Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Král Karel III. je celoživotní ekolog a ochránce přírody. Po desítky let upozorňuje na problémy spojené se znečištěním a globálním oteplováním. V roce 2010 napsal ve své knize "Harmonie", že se svět nachází na pokraji potenciální katastrofy. Jeho přesvědčení se ještě posílilo v průběhu let, kdy se extrémní počasí, požáry a záplavy stávají stále častějšími. Přátelé a životopisci krále říkají, že jeho názory jsou silnější než kdy dřív, a postoj Donalda Trumpa považují za potenciálně zhoubný.
Při Trumpově první státní návštěvě Spojeného království v roce 2019 se tehdejší princ Charles s Trumpem setkal. Schůzka měla trvat pouhých 15 minut, ale nakonec se protáhla na hodinu a půl. Trump později v rozhovoru přiznal, že mu Charles téměř nedal prostor promluvit, a že král "je opravdu posedlý změnou klimatu". Podle pamětí bývalé tiskové mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamové si Trump po schůzce stěžoval, že to bylo "nic než klimatické změny", a obracel oči v sloup.
Ačkoli se Karel III. stal monarchou a má povinnost podporovat vládu, odborníci očekávají, že téma klimatu neopomene. Jonathan Dimbleby, králův přítel a životopisec, je přesvědčen, že Karel III. bude jednat diplomaticky a nebude se snažit "říct cokoli, co by Trumpovi naznačovalo, že je v rozporu s britskou vládou". Zároveň však dodal, že král se tématu nevyhne, jelikož mu na něm příliš záleží.
Pro krále je toto setkání výjimečnou příležitostí, jak využít svou "měkkou sílu" a ovlivnit nejmocnějšího člověka na světě. Podle Michaela Martinse, bývalého specialisty na americké ambasádě v Londýně, má král u Trumpa větší šanci uspět než kdokoli jiný. "Trumpovi se líbí okázalost. Líbí se mu, jak to vypadá," řekl Martins. "Při jednání s králem se bude cítit na stejné úrovni."
Zatímco král Karel III. se snaží prosazovat ekologii, Trumpovy činy ukazují, že na jeho snahy nedbá. Spojené státy za Trumpova prezidentství odstoupily od Pařížské dohody, a jeho administrativa odmítla vědecká data o změně klimatu. Trump vyzývá k "vrtání, bejby, vrtání" a podporuje americké fosilní průmysly.
Podle předního amerického klimatologa Michaela Manna je nepravděpodobné, že by Trump změnil své názory, protože jeho pohled není ovlivněn vědou, ale politikou. Trump sice pokaždé, když se s králem setká, říká, že s ním souhlasí a je pro životní prostředí, ale vzápětí začne mluvit o tom, že větrná energie je "katastrofa".
Vztah mezi Trumpem a králem Karlem III. je ale více než jen politický. Trump řekl, že "miluje" krále a přiznal, že jeho matka, která byla původem Skotka, "milovala královnu". Dodal, že s králem si dodnes vyměňují dopisy. Navzdory tomu, že má Trump k britské monarchii emocionální vztah, jeho politické priority zůstávají neměnné.
Setkání se koná v době, kdy premiér Keir Starmer čelí politickým výzvám. Jeho strana je sice pro ambiciózní zelenou transformaci, ale zároveň potřebuje udržet Spojené státy na své straně kvůli obchodním, bezpečnostním a mezinárodním záležitostem. I když Trump kritizoval britské plány na větrnou energii, premiér na něj přímo nereagoval. To dává králi určitý prostor, protože on není vázán každodenní politikou.
Podle bývalého královského poradce se Karel III. nezdráhá mluvit o problémech, které ho trápí, i když je diplomat. V knize "Harmonie" napsal, že se obává "selhání ve své povinnosti vůči budoucím generacím a samotné Zemi", pokud nebude mluvit. Mnozí tak doufají, že tentokrát se mu podaří Trumpa přesvědčit o závažnosti situace.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.