Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.