Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Ministerstvo ve svém prohlášení na síti X napsalo, že považuje za „nanejvýš závažné“ chlubení se představitelů izraelské vlády zahájením invaze. Vyzvalo k "výjimečné mezinárodní intervenci", která by tento "závažný zločin" zastavila.
Cílem této intervence by mělo být co nejrychlejší dosažení politického a diplomatického řešení, které by zajistilo okamžité ukončení války, ochranu civilistů, zabránění jejich vysídlování, propuštění rukojmích a vězňů a zajištění udržitelné dodávky pomoci.
Zároveň s invazí do Gazy palestinské ministerstvo zahraničí požaduje „naléhavou mezinárodní intervenci“ v souvislosti s instalací „dalších železných bran“ u zbývajících vjezdů do palestinských měst, vesnic a táborů na okupovaném Západním břehu.
Tyto brány porušují jednotu palestinských území a integritu Palestinského státu. Ministerstvo uvedlo, že brány omezují svobodu pohybu palestinských občanů, jejich přístup k obživě, zdravotnickým a vzdělávacím zařízením, čímž jim znemožňují uspokojení základních potřeb.
Podle ministerstva jsou izraelské kontrolní body a vojenské věže rozšířením osadnických aktivit. Jejich účelem je rozdělit okupovaný Západní břeh na izolované, roztříštěné části. Ministerstvo zahraničí varuje, že instalace bran je předehrou k další kolonizaci a postupné, skryté i otevřené anexi Západního břehu, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X uvedly, že v rámci „Operace Gideonovy vozy II“ rozšiřují pozemní operace v Gaze. Cílem je dosáhnout válečných cílů a posílit již získané úspěchy. Operace se bude rozšiřovat v souladu se současnou situací.
Někteří izraelští vojenští velitelé podle zpráv vyjádřili obavy z rozsáhlého útoku na město Gaza. Varovali, že by mohl ohrozit zbývající rukojmí držené Hamásem a mohl by se stát "smrtící pastí" pro vojáky. Náčelník štábu Eyal Zamir údajně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby usiloval o dohodu o příměří. Izraelské úřady uvádějí, že 20 ze 48 zbývajících rukojmích v Gaze je stále naživu.
Amnesty International UK, konkrétně její manažer krizové reakce Kristyan Benedict, vyzvala britskou vládu, aby zaujala k Izraeli mnohem tvrdší postoj. Učinila tak v reakci na zprávu komise OSN, která dospěla k závěru, že Izrael se dopouští genocidy v Gaze. Benedict přivítal zjištění komise a označil jej za „významný a nezbytný moment“.
Amnesty International UK vyzývá britskou vládu k okamžité a rozhodné akci. Žádá, aby Spojené království přestalo vyvážet zbraně do Izraele, podporovalo Mezinárodní trestní soud a prosazovalo jeho zatykače. Dále požaduje plné uplatňování rozsudků Mezinárodního soudního dvora a zákaz veškerého obchodu s izraelskými osadami.
Organizace také apeluje na vládu, aby uvalila cílené sankce na izraelské představitele, kteří jsou nejvíce zapletení do mezinárodních zločinů, a požaduje ukončení izraelské okupace palestinských území.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.