Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Ronald Reagan, který navštívil Windsor v roce 1982, byl v Británii odsuzován pro svou neústupnou politiku vůči Kremlu. Trump, který v Británii také pobýval, je ale obviňován z opaku. Podle kritiků neustále ustupuje Rusku. Nejnověji se vyhnul uvalení sankcí na Moskvu, a to navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále ostřeluje ukrajinské civilisty.
Trump podle všeho doufal v brzké nastolení míru a zisk Nobelovy ceny po summitu na Aljašce, kde se s Putinem setkal. Události však ukázaly, že jeho odhad byl mylný. Americký prezident také zlehčuje varovné vpády ruských dronů do vzdušného prostoru států NATO, což by Reagana, jehož politika pomohla Spojeným státům vyhrát studenou válku, jistě ohromilo.
Trump se bránil uvalení sankcí na Rusko a požadoval, aby spojenci v NATO nejprve zastavili nákupy ruské ropy, které financují válečné úsilí Moskvy. Tímto požadavkem se snaží přenést odpovědnost na jiné a zároveň se vyhnout tlaku, aby jednal proti Putinovi. I když je pravda, že některé státy NATO stále nakupují ruské ropné produkty, což je v rozporu s jejich deklarovaným postojem, Trump tímto vytváří podmínky, které pravděpodobně nikdy nebudou splněny.
Trumpova politika na Ukrajině ukazuje několik věcí. Za prvé, že chytře propojuje různé zahraniční priority s cílem získat páku na své partnery. Zadruhé, na rozdíl od Reagana, nerozlišuje mezi spojenci a protivníky. Je ochoten poškodit historická spojenectví kvůli svým osobním cílům.
Za třetí, pro Trumpa je téměř každý zahraničněpolitický problém pouze finanční transakcí. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal, že pokud NATO nebude spolupracovat, jen „plýtvají mým časem a časem, energií a penězi Spojených států“. A nakonec, jeho rétorika často odráží tu Putinovu, když svaluje vinu za válku na bývalého prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Někteří evropští lídři sice souhlasí s tím, že státy NATO by neměly kupovat ruskou ropu, ale Trumpův postoj vyvolává obavy. Chorvatský premiér Andrej Plenković dokonce označil Trumpovo vyjádření za "velmi platné". Je však nutné si uvědomit, že Evropa výrazně snížila svou závislost na ruských energiích. Ruský dovoz ropy do Evropy klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 na 1,72 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 16,4 miliardy dolarů.
Největšími dovozci ruské ropy v Evropě jsou Maďarsko a Slovensko, které mají populistické vlády nakloněné Trumpovi i Putinovi. Přestože Trumpova administrativa naznačila, že je připravena zavést sankce, evropské země, které jsou členy NATO a G7, se k tomu staví zdrženlivě. Japonský ministr financí Kacunobu Kato uvedl, že by bylo „obtížné“ uvalit vyšší cla na Čínu a Indii jen kvůli nákupům ruské ropy.
Trumpova neochota postavit se Putinovi, který se neustále snaží rozdělit USA a evropské spojence, by mohla vést k nebezpečným scénářům. S absencí tlaku ze strany USA se Rusko stává odvážnějším, jak v cílení raketových útoků na Ukrajině, tak i ve svém postoji ve východní Evropě. Minulý týden Polsko sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. NATO to považuje za test odhodlání aliance.
I když Trumpovi podřízení vydávají prohlášení odsuzující ruské vpády, konečné rozhodnutí o dodržení obranných záruk NATO leží na něm. Tím, že podkopává své vlastní úředníky, riskuje, že vyšle Rusku signál, že větší provokace zůstanou bez odezvy. Pokud by Rusko uvěřilo, že Trump nebude reagovat na útoky na státy NATO a on by přesto zasáhl, mohlo by dojít k nebezpečné eskalaci mezi Washingtonem a Moskvou.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.