Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Ronald Reagan, který navštívil Windsor v roce 1982, byl v Británii odsuzován pro svou neústupnou politiku vůči Kremlu. Trump, který v Británii také pobýval, je ale obviňován z opaku. Podle kritiků neustále ustupuje Rusku. Nejnověji se vyhnul uvalení sankcí na Moskvu, a to navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále ostřeluje ukrajinské civilisty.
Trump podle všeho doufal v brzké nastolení míru a zisk Nobelovy ceny po summitu na Aljašce, kde se s Putinem setkal. Události však ukázaly, že jeho odhad byl mylný. Americký prezident také zlehčuje varovné vpády ruských dronů do vzdušného prostoru států NATO, což by Reagana, jehož politika pomohla Spojeným státům vyhrát studenou válku, jistě ohromilo.
Trump se bránil uvalení sankcí na Rusko a požadoval, aby spojenci v NATO nejprve zastavili nákupy ruské ropy, které financují válečné úsilí Moskvy. Tímto požadavkem se snaží přenést odpovědnost na jiné a zároveň se vyhnout tlaku, aby jednal proti Putinovi. I když je pravda, že některé státy NATO stále nakupují ruské ropné produkty, což je v rozporu s jejich deklarovaným postojem, Trump tímto vytváří podmínky, které pravděpodobně nikdy nebudou splněny.
Trumpova politika na Ukrajině ukazuje několik věcí. Za prvé, že chytře propojuje různé zahraniční priority s cílem získat páku na své partnery. Zadruhé, na rozdíl od Reagana, nerozlišuje mezi spojenci a protivníky. Je ochoten poškodit historická spojenectví kvůli svým osobním cílům.
Za třetí, pro Trumpa je téměř každý zahraničněpolitický problém pouze finanční transakcí. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal, že pokud NATO nebude spolupracovat, jen „plýtvají mým časem a časem, energií a penězi Spojených států“. A nakonec, jeho rétorika často odráží tu Putinovu, když svaluje vinu za válku na bývalého prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Někteří evropští lídři sice souhlasí s tím, že státy NATO by neměly kupovat ruskou ropu, ale Trumpův postoj vyvolává obavy. Chorvatský premiér Andrej Plenković dokonce označil Trumpovo vyjádření za "velmi platné". Je však nutné si uvědomit, že Evropa výrazně snížila svou závislost na ruských energiích. Ruský dovoz ropy do Evropy klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 na 1,72 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 16,4 miliardy dolarů.
Největšími dovozci ruské ropy v Evropě jsou Maďarsko a Slovensko, které mají populistické vlády nakloněné Trumpovi i Putinovi. Přestože Trumpova administrativa naznačila, že je připravena zavést sankce, evropské země, které jsou členy NATO a G7, se k tomu staví zdrženlivě. Japonský ministr financí Kacunobu Kato uvedl, že by bylo „obtížné“ uvalit vyšší cla na Čínu a Indii jen kvůli nákupům ruské ropy.
Trumpova neochota postavit se Putinovi, který se neustále snaží rozdělit USA a evropské spojence, by mohla vést k nebezpečným scénářům. S absencí tlaku ze strany USA se Rusko stává odvážnějším, jak v cílení raketových útoků na Ukrajině, tak i ve svém postoji ve východní Evropě. Minulý týden Polsko sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. NATO to považuje za test odhodlání aliance.
I když Trumpovi podřízení vydávají prohlášení odsuzující ruské vpády, konečné rozhodnutí o dodržení obranných záruk NATO leží na něm. Tím, že podkopává své vlastní úředníky, riskuje, že vyšle Rusku signál, že větší provokace zůstanou bez odezvy. Pokud by Rusko uvěřilo, že Trump nebude reagovat na útoky na státy NATO a on by přesto zasáhl, mohlo by dojít k nebezpečné eskalaci mezi Washingtonem a Moskvou.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.