Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Codreanová pro britský web Express upozorňuje, že si lidé pod pojmem válka stále představují tanky překračující hranice, ale realita je dnes mnohem méně hmatatelná. Úvodní fáze velkého konfliktu se mohou projevit jako izolované technické poruchy, nevysvětlitelné výpadky služeb nebo incidenty, které jsou zpočátku mylně označovány za pouhé nehody. Skutečné bojiště se totiž nachází pod hladinou moře, kde vede kritická infrastruktura.
Právě podmořské sítě jsou dnes pro fungování moderních ekonomik naprosto nezbytné. Jedná se o energetické plynovody, ale především o datové kabely, které zajišťují celosvětové internetové spojení a finanční transakce. Tyto systémy jsou nyní primárním cílem operací, které mají za cíl destabilizovat státy bez nutnosti přímého vojenského střetu. Podle Codreanové jediný přerušený kabel může odříznout celé země od sítě a zastavit chod klíčových institucí během několika hodin.
Tento posun v technologii válčení přirovnává expertka k nástupu leteckých dronů, které smazaly hranici mezi bitevním polem a civilním prostorem. Nyní se stejná transformace odehrává pod vodou. Do hry navíc vstupují i nestátní aktéři. Například jemenští povstalci Húsíové již podle zpráv Spojených států začali používat bezpilotní podmořská plavidla k útokům na lodní dopravu, což potvrzuje, že tato technologie je stále dostupnější.
Hlavní nebezpečí těchto taktik spočívá v jejich nejednoznačnosti. Útoky v takzvané „šedé zóně“ hybridní války jsou navrženy tak, aby zůstaly pod prahem, který by vyvolal konvenční vojenskou odvetu. Pokud nelze s jistotou určit viníka, je těžké adekvátně reagovat. Strategií nepřátel je tedy provádět opakované a škodlivé zásahy do ekonomiky a bezpečnosti, aniž by došlo k formálnímu vyhlášení války.
Důkazy o tomto novém způsobu vedení boje se již objevují po celém světě. Codreanová připomíná napětí mezi Čínou a Taiwanem, kde je sabotáž podmořských kabelů vnímána jako klíčový cíl budoucího konfliktu. Podobné incidenty s poškozenou infrastrukturou byly hlášeny také ve Finsku. Tyto události ukazují vzorec vytrvalého narušování klidu, které však nedosahuje úrovně otevřené agrese.
Mořské dno tak přestává být pasivním prostředím a stává se prostorem, kde se aktivně demonstruje moc a bojuje o vliv. Podle expertky je velmi pravděpodobné, že právě tiché ochromení podmořských systémů bude tím prvním skutečným signálem, že velká válka již začala. Tato hrozba je součástí všech moderních válečných plánů a vyžaduje od států zcela nový přístup k obraně národních zájmů.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.