Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
V minulosti byla debata polarizována na dva hlavní názorové proudy, z nichž jeden označoval klimatické změny za přímou příčinu přesídlování a druhý je vnímal pouze jako jeden z mnoha ekonomických či společenských prvků. V současnosti se většina odborníků kloní k názoru, že pravda leží uprostřed. Zatímco náhlé extrémní události jako hurikány či požáry způsobují okamžité a jasně identifikovatelné přesuny, pomalejší procesy typu dezertifikace nebo degradace půdy se prolínají s již existující zranitelností daných populací. Odborníci se shodují, že klima funguje spíše jako dodatečný faktor, který stávající příčiny migrace umocňuje, než jako izolovaný hybatel.
Z vědecké literatury jasně vyplývá, že většina přesunů spojených s klimatem se odehrává v rámci vnitrostátních hranic. Lidé odcházející z environmentálních důvodů směřují nejčastěji z venkovských oblastí do měst v téže zemi, namísto dlouhé mezinárodní migrace. Pro badatele to však představuje překážku, neboť kvůli absenci jednotných definic a kvalitních statistických systémů nelze přesně změřit rozsah ani trasy těchto vnitřních přesunů. Výzkum i tvorbu veřejných politik navíc stále komplikuje chybějící shoda na samotném vymezení pojmů jako „klimatický migrant“ či „klimatický uprchlík“.
Dalším předmětem diskusí je otázka, zda lze migraci považovat za strategii adaptace na klimatické změny. Některé mezinárodní organizace tvrdí, že přesídlení může efektivně snížit tlak na zranitelná území a poskytnout lidem nové ekonomické příležitosti. Kritici však namítají, že mnoho obyvatel nechce opustit svá území kvůli kulturním a rodinným vazbám, a že zdaleka ne každé stěhování je plánované či dobrovolné. Podle dotázaných expertů se o adaptaci jedná pouze v případě, že má dotyčný k dispozici zdroje a možnost svobodné volby. V mnoha situacích jde však o pouhou strategii přežití a vynucenou reakci na ztrátu obživy.
Oblastí s nejmenší mírou shody zůstává veřejná politika, kde chybí globální, ucelený a koordinovaný rámec pro reakci na tento fenomén. Ačkoliv mezinárodní agendy jako Globální kompakt OSN pro migraci nebo Cíle udržitelného rozvoje s touto problematikou částečně počítají, jejich reálný dopad je minimální. Specialisté kladou důraz na integraci klimatické spravedlnosti do rozvojové spolupráce s cílem posílit odolnost nejzranitelnějších komunit. Zároveň však poukazují na zásadní rozpor, kdy jsou politiky v oblastech obchodu, migrace, zemědělství či rybolovu často nesourodé a mohou jít přímo proti cílům udržitelného rozvoje.
Hlavním závěrem studie je, že výzkum klimatické mobility je z vědeckého i politického hlediska stále ve fázi vývoje. Rozdílné pohledy plynou z nedostatku srovnatelných dat a obtížného propojování různých vědních disciplín. Změny životního prostředí přitom postupují rychleji než rozhodnutí vlád, která by měla zajistit ochranu práv a živobytí dotčených lidí. Pro budoucnost je proto klíčové přesně porozumět tomu, kdo a proč se stěhuje, aby nucení migranti nezůstávali v právním a politickém vakuu.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.