Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Leighton řekl, že izraelské síly se budou muset „probojovat skrz trosky“ a projít „některými z tunelů, které Hamas stále využívá“. Podle něj by pozemní útok mohl ohrozit životy rukojmích.
Podle nemocničních úřadů si izraelské útoky v Gaze vyžádaly 38 obětí. Nemocnice Al-Šífa a Baptist Hospital v Gaze hlásily 23, respektive 12 úmrtí. Další tři úmrtí byla nahlášena v nemocnici Al-Aksá ve střední Gaze.
Videosnímky, které získala CNN, ukazují těla několika zkrvavených dětí, která jsou přivážena do nemocnic. Dospělí na nich křičí bolestí a truchlí nad těly svých dětí, která jsou přikrytá bílými plachtami.
Izraelská armáda znovu vyzvala obyvatele Gazy k evakuaci. Armáda tvrdí, že ničí infrastrukturu Hamásu. Mluvčí IDF pro arabské země, Avichay Adraee, na síti X uvedl, že "Gaza je nebezpečná válečná zóna a setrvání v ní je pro vás rizikové".
IDF doporučila obyvatelům, aby se evakuovali co nejrychleji po ulici Al-Rashid směrem na jih. Adraee dodal, že se už více než 40 % obyvatel evakuovalo. CNN však nemohla toto číslo ověřit. OSN minulý měsíc varovala, že plány Izraele na invazi by mohly ohrozit zhruba milion Palestinců.
V Jeruzalémě se desítky demonstrantů shromáždily před konferencí strany Likud. Volali po propuštění rukojmích v Gaze a po ukončení války. Nesli velké fotografie rukojmích, které drží Hamás.
Izraelské protestní hnutí za demokracii, které událost uspořádalo, uvedlo, že eskalace bojů povede ke smrti dalších rukojmích. "Okupace Gazy povede k zavraždění živých rukojmích a zmizení těch, kteří jsou již mrtví. Vojenský tlak zabíjí rukojmí i vojáky," prohlásila skupina.
Skupina dodala, že nedovolí Netanjahuovi a jeho "vládě smrti", aby jim diktovala politiku. Vyzvala k okamžité dohodě, která by přivedla rukojmí domů a ukončila válku.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.