V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
Vítězství Řeků nad početnější perskou flotilou v roce 480 př. n. l. ukázalo, že výborně organizovaná námořní strategie může porazit i mnohem silnějšího protivníka. Trirémy – lehké a hbitě manévrující lodě s trojicí řad vesel – byly v rukou řeckých velitelů ničivou zbraní. Bitva u Salamíny tak zastavila perskou invazi a zachovala nezávislost řeckých městských států i směr vývoje západní civilizace.
O bezmála dva tisíce let později disponovala Čína pod vládou dynastie Ming největší a technologicky nejpokročilejší flotilou své doby. V roce 1433 vyplul admirál Čeng Che se stovkami lodí, z nichž největší přesahovaly délku 120 metrů – což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Tato „pokladní flotila“ nedobyla nová území, ale demonstrovala čínskou moc od Indie až po východní Afriku, čímž ovlivnila mezinárodní obchod a politiku mírovou cestou.
Na přelomu 19. a 20. století se britské Královské námořnictvo stalo bezkonkurenční silou světových oceánů. Po porážce Napoleona v roce 1815 zajišťovala britská flotila více než století relativní světový mír známý jako Pax Britannica. Londýn udržoval tzv. „standard dvou sil“ – tedy převahu nad dvěma dalšími největšími flotilami světa dohromady. Británie ovládala klíčové obchodní uzly jako Gibraltar, Suez či Singapur a revoluční lodě jako HMS Dreadnought určovaly směr vývoje světového námořnictva.
Zcela odlišný příběh psala japonská císařská flotila na počátku druhé světové války. V roce 1941 disponovalo Japonsko nejlepšími letadlovými loděmi, elitními piloty a pokročilými zbraněmi jako torpédo typu 93 nebo legendární stíhač Zero. Útoky na Pearl Harbor a bleskové dobytí jihovýchodní Asie šokovaly svět. Avšak přílišná expanze a logistické přetížení vedly k prudkému pádu japonské dominance během několika let.
Od konce druhé světové války zaujímá roli světového námořního hegemona americké námořnictvo. V roce 1945 disponovaly USA největší válečnou flotilou v historii lidstva – více než 6 000 lodí. Od té doby si udržují prvenství díky inovacím jako jsou jaderné ponorky, digitální systémy velení či globálně nasazené útočné svazky letadlových lodí. Dnes mají USA vojenskou přítomnost ve všech hlavních oceánech a prostřednictvím aliancí jako NATO nebo AUKUS zajišťují volný pohyb na strategických trasách.
Srovnání těchto pěti námořních mocností jasně ukazuje, že skutečná síla nespočívá pouze v hmotě oceli, ale v kombinaci strategického uvažování, technické převahy a schopnosti mobilizovat zdroje. Řekové spolehli na taktiku, Číňané na diplomatickou projekci, Britové na globální kontrolu, Japonci na technologickou bleskovou válku a Američané na průmyslový a technologický náskok.
Každé z těchto námořnictev přineslo do dějin nový rozměr. Od chráněných obchodních tras přes koloniální impéria až po jaderné odstrašení – moře zůstávají strategickým bojištěm. A přestože se lodě a zbraně mění, principy námořní moci zůstávají: kontrola klíčových průlivů, schopnost zasáhnout kdekoliv a udržitelnost sil v čase.
Česká republika si i letos udržela pozici jednoho z nejbezpečnějších států světa, když v globálním indexu míru obsadila 12. příčku. Na samotném vrcholu žebříčku zůstává s výrazným náskokem Island, za nímž následují Irsko a Nový Zéland. Opačný pól představuje Rusko, které se propadlo na úplné dno a předstihlo nejen země zasažené genocidními konflikty, jako je Súdán či Demokratická republika Kongo, ale dokonce i Ukrajinu, kterou samo napadlo.
Spojené státy americké by mohly po turistech z desítek zemí, včetně Česka, požadovat doložení historie jejich sociálních sítí za posledních pět let jako podmínku pro vstup do země. Tento nový návrh, který představili američtí úředníci, by se týkal osob způsobilých pro program Electronic System for Travel Authorization (ESTA). Ten umožňuje občanům přibližně 40 zemí cestovat do USA bez víza na dobu až 90 dnů.
Austrálie zavedla k dnešnímu dni světově první zákaz přístupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let, což rodiče a aktivisté vnímají jako teprve začátek boje proti negativním dopadům nekonečného scrollování na mladé lidi. Wayne Holdsworth, otec Maca, který si ve svých sedmnácti letech vzal život po vydírání na sociálních sítích, se zúčastnil setkání v sídle premiéra v Sydney u příležitosti vstupu zákona v platnost. Uvedl, že jeho syn měl být chráněn.
Elon Musk prohlásil, že agresivní federální program na snižování počtu pracovních míst ve státní správě, který vedl na začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, byl pouze „trochu úspěšný“. Miliardář, který je generálním ředitelem automobilky Tesla a vlastní společnost SpaceX i platformu X, uvedl, že projekt známý jako „oddělení pro vládní efektivitu“ (DOGE) by již znovu neřídil.
Spojené státy americké požadují, aby evropské členské země Severoatlantické aliance (NATO) převzaly většinu konvenčních obranných schopností do roku 2027. Informovali o tom představitelé Pentagonu diplomatické delegace v rámci jednání ve Washingtonu, kde stanovili tento ambiciózní a pro některé Evropany nerealistický termín.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý vydal diplomatům pokyn k návratu k používání fontu Times New Roman v oficiální komunikaci. Tímto krokem zrušil rozhodnutí svého předchůdce Antonyho Blinkena, který zavedení písma Calibri označil za program diverzity. Interní sdělení ministerstva zahraničí podle CNN uvádí, že typografie formuje profesionalitu úředního dokumentu a že Calibri je oproti patkovým písmům neformální.
Prezident Donald Trump se během svého úterního vystoupení v Pensylvánii cítil zjevně dobře, nicméně je otázkou, zda dokázal utěšit voliče sužované vysokými cenami. Trump, který se vrátil k formátu předvolebních mítinků, podle CNN pracoval s davem jako bavič, odhodil připravený scénář a používal divokou rétoriku a gesta, jako by hrál na imaginární akordeon.
Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí.
I v 94 letech je možné se seznamovat s novou životní rolí. Důkazem je legendární Jiřina Bohdalová, která se na začátku prosince stala prababičkou. Prvního potomka se totiž dočkal její vnuk Vojta, syn herečky Simony Stašové. Právě on dostal od slavné babičky velmi zajímavý dárek.
Vánoční počasí může být jiné než v předchozích letech, především co se týká teplot. Vyplývá to z informací od pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sníh se však má po oblevě vrátit zejména na hory.
Členy rodiny bývalého prezidenta Miloše Zemana trápí v posledních týdnech zdraví. Po samotném Zemanovi se v motolské nemocnici objevila i jeho dcera Kateřina, která je jinak dlouhodobě v zahraničí. Co se děje?
Počtvrté od nástupu na trůn vybírali britský král Karel III. a jeho manželka Camilla fotografii pro vánoční pohlednici. Už to bylo třeba, protože svátky se nezadržitelně blíží.