Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Wilders na sociální síti X napsal: „Žádný podpis pod naše azylové plány. Žádná změna koaliční dohody. PVV opouští koalici.“ Tím okamžitě vyvolal politické zemětřesení, které ohrožuje stabilitu nejen kabinetu premiéra Dicka Schoofa, ale i celého Nizozemska v klíčovém období.
Koalice byla složena z PVV, populistického Hnutí farmářů-občanů (BBB), centristické Nové sociální smlouvy (NSC) a liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Právě Wilders požadoval, aby se partneři zavázali k přijetí „desetibodového azylového plánu“ PVV, jehož součástí bylo i uzavření hranic pro žadatele o azyl.
Podle Wilderse neměl jinou možnost, než odejít, když ostatní partneři odmítli jeho návrhy podpořit. „Slíbili jsme voličům nejtvrdší azylovou politiku vůbec,“ prohlásil před novináři. „Neodepisoval jsem se kvůli pádu Nizozemska, ale kvůli zastavení migrace.“
Ostatní lídři koaličních stran Wildersovo rozhodnutí ostře kritizovali. Caroline van der Plasová z BBB to označila za „nezodpovědné“ a varovala, že odchod PVV pouze předá Nizozemsko do rukou levicových stran. Nicolien van Vroonhoven z NSC označila krok za „naprosto nepochopitelný“. Šéfka VVD Dilan Yeşilgöz uvedla, že Wilders znovu upřednostnil vlastní zájmy před zájmy země a že problémem nebyla migrace, ale neschopnost PVV plnit dohodnuté závazky.
Vláda byla složena teprve po loňských listopadových volbách, v nichž Wildersova strana překvapivě zvítězila. Premiér Dick Schoof byl kompromisním kandidátem bez stranické příslušnosti, který měl zajistit stabilitu v pravicově orientované koalici. Jeho pozice byla ale od počátku složitá – čelil kritice od samotného Wilderse, zejména za podporu Ukrajiny nebo za diplomatické postoje vůči Izraeli.
Podle šéfa liberální strany D66 Roba Jettena byla vláda od začátku odsouzena k nezdaru. „I kdyby se to nestalo dnes, stalo by se to brzy. Byla to vláda plná hádek a nedostatku rozhodnosti,“ uvedl.
Pád kabinetu přichází jen pár týdnů před klíčovým summitem NATO v Haagu, na kterém se očekává, že spojenci rozhodnou o navýšení výdajů na obranu. Politická nestabilita tak přichází ve velmi nevhodný čas.
Ministři se v úterý sešli, aby rozhodli o dalším postupu. Vše nasvědčuje tomu, že premiér Schoof podá demisi celé vlády. To by otevřelo cestu k předčasným volbám, které by mohly výrazně změnit politickou mapu Nizozemska.
Podle aktuálních průzkumů jsou dvě z vládních stran – BBB a NSC – v hlubokém propadu a pohybují se kolem hranice jednoho procenta. I PVV od voleb oslabila, i když zůstává těsně na prvním místě. Naopak sílí opozice – koalice Strany práce a Zelené levice pod vedením Franse Timmermanse a liberální VVD, která je nyní v těsném závěsu za PVV.
Timmermans prohlásil, že by si přál vypsání nových voleb co nejdříve a vyloučil možnost pokračování spolupráce se současnými vládními stranami. „S touto koalicí v její současné podobě nelze vytvořit stabilní vládu,“ uvedl pro veřejnoprávní televizi NOS.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.