Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Ropa je základní surovinou pro petrochemický průmysl, který vyrábí plasty, gumu či polyester. Nejcitelněji tuto ránu pociťuje Asie, která je světovou dílnou a zároveň je extrémně závislá na dovozu surovin z Blízkého východu. V Jižní Koreji již lidé v panice vykupují pytle na odpadky a v Tchaj-wanu výrobci rýže varují před zdražováním, protože nemají do čeho svou produkci vakuově zabalit.
Situace začíná ohrožovat i lidské životy. V Japonsku panují obavy, že pacienti se selháním ledvin přijdou o životně důležitou dialýzu kvůli nedostatku plastových hadiček. Malajsie, světový lídr ve výrobě gumových rukavic, zase hlásí kritický nedostatek ropných derivátů nutných pro výrobu latexu. To, co začalo jako energetický šok, se bleskově přelévá do cen piva, chipsů, hraček i kosmetiky, kde všude hrají plasty a lepidla klíčovou roli.
Mezinárodní měnový fond varuje, že tento komplexní šok přichází ve chvíli, kdy má většina ekonomik jen malý prostor pro absorbování dalších ran. Všechny cesty nyní vedou k vyšší inflaci a zpomalení růstu. Výrobci čelí rekordnímu nárůstu nákladů na vstupy, což nevyhnutelně dopadá na peněženky spotřebitelů. Například ceny plastových pryskyřic v Asii vyletěly od konce února o neuvěřitelných 59 %.
Zatímco státy uvolňují ropu ze svých strategických rezerv, skutečným úzkým hrdlem se stala nafta (nafta jako ropná frakce, tzv. naphtha), která je klíčovou surovinou pro výrobu syntetických materiálů. U této suroviny totiž neexistují téměř žádné rezervy ani náhrady. Jihokorejská vláda proto sáhla k radikálnímu kroku: zakázala vývoz této suroviny ze země a využila pozastavení sankcí, aby nakoupila první dodávky z Ruska od začátku války na Ukrajině.
Potíže se začínají šířit směrem na západ jako „valící se vlna narušení dodávek“, podobně jako tomu bylo během pandemie covidu-19. Blízký východ totiž není jen zdrojem ropy, ale dodává také 45 % světové síry pro výrobu hnojiv, třetinu hélia pro polovodiče a letectví a pětinu močoviny pro zemědělství. Američtí farmáři už nyní platí za hnojiva o třetinu více, což se v blízké době promítne do světových cen potravin.
Nedostatek materiálu nutí firmy k improvizaci. V Indonésii výrobci snižují tloušťku obalových materiálů, aby ušetřili drahý plast, který za měsíc zdražil na dvojnásobek. Některé podniky zvažují přechod na papír, sklo nebo hliník, ale taková změna výrobních linek trvá měsíce i roky. Přechod na recyklované plasty také není řešením, protože jejich cena je pětkrát až sedmkrát vyšší než u plastů vyrobených z fosilních paliv.
Analytici banky J.P. Morgan varují, že nejhorší fáze fyzického nedostatku surovin nastane v dubnu, kdy do Asie dorazí poslední dodávky ropy odeslané ještě před vypuknutím války. Průmysl se tak přesouvá z fáze preventivních opatření do fáze skutečného nedostatku zboží na trhu. Mnoho výrobců raději omezuje provoz a čeká, jak se konflikt vyvine, než aby nakupovali suroviny za extrémně vysoké ceny.
I kdyby se situace v Hormuzském průlivu vyřešila okamžitě, návrat k normálu v sektoru plastů a spotřebního zboží bude trvat minimálně několik měsíců. Pro globální ekonomiku to znamená období nejistoty, kdy se dostupnost i těch nejobyčejnějších věcí denní potřeby stává luxusem. Celý svět nyní s úzkostí sleduje, jak hluboko tato „krize všeho“ zasáhne do každodenního života miliard lidí.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.