Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
Podle nigerijských úřadů a bezpečnostních zpráv byli tito lidé lákáni na sliby dobře placeného zaměstnání, práce v ochrance, možnosti studia nebo imigrační výhody. Namísto toho se však po příjezdu ocitli přímo v aktivních válečných zónách. K podobnému kroku a varování svých občanů se v nedávné době odhodlala také Keňa, která řeší obdobné problémy s náborem svých státních příslušníků.
Nigerijské ministerstvo dále odhalilo, že v některých případech byli lidé nuceni podepisovat smlouvy v cizích jazycích, aniž by měli k dispozici právní poradenství. Obětem byly často hned po příjezdu zabaveny cestovní doklady, aby nemohly ze situace uniknout. Zprostředkovatelé k přepravě těchto osob do konfliktních oblastí běžně využívají turistická nebo jiná nevojenská víza, aby zakryli skutečný účel cesty.
Mluvčí Ebienfa zdůraznil, že přijímání takových nabídek nejen ohrožuje lidské životy, ale může být také v rozporu s nigerijskými i mezinárodními zákony o žoldnéřských aktivitách. Vláda nyní spolupracuje s místními i mezinárodními partnery na vyšetřování těchto případů a snaží se zvýšit veřejné povědomí o hrozících rizicích. Diplomatické mise v zahraničí dostaly pokyn posílit konzulární podporu a vydávat pro občany varovná doporučení.
Ukrajinské zpravodajské služby odhadují, že do bojů na ruské straně bylo naverbováno více než 1 400 osob z 36 afrických zemí. Samotná Ukrajina však v minulosti rovněž čelila kritice za snahy verbovat cizince, včetně Afričanů, do svých řad. Africké vlády se v reakci na tento trend snaží nejen varovat své obyvatele, ale také pracovat na repatriaci těch, kteří byli do konfliktu zataženi podvodem.
Minulý týden například Jihoafrická republika oznámila, že ruský prezident Vladimir Putin přislíbil pomoc s návratem jihoafrických občanů, kteří odcestovali na Ukrajinu, aby se připojili k ruským silám. Tato snaha o návrat oklamaných rekrutů je součástí širší snahy afrických zemí chránit své občany před zneužitím v cizích válkách.
Vysloužilý nigerijský vojenský expert major Bashir Galma pro BBC uvedl, že nábor Nigerijců a dalších Afričanů do zahraničních konfliktů není novým jevem. Podobné problémy se podle něj vyskytovaly už před mnoha lety během krizí v bývalé Jugoslávii. Vyjádřil politování nad tím, že mladí lidé stále padají do těchto pastí a přicházejí o život ve válkách, které pro ně nic neznamenají.
Nigerijská vláda hodlá i nadále monitorovat aktivity zprostředkovatelů, kteří zneužívají ekonomické situace mladých lidí a nabízejí jim fiktivní pracovní příležitosti v zahraničí. Cílem ministerstva zahraničí je zajistit, aby žádný další občan nebyl pod nátlakem nebo lživou záminkou nasazen do bojových zón, kde mu hrozí smrt nebo vážné zranění bez odpovídající právní ochrany.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku.
Tahle zpráva ze šoubyznysu se řeší v Česku i na Slovensku, protože každá země má jednoho aktéra. Karlos a Lela Vémolovi na apríla oznámili rozpad manželství. Je to jen žert, anebo krutá realita?
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.