Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Ronald Reagan, který navštívil Windsor v roce 1982, byl v Británii odsuzován pro svou neústupnou politiku vůči Kremlu. Trump, který v Británii také pobýval, je ale obviňován z opaku. Podle kritiků neustále ustupuje Rusku. Nejnověji se vyhnul uvalení sankcí na Moskvu, a to navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále ostřeluje ukrajinské civilisty.
Trump podle všeho doufal v brzké nastolení míru a zisk Nobelovy ceny po summitu na Aljašce, kde se s Putinem setkal. Události však ukázaly, že jeho odhad byl mylný. Americký prezident také zlehčuje varovné vpády ruských dronů do vzdušného prostoru států NATO, což by Reagana, jehož politika pomohla Spojeným státům vyhrát studenou válku, jistě ohromilo.
Trump se bránil uvalení sankcí na Rusko a požadoval, aby spojenci v NATO nejprve zastavili nákupy ruské ropy, které financují válečné úsilí Moskvy. Tímto požadavkem se snaží přenést odpovědnost na jiné a zároveň se vyhnout tlaku, aby jednal proti Putinovi. I když je pravda, že některé státy NATO stále nakupují ruské ropné produkty, což je v rozporu s jejich deklarovaným postojem, Trump tímto vytváří podmínky, které pravděpodobně nikdy nebudou splněny.
Trumpova politika na Ukrajině ukazuje několik věcí. Za prvé, že chytře propojuje různé zahraniční priority s cílem získat páku na své partnery. Zadruhé, na rozdíl od Reagana, nerozlišuje mezi spojenci a protivníky. Je ochoten poškodit historická spojenectví kvůli svým osobním cílům.
Za třetí, pro Trumpa je téměř každý zahraničněpolitický problém pouze finanční transakcí. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal, že pokud NATO nebude spolupracovat, jen „plýtvají mým časem a časem, energií a penězi Spojených států“. A nakonec, jeho rétorika často odráží tu Putinovu, když svaluje vinu za válku na bývalého prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Někteří evropští lídři sice souhlasí s tím, že státy NATO by neměly kupovat ruskou ropu, ale Trumpův postoj vyvolává obavy. Chorvatský premiér Andrej Plenković dokonce označil Trumpovo vyjádření za "velmi platné". Je však nutné si uvědomit, že Evropa výrazně snížila svou závislost na ruských energiích. Ruský dovoz ropy do Evropy klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 na 1,72 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 16,4 miliardy dolarů.
Největšími dovozci ruské ropy v Evropě jsou Maďarsko a Slovensko, které mají populistické vlády nakloněné Trumpovi i Putinovi. Přestože Trumpova administrativa naznačila, že je připravena zavést sankce, evropské země, které jsou členy NATO a G7, se k tomu staví zdrženlivě. Japonský ministr financí Kacunobu Kato uvedl, že by bylo „obtížné“ uvalit vyšší cla na Čínu a Indii jen kvůli nákupům ruské ropy.
Trumpova neochota postavit se Putinovi, který se neustále snaží rozdělit USA a evropské spojence, by mohla vést k nebezpečným scénářům. S absencí tlaku ze strany USA se Rusko stává odvážnějším, jak v cílení raketových útoků na Ukrajině, tak i ve svém postoji ve východní Evropě. Minulý týden Polsko sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. NATO to považuje za test odhodlání aliance.
I když Trumpovi podřízení vydávají prohlášení odsuzující ruské vpády, konečné rozhodnutí o dodržení obranných záruk NATO leží na něm. Tím, že podkopává své vlastní úředníky, riskuje, že vyšle Rusku signál, že větší provokace zůstanou bez odezvy. Pokud by Rusko uvěřilo, že Trump nebude reagovat na útoky na státy NATO a on by přesto zasáhl, mohlo by dojít k nebezpečné eskalaci mezi Washingtonem a Moskvou.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.