Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.