Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Podle nigerijských úřadů a bezpečnostních zpráv byli tito lidé lákáni na sliby dobře placeného zaměstnání, práce v ochrance, možnosti studia nebo imigrační výhody. Namísto toho se však po příjezdu ocitli přímo v aktivních válečných zónách. K podobnému kroku a varování svých občanů se v nedávné době odhodlala také Keňa, která řeší obdobné problémy s náborem svých státních příslušníků.
Nigerijské ministerstvo dále odhalilo, že v některých případech byli lidé nuceni podepisovat smlouvy v cizích jazycích, aniž by měli k dispozici právní poradenství. Obětem byly často hned po příjezdu zabaveny cestovní doklady, aby nemohly ze situace uniknout. Zprostředkovatelé k přepravě těchto osob do konfliktních oblastí běžně využívají turistická nebo jiná nevojenská víza, aby zakryli skutečný účel cesty.
Mluvčí Ebienfa zdůraznil, že přijímání takových nabídek nejen ohrožuje lidské životy, ale může být také v rozporu s nigerijskými i mezinárodními zákony o žoldnéřských aktivitách. Vláda nyní spolupracuje s místními i mezinárodními partnery na vyšetřování těchto případů a snaží se zvýšit veřejné povědomí o hrozících rizicích. Diplomatické mise v zahraničí dostaly pokyn posílit konzulární podporu a vydávat pro občany varovná doporučení.
Ukrajinské zpravodajské služby odhadují, že do bojů na ruské straně bylo naverbováno více než 1 400 osob z 36 afrických zemí. Samotná Ukrajina však v minulosti rovněž čelila kritice za snahy verbovat cizince, včetně Afričanů, do svých řad. Africké vlády se v reakci na tento trend snaží nejen varovat své obyvatele, ale také pracovat na repatriaci těch, kteří byli do konfliktu zataženi podvodem.
Minulý týden například Jihoafrická republika oznámila, že ruský prezident Vladimir Putin přislíbil pomoc s návratem jihoafrických občanů, kteří odcestovali na Ukrajinu, aby se připojili k ruským silám. Tato snaha o návrat oklamaných rekrutů je součástí širší snahy afrických zemí chránit své občany před zneužitím v cizích válkách.
Vysloužilý nigerijský vojenský expert major Bashir Galma pro BBC uvedl, že nábor Nigerijců a dalších Afričanů do zahraničních konfliktů není novým jevem. Podobné problémy se podle něj vyskytovaly už před mnoha lety během krizí v bývalé Jugoslávii. Vyjádřil politování nad tím, že mladí lidé stále padají do těchto pastí a přicházejí o život ve válkách, které pro ně nic neznamenají.
Nigerijská vláda hodlá i nadále monitorovat aktivity zprostředkovatelů, kteří zneužívají ekonomické situace mladých lidí a nabízejí jim fiktivní pracovní příležitosti v zahraničí. Cílem ministerstva zahraničí je zajistit, aby žádný další občan nebyl pod nátlakem nebo lživou záminkou nasazen do bojových zón, kde mu hrozí smrt nebo vážné zranění bez odpovídající právní ochrany.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.