Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Podle nigerijských úřadů a bezpečnostních zpráv byli tito lidé lákáni na sliby dobře placeného zaměstnání, práce v ochrance, možnosti studia nebo imigrační výhody. Namísto toho se však po příjezdu ocitli přímo v aktivních válečných zónách. K podobnému kroku a varování svých občanů se v nedávné době odhodlala také Keňa, která řeší obdobné problémy s náborem svých státních příslušníků.
Nigerijské ministerstvo dále odhalilo, že v některých případech byli lidé nuceni podepisovat smlouvy v cizích jazycích, aniž by měli k dispozici právní poradenství. Obětem byly často hned po příjezdu zabaveny cestovní doklady, aby nemohly ze situace uniknout. Zprostředkovatelé k přepravě těchto osob do konfliktních oblastí běžně využívají turistická nebo jiná nevojenská víza, aby zakryli skutečný účel cesty.
Mluvčí Ebienfa zdůraznil, že přijímání takových nabídek nejen ohrožuje lidské životy, ale může být také v rozporu s nigerijskými i mezinárodními zákony o žoldnéřských aktivitách. Vláda nyní spolupracuje s místními i mezinárodními partnery na vyšetřování těchto případů a snaží se zvýšit veřejné povědomí o hrozících rizicích. Diplomatické mise v zahraničí dostaly pokyn posílit konzulární podporu a vydávat pro občany varovná doporučení.
Ukrajinské zpravodajské služby odhadují, že do bojů na ruské straně bylo naverbováno více než 1 400 osob z 36 afrických zemí. Samotná Ukrajina však v minulosti rovněž čelila kritice za snahy verbovat cizince, včetně Afričanů, do svých řad. Africké vlády se v reakci na tento trend snaží nejen varovat své obyvatele, ale také pracovat na repatriaci těch, kteří byli do konfliktu zataženi podvodem.
Minulý týden například Jihoafrická republika oznámila, že ruský prezident Vladimir Putin přislíbil pomoc s návratem jihoafrických občanů, kteří odcestovali na Ukrajinu, aby se připojili k ruským silám. Tato snaha o návrat oklamaných rekrutů je součástí širší snahy afrických zemí chránit své občany před zneužitím v cizích válkách.
Vysloužilý nigerijský vojenský expert major Bashir Galma pro BBC uvedl, že nábor Nigerijců a dalších Afričanů do zahraničních konfliktů není novým jevem. Podobné problémy se podle něj vyskytovaly už před mnoha lety během krizí v bývalé Jugoslávii. Vyjádřil politování nad tím, že mladí lidé stále padají do těchto pastí a přicházejí o život ve válkách, které pro ně nic neznamenají.
Nigerijská vláda hodlá i nadále monitorovat aktivity zprostředkovatelů, kteří zneužívají ekonomické situace mladých lidí a nabízejí jim fiktivní pracovní příležitosti v zahraničí. Cílem ministerstva zahraničí je zajistit, aby žádný další občan nebyl pod nátlakem nebo lživou záminkou nasazen do bojových zón, kde mu hrozí smrt nebo vážné zranění bez odpovídající právní ochrany.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.