Německo by se mělo vrátit k povinné vojenské službě, prohlásil mluvčí CDU/CSU pro obranu. Křesťanští demokraté, kteří nedávno ovládli parlamentní volby, chtějí posílit armádu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Informuje o tom agentura TASR s odvoláním na AFP.
Němečtí křesťanští demokraté (CDU/CSU) chtějí znovu zavést povinnou vojenskou službu. Mluvčí strany pro obranné záležitosti Florian Hahn uvedl, že současná bezpečnostní situace už neodpovídá rozhodnutí z minulosti.
„Pozastavení branné povinnosti již neodpovídá současné bezpečnostní situaci,“ řekl deníku Bild. Podle něj by první branci měli narukovat už v roce 2025. „Nemůžeme jen stát stranou a sledovat, jak se svět kolem nás stává nebezpečnějším,“ dodal.
Plány na posílení obrany souvisejí i s obavami o budoucnost NATO v Evropě. Příklon amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské zahraniční politice vyvolává mezi evropskými lídry obavy, že spojenectví se Spojenými státy již nemusí být tak pevné jako dříve.
Předseda CDU Friedrich Merz dlouhodobě kritizuje některé kroky bývalé kancléřky Angely Merkelové, včetně jejího rozhodnutí z roku 2011 pozastavit brannou povinnost. Tento týden Merz zopakoval svůj návrh, že by byl pro zavedení jednoletého povinného vojenského nebo veřejně prospěšného angažmá.
Předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz varoval, že Evropa se v éře Donalda Trumpa musí více spoléhat na vlastní obranu. Obnovení branné povinnosti je jedním z témat, které CDU/CSU prosazuje, ačkoli v Německu zůstává kontroverzní. V posledních letech však podpora tohoto kroku roste napříč politickým spektrem.
Dosavadní ministr obrany Boris Pistorius preferoval budování silnější armády bez povinné služby. Jeho plán zahrnuje povinný dotazník pro všechny 18leté muže a dobrovolný pro ženy, který zjišťuje fyzickou zdatnost a zájem o službu. Na základě odpovědí by byli uchazeči zváni k výběrovému řízení.
CDU/CSU nyní jedná se sociálními demokraty (SPD) o vytvoření nové koaliční vlády. Merz chce dohodu uzavřít ještě před Velikonocemi, což by mohlo znamenat rychlejší rozhodnutí ohledně budoucnosti branné povinnosti.
Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Válečná fronta na východě Ukrajiny, kde ukrajinští vojáci čelí stále sofistikovanějším ruským útokům dronů, se stává místem, kde se staré technologie, jako je rybářská síť, používají v boji proti high-tech hrozbám. Rybářské sítě, natažené na sloupech podél silnic, poskytují ukrajinským vojákům alespoň nějakou ochranu před ruskými drony, které stále častěji krouží nad jejich územím. Drony se zachytávají do pevných vláken sítí, což snižuje počet úspěšných zásahů.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.