Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).