Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Ropa je základní surovinou pro petrochemický průmysl, který vyrábí plasty, gumu či polyester. Nejcitelněji tuto ránu pociťuje Asie, která je světovou dílnou a zároveň je extrémně závislá na dovozu surovin z Blízkého východu. V Jižní Koreji již lidé v panice vykupují pytle na odpadky a v Tchaj-wanu výrobci rýže varují před zdražováním, protože nemají do čeho svou produkci vakuově zabalit.
Situace začíná ohrožovat i lidské životy. V Japonsku panují obavy, že pacienti se selháním ledvin přijdou o životně důležitou dialýzu kvůli nedostatku plastových hadiček. Malajsie, světový lídr ve výrobě gumových rukavic, zase hlásí kritický nedostatek ropných derivátů nutných pro výrobu latexu. To, co začalo jako energetický šok, se bleskově přelévá do cen piva, chipsů, hraček i kosmetiky, kde všude hrají plasty a lepidla klíčovou roli.
Mezinárodní měnový fond varuje, že tento komplexní šok přichází ve chvíli, kdy má většina ekonomik jen malý prostor pro absorbování dalších ran. Všechny cesty nyní vedou k vyšší inflaci a zpomalení růstu. Výrobci čelí rekordnímu nárůstu nákladů na vstupy, což nevyhnutelně dopadá na peněženky spotřebitelů. Například ceny plastových pryskyřic v Asii vyletěly od konce února o neuvěřitelných 59 %.
Zatímco státy uvolňují ropu ze svých strategických rezerv, skutečným úzkým hrdlem se stala nafta (nafta jako ropná frakce, tzv. naphtha), která je klíčovou surovinou pro výrobu syntetických materiálů. U této suroviny totiž neexistují téměř žádné rezervy ani náhrady. Jihokorejská vláda proto sáhla k radikálnímu kroku: zakázala vývoz této suroviny ze země a využila pozastavení sankcí, aby nakoupila první dodávky z Ruska od začátku války na Ukrajině.
Potíže se začínají šířit směrem na západ jako „valící se vlna narušení dodávek“, podobně jako tomu bylo během pandemie covidu-19. Blízký východ totiž není jen zdrojem ropy, ale dodává také 45 % světové síry pro výrobu hnojiv, třetinu hélia pro polovodiče a letectví a pětinu močoviny pro zemědělství. Američtí farmáři už nyní platí za hnojiva o třetinu více, což se v blízké době promítne do světových cen potravin.
Nedostatek materiálu nutí firmy k improvizaci. V Indonésii výrobci snižují tloušťku obalových materiálů, aby ušetřili drahý plast, který za měsíc zdražil na dvojnásobek. Některé podniky zvažují přechod na papír, sklo nebo hliník, ale taková změna výrobních linek trvá měsíce i roky. Přechod na recyklované plasty také není řešením, protože jejich cena je pětkrát až sedmkrát vyšší než u plastů vyrobených z fosilních paliv.
Analytici banky J.P. Morgan varují, že nejhorší fáze fyzického nedostatku surovin nastane v dubnu, kdy do Asie dorazí poslední dodávky ropy odeslané ještě před vypuknutím války. Průmysl se tak přesouvá z fáze preventivních opatření do fáze skutečného nedostatku zboží na trhu. Mnoho výrobců raději omezuje provoz a čeká, jak se konflikt vyvine, než aby nakupovali suroviny za extrémně vysoké ceny.
I kdyby se situace v Hormuzském průlivu vyřešila okamžitě, návrat k normálu v sektoru plastů a spotřebního zboží bude trvat minimálně několik měsíců. Pro globální ekonomiku to znamená období nejistoty, kdy se dostupnost i těch nejobyčejnějších věcí denní potřeby stává luxusem. Celý svět nyní s úzkostí sleduje, jak hluboko tato „krize všeho“ zasáhne do každodenního života miliard lidí.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.