Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.