Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Každý rok se na světě sklidí téměř 100 milionů tun jablek. Tato rozmanitá a snadno dostupná plodina, známá svými různými chutěmi i barvami, je široce považována za zdraví prospěšnou. Již v roce 1866 se ve Walesu objevilo přísloví: „Sněz večer jablko a doktor nebude mít co jíst.“ Moderní varianta této věty se rozšířila po celém světě – ale jak moc odpovídá realitě?
Jablka obsahují množství zdraví prospěšných látek. Jsou bohatá na flavanoly, polyfenoly a další fytochemikálie, které pomáhají snižovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu a přispívají ke zdravému metabolismu. Červená slupka některých odrůd je plná antokyaninů, které přispívají ke zdraví srdce. Phloridzin, další polyfenol obsažený téměř výlučně v jablkách, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Významnou složkou jablek je také pektin, typ rozpustné vlákniny, který snižuje hladinu LDL cholesterolu (tzv. „špatného cholesterolu“) a zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy. Právě pektin pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy a podporuje zdraví střev.
Některé studie dokládají, že pravidelná konzumace jablek přináší znatelné zdravotní výhody. Přehled z roku 2017 uvádí, že konzumace jablek je spojena se snížením rizika cukrovky 2. typu o 18 %. Jiná analýza z roku 2022, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že jablka – nebo produkty z nich, například džus – přispívají ke snížení hladiny cholesterolu, pokud je člověk konzumuje pravidelně.
Americká profesorka výživy Janet Colson však připomíná, že jablka neobsahují mnoho vitamínu C ani minerály jako železo či vápník. Na druhé straně ale obsahují celou škálu jiných bioaktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. Někteří výzkumníci je dokonce označují za ovoce s druhým nejvyšším antioxidačním potenciálem.
Flavia Guzzo, profesorka rostlinné biologie v italské Veroně, zdůrazňuje, že polyfenoly obsažené v jablkách jsou velmi účinné antioxidanty, které pomáhají omezovat působení volných radikálů – těch reaktivních molekul, které mohou poškodit buňky a přispívat k chronickým onemocněním.
Podle některých odhadů tvoří jablka až pětinu příjmu fenolických sloučenin ve stravě Američanů. Výzkumy naznačují, že právě tyto sloučeniny mohou hrát roli při prevenci srdečních nemocí, rakoviny, astmatu, obezity i cukrovky.
Jedním z důvodů, proč jsou jablka doporučována více než jiné ovoce, je i jejich dostupnost – jsou levná, dlouho vydrží a snadno se skladují. V dobách bez chladniček byla jablka ideálním ovocem na zimu.
Zásadní otázkou zůstává, zda denní konzumace jablek skutečně snižuje potřebu návštěvy lékaře. Studie z roku 2015, která analyzovala zvyky téměř 9 000 lidí, zjistila, že ti, kdo jedli denně jablko, skutečně méně často navštěvovali lékaře – ale rozdíl nebyl statisticky významný, pokud se zohlednily další faktory, jako vzdělání nebo kouření. Výraznější efekt však jablka měla na nižší závislost těchto osob na lécích na předpis – a to i po započtení socioekonomických rozdílů.
Autoři studie proto navrhují pozměněnou verzi přísloví: „Jedno jablko denně drží lékárníka dál.“ Vedoucí výzkumu Matthew Davis upozorňuje, že mnohé návštěvy lékařů nesouvisí s nemocemi, ale s prevencí – což komplikuje interpretaci výsledků.
Jiná studie z roku 2020 ukázala, že konzumace dvou jablek denně po dobu osmi týdnů snížila hladinu cholesterolu u lidí s lehce zvýšenými hodnotami. Další výzkum pak naznačil, že tři jablka denně mohou podpořit hubnutí.
Pro dosažení maximálních benefitů odborníci doporučují jíst jablka i se slupkou – právě tam se totiž koncentruje většina polyfenolů. A podle Guzzo je ideální vybírat spíše starší odrůdy, které bývají bohatší na tyto zdraví prospěšné látky než nové, sladší kultivary.
Z hlediska barvy na tom příliš nezáleží – ať už má jablko červenou nebo zelenou slupku, obě barviva jsou stejně zdraví prospěšná.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.