Německo by se mělo vrátit k povinné vojenské službě, prohlásil mluvčí CDU/CSU pro obranu. Křesťanští demokraté, kteří nedávno ovládli parlamentní volby, chtějí posílit armádu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Informuje o tom agentura TASR s odvoláním na AFP.
Němečtí křesťanští demokraté (CDU/CSU) chtějí znovu zavést povinnou vojenskou službu. Mluvčí strany pro obranné záležitosti Florian Hahn uvedl, že současná bezpečnostní situace už neodpovídá rozhodnutí z minulosti.
„Pozastavení branné povinnosti již neodpovídá současné bezpečnostní situaci,“ řekl deníku Bild. Podle něj by první branci měli narukovat už v roce 2025. „Nemůžeme jen stát stranou a sledovat, jak se svět kolem nás stává nebezpečnějším,“ dodal.
Plány na posílení obrany souvisejí i s obavami o budoucnost NATO v Evropě. Příklon amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské zahraniční politice vyvolává mezi evropskými lídry obavy, že spojenectví se Spojenými státy již nemusí být tak pevné jako dříve.
Předseda CDU Friedrich Merz dlouhodobě kritizuje některé kroky bývalé kancléřky Angely Merkelové, včetně jejího rozhodnutí z roku 2011 pozastavit brannou povinnost. Tento týden Merz zopakoval svůj návrh, že by byl pro zavedení jednoletého povinného vojenského nebo veřejně prospěšného angažmá.
Předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz varoval, že Evropa se v éře Donalda Trumpa musí více spoléhat na vlastní obranu. Obnovení branné povinnosti je jedním z témat, které CDU/CSU prosazuje, ačkoli v Německu zůstává kontroverzní. V posledních letech však podpora tohoto kroku roste napříč politickým spektrem.
Dosavadní ministr obrany Boris Pistorius preferoval budování silnější armády bez povinné služby. Jeho plán zahrnuje povinný dotazník pro všechny 18leté muže a dobrovolný pro ženy, který zjišťuje fyzickou zdatnost a zájem o službu. Na základě odpovědí by byli uchazeči zváni k výběrovému řízení.
CDU/CSU nyní jedná se sociálními demokraty (SPD) o vytvoření nové koaliční vlády. Merz chce dohodu uzavřít ještě před Velikonocemi, což by mohlo znamenat rychlejší rozhodnutí ohledně budoucnosti branné povinnosti.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.