CNN: Trumpova neochota postavit se Putinovi vede k nebezpečným scénářům

Ronald Reagan, který navštívil Windsor v roce 1982, byl v Británii odsuzován pro svou neústupnou politiku vůči Kremlu. Trump, který v Británii také pobýval, je ale obviňován z opaku. Podle kritiků neustále ustupuje Rusku. Nejnověji se vyhnul uvalení sankcí na Moskvu, a to navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále ostřeluje ukrajinské civilisty.

Trump podle všeho doufal v brzké nastolení míru a zisk Nobelovy ceny po summitu na Aljašce, kde se s Putinem setkal. Události však ukázaly, že jeho odhad byl mylný. Americký prezident také zlehčuje varovné vpády ruských dronů do vzdušného prostoru států NATO, což by Reagana, jehož politika pomohla Spojeným státům vyhrát studenou válku, jistě ohromilo.

Trump se bránil uvalení sankcí na Rusko a požadoval, aby spojenci v NATO nejprve zastavili nákupy ruské ropy, které financují válečné úsilí Moskvy. Tímto požadavkem se snaží přenést odpovědnost na jiné a zároveň se vyhnout tlaku, aby jednal proti Putinovi. I když je pravda, že některé státy NATO stále nakupují ruské ropné produkty, což je v rozporu s jejich deklarovaným postojem, Trump tímto vytváří podmínky, které pravděpodobně nikdy nebudou splněny.

Trumpova politika na Ukrajině ukazuje několik věcí. Za prvé, že chytře propojuje různé zahraniční priority s cílem získat páku na své partnery. Zadruhé, na rozdíl od Reagana, nerozlišuje mezi spojenci a protivníky. Je ochoten poškodit historická spojenectví kvůli svým osobním cílům.

Za třetí, pro Trumpa je téměř každý zahraničněpolitický problém pouze finanční transakcí. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal, že pokud NATO nebude spolupracovat, jen „plýtvají mým časem a časem, energií a penězi Spojených států“. A nakonec, jeho rétorika často odráží tu Putinovu, když svaluje vinu za válku na bývalého prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Někteří evropští lídři sice souhlasí s tím, že státy NATO by neměly kupovat ruskou ropu, ale Trumpův postoj vyvolává obavy. Chorvatský premiér Andrej Plenković dokonce označil Trumpovo vyjádření za "velmi platné". Je však nutné si uvědomit, že Evropa výrazně snížila svou závislost na ruských energiích. Ruský dovoz ropy do Evropy klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 na 1,72 miliardy dolarů, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 16,4 miliardy dolarů.

Největšími dovozci ruské ropy v Evropě jsou Maďarsko a Slovensko, které mají populistické vlády nakloněné Trumpovi i Putinovi. Přestože Trumpova administrativa naznačila, že je připravena zavést sankce, evropské země, které jsou členy NATO a G7, se k tomu staví zdrženlivě. Japonský ministr financí Kacunobu Kato uvedl, že by bylo „obtížné“ uvalit vyšší cla na Čínu a Indii jen kvůli nákupům ruské ropy.

Trumpova neochota postavit se Putinovi, který se neustále snaží rozdělit USA a evropské spojence, by mohla vést k nebezpečným scénářům. S absencí tlaku ze strany USA se Rusko stává odvážnějším, jak v cílení raketových útoků na Ukrajině, tak i ve svém postoji ve východní Evropě. Minulý týden Polsko sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. NATO to považuje za test odhodlání aliance.

I když Trumpovi podřízení vydávají prohlášení odsuzující ruské vpády, konečné rozhodnutí o dodržení obranných záruk NATO leží na něm. Tím, že podkopává své vlastní úředníky, riskuje, že vyšle Rusku signál, že větší provokace zůstanou bez odezvy. Pokud by Rusko uvěřilo, že Trump nebude reagovat na útoky na státy NATO a on by přesto zasáhl, mohlo by dojít k nebezpečné eskalaci mezi Washingtonem a Moskvou.