Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Každý rok se na světě sklidí téměř 100 milionů tun jablek. Tato rozmanitá a snadno dostupná plodina, známá svými různými chutěmi i barvami, je široce považována za zdraví prospěšnou. Již v roce 1866 se ve Walesu objevilo přísloví: „Sněz večer jablko a doktor nebude mít co jíst.“ Moderní varianta této věty se rozšířila po celém světě – ale jak moc odpovídá realitě?
Jablka obsahují množství zdraví prospěšných látek. Jsou bohatá na flavanoly, polyfenoly a další fytochemikálie, které pomáhají snižovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu a přispívají ke zdravému metabolismu. Červená slupka některých odrůd je plná antokyaninů, které přispívají ke zdraví srdce. Phloridzin, další polyfenol obsažený téměř výlučně v jablkách, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Významnou složkou jablek je také pektin, typ rozpustné vlákniny, který snižuje hladinu LDL cholesterolu (tzv. „špatného cholesterolu“) a zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy. Právě pektin pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy a podporuje zdraví střev.
Některé studie dokládají, že pravidelná konzumace jablek přináší znatelné zdravotní výhody. Přehled z roku 2017 uvádí, že konzumace jablek je spojena se snížením rizika cukrovky 2. typu o 18 %. Jiná analýza z roku 2022, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že jablka – nebo produkty z nich, například džus – přispívají ke snížení hladiny cholesterolu, pokud je člověk konzumuje pravidelně.
Americká profesorka výživy Janet Colson však připomíná, že jablka neobsahují mnoho vitamínu C ani minerály jako železo či vápník. Na druhé straně ale obsahují celou škálu jiných bioaktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. Někteří výzkumníci je dokonce označují za ovoce s druhým nejvyšším antioxidačním potenciálem.
Flavia Guzzo, profesorka rostlinné biologie v italské Veroně, zdůrazňuje, že polyfenoly obsažené v jablkách jsou velmi účinné antioxidanty, které pomáhají omezovat působení volných radikálů – těch reaktivních molekul, které mohou poškodit buňky a přispívat k chronickým onemocněním.
Podle některých odhadů tvoří jablka až pětinu příjmu fenolických sloučenin ve stravě Američanů. Výzkumy naznačují, že právě tyto sloučeniny mohou hrát roli při prevenci srdečních nemocí, rakoviny, astmatu, obezity i cukrovky.
Jedním z důvodů, proč jsou jablka doporučována více než jiné ovoce, je i jejich dostupnost – jsou levná, dlouho vydrží a snadno se skladují. V dobách bez chladniček byla jablka ideálním ovocem na zimu.
Zásadní otázkou zůstává, zda denní konzumace jablek skutečně snižuje potřebu návštěvy lékaře. Studie z roku 2015, která analyzovala zvyky téměř 9 000 lidí, zjistila, že ti, kdo jedli denně jablko, skutečně méně často navštěvovali lékaře – ale rozdíl nebyl statisticky významný, pokud se zohlednily další faktory, jako vzdělání nebo kouření. Výraznější efekt však jablka měla na nižší závislost těchto osob na lécích na předpis – a to i po započtení socioekonomických rozdílů.
Autoři studie proto navrhují pozměněnou verzi přísloví: „Jedno jablko denně drží lékárníka dál.“ Vedoucí výzkumu Matthew Davis upozorňuje, že mnohé návštěvy lékařů nesouvisí s nemocemi, ale s prevencí – což komplikuje interpretaci výsledků.
Jiná studie z roku 2020 ukázala, že konzumace dvou jablek denně po dobu osmi týdnů snížila hladinu cholesterolu u lidí s lehce zvýšenými hodnotami. Další výzkum pak naznačil, že tři jablka denně mohou podpořit hubnutí.
Pro dosažení maximálních benefitů odborníci doporučují jíst jablka i se slupkou – právě tam se totiž koncentruje většina polyfenolů. A podle Guzzo je ideální vybírat spíše starší odrůdy, které bývají bohatší na tyto zdraví prospěšné látky než nové, sladší kultivary.
Z hlediska barvy na tom příliš nezáleží – ať už má jablko červenou nebo zelenou slupku, obě barviva jsou stejně zdraví prospěšná.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.