Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Král Karel III. je celoživotní ekolog a ochránce přírody. Po desítky let upozorňuje na problémy spojené se znečištěním a globálním oteplováním. V roce 2010 napsal ve své knize "Harmonie", že se svět nachází na pokraji potenciální katastrofy. Jeho přesvědčení se ještě posílilo v průběhu let, kdy se extrémní počasí, požáry a záplavy stávají stále častějšími. Přátelé a životopisci krále říkají, že jeho názory jsou silnější než kdy dřív, a postoj Donalda Trumpa považují za potenciálně zhoubný.
Při Trumpově první státní návštěvě Spojeného království v roce 2019 se tehdejší princ Charles s Trumpem setkal. Schůzka měla trvat pouhých 15 minut, ale nakonec se protáhla na hodinu a půl. Trump později v rozhovoru přiznal, že mu Charles téměř nedal prostor promluvit, a že král "je opravdu posedlý změnou klimatu". Podle pamětí bývalé tiskové mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamové si Trump po schůzce stěžoval, že to bylo "nic než klimatické změny", a obracel oči v sloup.
Ačkoli se Karel III. stal monarchou a má povinnost podporovat vládu, odborníci očekávají, že téma klimatu neopomene. Jonathan Dimbleby, králův přítel a životopisec, je přesvědčen, že Karel III. bude jednat diplomaticky a nebude se snažit "říct cokoli, co by Trumpovi naznačovalo, že je v rozporu s britskou vládou". Zároveň však dodal, že král se tématu nevyhne, jelikož mu na něm příliš záleží.
Pro krále je toto setkání výjimečnou příležitostí, jak využít svou "měkkou sílu" a ovlivnit nejmocnějšího člověka na světě. Podle Michaela Martinse, bývalého specialisty na americké ambasádě v Londýně, má král u Trumpa větší šanci uspět než kdokoli jiný. "Trumpovi se líbí okázalost. Líbí se mu, jak to vypadá," řekl Martins. "Při jednání s králem se bude cítit na stejné úrovni."
Zatímco král Karel III. se snaží prosazovat ekologii, Trumpovy činy ukazují, že na jeho snahy nedbá. Spojené státy za Trumpova prezidentství odstoupily od Pařížské dohody, a jeho administrativa odmítla vědecká data o změně klimatu. Trump vyzývá k "vrtání, bejby, vrtání" a podporuje americké fosilní průmysly.
Podle předního amerického klimatologa Michaela Manna je nepravděpodobné, že by Trump změnil své názory, protože jeho pohled není ovlivněn vědou, ale politikou. Trump sice pokaždé, když se s králem setká, říká, že s ním souhlasí a je pro životní prostředí, ale vzápětí začne mluvit o tom, že větrná energie je "katastrofa".
Vztah mezi Trumpem a králem Karlem III. je ale více než jen politický. Trump řekl, že "miluje" krále a přiznal, že jeho matka, která byla původem Skotka, "milovala královnu". Dodal, že s králem si dodnes vyměňují dopisy. Navzdory tomu, že má Trump k britské monarchii emocionální vztah, jeho politické priority zůstávají neměnné.
Setkání se koná v době, kdy premiér Keir Starmer čelí politickým výzvám. Jeho strana je sice pro ambiciózní zelenou transformaci, ale zároveň potřebuje udržet Spojené státy na své straně kvůli obchodním, bezpečnostním a mezinárodním záležitostem. I když Trump kritizoval britské plány na větrnou energii, premiér na něj přímo nereagoval. To dává králi určitý prostor, protože on není vázán každodenní politikou.
Podle bývalého královského poradce se Karel III. nezdráhá mluvit o problémech, které ho trápí, i když je diplomat. V knize "Harmonie" napsal, že se obává "selhání ve své povinnosti vůči budoucím generacím a samotné Zemi", pokud nebude mluvit. Mnozí tak doufají, že tentokrát se mu podaří Trumpa přesvědčit o závažnosti situace.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.