Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Ropa je základní surovinou pro petrochemický průmysl, který vyrábí plasty, gumu či polyester. Nejcitelněji tuto ránu pociťuje Asie, která je světovou dílnou a zároveň je extrémně závislá na dovozu surovin z Blízkého východu. V Jižní Koreji již lidé v panice vykupují pytle na odpadky a v Tchaj-wanu výrobci rýže varují před zdražováním, protože nemají do čeho svou produkci vakuově zabalit.
Situace začíná ohrožovat i lidské životy. V Japonsku panují obavy, že pacienti se selháním ledvin přijdou o životně důležitou dialýzu kvůli nedostatku plastových hadiček. Malajsie, světový lídr ve výrobě gumových rukavic, zase hlásí kritický nedostatek ropných derivátů nutných pro výrobu latexu. To, co začalo jako energetický šok, se bleskově přelévá do cen piva, chipsů, hraček i kosmetiky, kde všude hrají plasty a lepidla klíčovou roli.
Mezinárodní měnový fond varuje, že tento komplexní šok přichází ve chvíli, kdy má většina ekonomik jen malý prostor pro absorbování dalších ran. Všechny cesty nyní vedou k vyšší inflaci a zpomalení růstu. Výrobci čelí rekordnímu nárůstu nákladů na vstupy, což nevyhnutelně dopadá na peněženky spotřebitelů. Například ceny plastových pryskyřic v Asii vyletěly od konce února o neuvěřitelných 59 %.
Zatímco státy uvolňují ropu ze svých strategických rezerv, skutečným úzkým hrdlem se stala nafta (nafta jako ropná frakce, tzv. naphtha), která je klíčovou surovinou pro výrobu syntetických materiálů. U této suroviny totiž neexistují téměř žádné rezervy ani náhrady. Jihokorejská vláda proto sáhla k radikálnímu kroku: zakázala vývoz této suroviny ze země a využila pozastavení sankcí, aby nakoupila první dodávky z Ruska od začátku války na Ukrajině.
Potíže se začínají šířit směrem na západ jako „valící se vlna narušení dodávek“, podobně jako tomu bylo během pandemie covidu-19. Blízký východ totiž není jen zdrojem ropy, ale dodává také 45 % světové síry pro výrobu hnojiv, třetinu hélia pro polovodiče a letectví a pětinu močoviny pro zemědělství. Američtí farmáři už nyní platí za hnojiva o třetinu více, což se v blízké době promítne do světových cen potravin.
Nedostatek materiálu nutí firmy k improvizaci. V Indonésii výrobci snižují tloušťku obalových materiálů, aby ušetřili drahý plast, který za měsíc zdražil na dvojnásobek. Některé podniky zvažují přechod na papír, sklo nebo hliník, ale taková změna výrobních linek trvá měsíce i roky. Přechod na recyklované plasty také není řešením, protože jejich cena je pětkrát až sedmkrát vyšší než u plastů vyrobených z fosilních paliv.
Analytici banky J.P. Morgan varují, že nejhorší fáze fyzického nedostatku surovin nastane v dubnu, kdy do Asie dorazí poslední dodávky ropy odeslané ještě před vypuknutím války. Průmysl se tak přesouvá z fáze preventivních opatření do fáze skutečného nedostatku zboží na trhu. Mnoho výrobců raději omezuje provoz a čeká, jak se konflikt vyvine, než aby nakupovali suroviny za extrémně vysoké ceny.
I kdyby se situace v Hormuzském průlivu vyřešila okamžitě, návrat k normálu v sektoru plastů a spotřebního zboží bude trvat minimálně několik měsíců. Pro globální ekonomiku to znamená období nejistoty, kdy se dostupnost i těch nejobyčejnějších věcí denní potřeby stává luxusem. Celý svět nyní s úzkostí sleduje, jak hluboko tato „krize všeho“ zasáhne do každodenního života miliard lidí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.