V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
Vítězství Řeků nad početnější perskou flotilou v roce 480 př. n. l. ukázalo, že výborně organizovaná námořní strategie může porazit i mnohem silnějšího protivníka. Trirémy – lehké a hbitě manévrující lodě s trojicí řad vesel – byly v rukou řeckých velitelů ničivou zbraní. Bitva u Salamíny tak zastavila perskou invazi a zachovala nezávislost řeckých městských států i směr vývoje západní civilizace.
O bezmála dva tisíce let později disponovala Čína pod vládou dynastie Ming největší a technologicky nejpokročilejší flotilou své doby. V roce 1433 vyplul admirál Čeng Che se stovkami lodí, z nichž největší přesahovaly délku 120 metrů – což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Tato „pokladní flotila“ nedobyla nová území, ale demonstrovala čínskou moc od Indie až po východní Afriku, čímž ovlivnila mezinárodní obchod a politiku mírovou cestou.
Na přelomu 19. a 20. století se britské Královské námořnictvo stalo bezkonkurenční silou světových oceánů. Po porážce Napoleona v roce 1815 zajišťovala britská flotila více než století relativní světový mír známý jako Pax Britannica. Londýn udržoval tzv. „standard dvou sil“ – tedy převahu nad dvěma dalšími největšími flotilami světa dohromady. Británie ovládala klíčové obchodní uzly jako Gibraltar, Suez či Singapur a revoluční lodě jako HMS Dreadnought určovaly směr vývoje světového námořnictva.
Zcela odlišný příběh psala japonská císařská flotila na počátku druhé světové války. V roce 1941 disponovalo Japonsko nejlepšími letadlovými loděmi, elitními piloty a pokročilými zbraněmi jako torpédo typu 93 nebo legendární stíhač Zero. Útoky na Pearl Harbor a bleskové dobytí jihovýchodní Asie šokovaly svět. Avšak přílišná expanze a logistické přetížení vedly k prudkému pádu japonské dominance během několika let.
Od konce druhé světové války zaujímá roli světového námořního hegemona americké námořnictvo. V roce 1945 disponovaly USA největší válečnou flotilou v historii lidstva – více než 6 000 lodí. Od té doby si udržují prvenství díky inovacím jako jsou jaderné ponorky, digitální systémy velení či globálně nasazené útočné svazky letadlových lodí. Dnes mají USA vojenskou přítomnost ve všech hlavních oceánech a prostřednictvím aliancí jako NATO nebo AUKUS zajišťují volný pohyb na strategických trasách.
Srovnání těchto pěti námořních mocností jasně ukazuje, že skutečná síla nespočívá pouze v hmotě oceli, ale v kombinaci strategického uvažování, technické převahy a schopnosti mobilizovat zdroje. Řekové spolehli na taktiku, Číňané na diplomatickou projekci, Britové na globální kontrolu, Japonci na technologickou bleskovou válku a Američané na průmyslový a technologický náskok.
Každé z těchto námořnictev přineslo do dějin nový rozměr. Od chráněných obchodních tras přes koloniální impéria až po jaderné odstrašení – moře zůstávají strategickým bojištěm. A přestože se lodě a zbraně mění, principy námořní moci zůstávají: kontrola klíčových průlivů, schopnost zasáhnout kdekoliv a udržitelnost sil v čase.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Americký prezident Donald Trump dnes podle Bílého domu přednese „vzrušující oznámení“, které bude souviset s Pentagonem. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Francouzský herec Gérard Depardieu bude postaven před soud kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení. Tyto činy měl spáchat na herečce Charlotte Arnould v roce 2018. Rozhodnutí o zahájení soudního procesu bylo v úterý vydáno pařížským vyšetřujícím soudcem.
I když je klimatizace vítaným pomocníkem v horkých dnech, může být za určitých okolností také zdrojem zdravotních problémů. Pokud nefunguje správně nebo není řádně udržovaná, může se stát semeništěm škodlivých mikrobů.
Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Dva dny po incidentu, při kterém byl napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš, se útočník, čtyřiašedesátiletý Vladislav N., vyjádřil k motivům svého činu.
I přesto, že se v nadcházejících měsících zřejmě vrátí klimatický jev La Niña, očekává se, že globální teploty zůstanou nadprůměrné. Vyplývá to z prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN.