Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Draghi kritizoval pomalé tempo, kterým se EU pohybuje. Podle něj "občané a společnosti oceňují diagnostiku, jasné priority a akční plány, ale zároveň vyjadřují rostoucí frustraci" z pomalosti změn.
Upozornil, že konkurenti v USA a Číně jednají rychleji, a pokud bude Evropa pokračovat ve svém obvyklém tempu, zaostane. Proto navrhuje přijmout nový přístup, který vyžaduje rychlost, rozsah a intenzitu, a apeluje na členské státy, aby se sjednotily a soustředily své úsilí tam, kde bude mít největší dopad.
Draghi vyzval, aby se EU vzdala „dlouholetých tabu“ a překonala „sebevnucená omezení“. Uvedl, že ostatní světové mocnosti už tato tabu prolomily. Pro přežití Evropy je nutné udělat to, co dosud nebylo provedeno.
Podle něj je také třeba přejít od obecných strategií a dlouhodobých plánů ke konkrétním termínům a výsledkům. Dragi je přesvědčen, že čím více reforem se provede, tím více soukromého kapitálu do Evropy přiteče a tím méně bude třeba veřejných peněz.
Draghi vyjádřil znepokojení nad tím, že Evropa zaostává v oblasti umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou. Zmínil, že EU zaostává v oblasti velkých základních modelů a má nižší míru adopce AI. Také uvedl, že Akt o umělé inteligenci je zdrojem nejistoty a navrhl pozastavit další fázi kodexů praxe, dokud nebude lépe pochopeno jejich fungování.
Dále kritizoval průmyslové politiky EU. Podle něj je současná reakce na ekonomický nacionalismus a protekcionismus neúčinná. Evropa se snaží čelit hrozbám nekoordinovaným národním úsilím nebo slepou vírou v tržní síly, což nefunguje, protože ostatní země trhy deformují.
Prezidentka Evropské komise, Ursula von der Leyenová, prezentovala optimističtější pohled na situaci. Uvedla, že Evropa je lídrem v mnoha oblastech, které budou klíčové pro inovace, včetně výpočetního výkonu a adopce umělé inteligence.
Podle ní Evropa není ve fázi dohánění, jako tomu bylo v případě internetu, ale patří mezi čelní hráče. Nicméně i ona připustila, že "jednotný trh není zdaleka dokončen" a že je třeba odstranit bariéry, aby se evropským společnostem dařilo. Zmínila, že by nemělo být snazší podnikat za oceánem než v rámci Evropy.
Von der Leyenová hovořila také o pokroku v oblasti čisté energie, ačkoli přiznala, že ceny energií v Evropě jsou stále příliš vysoké, nestabilní a liší se napříč kontinentem. Zdůraznila potřebu redukovat závislost Evropy, zejména na Číně, a posílit svou bezpečnost správnými politikami.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.