Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Wilders na sociální síti X napsal: „Žádný podpis pod naše azylové plány. Žádná změna koaliční dohody. PVV opouští koalici.“ Tím okamžitě vyvolal politické zemětřesení, které ohrožuje stabilitu nejen kabinetu premiéra Dicka Schoofa, ale i celého Nizozemska v klíčovém období.
Koalice byla složena z PVV, populistického Hnutí farmářů-občanů (BBB), centristické Nové sociální smlouvy (NSC) a liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Právě Wilders požadoval, aby se partneři zavázali k přijetí „desetibodového azylového plánu“ PVV, jehož součástí bylo i uzavření hranic pro žadatele o azyl.
Podle Wilderse neměl jinou možnost, než odejít, když ostatní partneři odmítli jeho návrhy podpořit. „Slíbili jsme voličům nejtvrdší azylovou politiku vůbec,“ prohlásil před novináři. „Neodepisoval jsem se kvůli pádu Nizozemska, ale kvůli zastavení migrace.“
Ostatní lídři koaličních stran Wildersovo rozhodnutí ostře kritizovali. Caroline van der Plasová z BBB to označila za „nezodpovědné“ a varovala, že odchod PVV pouze předá Nizozemsko do rukou levicových stran. Nicolien van Vroonhoven z NSC označila krok za „naprosto nepochopitelný“. Šéfka VVD Dilan Yeşilgöz uvedla, že Wilders znovu upřednostnil vlastní zájmy před zájmy země a že problémem nebyla migrace, ale neschopnost PVV plnit dohodnuté závazky.
Vláda byla složena teprve po loňských listopadových volbách, v nichž Wildersova strana překvapivě zvítězila. Premiér Dick Schoof byl kompromisním kandidátem bez stranické příslušnosti, který měl zajistit stabilitu v pravicově orientované koalici. Jeho pozice byla ale od počátku složitá – čelil kritice od samotného Wilderse, zejména za podporu Ukrajiny nebo za diplomatické postoje vůči Izraeli.
Podle šéfa liberální strany D66 Roba Jettena byla vláda od začátku odsouzena k nezdaru. „I kdyby se to nestalo dnes, stalo by se to brzy. Byla to vláda plná hádek a nedostatku rozhodnosti,“ uvedl.
Pád kabinetu přichází jen pár týdnů před klíčovým summitem NATO v Haagu, na kterém se očekává, že spojenci rozhodnou o navýšení výdajů na obranu. Politická nestabilita tak přichází ve velmi nevhodný čas.
Ministři se v úterý sešli, aby rozhodli o dalším postupu. Vše nasvědčuje tomu, že premiér Schoof podá demisi celé vlády. To by otevřelo cestu k předčasným volbám, které by mohly výrazně změnit politickou mapu Nizozemska.
Podle aktuálních průzkumů jsou dvě z vládních stran – BBB a NSC – v hlubokém propadu a pohybují se kolem hranice jednoho procenta. I PVV od voleb oslabila, i když zůstává těsně na prvním místě. Naopak sílí opozice – koalice Strany práce a Zelené levice pod vedením Franse Timmermanse a liberální VVD, která je nyní v těsném závěsu za PVV.
Timmermans prohlásil, že by si přál vypsání nových voleb co nejdříve a vyloučil možnost pokračování spolupráce se současnými vládními stranami. „S touto koalicí v její současné podobě nelze vytvořit stabilní vládu,“ uvedl pro veřejnoprávní televizi NOS.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.