V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
Vítězství Řeků nad početnější perskou flotilou v roce 480 př. n. l. ukázalo, že výborně organizovaná námořní strategie může porazit i mnohem silnějšího protivníka. Trirémy – lehké a hbitě manévrující lodě s trojicí řad vesel – byly v rukou řeckých velitelů ničivou zbraní. Bitva u Salamíny tak zastavila perskou invazi a zachovala nezávislost řeckých městských států i směr vývoje západní civilizace.
O bezmála dva tisíce let později disponovala Čína pod vládou dynastie Ming největší a technologicky nejpokročilejší flotilou své doby. V roce 1433 vyplul admirál Čeng Che se stovkami lodí, z nichž největší přesahovaly délku 120 metrů – což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Tato „pokladní flotila“ nedobyla nová území, ale demonstrovala čínskou moc od Indie až po východní Afriku, čímž ovlivnila mezinárodní obchod a politiku mírovou cestou.
Na přelomu 19. a 20. století se britské Královské námořnictvo stalo bezkonkurenční silou světových oceánů. Po porážce Napoleona v roce 1815 zajišťovala britská flotila více než století relativní světový mír známý jako Pax Britannica. Londýn udržoval tzv. „standard dvou sil“ – tedy převahu nad dvěma dalšími největšími flotilami světa dohromady. Británie ovládala klíčové obchodní uzly jako Gibraltar, Suez či Singapur a revoluční lodě jako HMS Dreadnought určovaly směr vývoje světového námořnictva.
Zcela odlišný příběh psala japonská císařská flotila na počátku druhé světové války. V roce 1941 disponovalo Japonsko nejlepšími letadlovými loděmi, elitními piloty a pokročilými zbraněmi jako torpédo typu 93 nebo legendární stíhač Zero. Útoky na Pearl Harbor a bleskové dobytí jihovýchodní Asie šokovaly svět. Avšak přílišná expanze a logistické přetížení vedly k prudkému pádu japonské dominance během několika let.
Od konce druhé světové války zaujímá roli světového námořního hegemona americké námořnictvo. V roce 1945 disponovaly USA největší válečnou flotilou v historii lidstva – více než 6 000 lodí. Od té doby si udržují prvenství díky inovacím jako jsou jaderné ponorky, digitální systémy velení či globálně nasazené útočné svazky letadlových lodí. Dnes mají USA vojenskou přítomnost ve všech hlavních oceánech a prostřednictvím aliancí jako NATO nebo AUKUS zajišťují volný pohyb na strategických trasách.
Srovnání těchto pěti námořních mocností jasně ukazuje, že skutečná síla nespočívá pouze v hmotě oceli, ale v kombinaci strategického uvažování, technické převahy a schopnosti mobilizovat zdroje. Řekové spolehli na taktiku, Číňané na diplomatickou projekci, Britové na globální kontrolu, Japonci na technologickou bleskovou válku a Američané na průmyslový a technologický náskok.
Každé z těchto námořnictev přineslo do dějin nový rozměr. Od chráněných obchodních tras přes koloniální impéria až po jaderné odstrašení – moře zůstávají strategickým bojištěm. A přestože se lodě a zbraně mění, principy námořní moci zůstávají: kontrola klíčových průlivů, schopnost zasáhnout kdekoliv a udržitelnost sil v čase.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.