Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Služba potvrdila, že plánuje komplexní bezpečnostní opatření ve spolupráci se státními a místními úřady. To, zda bude událost označena jako „národní speciální bezpečnostní akce“, což by zajistilo federální podporu, zatím není jasné. Organizace Turning Point USA, kterou Kirk založil, oznámila akci veřejnosti s pouhým jednodenním předstihem, což bezpečnostním složkám komplikuje přípravy.
Bývalý agent Tajné služby Jonathan Wackrow, který se specializuje na krizové řízení, poukazuje na to, že taková událost je atraktivním cílem pro ty, kteří chtějí způsobit chaos. K potlačení možných hrozeb, od najíždění vozidel do davu až po biologické nebezpečí, bude nutné rozmístit elitní jednotky a odstřelovače a připravit komplexní plán. Podle Wackrowa je tato situace pro Tajnou službu krajně náročná.
Atentát na Charlieho Kirka, stejně jako nedávné vraždy minnesotské kongresmanky Melissy Hortmanové a jejího manžela, či výkonného ředitele Briana Thompsona v New Yorku, zdůrazňuje, jak rychle rostou politicky motivované útoky. Tato situace nutí politiky i jejich ochránce pečlivě zvažovat, zda je kontakt s veřejností úměrný možnému riziku.
Bílý dům požádal Kongres o dodatečné finanční prostředky pro zabezpečení výkonné a soudní moci ve výši 58 milionů dolarů. Po Kirkově vraždě již několik politických kampaní a skupin zrušilo své akce z obavy o bezpečnost. Blížící se volby budou klást na kandidáty ještě větší nároky.
Bezpečnostní situaci komplikuje i nabitý kalendář Tajné služby. Kromě blížícího se pietního shromáždění je naplánována státní návštěva prezidenta Trumpa a první dámy ve Spojeném království a na začátku příštího týdne proběhne v New Yorku Valné shromáždění OSN, kde Tajná služba chrání více než sto zahraničních hodnostářů. Služba má omezené zdroje a bude muset pečlivě rozdělovat kapacity, což by mohlo vytvořit slabá místa, která cizí entity monitorují.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.