Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Ministerstvo ve svém prohlášení na síti X napsalo, že považuje za „nanejvýš závažné“ chlubení se představitelů izraelské vlády zahájením invaze. Vyzvalo k "výjimečné mezinárodní intervenci", která by tento "závažný zločin" zastavila.
Cílem této intervence by mělo být co nejrychlejší dosažení politického a diplomatického řešení, které by zajistilo okamžité ukončení války, ochranu civilistů, zabránění jejich vysídlování, propuštění rukojmích a vězňů a zajištění udržitelné dodávky pomoci.
Zároveň s invazí do Gazy palestinské ministerstvo zahraničí požaduje „naléhavou mezinárodní intervenci“ v souvislosti s instalací „dalších železných bran“ u zbývajících vjezdů do palestinských měst, vesnic a táborů na okupovaném Západním břehu.
Tyto brány porušují jednotu palestinských území a integritu Palestinského státu. Ministerstvo uvedlo, že brány omezují svobodu pohybu palestinských občanů, jejich přístup k obživě, zdravotnickým a vzdělávacím zařízením, čímž jim znemožňují uspokojení základních potřeb.
Podle ministerstva jsou izraelské kontrolní body a vojenské věže rozšířením osadnických aktivit. Jejich účelem je rozdělit okupovaný Západní břeh na izolované, roztříštěné části. Ministerstvo zahraničí varuje, že instalace bran je předehrou k další kolonizaci a postupné, skryté i otevřené anexi Západního břehu, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X uvedly, že v rámci „Operace Gideonovy vozy II“ rozšiřují pozemní operace v Gaze. Cílem je dosáhnout válečných cílů a posílit již získané úspěchy. Operace se bude rozšiřovat v souladu se současnou situací.
Někteří izraelští vojenští velitelé podle zpráv vyjádřili obavy z rozsáhlého útoku na město Gaza. Varovali, že by mohl ohrozit zbývající rukojmí držené Hamásem a mohl by se stát "smrtící pastí" pro vojáky. Náčelník štábu Eyal Zamir údajně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby usiloval o dohodu o příměří. Izraelské úřady uvádějí, že 20 ze 48 zbývajících rukojmích v Gaze je stále naživu.
Amnesty International UK, konkrétně její manažer krizové reakce Kristyan Benedict, vyzvala britskou vládu, aby zaujala k Izraeli mnohem tvrdší postoj. Učinila tak v reakci na zprávu komise OSN, která dospěla k závěru, že Izrael se dopouští genocidy v Gaze. Benedict přivítal zjištění komise a označil jej za „významný a nezbytný moment“.
Amnesty International UK vyzývá britskou vládu k okamžité a rozhodné akci. Žádá, aby Spojené království přestalo vyvážet zbraně do Izraele, podporovalo Mezinárodní trestní soud a prosazovalo jeho zatykače. Dále požaduje plné uplatňování rozsudků Mezinárodního soudního dvora a zákaz veškerého obchodu s izraelskými osadami.
Organizace také apeluje na vládu, aby uvalila cílené sankce na izraelské představitele, kteří jsou nejvíce zapletení do mezinárodních zločinů, a požaduje ukončení izraelské okupace palestinských území.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.