Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Ronald Reagan, který navštívil Windsor v roce 1982, byl v Británii odsuzován pro svou neústupnou politiku vůči Kremlu. Trump, který v Británii také pobýval, je ale obviňován z opaku. Podle kritiků neustále ustupuje Rusku. Nejnověji se vyhnul uvalení sankcí na Moskvu, a to navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále ostřeluje ukrajinské civilisty.
Trump podle všeho doufal v brzké nastolení míru a zisk Nobelovy ceny po summitu na Aljašce, kde se s Putinem setkal. Události však ukázaly, že jeho odhad byl mylný. Americký prezident také zlehčuje varovné vpády ruských dronů do vzdušného prostoru států NATO, což by Reagana, jehož politika pomohla Spojeným státům vyhrát studenou válku, jistě ohromilo.
Trump se bránil uvalení sankcí na Rusko a požadoval, aby spojenci v NATO nejprve zastavili nákupy ruské ropy, které financují válečné úsilí Moskvy. Tímto požadavkem se snaží přenést odpovědnost na jiné a zároveň se vyhnout tlaku, aby jednal proti Putinovi. I když je pravda, že některé státy NATO stále nakupují ruské ropné produkty, což je v rozporu s jejich deklarovaným postojem, Trump tímto vytváří podmínky, které pravděpodobně nikdy nebudou splněny.
Trumpova politika na Ukrajině ukazuje několik věcí. Za prvé, že chytře propojuje různé zahraniční priority s cílem získat páku na své partnery. Zadruhé, na rozdíl od Reagana, nerozlišuje mezi spojenci a protivníky. Je ochoten poškodit historická spojenectví kvůli svým osobním cílům.
Za třetí, pro Trumpa je téměř každý zahraničněpolitický problém pouze finanční transakcí. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal, že pokud NATO nebude spolupracovat, jen „plýtvají mým časem a časem, energií a penězi Spojených států“. A nakonec, jeho rétorika často odráží tu Putinovu, když svaluje vinu za válku na bývalého prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Někteří evropští lídři sice souhlasí s tím, že státy NATO by neměly kupovat ruskou ropu, ale Trumpův postoj vyvolává obavy. Chorvatský premiér Andrej Plenković dokonce označil Trumpovo vyjádření za "velmi platné". Je však nutné si uvědomit, že Evropa výrazně snížila svou závislost na ruských energiích. Ruský dovoz ropy do Evropy klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 na 1,72 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 16,4 miliardy dolarů.
Největšími dovozci ruské ropy v Evropě jsou Maďarsko a Slovensko, které mají populistické vlády nakloněné Trumpovi i Putinovi. Přestože Trumpova administrativa naznačila, že je připravena zavést sankce, evropské země, které jsou členy NATO a G7, se k tomu staví zdrženlivě. Japonský ministr financí Kacunobu Kato uvedl, že by bylo „obtížné“ uvalit vyšší cla na Čínu a Indii jen kvůli nákupům ruské ropy.
Trumpova neochota postavit se Putinovi, který se neustále snaží rozdělit USA a evropské spojence, by mohla vést k nebezpečným scénářům. S absencí tlaku ze strany USA se Rusko stává odvážnějším, jak v cílení raketových útoků na Ukrajině, tak i ve svém postoji ve východní Evropě. Minulý týden Polsko sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. NATO to považuje za test odhodlání aliance.
I když Trumpovi podřízení vydávají prohlášení odsuzující ruské vpády, konečné rozhodnutí o dodržení obranných záruk NATO leží na něm. Tím, že podkopává své vlastní úředníky, riskuje, že vyšle Rusku signál, že větší provokace zůstanou bez odezvy. Pokud by Rusko uvěřilo, že Trump nebude reagovat na útoky na státy NATO a on by přesto zasáhl, mohlo by dojít k nebezpečné eskalaci mezi Washingtonem a Moskvou.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.