Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Wilders na sociální síti X napsal: „Žádný podpis pod naše azylové plány. Žádná změna koaliční dohody. PVV opouští koalici.“ Tím okamžitě vyvolal politické zemětřesení, které ohrožuje stabilitu nejen kabinetu premiéra Dicka Schoofa, ale i celého Nizozemska v klíčovém období.
Koalice byla složena z PVV, populistického Hnutí farmářů-občanů (BBB), centristické Nové sociální smlouvy (NSC) a liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Právě Wilders požadoval, aby se partneři zavázali k přijetí „desetibodového azylového plánu“ PVV, jehož součástí bylo i uzavření hranic pro žadatele o azyl.
Podle Wilderse neměl jinou možnost, než odejít, když ostatní partneři odmítli jeho návrhy podpořit. „Slíbili jsme voličům nejtvrdší azylovou politiku vůbec,“ prohlásil před novináři. „Neodepisoval jsem se kvůli pádu Nizozemska, ale kvůli zastavení migrace.“
Ostatní lídři koaličních stran Wildersovo rozhodnutí ostře kritizovali. Caroline van der Plasová z BBB to označila za „nezodpovědné“ a varovala, že odchod PVV pouze předá Nizozemsko do rukou levicových stran. Nicolien van Vroonhoven z NSC označila krok za „naprosto nepochopitelný“. Šéfka VVD Dilan Yeşilgöz uvedla, že Wilders znovu upřednostnil vlastní zájmy před zájmy země a že problémem nebyla migrace, ale neschopnost PVV plnit dohodnuté závazky.
Vláda byla složena teprve po loňských listopadových volbách, v nichž Wildersova strana překvapivě zvítězila. Premiér Dick Schoof byl kompromisním kandidátem bez stranické příslušnosti, který měl zajistit stabilitu v pravicově orientované koalici. Jeho pozice byla ale od počátku složitá – čelil kritice od samotného Wilderse, zejména za podporu Ukrajiny nebo za diplomatické postoje vůči Izraeli.
Podle šéfa liberální strany D66 Roba Jettena byla vláda od začátku odsouzena k nezdaru. „I kdyby se to nestalo dnes, stalo by se to brzy. Byla to vláda plná hádek a nedostatku rozhodnosti,“ uvedl.
Pád kabinetu přichází jen pár týdnů před klíčovým summitem NATO v Haagu, na kterém se očekává, že spojenci rozhodnou o navýšení výdajů na obranu. Politická nestabilita tak přichází ve velmi nevhodný čas.
Ministři se v úterý sešli, aby rozhodli o dalším postupu. Vše nasvědčuje tomu, že premiér Schoof podá demisi celé vlády. To by otevřelo cestu k předčasným volbám, které by mohly výrazně změnit politickou mapu Nizozemska.
Podle aktuálních průzkumů jsou dvě z vládních stran – BBB a NSC – v hlubokém propadu a pohybují se kolem hranice jednoho procenta. I PVV od voleb oslabila, i když zůstává těsně na prvním místě. Naopak sílí opozice – koalice Strany práce a Zelené levice pod vedením Franse Timmermanse a liberální VVD, která je nyní v těsném závěsu za PVV.
Timmermans prohlásil, že by si přál vypsání nových voleb co nejdříve a vyloučil možnost pokračování spolupráce se současnými vládními stranami. „S touto koalicí v její současné podobě nelze vytvořit stabilní vládu,“ uvedl pro veřejnoprávní televizi NOS.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.