Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Wilders na sociální síti X napsal: „Žádný podpis pod naše azylové plány. Žádná změna koaliční dohody. PVV opouští koalici.“ Tím okamžitě vyvolal politické zemětřesení, které ohrožuje stabilitu nejen kabinetu premiéra Dicka Schoofa, ale i celého Nizozemska v klíčovém období.
Koalice byla složena z PVV, populistického Hnutí farmářů-občanů (BBB), centristické Nové sociální smlouvy (NSC) a liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Právě Wilders požadoval, aby se partneři zavázali k přijetí „desetibodového azylového plánu“ PVV, jehož součástí bylo i uzavření hranic pro žadatele o azyl.
Podle Wilderse neměl jinou možnost, než odejít, když ostatní partneři odmítli jeho návrhy podpořit. „Slíbili jsme voličům nejtvrdší azylovou politiku vůbec,“ prohlásil před novináři. „Neodepisoval jsem se kvůli pádu Nizozemska, ale kvůli zastavení migrace.“
Ostatní lídři koaličních stran Wildersovo rozhodnutí ostře kritizovali. Caroline van der Plasová z BBB to označila za „nezodpovědné“ a varovala, že odchod PVV pouze předá Nizozemsko do rukou levicových stran. Nicolien van Vroonhoven z NSC označila krok za „naprosto nepochopitelný“. Šéfka VVD Dilan Yeşilgöz uvedla, že Wilders znovu upřednostnil vlastní zájmy před zájmy země a že problémem nebyla migrace, ale neschopnost PVV plnit dohodnuté závazky.
Vláda byla složena teprve po loňských listopadových volbách, v nichž Wildersova strana překvapivě zvítězila. Premiér Dick Schoof byl kompromisním kandidátem bez stranické příslušnosti, který měl zajistit stabilitu v pravicově orientované koalici. Jeho pozice byla ale od počátku složitá – čelil kritice od samotného Wilderse, zejména za podporu Ukrajiny nebo za diplomatické postoje vůči Izraeli.
Podle šéfa liberální strany D66 Roba Jettena byla vláda od začátku odsouzena k nezdaru. „I kdyby se to nestalo dnes, stalo by se to brzy. Byla to vláda plná hádek a nedostatku rozhodnosti,“ uvedl.
Pád kabinetu přichází jen pár týdnů před klíčovým summitem NATO v Haagu, na kterém se očekává, že spojenci rozhodnou o navýšení výdajů na obranu. Politická nestabilita tak přichází ve velmi nevhodný čas.
Ministři se v úterý sešli, aby rozhodli o dalším postupu. Vše nasvědčuje tomu, že premiér Schoof podá demisi celé vlády. To by otevřelo cestu k předčasným volbám, které by mohly výrazně změnit politickou mapu Nizozemska.
Podle aktuálních průzkumů jsou dvě z vládních stran – BBB a NSC – v hlubokém propadu a pohybují se kolem hranice jednoho procenta. I PVV od voleb oslabila, i když zůstává těsně na prvním místě. Naopak sílí opozice – koalice Strany práce a Zelené levice pod vedením Franse Timmermanse a liberální VVD, která je nyní v těsném závěsu za PVV.
Timmermans prohlásil, že by si přál vypsání nových voleb co nejdříve a vyloučil možnost pokračování spolupráce se současnými vládními stranami. „S touto koalicí v její současné podobě nelze vytvořit stabilní vládu,“ uvedl pro veřejnoprávní televizi NOS.
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.
Jakub Prachař má podle všeho na svědomí velký skandál na palubě letadla, které vůbec poprvé letělo z Prahy do Abú Dhabí. Podle očitých svědků skončil po konfliktu s jiným cestujícím v poutech. Přihlížet tomu měl i Prachařův dobrý kamarád Libor Bouček.
Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.