Vědci z Číny oznámili úspěšné výsledky rozsáhlého meteorologického experimentu v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde s pomocí dronů rozprašovali do atmosféry pouhý šálek (přesněji 2,2 libry) jodidu stříbrného – běžně používané látky při tzv. zasévání mraků.
Výsledkem bylo přes 70 milionů litrů dodatečných srážek během jediného dne, což odpovídá zhruba 30 olympijským plaveckým bazénům. Srážky zasáhly území o rozloze přes 8 000 km² a množství deště se podle vědců zvýšilo o více než 4 %.
Podle výzkumu, který byl zveřejněn 10. dubna v čínském vědeckém časopise Desert and Oasis Meteorology, experiment vedla laboratoř pro fyziku srážek a modifikaci počasí při Čínské meteorologické správě v Pekingu. Použita byla dvojice středně velkých dronů, které během čtyř po sobě jdoucích letů vystoupaly až do výšky 5 500 metrů a rozprašovaly látku ve formě dýmu vznikajícího hořením tyčí naplněných jodidem stříbrným.
Každý let využil dvě tyče s celkem 250 gramy prášku, který se uvolňoval rychlostí 0,28 gramu za sekundu. Vědci zdůrazňují, že dronové systémy jsou bezpečnější, lépe ovladatelné a umožňují celoroční operace za jakéhokoliv počasí, čímž se stávají efektivním nástrojem pro modifikaci klimatu ve velkém měřítku.
Experimenty byly prováděny nad oblastí Bayanbulak, která leží v klimaticky náročném regionu s vlivem pouští Gobi a Taklamakan. Spolupráce probíhala také s místní meteorologickou kanceláří. K ověření výsledků byly využity tři nezávislé validační metody – mimo jiné měření velikosti kapek, které po zásahu vzrostly z 0,46 mm na 3,22 mm, a satelitní snímky, které ukázaly výrazné ochlazení vrcholků mraků (až o 10 °C) i jejich vertikální růst o 3 km.
Statistická analýza na základě 50 let klimatických údajů ukázala, že množství srážek vzrostlo o 3,8 %, což odpovídá přibližně 78 200 m³ vody. Simulace pak predikovaly nárůst o 4,3 %, tedy 73 800 m³, což je s experimentálními výsledky téměř totožné.
Výzkum také otevírá nové otázky týkající se toho, jak přesně měřit efekt zasévání mraků – zda došlo k přímému zvýšení nebo naopak potlačení srážek, a jak vyčíslit vodní zisk v širším ročním měřítku.
Sin-ťiang patří mezi klimaticky nejsložitější oblasti Číny, kde ubývají ledovce v pohoří Tchien-šan tempem až 3 km² ročně. Pro 25 milionů lidí, kteří jsou na těchto zdrojích vody závislí, jsou podobné zásahy potenciálně klíčové. V posledních letech zde sice díky oteplování mírně přibývá deště (o čtvrt palce za desetiletí), ale vědci varují, že sucho a desertifikace zůstávají hrozbou.
Čína se dlouhodobě věnuje geoinženýrství a kromě umělých lesů či rozsáhlých solárních projektů nyní stále častěji využívá také technologická řešení pro ovlivňování klimatu. Tyto metody se již testují ve více regionech – od Šanghaje až po S’-čchuan.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.