Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Draghi kritizoval pomalé tempo, kterým se EU pohybuje. Podle něj "občané a společnosti oceňují diagnostiku, jasné priority a akční plány, ale zároveň vyjadřují rostoucí frustraci" z pomalosti změn.
Upozornil, že konkurenti v USA a Číně jednají rychleji, a pokud bude Evropa pokračovat ve svém obvyklém tempu, zaostane. Proto navrhuje přijmout nový přístup, který vyžaduje rychlost, rozsah a intenzitu, a apeluje na členské státy, aby se sjednotily a soustředily své úsilí tam, kde bude mít největší dopad.
Draghi vyzval, aby se EU vzdala „dlouholetých tabu“ a překonala „sebevnucená omezení“. Uvedl, že ostatní světové mocnosti už tato tabu prolomily. Pro přežití Evropy je nutné udělat to, co dosud nebylo provedeno.
Podle něj je také třeba přejít od obecných strategií a dlouhodobých plánů ke konkrétním termínům a výsledkům. Dragi je přesvědčen, že čím více reforem se provede, tím více soukromého kapitálu do Evropy přiteče a tím méně bude třeba veřejných peněz.
Draghi vyjádřil znepokojení nad tím, že Evropa zaostává v oblasti umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou. Zmínil, že EU zaostává v oblasti velkých základních modelů a má nižší míru adopce AI. Také uvedl, že Akt o umělé inteligenci je zdrojem nejistoty a navrhl pozastavit další fázi kodexů praxe, dokud nebude lépe pochopeno jejich fungování.
Dále kritizoval průmyslové politiky EU. Podle něj je současná reakce na ekonomický nacionalismus a protekcionismus neúčinná. Evropa se snaží čelit hrozbám nekoordinovaným národním úsilím nebo slepou vírou v tržní síly, což nefunguje, protože ostatní země trhy deformují.
Prezidentka Evropské komise, Ursula von der Leyenová, prezentovala optimističtější pohled na situaci. Uvedla, že Evropa je lídrem v mnoha oblastech, které budou klíčové pro inovace, včetně výpočetního výkonu a adopce umělé inteligence.
Podle ní Evropa není ve fázi dohánění, jako tomu bylo v případě internetu, ale patří mezi čelní hráče. Nicméně i ona připustila, že "jednotný trh není zdaleka dokončen" a že je třeba odstranit bariéry, aby se evropským společnostem dařilo. Zmínila, že by nemělo být snazší podnikat za oceánem než v rámci Evropy.
Von der Leyenová hovořila také o pokroku v oblasti čisté energie, ačkoli přiznala, že ceny energií v Evropě jsou stále příliš vysoké, nestabilní a liší se napříč kontinentem. Zdůraznila potřebu redukovat závislost Evropy, zejména na Číně, a posílit svou bezpečnost správnými politikami.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.