Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Mezinárodní společenství s rostoucím znepokojením sleduje zprávy o poškození památek UNESCO. Výbuchy v Teheránu zasáhly historický palác Golestan, zatímco v Isfahánu utrpěly údery struktury kolem náměstí Nakš-e džahán, včetně paláce Alí Kapu či Mešity Jameh. Tyto objekty nejsou jen starými budovami; jsou to živé symboly perské identity a historie, které přečkaly staletí.
Válčení v moderní době není bezbřehé a podléhá mezinárodnímu humanitárnímu právu. Haagská úmluva z roku 1954 jasně definuje památníky, muzea a archeologická naleziště jako chráněné statky, na které se nesmí útočit, pokud to nevyžaduje absolutní vojenská nezbytnost. Přesto jsme svědky toho, že jsou tato pravidla angažmá často přehlížena, což americký ministr války Pete Hegseth dokonce označil za „hloupá pravidla“.
Historie přitom ukazuje, že ochrana kulturního dědictví je strategicky chytrý krok. Pokud armáda respektuje historická místa, vysílá tím signál úcty k místní společnosti a buduje si důvěru obyvatelstva. Naopak jejich ničení je vnímáno jako útok na samotnou podstatu národa, nikoliv jen na jeho vládu. To je v současném konfliktu zásadní problém pro Washington i Tel Aviv.
Američtí představitelé opakovaně tvrdí, že jejich cílem není íránský lid, ale režim, který zemi vládne od roku 1979. Donald Trump naznačil, že oslabení režimu by mělo umožnit Íráncům chopit se vlastní budoucnosti. Zatímco část íránské diaspory i obyvatel zpočátku údery vítala s nadějí na politickou změnu, rozsah destrukce civilní infrastruktury a národních symbolů začíná náladu ve společnosti dramaticky měnit.
Místo toho, aby útoky íránské vedení oslabily, pomáhá ničení památek tamnímu režimu sjednocovat obyvatelstvo pod praporem národní jednoty proti cizí agresi. Historické paralely mluví jasně: když nacistická Luftwaffe v roce 1940 zničila katedrálu v Coventry, jen to posílilo britské odhodlání k odporu. Podobně destrukce Starého mostu v Mostaru nebo srovnání chrámů v Palmýře se zemí ze strany ISIL sloužilo k mobilizaci veřejného hněvu.
Hrozba se navíc neomezuje pouze na území Íránu. Íránské rakety zasáhly oblasti v okolí Jeruzaléma, jehož Staré Město koncentruje na jednom kilometru čtverečním posvátná místa judaismu, křesťanství i islámu. Jakékoliv poškození těchto míst by mohlo vyvolat nekontrolovanou eskalaci náboženského a politického napětí po celém světě.
Kulturní památníky a náboženská místa jsou mocnými symboly historické kontinuity. Pokud je cílem vojenské kampaně vyvolat politickou změnu zdola, je ničení těchto symbolů nejrychlejší cestou, jak si proti sobě poštvat i ty občany, kteří dosud stáli v opozici vůči vlastní vládě. Agrese proti kulturnímu dědictví je vnímána jako útok na identitu každého jednotlivce.
Vojenská doktrína uplynulých dvou desetiletí se snažila integrovat ochranu kultury jako klíč k úspěšné stabilizaci dobytých území. Současný konflikt se však zdá tento pokrok ignorovat. Strategický dopad je jasný: čím více historických budov lehne popelem, tím silnější bude legitimita íránského režimu v očích jeho vlastních lidí, kteří v něm uvidí jediného ochránce před totální destrukcí své vlasti.
Zkušenost z mnoha konfliktů potvrzuje, že postoj postiženého obyvatelstva je pro dlouhodobý výsledek války klíčový. Ničení památek je z tohoto pohledu čirým bláznovstvím. Vytváří totiž hluboké rány, které se nehojí s koncem bojů, ale zůstávají v kolektivní paměti po generace jako důkaz neúcty a barbarství útočníka.
Zatímco se v politických kruzích debatuje o „regime change“, tedy změně režimu, v troskách íránských měst se rodí nový druh nacionalismu. Ten není postaven na ideologii revoluce z roku 1979, ale na prastarém poutu k perské zemi a jejím památkám. Pokud Washington a Tel Aviv nezačnou brát ochranu kultury vážně, riskují, že vyhrají vojenské bitvy, ale definitivně prohrají boj o srdce íránského lidu.
Respekt k pravidlům vedení války tedy není jen humanitární povinností, ale především pragmatickým nástrojem k dosažení trvalého míru. Ignorování těchto pravidel mění osvobozeneckou misi v očích světa i místních v pouhé pustošení, které nikomu nepřinese stabilitu ani bezpečnost.
Slovenská policie od nočních hodin vyšetřuje mimořádný případ vraždy v Trenčíně. Podle dostupných informací tam došlo ke konfliktu mezi ukrajinskými vojáky, přičemž jeden z nich přišel o život. Policisté zadrželi jednoho muže, okolnosti činu jsou předmětem vyšetřování.
První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času.
Dobré zprávy před prvním ryze listopadovým víkendem, od kterého nás dělí poslední pracovní den, mají meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Konkrétně nám slibují slunečné počasí.
Určitou nejistotu mezi zákazníky mohla vyvolat nedávná zpráva o prodeji tuzemského podnikání obchodního řetězce Tesco firmě, která v Česku provozuje prodejny Albert. Experti v té souvislosti upozorňují, že zatím zůstává všechno při starém. Změna proběhne až v řádu měsíců.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.