. Alena Schillerová (ANO) neúspěšně navrhovala, aby se jednání uzavřelo pouze v části, kdy bude hovořit náčelník generálního štábu. Podobně neuspěl ani předseda klubu SPD Radim Fiala, který požadoval, aby zůstala otevřená alespoň úvodní část diskuse.
Uzavření schůze znamená, že další průběh jednání se bude odehrávat za zavřenými dveřmi a poslanci museli odevzdat veškerá elektronická zařízení. Z uzavřené části nebudou pořizovány žádné zvukové záznamy a veřejnost se tak o obsahu debaty nedozví.
Mimořádná schůze tak odhalila hluboké rozpory mezi vládní koalicí a opozicí v přístupu k obraně a armádním investicím. Zatímco prezident Pavel a ministryně Černochová zdůrazňovali potřebu modernizace a věcného přístupu, opozice kritizovala utajování informací a postup vlády při prosazování svých záměrů.
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.