Německo by se mělo vrátit k povinné vojenské službě, prohlásil mluvčí CDU/CSU pro obranu. Křesťanští demokraté, kteří nedávno ovládli parlamentní volby, chtějí posílit armádu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Informuje o tom agentura TASR s odvoláním na AFP.
Němečtí křesťanští demokraté (CDU/CSU) chtějí znovu zavést povinnou vojenskou službu. Mluvčí strany pro obranné záležitosti Florian Hahn uvedl, že současná bezpečnostní situace už neodpovídá rozhodnutí z minulosti.
„Pozastavení branné povinnosti již neodpovídá současné bezpečnostní situaci,“ řekl deníku Bild. Podle něj by první branci měli narukovat už v roce 2025. „Nemůžeme jen stát stranou a sledovat, jak se svět kolem nás stává nebezpečnějším,“ dodal.
Plány na posílení obrany souvisejí i s obavami o budoucnost NATO v Evropě. Příklon amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské zahraniční politice vyvolává mezi evropskými lídry obavy, že spojenectví se Spojenými státy již nemusí být tak pevné jako dříve.
Předseda CDU Friedrich Merz dlouhodobě kritizuje některé kroky bývalé kancléřky Angely Merkelové, včetně jejího rozhodnutí z roku 2011 pozastavit brannou povinnost. Tento týden Merz zopakoval svůj návrh, že by byl pro zavedení jednoletého povinného vojenského nebo veřejně prospěšného angažmá.
Předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz varoval, že Evropa se v éře Donalda Trumpa musí více spoléhat na vlastní obranu. Obnovení branné povinnosti je jedním z témat, které CDU/CSU prosazuje, ačkoli v Německu zůstává kontroverzní. V posledních letech však podpora tohoto kroku roste napříč politickým spektrem.
Dosavadní ministr obrany Boris Pistorius preferoval budování silnější armády bez povinné služby. Jeho plán zahrnuje povinný dotazník pro všechny 18leté muže a dobrovolný pro ženy, který zjišťuje fyzickou zdatnost a zájem o službu. Na základě odpovědí by byli uchazeči zváni k výběrovému řízení.
CDU/CSU nyní jedná se sociálními demokraty (SPD) o vytvoření nové koaliční vlády. Merz chce dohodu uzavřít ještě před Velikonocemi, což by mohlo znamenat rychlejší rozhodnutí ohledně budoucnosti branné povinnosti.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.