Německo by se mělo vrátit k povinné vojenské službě, prohlásil mluvčí CDU/CSU pro obranu. Křesťanští demokraté, kteří nedávno ovládli parlamentní volby, chtějí posílit armádu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Informuje o tom agentura TASR s odvoláním na AFP.
Němečtí křesťanští demokraté (CDU/CSU) chtějí znovu zavést povinnou vojenskou službu. Mluvčí strany pro obranné záležitosti Florian Hahn uvedl, že současná bezpečnostní situace už neodpovídá rozhodnutí z minulosti.
„Pozastavení branné povinnosti již neodpovídá současné bezpečnostní situaci,“ řekl deníku Bild. Podle něj by první branci měli narukovat už v roce 2025. „Nemůžeme jen stát stranou a sledovat, jak se svět kolem nás stává nebezpečnějším,“ dodal.
Plány na posílení obrany souvisejí i s obavami o budoucnost NATO v Evropě. Příklon amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské zahraniční politice vyvolává mezi evropskými lídry obavy, že spojenectví se Spojenými státy již nemusí být tak pevné jako dříve.
Předseda CDU Friedrich Merz dlouhodobě kritizuje některé kroky bývalé kancléřky Angely Merkelové, včetně jejího rozhodnutí z roku 2011 pozastavit brannou povinnost. Tento týden Merz zopakoval svůj návrh, že by byl pro zavedení jednoletého povinného vojenského nebo veřejně prospěšného angažmá.
Předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz varoval, že Evropa se v éře Donalda Trumpa musí více spoléhat na vlastní obranu. Obnovení branné povinnosti je jedním z témat, které CDU/CSU prosazuje, ačkoli v Německu zůstává kontroverzní. V posledních letech však podpora tohoto kroku roste napříč politickým spektrem.
Dosavadní ministr obrany Boris Pistorius preferoval budování silnější armády bez povinné služby. Jeho plán zahrnuje povinný dotazník pro všechny 18leté muže a dobrovolný pro ženy, který zjišťuje fyzickou zdatnost a zájem o službu. Na základě odpovědí by byli uchazeči zváni k výběrovému řízení.
CDU/CSU nyní jedná se sociálními demokraty (SPD) o vytvoření nové koaliční vlády. Merz chce dohodu uzavřít ještě před Velikonocemi, což by mohlo znamenat rychlejší rozhodnutí ohledně budoucnosti branné povinnosti.
Veronika Arichteva je známou herečkou, ale v první řadě považuje sama sebe za maminku. Nyní prozradila jednu zajímavost o tom, jak vykonává tuto rodinnou roli. Některé fanoušky to dost překvapilo.
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.