Ve středu odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala mimořádná schůze svolaná z iniciativy hnutí ANO, která se zaměřila na budoucnost a modernizaci Armády České republiky. Kromě poslanců se jednání výjimečně účastnil i prezident Petr Pavel, jenž kvůli tomu upravil svůj program v Plzeňském kraji. Schůzi předcházely ostré debaty mezi vládní koalicí a opozicí o zvyšování výdajů na obranu, přičemž na pozadí jednání stála měnící se bezpečnostní situace, ovlivněná především konfliktem na Ukrajině a změnami v zahraniční politice Spojených států.
Prezident Pavel ve svém úvodním projevu zdůraznil, že otázka obrany by neměla být zneužívána jako nástroj politického boje. „Je to téma, které by nás mělo spojovat, ne rozdělovat podle stranických linií,“ prohlásil.
Zároveň varoval před povrchním přístupem k diskusi o armádě a upozornil, že klíčové není jen plnit ekonomické závazky vůči NATO, ale především vybudovat moderní a funkční ozbrojené síly. V souvislosti s kritikou nákupu stíhaček F-35 si neodpustil poznámku na adresu odpůrců, když podotkl, že „odborníků na vojenskou techniku je dnes stejně jako znalců fotbalu během mistrovství světa.“
Po prezidentově vystoupení se slova ujala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která upozornila na dlouhodobé zanedbávání armády a nutnost tento deficit co nejrychleji dohnat. Podle ní je nezbytné hledat shodu napříč politickým spektrem a vést diskusi věcně a konstruktivně. „Důležité je, co uděláme teď a v budoucnu. Nemá smysl se vracet k minulým chybám,“ uvedla Černochová a apelovala na poslance, aby diskusi nezneužívali k politickému soupeření.
Napětí v sále vzrostlo ve chvíli, kdy se ke slovu snažil dostat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když za řečnický pult vystoupila ministryně Černochová, Babiš se pokusil prosadit své vystoupení s tím, že mimořádná schůze byla svolána na návrh jeho hnutí. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu však připomněla, že je v pořadí až po ministryni obrany, a jeho snaha získat slovo tak neuspěla.
Výrazný zlom v jednání nastal poté, co ministryně Černochová navrhla, aby byla hlavní část schůze uzavřena pro veřejnost. Argumentovala tím, že otevřená debata by mohla ohrozit bezpečnostní zájmy státu, a požádala o možnost vystoupení náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Koalice návrh podpořila a prosadila jeho přijetí, navzdory odporu opozice. Alena Schillerová (ANO) neúspěšně navrhovala, aby se jednání uzavřelo pouze v části, kdy bude hovořit náčelník generálního štábu. Podobně neuspěl ani předseda klubu SPD Radim Fiala, který požadoval, aby zůstala otevřená alespoň úvodní část diskuse.
Uzavření schůze znamená, že další průběh jednání se bude odehrávat za zavřenými dveřmi a poslanci museli odevzdat veškerá elektronická zařízení. Z uzavřené části nebudou pořizovány žádné zvukové záznamy a veřejnost se tak o obsahu debaty nedozví.
Mimořádná schůze tak odhalila hluboké rozpory mezi vládní koalicí a opozicí v přístupu k obraně a armádním investicím. Zatímco prezident Pavel a ministryně Černochová zdůrazňovali potřebu modernizace a věcného přístupu, opozice kritizovala utajování informací a postup vlády při prosazování svých záměrů.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.