Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Prvním a pro USA nejoptimálnějším scénářem je rychlá transformace. V tomto modelu by revoluční gardy složily zbraně a opoziční frakce by se sjednotily pod vedením exilového syna šáha Rézy Pahlavího.
Prozatímní vláda by následně předala USA zásoby obohaceného uranu, kterých má Írán v současnosti přibližně 440 kg, a otevřela by energetický trh americkým ropným společnostem. Analytici však považují tento výsledek za nejméně pravděpodobný, neboť gardy se pravděpodobně nevzdají moci bez boje.
Druhou možností je takzvaný „Maduroův model“, inspirovaný lednovým zásahem v Venezuele. Tam byl vůdce odstraněn, ale režim zůstal v rukou kooperativního zástupce. V íránském kontextu by to znamenalo nahrazení zabitého Chameneího pragmatikem, například bývalým prezidentem Hasanem Rúháním. Nové vedení by kapitulovalo v otázce jaderného programu výměnou za to, že USA ponechají režimu volnou ruku při potlačování domácího disentu.
Třetím scénářem je situace, kdy režim bouři přečká. Přeživší lídři by se v tomto případě stáhli do úkrytů a pokračovali v odporu. Pokud by Trump po několika týdnech prohlásil vítězství a stáhl své síly, mohl by v Teheránu usednout nový tvrdý klerik nebo loutka ovládaná revolučními gardami. Nebezpečím této varianty je, že by se jaderný program přesunul hlouběji do podzemí mimo dosah inspektorů, což by mohlo vést k izolaci země podobné té v Severní Koreji.
Nejtragičtějším vyhlídkou je občanská válka a celkový chaos. Pokud by několikatýdenní bombardování kriticky oslabilo vládní síly, do ulic by se vrátili demonstranti a do země by začaly proudit zbraně pro separatistická hnutí menšin, jako jsou Kurdové nebo Balúčové.
Rozpad státu podél etnických linií by mohl vyústit v boj o kontrolu nad zmíněnými 440 kg vysoce obohaceného uranu, u kterého hrozí riziko nelegálního prodeje do zahraničí.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.