Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".
Izraelská armáda se snaží porazit Hamás a osvobodit rukojmí, které drží. Tyto informace přicházejí v době, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu označuje Gazu za poslední velkou pevnost Hamásu a slibuje, že ji dobyde.
Zpravodajské servery jako Jerusalem Post, Axios a CNN přinesly nepotvrzené informace, že Izrael zahájil pozemní operaci s cílem okupovat celé město. Místní novináři v Gaze hlásí téměř nepřetržité izraelské nálety, dělostřeleckou palbu a střelbu. Přestože izraelská armáda operuje v Gaze už několik týdnů, zatím nebylo vydáno žádné oficiální potvrzení nové pozemní invaze.
Plán na dobytí Gazy vyvolává značnou mezinárodní kritiku. Na ni reagovalo izraelské ministerstvo zahraničí, které odmítlo zprávu vyšetřovací komise OSN o genocidě spáchané Izraelem na palestinském obyvatelstvu. Ministerstvo označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou". Komise OSN nedávno uvedla, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy.
Mluvčí izraelské armády pro CNN potvrdili, že pozemní útok začal v úterý brzy ráno na předměstí Gazy. Izraelská armáda v posledním týdnu zesílila letecké útoky a zrychlila ničení výškových budov. Jeden z představitelů uvedl, že pozemní útok bude zpočátku "fázovaný a postupný".
V srpnu Izrael schválil plán na převzetí a okupaci města, které označil za jednu z posledních bašt Hamásu. Invaze měla původně začít až poté, co izraelská armáda evakuuje hustě obydlenou městskou oblast, ale dosud odešla pouze malá část populace.
Organizace spojených národů varovala, že izraelské plány na invazi do Gazy ohrožují přibližně milion Palestinců, kteří v oblasti žijí. Ti tak čelí riziku nuceného vysídlení. Izraelský vojenský úředník uvedl, že se dosud z oblasti přesunulo asi 320 000 Palestinců.
Počátek invaze doprovází nová vlna izraelských útoků. Zranění, včetně dětí, proudí do vyčerpaných nemocnic v enklávě. Podle místních úředníků desítky zraněných Palestinců byly v noci převezeny do nemocnic v blízkosti Gazy, včetně nemocnic Al-Šífa a Baptist Hospital.
Videosnímky pořízené CNN ukazují těla několika zkrvavených dětí přivezená do nemocnic v severní části Gazy. Na jednom z videí lze vidět dva dospělé, jak křičí bolestí a truchlí nad těly svých dětí, které jsou pokryté bílými plachtami.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
