Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Wilders na sociální síti X napsal: „Žádný podpis pod naše azylové plány. Žádná změna koaliční dohody. PVV opouští koalici.“ Tím okamžitě vyvolal politické zemětřesení, které ohrožuje stabilitu nejen kabinetu premiéra Dicka Schoofa, ale i celého Nizozemska v klíčovém období.
Koalice byla složena z PVV, populistického Hnutí farmářů-občanů (BBB), centristické Nové sociální smlouvy (NSC) a liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Právě Wilders požadoval, aby se partneři zavázali k přijetí „desetibodového azylového plánu“ PVV, jehož součástí bylo i uzavření hranic pro žadatele o azyl.
Podle Wilderse neměl jinou možnost, než odejít, když ostatní partneři odmítli jeho návrhy podpořit. „Slíbili jsme voličům nejtvrdší azylovou politiku vůbec,“ prohlásil před novináři. „Neodepisoval jsem se kvůli pádu Nizozemska, ale kvůli zastavení migrace.“
Ostatní lídři koaličních stran Wildersovo rozhodnutí ostře kritizovali. Caroline van der Plasová z BBB to označila za „nezodpovědné“ a varovala, že odchod PVV pouze předá Nizozemsko do rukou levicových stran. Nicolien van Vroonhoven z NSC označila krok za „naprosto nepochopitelný“. Šéfka VVD Dilan Yeşilgöz uvedla, že Wilders znovu upřednostnil vlastní zájmy před zájmy země a že problémem nebyla migrace, ale neschopnost PVV plnit dohodnuté závazky.
Vláda byla složena teprve po loňských listopadových volbách, v nichž Wildersova strana překvapivě zvítězila. Premiér Dick Schoof byl kompromisním kandidátem bez stranické příslušnosti, který měl zajistit stabilitu v pravicově orientované koalici. Jeho pozice byla ale od počátku složitá – čelil kritice od samotného Wilderse, zejména za podporu Ukrajiny nebo za diplomatické postoje vůči Izraeli.
Podle šéfa liberální strany D66 Roba Jettena byla vláda od začátku odsouzena k nezdaru. „I kdyby se to nestalo dnes, stalo by se to brzy. Byla to vláda plná hádek a nedostatku rozhodnosti,“ uvedl.
Pád kabinetu přichází jen pár týdnů před klíčovým summitem NATO v Haagu, na kterém se očekává, že spojenci rozhodnou o navýšení výdajů na obranu. Politická nestabilita tak přichází ve velmi nevhodný čas.
Ministři se v úterý sešli, aby rozhodli o dalším postupu. Vše nasvědčuje tomu, že premiér Schoof podá demisi celé vlády. To by otevřelo cestu k předčasným volbám, které by mohly výrazně změnit politickou mapu Nizozemska.
Podle aktuálních průzkumů jsou dvě z vládních stran – BBB a NSC – v hlubokém propadu a pohybují se kolem hranice jednoho procenta. I PVV od voleb oslabila, i když zůstává těsně na prvním místě. Naopak sílí opozice – koalice Strany práce a Zelené levice pod vedením Franse Timmermanse a liberální VVD, která je nyní v těsném závěsu za PVV.
Timmermans prohlásil, že by si přál vypsání nových voleb co nejdříve a vyloučil možnost pokračování spolupráce se současnými vládními stranami. „S touto koalicí v její současné podobě nelze vytvořit stabilní vládu,“ uvedl pro veřejnoprávní televizi NOS.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.