Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Každý rok se na světě sklidí téměř 100 milionů tun jablek. Tato rozmanitá a snadno dostupná plodina, známá svými různými chutěmi i barvami, je široce považována za zdraví prospěšnou. Již v roce 1866 se ve Walesu objevilo přísloví: „Sněz večer jablko a doktor nebude mít co jíst.“ Moderní varianta této věty se rozšířila po celém světě – ale jak moc odpovídá realitě?
Jablka obsahují množství zdraví prospěšných látek. Jsou bohatá na flavanoly, polyfenoly a další fytochemikálie, které pomáhají snižovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu a přispívají ke zdravému metabolismu. Červená slupka některých odrůd je plná antokyaninů, které přispívají ke zdraví srdce. Phloridzin, další polyfenol obsažený téměř výlučně v jablkách, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Významnou složkou jablek je také pektin, typ rozpustné vlákniny, který snižuje hladinu LDL cholesterolu (tzv. „špatného cholesterolu“) a zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy. Právě pektin pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy a podporuje zdraví střev.
Některé studie dokládají, že pravidelná konzumace jablek přináší znatelné zdravotní výhody. Přehled z roku 2017 uvádí, že konzumace jablek je spojena se snížením rizika cukrovky 2. typu o 18 %. Jiná analýza z roku 2022, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že jablka – nebo produkty z nich, například džus – přispívají ke snížení hladiny cholesterolu, pokud je člověk konzumuje pravidelně.
Americká profesorka výživy Janet Colson však připomíná, že jablka neobsahují mnoho vitamínu C ani minerály jako železo či vápník. Na druhé straně ale obsahují celou škálu jiných bioaktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. Někteří výzkumníci je dokonce označují za ovoce s druhým nejvyšším antioxidačním potenciálem.
Flavia Guzzo, profesorka rostlinné biologie v italské Veroně, zdůrazňuje, že polyfenoly obsažené v jablkách jsou velmi účinné antioxidanty, které pomáhají omezovat působení volných radikálů – těch reaktivních molekul, které mohou poškodit buňky a přispívat k chronickým onemocněním.
Podle některých odhadů tvoří jablka až pětinu příjmu fenolických sloučenin ve stravě Američanů. Výzkumy naznačují, že právě tyto sloučeniny mohou hrát roli při prevenci srdečních nemocí, rakoviny, astmatu, obezity i cukrovky.
Jedním z důvodů, proč jsou jablka doporučována více než jiné ovoce, je i jejich dostupnost – jsou levná, dlouho vydrží a snadno se skladují. V dobách bez chladniček byla jablka ideálním ovocem na zimu.
Zásadní otázkou zůstává, zda denní konzumace jablek skutečně snižuje potřebu návštěvy lékaře. Studie z roku 2015, která analyzovala zvyky téměř 9 000 lidí, zjistila, že ti, kdo jedli denně jablko, skutečně méně často navštěvovali lékaře – ale rozdíl nebyl statisticky významný, pokud se zohlednily další faktory, jako vzdělání nebo kouření. Výraznější efekt však jablka měla na nižší závislost těchto osob na lécích na předpis – a to i po započtení socioekonomických rozdílů.
Autoři studie proto navrhují pozměněnou verzi přísloví: „Jedno jablko denně drží lékárníka dál.“ Vedoucí výzkumu Matthew Davis upozorňuje, že mnohé návštěvy lékařů nesouvisí s nemocemi, ale s prevencí – což komplikuje interpretaci výsledků.
Jiná studie z roku 2020 ukázala, že konzumace dvou jablek denně po dobu osmi týdnů snížila hladinu cholesterolu u lidí s lehce zvýšenými hodnotami. Další výzkum pak naznačil, že tři jablka denně mohou podpořit hubnutí.
Pro dosažení maximálních benefitů odborníci doporučují jíst jablka i se slupkou – právě tam se totiž koncentruje většina polyfenolů. A podle Guzzo je ideální vybírat spíše starší odrůdy, které bývají bohatší na tyto zdraví prospěšné látky než nové, sladší kultivary.
Z hlediska barvy na tom příliš nezáleží – ať už má jablko červenou nebo zelenou slupku, obě barviva jsou stejně zdraví prospěšná.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.