Nejsou obaly, oblečení i zdravotnický materiál. Nedostatek ropy se rychle mění v kritický nedostatek všeho

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 4. dubna 2026 12:20
Sdílej:

Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.

Ropa je základní surovinou pro petrochemický průmysl, který vyrábí plasty, gumu či polyester. Nejcitelněji tuto ránu pociťuje Asie, která je světovou dílnou a zároveň je extrémně závislá na dovozu surovin z Blízkého východu. V Jižní Koreji již lidé v panice vykupují pytle na odpadky a v Tchaj-wanu výrobci rýže varují před zdražováním, protože nemají do čeho svou produkci vakuově zabalit.

Situace začíná ohrožovat i lidské životy. V Japonsku panují obavy, že pacienti se selháním ledvin přijdou o životně důležitou dialýzu kvůli nedostatku plastových hadiček. Malajsie, světový lídr ve výrobě gumových rukavic, zase hlásí kritický nedostatek ropných derivátů nutných pro výrobu latexu. To, co začalo jako energetický šok, se bleskově přelévá do cen piva, chipsů, hraček i kosmetiky, kde všude hrají plasty a lepidla klíčovou roli.

Mezinárodní měnový fond varuje, že tento komplexní šok přichází ve chvíli, kdy má většina ekonomik jen malý prostor pro absorbování dalších ran. Všechny cesty nyní vedou k vyšší inflaci a zpomalení růstu. Výrobci čelí rekordnímu nárůstu nákladů na vstupy, což nevyhnutelně dopadá na peněženky spotřebitelů. Například ceny plastových pryskyřic v Asii vyletěly od konce února o neuvěřitelných 59 %.

Zatímco státy uvolňují ropu ze svých strategických rezerv, skutečným úzkým hrdlem se stala nafta (nafta jako ropná frakce, tzv. naphtha), která je klíčovou surovinou pro výrobu syntetických materiálů. U této suroviny totiž neexistují téměř žádné rezervy ani náhrady. Jihokorejská vláda proto sáhla k radikálnímu kroku: zakázala vývoz této suroviny ze země a využila pozastavení sankcí, aby nakoupila první dodávky z Ruska od začátku války na Ukrajině.

Potíže se začínají šířit směrem na západ jako „valící se vlna narušení dodávek“, podobně jako tomu bylo během pandemie covidu-19. Blízký východ totiž není jen zdrojem ropy, ale dodává také 45 % světové síry pro výrobu hnojiv, třetinu hélia pro polovodiče a letectví a pětinu močoviny pro zemědělství. Američtí farmáři už nyní platí za hnojiva o třetinu více, což se v blízké době promítne do světových cen potravin.

Nedostatek materiálu nutí firmy k improvizaci. V Indonésii výrobci snižují tloušťku obalových materiálů, aby ušetřili drahý plast, který za měsíc zdražil na dvojnásobek. Některé podniky zvažují přechod na papír, sklo nebo hliník, ale taková změna výrobních linek trvá měsíce i roky. Přechod na recyklované plasty také není řešením, protože jejich cena je pětkrát až sedmkrát vyšší než u plastů vyrobených z fosilních paliv.

Analytici banky J.P. Morgan varují, že nejhorší fáze fyzického nedostatku surovin nastane v dubnu, kdy do Asie dorazí poslední dodávky ropy odeslané ještě před vypuknutím války. Průmysl se tak přesouvá z fáze preventivních opatření do fáze skutečného nedostatku zboží na trhu. Mnoho výrobců raději omezuje provoz a čeká, jak se konflikt vyvine, než aby nakupovali suroviny za extrémně vysoké ceny.

I kdyby se situace v Hormuzském průlivu vyřešila okamžitě, návrat k normálu v sektoru plastů a spotřebního zboží bude trvat minimálně několik měsíců. Pro globální ekonomiku to znamená období nejistoty, kdy se dostupnost i těch nejobyčejnějších věcí denní potřeby stává luxusem. Celý svět nyní s úzkostí sleduje, jak hluboko tato „krize všeho“ zasáhne do každodenního života miliard lidí.

Témata:
Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.