Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Už jen poslední volná místa v sestavě letošního ročníku StarDance budou chybět po Velikonocích. Televize se totiž nezastavila ani během svátečního pondělí, kdy odhalila identitu osmého soutěžícího.
Íránští představitelé dávají všemožně najevo, že se nehroutí z amerického tlaku. Diplomaté, kteří režim zastupují v jednom z afrických států, dokonce přirovnali dvojici vrcholných politiků administrativy Donalda Trumpa ke známým českým animovaným postavičkám.
Dáda Patrasová v uplynulých dnech konečně vyrazila do společnosti, přičemž u toho nechyběl její manžel Felix Slováček. Došlo tak k situaci, která zaujala celé Česko. Jen tak přejít ji nemohla ani sama herečka. Co psala poté, co se vše seběhlo, na sociální sítě?
Policisté i ve spolupráci s kolegy ze zahraničí dopadli další dva podezřelé v kauze březnového požáru haly v Pardubicích, který se vyšetřuje pro podezření ze spáchání teroristického útoku. Stopy přivedly vyšetřovatele až do Bulharska.
Spousta z nás asi chápe Dominiku Gottovou, která se raději rozhodla žít v klidu ve Finsku. Nyní o sobě po delší době dala zase vědět. Podle svých slov se má dobře, v jejím životě se nic zásadního nezměnilo. Přesto se potýká s jednou věcí, která ji momentálně trápí.
Írán se amerického prezidenta Donalda Trumpa nezalekl ani ve chvíli, kdy do svých výhružek zakomponoval sprostá slova. Teherán se snaží nepřátele odradit od avizovaných útoků na elektrárny či mosty, které mají přijít, pokud nedojde k dohodě.
Česko si právě dnes připomíná všemi milovanou Aničku Slováčkovou, protože uplynul rok od chvíle, kdy podlehla zákeřné rakovině. O její odkaz pečuje rodina, která v jednom případě musela nepříjemně zakročit.
Češi se v minulém týdnu dozvěděli, jak chce Babišova vláda ovlivnit ceny pohonných hmot. Denně se bude stanovovat maximální cena. Premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, jak má systém fungovat. Řidiči by vždy už večer měli vědět, kolik je další den bude maximálně stát litr paliva.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.