Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
V minulosti byla debata polarizována na dva hlavní názorové proudy, z nichž jeden označoval klimatické změny za přímou příčinu přesídlování a druhý je vnímal pouze jako jeden z mnoha ekonomických či společenských prvků. V současnosti se většina odborníků kloní k názoru, že pravda leží uprostřed. Zatímco náhlé extrémní události jako hurikány či požáry způsobují okamžité a jasně identifikovatelné přesuny, pomalejší procesy typu dezertifikace nebo degradace půdy se prolínají s již existující zranitelností daných populací. Odborníci se shodují, že klima funguje spíše jako dodatečný faktor, který stávající příčiny migrace umocňuje, než jako izolovaný hybatel.
Z vědecké literatury jasně vyplývá, že většina přesunů spojených s klimatem se odehrává v rámci vnitrostátních hranic. Lidé odcházející z environmentálních důvodů směřují nejčastěji z venkovských oblastí do měst v téže zemi, namísto dlouhé mezinárodní migrace. Pro badatele to však představuje překážku, neboť kvůli absenci jednotných definic a kvalitních statistických systémů nelze přesně změřit rozsah ani trasy těchto vnitřních přesunů. Výzkum i tvorbu veřejných politik navíc stále komplikuje chybějící shoda na samotném vymezení pojmů jako „klimatický migrant“ či „klimatický uprchlík“.
Dalším předmětem diskusí je otázka, zda lze migraci považovat za strategii adaptace na klimatické změny. Některé mezinárodní organizace tvrdí, že přesídlení může efektivně snížit tlak na zranitelná území a poskytnout lidem nové ekonomické příležitosti. Kritici však namítají, že mnoho obyvatel nechce opustit svá území kvůli kulturním a rodinným vazbám, a že zdaleka ne každé stěhování je plánované či dobrovolné. Podle dotázaných expertů se o adaptaci jedná pouze v případě, že má dotyčný k dispozici zdroje a možnost svobodné volby. V mnoha situacích jde však o pouhou strategii přežití a vynucenou reakci na ztrátu obživy.
Oblastí s nejmenší mírou shody zůstává veřejná politika, kde chybí globální, ucelený a koordinovaný rámec pro reakci na tento fenomén. Ačkoliv mezinárodní agendy jako Globální kompakt OSN pro migraci nebo Cíle udržitelného rozvoje s touto problematikou částečně počítají, jejich reálný dopad je minimální. Specialisté kladou důraz na integraci klimatické spravedlnosti do rozvojové spolupráce s cílem posílit odolnost nejzranitelnějších komunit. Zároveň však poukazují na zásadní rozpor, kdy jsou politiky v oblastech obchodu, migrace, zemědělství či rybolovu často nesourodé a mohou jít přímo proti cílům udržitelného rozvoje.
Hlavním závěrem studie je, že výzkum klimatické mobility je z vědeckého i politického hlediska stále ve fázi vývoje. Rozdílné pohledy plynou z nedostatku srovnatelných dat a obtížného propojování různých vědních disciplín. Změny životního prostředí přitom postupují rychleji než rozhodnutí vlád, která by měla zajistit ochranu práv a živobytí dotčených lidí. Pro budoucnost je proto klíčové přesně porozumět tomu, kdo a proč se stěhuje, aby nucení migranti nezůstávali v právním a politickém vakuu.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.