V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Tento zdrženlivý postoj podle expertů naznačuje, že Írán již nepatří mezi klíčové priority ruské zahraniční politiky. Kreml se zdá být spokojen s rolí diváka na vedlejší koleji a pravděpodobně doufá, že se Spojené státy zapletou do dalšího vleklého konfliktu podobného válce v Iráku. Hlavním důvodem této pasivity je fakt, že Rusko již pátým rokem plně soustředí své zdroje i pozornost na probíhající vojenskou operaci na Ukrajině, která vyčerpává jeho kapacity.
Vnitrostátní ruská scéna se navíc potýká s vlastními vážnými problémy. Ruská civilní rozvědka SVR se nedávno pokusila odvést pozornost od domácích neúspěchů nepodloženým tvrzením, že Británie a Francie dodaly Ukrajině komponenty pro jadernou zbraň. Tato absurdní obvinění měla podle analytiků posloužit jako kouřová clona k zakrytí katastrofálního selhání ruské protivzdušné obrany, která nedokázala zabránit zásahu strategicky důležitého závodu ve Votkinsku.
Útok ukrajinskou raketou „Flamingo“ zasáhl závod, který vyrábí balistické střely Iskander i mezikontinentální rakety schopné nést jaderné hlavice. Kreml se snaží informace o tomto zásahu bagatelizovat, aby se vyhnul nutnosti odvety, na kterou momentálně nemá prostředky. Místo toho se Putinova administrativa soustředí na diplomatický kanál s Washingtonem, skrze který chce vyjednávat o budoucím uspořádání na Ukrajině.
Paralelně s touto zahraniční politikou probíhá uvnitř Ruska radikální rekonstrukce společenských elit. Režim se snaží zabránit opakování revolučních scénářů z roku 1917, kdy nespokojení váleční veteráni pomohli svrhnout carskou vládu. Prostřednictvím programu „Čas hrdinů“, který řídí Sergej Kirijenko, stát urychleně dosazuje veterány z bojů na Ukrajině do vysokých úřednických a civilních pozic.
Tato forma pozitivní diskriminace cílí na vojáky z často skromných etnických a sociálních poměrů. Vytváří se tak nová třída loajalistů, jejichž status a kariéra jsou plně závislé na současném vedení země. Kreml tak buduje vrstvu vděčných státních zaměstnanců, kteří mají nahradit staré elity a zajistit stabilitu režimu i v případě dlouhodobého válečného stavu.
Strategie vyčkávání na okraji íránského konfliktu je pro Putina způsobem, jak si neuzavřít dveře k budoucí dohodě s Donaldem Trumpem. Rusko sází na to, že pokud se USA strategicky příliš vyčerpají na Blízkém východě, získají tím Rusové výhodu při vyjednávání o vlivu v Evropě. Osobní vztah s americkým prezidentem je pro Moskvu v tuto chvíli cennější než záchrana oslabeného íránského režimu.
Vynechávání nepříjemných zpráv o domácích vojenských neúspěších a tichý souhlas s eliminací íránských vůdců jasně ukazují, kde leží skutečné červené linie Putinova režimu. Prioritou je přežití systému, udržení kontroly nad Ukrajinou a budování nové, naprosto věrné vnitřní elity, která nebude klást nepříjemné otázky.
Zatímco se tedy Blízký východ otřásá v základech, Rusko zůstává v defenzivě, maskované propagandou a snahou o diplomatické manévrování. Vladimir Putin zjevně věří, že pasivita v íránské otázce mu nakonec přinese větší zisky na jiných frontách, které považuje za existenciálně důležité pro budoucnost své moci.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.