Ve středu odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala mimořádná schůze svolaná z iniciativy hnutí ANO, která se zaměřila na budoucnost a modernizaci Armády České republiky. Kromě poslanců se jednání výjimečně účastnil i prezident Petr Pavel, jenž kvůli tomu upravil svůj program v Plzeňském kraji. Schůzi předcházely ostré debaty mezi vládní koalicí a opozicí o zvyšování výdajů na obranu, přičemž na pozadí jednání stála měnící se bezpečnostní situace, ovlivněná především konfliktem na Ukrajině a změnami v zahraniční politice Spojených států.
Prezident Pavel ve svém úvodním projevu zdůraznil, že otázka obrany by neměla být zneužívána jako nástroj politického boje. „Je to téma, které by nás mělo spojovat, ne rozdělovat podle stranických linií,“ prohlásil.
Zároveň varoval před povrchním přístupem k diskusi o armádě a upozornil, že klíčové není jen plnit ekonomické závazky vůči NATO, ale především vybudovat moderní a funkční ozbrojené síly. V souvislosti s kritikou nákupu stíhaček F-35 si neodpustil poznámku na adresu odpůrců, když podotkl, že „odborníků na vojenskou techniku je dnes stejně jako znalců fotbalu během mistrovství světa.“
Po prezidentově vystoupení se slova ujala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která upozornila na dlouhodobé zanedbávání armády a nutnost tento deficit co nejrychleji dohnat. Podle ní je nezbytné hledat shodu napříč politickým spektrem a vést diskusi věcně a konstruktivně. „Důležité je, co uděláme teď a v budoucnu. Nemá smysl se vracet k minulým chybám,“ uvedla Černochová a apelovala na poslance, aby diskusi nezneužívali k politickému soupeření.
Napětí v sále vzrostlo ve chvíli, kdy se ke slovu snažil dostat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když za řečnický pult vystoupila ministryně Černochová, Babiš se pokusil prosadit své vystoupení s tím, že mimořádná schůze byla svolána na návrh jeho hnutí. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu však připomněla, že je v pořadí až po ministryni obrany, a jeho snaha získat slovo tak neuspěla.
Výrazný zlom v jednání nastal poté, co ministryně Černochová navrhla, aby byla hlavní část schůze uzavřena pro veřejnost. Argumentovala tím, že otevřená debata by mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu, a požádala o možnost vystoupení náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Koalice návrh podpořila a prosadila jeho přijetí, navzdory odporu opozice. Alena Schillerová (ANO) neúspěšně navrhovala, aby se jednání uzavřelo pouze v části, kdy bude hovořit náčelník generálního štábu. Podobně neuspěl ani předseda klubu SPD Radim Fiala, který požadoval, aby zůstala otevřená alespoň úvodní část diskuse.
Uzavření schůze znamená, že další průběh jednání se bude odehrávat za zavřenými dveřmi a poslanci museli odevzdat veškerá elektronická zařízení. Z uzavřené části nebudou pořizovány žádné zvukové záznamy a veřejnost se tak o obsahu debaty nedozví.
Mimořádná schůze tak odhalila hluboké rozpory mezi vládní koalicí a opozicí v přístupu k obraně a armádním investicím. Zatímco prezident Pavel a ministryně Černochová zdůrazňovali potřebu modernizace a věcného přístupu, opozice kritizovala utajování informací a postup vlády při prosazování svých záměrů.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.