Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Draghi kritizoval pomalé tempo, kterým se EU pohybuje. Podle něj "občané a společnosti oceňují diagnostiku, jasné priority a akční plány, ale zároveň vyjadřují rostoucí frustraci" z pomalosti změn.
Upozornil, že konkurenti v USA a Číně jednají rychleji, a pokud bude Evropa pokračovat ve svém obvyklém tempu, zaostane. Proto navrhuje přijmout nový přístup, který vyžaduje rychlost, rozsah a intenzitu, a apeluje na členské státy, aby se sjednotily a soustředily své úsilí tam, kde bude mít největší dopad.
Draghi vyzval, aby se EU vzdala „dlouholetých tabu“ a překonala „sebevnucená omezení“. Uvedl, že ostatní světové mocnosti už tato tabu prolomily. Pro přežití Evropy je nutné udělat to, co dosud nebylo provedeno.
Podle něj je také třeba přejít od obecných strategií a dlouhodobých plánů ke konkrétním termínům a výsledkům. Dragi je přesvědčen, že čím více reforem se provede, tím více soukromého kapitálu do Evropy přiteče a tím méně bude třeba veřejných peněz.
Draghi vyjádřil znepokojení nad tím, že Evropa zaostává v oblasti umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou. Zmínil, že EU zaostává v oblasti velkých základních modelů a má nižší míru adopce AI. Také uvedl, že Akt o umělé inteligenci je zdrojem nejistoty a navrhl pozastavit další fázi kodexů praxe, dokud nebude lépe pochopeno jejich fungování.
Dále kritizoval průmyslové politiky EU. Podle něj je současná reakce na ekonomický nacionalismus a protekcionismus neúčinná. Evropa se snaží čelit hrozbám nekoordinovaným národním úsilím nebo slepou vírou v tržní síly, což nefunguje, protože ostatní země trhy deformují.
Prezidentka Evropské komise, Ursula von der Leyenová, prezentovala optimističtější pohled na situaci. Uvedla, že Evropa je lídrem v mnoha oblastech, které budou klíčové pro inovace, včetně výpočetního výkonu a adopce umělé inteligence.
Podle ní Evropa není ve fázi dohánění, jako tomu bylo v případě internetu, ale patří mezi čelní hráče. Nicméně i ona připustila, že "jednotný trh není zdaleka dokončen" a že je třeba odstranit bariéry, aby se evropským společnostem dařilo. Zmínila, že by nemělo být snazší podnikat za oceánem než v rámci Evropy.
Von der Leyenová hovořila také o pokroku v oblasti čisté energie, ačkoli přiznala, že ceny energií v Evropě jsou stále příliš vysoké, nestabilní a liší se napříč kontinentem. Zdůraznila potřebu redukovat závislost Evropy, zejména na Číně, a posílit svou bezpečnost správnými politikami.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.