Streamingová platforma Netflix oznámila zásadní proměnu své domovské stránky – první redesign od listopadu 2013. Kromě nového vzhledu se chystá také testování nástrojů poháněných generativní umělou inteligencí a zavedení vertikálního videofeedu ve stylu TikToku na mobilních zařízeních.
Přestože Netflix uvedl, že tyto novinky budou nejprve dostupné jen v rámci omezených testů, jejich rozsah naznačuje mnohem ambicióznější plán. V rámci nové podoby domovské stránky dojde například k přesunutí hlavního menu z levé strany doprostřed obrazovky, čímž se Netflix přiblíží rozhraní konkurenta Apple TV. Popisy obsahu budou kompaktnější a doporučení se mají v reálném čase přizpůsobovat nejen sledovacímu chování uživatelů, ale i denní době.
Nové rozhraní zároveň více zvýrazní živé přenosy a herní obsah, zejména pro uživatele, kteří o tento typ zábavy již projevili zájem. To jasně ukazuje, že Netflix chce rozšířit své působení i mimo tradiční filmové a seriálové pole.
Detaily redesignu i plánovaných funkcí představily šéfka produktové divize Eunice Kim a technologická ředitelka Elizabeth Stone během historicky prvního virtuálního “Product & Tech” eventu společnosti. Kim potvrdila, že na nové domovské stránce pracují už od minulého roku a že jednotlivé prvky začnou postupně uvádět v následujících týdnech a měsících.
Jedním z hlavních technologických novinek je generativní AI nástroj pro vyhledávání, který bude testován v mobilní aplikaci formou volitelné bety. Uživatelé tak budou moci hledat obsah přirozenou řečí – například frázemi typu „chci něco vtipného a optimistického“.
Další funkcí v testovací fázi bude vertikální videofeed, kde si uživatelé budou moci procházet krátké ukázky z pořadů a filmů. Cílem je zjednodušit objevování nového obsahu, přičemž celý pořad bude dostupný na jedno kliknutí.
Oznámení přichází krátce poté, co Netflix vykázal rekordní zisky ve své čtvrtletní zprávě. To uklidnilo investory, kteří se obávali dopadů ekonomického napětí způsobeného obchodními opatřeními prezidenta Trumpa.
Zajímavé je také načasování: novinky přichází jen týden před tzv. upfront prezentací, kde Netflix tradičně představuje inzerentům svůj budoucí obsah. I když Kim uvedla, že načasování nebylo záměrné, spojení pozitivních hospodářských výsledků s redesignem a technologickými inovacemi pravděpodobně vyvolá mezi inzerenty zvýšený zájem – i přes přetrvávající ekonomické nejistoty.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.