Draghi: Evropská unie je pomalá. Pro přežití musí udělat něco, co ještě nikdy neudělala

Mario Draghi a Ursula von der Leyenová
Mario Draghi a Ursula von der Leyenová, foto: European Union
Klára Marková 16. září 2025 11:49
Sdílej:

Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.

Draghi kritizoval pomalé tempo, kterým se EU pohybuje. Podle něj "občané a společnosti oceňují diagnostiku, jasné priority a akční plány, ale zároveň vyjadřují rostoucí frustraci" z pomalosti změn.

Upozornil, že konkurenti v USA a Číně jednají rychleji, a pokud bude Evropa pokračovat ve svém obvyklém tempu, zaostane. Proto navrhuje přijmout nový přístup, který vyžaduje rychlost, rozsah a intenzitu, a apeluje na členské státy, aby se sjednotily a soustředily své úsilí tam, kde bude mít největší dopad.

Draghi vyzval, aby se EU vzdala „dlouholetých tabu“ a překonala „sebevnucená omezení“. Uvedl, že ostatní světové mocnosti už tato tabu prolomily. Pro přežití Evropy je nutné udělat to, co dosud nebylo provedeno.

Podle něj je také třeba přejít od obecných strategií a dlouhodobých plánů ke konkrétním termínům a výsledkům. Dragi je přesvědčen, že čím více reforem se provede, tím více soukromého kapitálu do Evropy přiteče a tím méně bude třeba veřejných peněz.

Draghi vyjádřil znepokojení nad tím, že Evropa zaostává v oblasti umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou. Zmínil, že EU zaostává v oblasti velkých základních modelů a má nižší míru adopce AI. Také uvedl, že Akt o umělé inteligenci je zdrojem nejistoty a navrhl pozastavit další fázi kodexů praxe, dokud nebude lépe pochopeno jejich fungování.

Dále kritizoval průmyslové politiky EU. Podle něj je současná reakce na ekonomický nacionalismus a protekcionismus neúčinná. Evropa se snaží čelit hrozbám nekoordinovaným národním úsilím nebo slepou vírou v tržní síly, což nefunguje, protože ostatní země trhy deformují.

Prezidentka Evropské komise, Ursula von der Leyenová, prezentovala optimističtější pohled na situaci. Uvedla, že Evropa je lídrem v mnoha oblastech, které budou klíčové pro inovace, včetně výpočetního výkonu a adopce umělé inteligence.

Podle ní Evropa není ve fázi dohánění, jako tomu bylo v případě internetu, ale patří mezi čelní hráče. Nicméně i ona připustila, že "jednotný trh není zdaleka dokončen" a že je třeba odstranit bariéry, aby se evropským společnostem dařilo. Zmínila, že by nemělo být snazší podnikat za oceánem než v rámci Evropy.

Von der Leyenová hovořila také o pokroku v oblasti čisté energie, ačkoli přiznala, že ceny energií v Evropě jsou stále příliš vysoké, nestabilní a liší se napříč kontinentem. Zdůraznila potřebu redukovat závislost Evropy, zejména na Číně, a posílit svou bezpečnost správnými politikami.

Stalo se
Celebrity
Štefan Margita a Hana Zagorová

Štefan Margita: PRAVDA o investici kvůli "oživení" Hany Zagorové!

Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.

Novinky
Policie Velká Británie

ÚTOK ve Velké Británii: Deset pobodaných ve vlaku! Zasahovala policie

Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě. 

Novinky
Daniel Krištof

Úřad práce ochromila TRAGÉDIE: Šéf Krištof podlehl těžké nemoci!

Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci. 

Novinky
Moře

Jak zastavit drancování planety a extrémní počasí? Stačí pouhé 1 % pobřežních vod

Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.