Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Ministerstvo ve svém prohlášení na síti X napsalo, že považuje za „nanejvýš závažné“ chlubení se představitelů izraelské vlády zahájením invaze. Vyzvalo k "výjimečné mezinárodní intervenci", která by tento "závažný zločin" zastavila.
Cílem této intervence by mělo být co nejrychlejší dosažení politického a diplomatického řešení, které by zajistilo okamžité ukončení války, ochranu civilistů, zabránění jejich vysídlování, propuštění rukojmích a vězňů a zajištění udržitelné dodávky pomoci.
Zároveň s invazí do Gazy palestinské ministerstvo zahraničí požaduje „naléhavou mezinárodní intervenci“ v souvislosti s instalací „dalších železných bran“ u zbývajících vjezdů do palestinských měst, vesnic a táborů na okupovaném Západním břehu.
Tyto brány porušují jednotu palestinských území a integritu Palestinského státu. Ministerstvo uvedlo, že brány omezují svobodu pohybu palestinských občanů, jejich přístup k obživě, zdravotnickým a vzdělávacím zařízením, čímž jim znemožňují uspokojení základních potřeb.
Podle ministerstva jsou izraelské kontrolní body a vojenské věže rozšířením osadnických aktivit. Jejich účelem je rozdělit okupovaný Západní břeh na izolované, roztříštěné části. Ministerstvo zahraničí varuje, že instalace bran je předehrou k další kolonizaci a postupné, skryté i otevřené anexi Západního břehu, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X uvedly, že v rámci „Operace Gideonovy vozy II“ rozšiřují pozemní operace v Gaze. Cílem je dosáhnout válečných cílů a posílit již získané úspěchy. Operace se bude rozšiřovat v souladu se současnou situací.
Někteří izraelští vojenští velitelé podle zpráv vyjádřili obavy z rozsáhlého útoku na město Gaza. Varovali, že by mohl ohrozit zbývající rukojmí držené Hamásem a mohl by se stát "smrtící pastí" pro vojáky. Náčelník štábu Eyal Zamir údajně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby usiloval o dohodu o příměří. Izraelské úřady uvádějí, že 20 ze 48 zbývajících rukojmích v Gaze je stále naživu.
Amnesty International UK, konkrétně její manažer krizové reakce Kristyan Benedict, vyzvala britskou vládu, aby zaujala k Izraeli mnohem tvrdší postoj. Učinila tak v reakci na zprávu komise OSN, která dospěla k závěru, že Izrael se dopouští genocidy v Gaze. Benedict přivítal zjištění komise a označil jej za „významný a nezbytný moment“.
Amnesty International UK vyzývá britskou vládu k okamžité a rozhodné akci. Žádá, aby Spojené království přestalo vyvážet zbraně do Izraele, podporovalo Mezinárodní trestní soud a prosazovalo jeho zatykače. Dále požaduje plné uplatňování rozsudků Mezinárodního soudního dvora a zákaz veškerého obchodu s izraelskými osadami.
Organizace také apeluje na vládu, aby uvalila cílené sankce na izraelské představitele, kteří jsou nejvíce zapletení do mezinárodních zločinů, a požaduje ukončení izraelské okupace palestinských území.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.