Ovlivňování počasí už není sci-fi. Čína dokázala zdánlivě nemožné, pomocí uměle vyvolala déšť

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 7. května 2025 20:49
Sdílej:

Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.

Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.

Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.

Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.

Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.

Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.

Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.

Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.

Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan. 

Témata:
Stalo se