Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Ministerstvo ve svém prohlášení na síti X napsalo, že považuje za „nanejvýš závažné“ chlubení se představitelů izraelské vlády zahájením invaze. Vyzvalo k "výjimečné mezinárodní intervenci", která by tento "závažný zločin" zastavila.
Cílem této intervence by mělo být co nejrychlejší dosažení politického a diplomatického řešení, které by zajistilo okamžité ukončení války, ochranu civilistů, zabránění jejich vysídlování, propuštění rukojmích a vězňů a zajištění udržitelné dodávky pomoci.
Zároveň s invazí do Gazy palestinské ministerstvo zahraničí požaduje „naléhavou mezinárodní intervenci“ v souvislosti s instalací „dalších železných bran“ u zbývajících vjezdů do palestinských měst, vesnic a táborů na okupovaném Západním břehu.
Tyto brány porušují jednotu palestinských území a integritu Palestinského státu. Ministerstvo uvedlo, že brány omezují svobodu pohybu palestinských občanů, jejich přístup k obživě, zdravotnickým a vzdělávacím zařízením, čímž jim znemožňují uspokojení základních potřeb.
Podle ministerstva jsou izraelské kontrolní body a vojenské věže rozšířením osadnických aktivit. Jejich účelem je rozdělit okupovaný Západní břeh na izolované, roztříštěné části. Ministerstvo zahraničí varuje, že instalace bran je předehrou k další kolonizaci a postupné, skryté i otevřené anexi Západního břehu, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X uvedly, že v rámci „Operace Gideonovy vozy II“ rozšiřují pozemní operace v Gaze. Cílem je dosáhnout válečných cílů a posílit již získané úspěchy. Operace se bude rozšiřovat v souladu se současnou situací.
Někteří izraelští vojenští velitelé podle zpráv vyjádřili obavy z rozsáhlého útoku na město Gaza. Varovali, že by mohl ohrozit zbývající rukojmí držené Hamásem a mohl by se stát "smrtící pastí" pro vojáky. Náčelník štábu Eyal Zamir údajně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby usiloval o dohodu o příměří. Izraelské úřady uvádějí, že 20 ze 48 zbývajících rukojmích v Gaze je stále naživu.
Amnesty International UK, konkrétně její manažer krizové reakce Kristyan Benedict, vyzvala britskou vládu, aby zaujala k Izraeli mnohem tvrdší postoj. Učinila tak v reakci na zprávu komise OSN, která dospěla k závěru, že Izrael se dopouští genocidy v Gaze. Benedict přivítal zjištění komise a označil jej za „významný a nezbytný moment“.
Amnesty International UK vyzývá britskou vládu k okamžité a rozhodné akci. Žádá, aby Spojené království přestalo vyvážet zbraně do Izraele, podporovalo Mezinárodní trestní soud a prosazovalo jeho zatykače. Dále požaduje plné uplatňování rozsudků Mezinárodního soudního dvora a zákaz veškerého obchodu s izraelskými osadami.
Organizace také apeluje na vládu, aby uvalila cílené sankce na izraelské představitele, kteří jsou nejvíce zapletení do mezinárodních zločinů, a požaduje ukončení izraelské okupace palestinských území.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.