Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Každý rok se na světě sklidí téměř 100 milionů tun jablek. Tato rozmanitá a snadno dostupná plodina, známá svými různými chutěmi i barvami, je široce považována za zdraví prospěšnou. Již v roce 1866 se ve Walesu objevilo přísloví: „Sněz večer jablko a doktor nebude mít co jíst.“ Moderní varianta této věty se rozšířila po celém světě – ale jak moc odpovídá realitě?
Jablka obsahují množství zdraví prospěšných látek. Jsou bohatá na flavanoly, polyfenoly a další fytochemikálie, které pomáhají snižovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu a přispívají ke zdravému metabolismu. Červená slupka některých odrůd je plná antokyaninů, které přispívají ke zdraví srdce. Phloridzin, další polyfenol obsažený téměř výlučně v jablkách, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Významnou složkou jablek je také pektin, typ rozpustné vlákniny, který snižuje hladinu LDL cholesterolu (tzv. „špatného cholesterolu“) a zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy. Právě pektin pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy a podporuje zdraví střev.
Některé studie dokládají, že pravidelná konzumace jablek přináší znatelné zdravotní výhody. Přehled z roku 2017 uvádí, že konzumace jablek je spojena se snížením rizika cukrovky 2. typu o 18 %. Jiná analýza z roku 2022, která zahrnovala 18 studií, zjistila, že jablka – nebo produkty z nich, například džus – přispívají ke snížení hladiny cholesterolu, pokud je člověk konzumuje pravidelně.
Americká profesorka výživy Janet Colson však připomíná, že jablka neobsahují mnoho vitamínu C ani minerály jako železo či vápník. Na druhé straně ale obsahují celou škálu jiných bioaktivních látek, které přispívají k celkovému zdraví. Někteří výzkumníci je dokonce označují za ovoce s druhým nejvyšším antioxidačním potenciálem.
Flavia Guzzo, profesorka rostlinné biologie v italské Veroně, zdůrazňuje, že polyfenoly obsažené v jablkách jsou velmi účinné antioxidanty, které pomáhají omezovat působení volných radikálů – těch reaktivních molekul, které mohou poškodit buňky a přispívat k chronickým onemocněním.
Podle některých odhadů tvoří jablka až pětinu příjmu fenolických sloučenin ve stravě Američanů. Výzkumy naznačují, že právě tyto sloučeniny mohou hrát roli při prevenci srdečních nemocí, rakoviny, astmatu, obezity i cukrovky.
Jedním z důvodů, proč jsou jablka doporučována více než jiné ovoce, je i jejich dostupnost – jsou levná, dlouho vydrží a snadno se skladují. V dobách bez chladniček byla jablka ideálním ovocem na zimu.
Zásadní otázkou zůstává, zda denní konzumace jablek skutečně snižuje potřebu návštěvy lékaře. Studie z roku 2015, která analyzovala zvyky téměř 9 000 lidí, zjistila, že ti, kdo jedli denně jablko, skutečně méně často navštěvovali lékaře – ale rozdíl nebyl statisticky významný, pokud se zohlednily další faktory, jako vzdělání nebo kouření. Výraznější efekt však jablka měla na nižší závislost těchto osob na lécích na předpis – a to i po započtení socioekonomických rozdílů.
Autoři studie proto navrhují pozměněnou verzi přísloví: „Jedno jablko denně drží lékárníka dál.“ Vedoucí výzkumu Matthew Davis upozorňuje, že mnohé návštěvy lékařů nesouvisí s nemocemi, ale s prevencí – což komplikuje interpretaci výsledků.
Jiná studie z roku 2020 ukázala, že konzumace dvou jablek denně po dobu osmi týdnů snížila hladinu cholesterolu u lidí s lehce zvýšenými hodnotami. Další výzkum pak naznačil, že tři jablka denně mohou podpořit hubnutí.
Pro dosažení maximálních benefitů odborníci doporučují jíst jablka i se slupkou – právě tam se totiž koncentruje většina polyfenolů. A podle Guzzo je ideální vybírat spíše starší odrůdy, které bývají bohatší na tyto zdraví prospěšné látky než nové, sladší kultivary.
Z hlediska barvy na tom příliš nezáleží – ať už má jablko červenou nebo zelenou slupku, obě barviva jsou stejně zdraví prospěšná.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.