Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Codreanová pro britský web Express upozorňuje, že si lidé pod pojmem válka stále představují tanky překračující hranice, ale realita je dnes mnohem méně hmatatelná. Úvodní fáze velkého konfliktu se mohou projevit jako izolované technické poruchy, nevysvětlitelné výpadky služeb nebo incidenty, které jsou zpočátku mylně označovány za pouhé nehody. Skutečné bojiště se totiž nachází pod hladinou moře, kde vede kritická infrastruktura.
Právě podmořské sítě jsou dnes pro fungování moderních ekonomik naprosto nezbytné. Jedná se o energetické plynovody, ale především o datové kabely, které zajišťují celosvětové internetové spojení a finanční transakce. Tyto systémy jsou nyní primárním cílem operací, které mají za cíl destabilizovat státy bez nutnosti přímého vojenského střetu. Podle Codreanové jediný přerušený kabel může odříznout celé země od sítě a zastavit chod klíčových institucí během několika hodin.
Tento posun v technologii válčení přirovnává expertka k nástupu leteckých dronů, které smazaly hranici mezi bitevním polem a civilním prostorem. Nyní se stejná transformace odehrává pod vodou. Do hry navíc vstupují i nestátní aktéři. Například jemenští povstalci Húsíové již podle zpráv Spojených států začali používat bezpilotní podmořská plavidla k útokům na lodní dopravu, což potvrzuje, že tato technologie je stále dostupnější.
Hlavní nebezpečí těchto taktik spočívá v jejich nejednoznačnosti. Útoky v takzvané „šedé zóně“ hybridní války jsou navrženy tak, aby zůstaly pod prahem, který by vyvolal konvenční vojenskou odvetu. Pokud nelze s jistotou určit viníka, je těžké adekvátně reagovat. Strategií nepřátel je tedy provádět opakované a škodlivé zásahy do ekonomiky a bezpečnosti, aniž by došlo k formálnímu vyhlášení války.
Důkazy o tomto novém způsobu vedení boje se již objevují po celém světě. Codreanová připomíná napětí mezi Čínou a Taiwanem, kde je sabotáž podmořských kabelů vnímána jako klíčový cíl budoucího konfliktu. Podobné incidenty s poškozenou infrastrukturou byly hlášeny také ve Finsku. Tyto události ukazují vzorec vytrvalého narušování klidu, které však nedosahuje úrovně otevřené agrese.
Mořské dno tak přestává být pasivním prostředím a stává se prostorem, kde se aktivně demonstruje moc a bojuje o vliv. Podle expertky je velmi pravděpodobné, že právě tiché ochromení podmořských systémů bude tím prvním skutečným signálem, že velká válka již začala. Tato hrozba je součástí všech moderních válečných plánů a vyžaduje od států zcela nový přístup k obraně národních zájmů.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.