Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Každý rok se na světě sklidí téměř 100 milionů tun jablek. Tato rozmanitá a snadno dostupná plodina, známá svými různými chutěmi i barvami, je široce považována za zdraví prospěšnou. Již v roce 1866 se ve Walesu objevilo přísloví: „Sněz večer jablko a doktor nebude mít co jíst.“ Moderní varianta této věty se rozšířila po celém světě – ale jak moc odpovídá realitě?
Jablka obsahují množství zdraví prospěšných látek. Jsou bohatá na flavanoly, polyfenoly a další fytochemikálie, které pomáhají snižovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu a přispívají ke zdravému metabolismu. Červená slupka některých odrůd je plná antokyaninů, které přispívají ke zdraví srdce. Phloridzin, další polyfenol obsažený téměř výlučně v jablkách, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Významnou složkou jablek je také pektin, typ rozpustné vlákniny, který snižuje hladinu LDL cholesterolu (tzv. „špatného cholesterolu“) a zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy. Právě pektin pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy a podporuje zdraví střev.
Některé studie dokládají, že pravidelná konzumace jablek přináší znatelné zdravotní výhody. Přehled z roku 2017 uvádí, že konzumace jablek je spojena se snížením rizika cukrovky 2. typu o 18 %. Jiná analýza z roku 2022, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že jablka – nebo produkty z nich, například džus – přispívají ke snížení hladiny cholesterolu, pokud je člověk konzumuje pravidelně.
Americká profesorka výživy Janet Colson však připomíná, že jablka neobsahují mnoho vitamínu C ani minerály jako železo či vápník. Na druhé straně ale obsahují celou škálu jiných bioaktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. Někteří výzkumníci je dokonce označují za ovoce s druhým nejvyšším antioxidačním potenciálem.
Flavia Guzzo, profesorka rostlinné biologie v italské Veroně, zdůrazňuje, že polyfenoly obsažené v jablkách jsou velmi účinné antioxidanty, které pomáhají omezovat působení volných radikálů – těch reaktivních molekul, které mohou poškodit buňky a přispívat k chronickým onemocněním.
Podle některých odhadů tvoří jablka až pětinu příjmu fenolických sloučenin ve stravě Američanů. Výzkumy naznačují, že právě tyto sloučeniny mohou hrát roli při prevenci srdečních nemocí, rakoviny, astmatu, obezity i cukrovky.
Jedním z důvodů, proč jsou jablka doporučována více než jiné ovoce, je i jejich dostupnost – jsou levná, dlouho vydrží a snadno se skladují. V dobách bez chladniček byla jablka ideálním ovocem na zimu.
Zásadní otázkou zůstává, zda denní konzumace jablek skutečně snižuje potřebu návštěvy lékaře. Studie z roku 2015, která analyzovala zvyky téměř 9 000 lidí, zjistila, že ti, kdo jedli denně jablko, skutečně méně často navštěvovali lékaře – ale rozdíl nebyl statisticky významný, pokud se zohlednily další faktory, jako vzdělání nebo kouření. Výraznější efekt však jablka měla na nižší závislost těchto osob na lécích na předpis – a to i po započtení socioekonomických rozdílů.
Autoři studie proto navrhují pozměněnou verzi přísloví: „Jedno jablko denně drží lékárníka dál.“ Vedoucí výzkumu Matthew Davis upozorňuje, že mnohé návštěvy lékařů nesouvisí s nemocemi, ale s prevencí – což komplikuje interpretaci výsledků.
Jiná studie z roku 2020 ukázala, že konzumace dvou jablek denně po dobu osmi týdnů snížila hladinu cholesterolu u lidí s lehce zvýšenými hodnotami. Další výzkum pak naznačil, že tři jablka denně mohou podpořit hubnutí.
Pro dosažení maximálních benefitů odborníci doporučují jíst jablka i se slupkou – právě tam se totiž koncentruje většina polyfenolů. A podle Guzzo je ideální vybírat spíše starší odrůdy, které bývají bohatší na tyto zdraví prospěšné látky než nové, sladší kultivary.
Z hlediska barvy na tom příliš nezáleží – ať už má jablko červenou nebo zelenou slupku, obě barviva jsou stejně zdraví prospěšná.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.