Německo by se mělo vrátit k povinné vojenské službě, prohlásil mluvčí CDU/CSU pro obranu. Křesťanští demokraté, kteří nedávno ovládli parlamentní volby, chtějí posílit armádu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Informuje o tom agentura TASR s odvoláním na AFP.
Němečtí křesťanští demokraté (CDU/CSU) chtějí znovu zavést povinnou vojenskou službu. Mluvčí strany pro obranné záležitosti Florian Hahn uvedl, že současná bezpečnostní situace už neodpovídá rozhodnutí z minulosti.
„Pozastavení branné povinnosti již neodpovídá současné bezpečnostní situaci,“ řekl deníku Bild. Podle něj by první branci měli narukovat už v roce 2025. „Nemůžeme jen stát stranou a sledovat, jak se svět kolem nás stává nebezpečnějším,“ dodal.
Plány na posílení obrany souvisejí i s obavami o budoucnost NATO v Evropě. Příklon amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské zahraniční politice vyvolává mezi evropskými lídry obavy, že spojenectví se Spojenými státy již nemusí být tak pevné jako dříve.
Předseda CDU Friedrich Merz dlouhodobě kritizuje některé kroky bývalé kancléřky Angely Merkelové, včetně jejího rozhodnutí z roku 2011 pozastavit brannou povinnost. Tento týden Merz zopakoval svůj návrh, že by byl pro zavedení jednoletého povinného vojenského nebo veřejně prospěšného angažmá.
Předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz varoval, že Evropa se v éře Donalda Trumpa musí více spoléhat na vlastní obranu. Obnovení branné povinnosti je jedním z témat, které CDU/CSU prosazuje, ačkoli v Německu zůstává kontroverzní. V posledních letech však podpora tohoto kroku roste napříč politickým spektrem.
Dosavadní ministr obrany Boris Pistorius preferoval budování silnější armády bez povinné služby. Jeho plán zahrnuje povinný dotazník pro všechny 18leté muže a dobrovolný pro ženy, který zjišťuje fyzickou zdatnost a zájem o službu. Na základě odpovědí by byli uchazeči zváni k výběrovému řízení.
CDU/CSU nyní jedná se sociálními demokraty (SPD) o vytvoření nové koaliční vlády. Merz chce dohodu uzavřít ještě před Velikonocemi, což by mohlo znamenat rychlejší rozhodnutí ohledně budoucnosti branné povinnosti.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.