Nejde o Trumpův rozmar. Konflikty USA s Íránem trvají už 40 let

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán, foto: reprofoto X
Klára Marková 5. března 2026 11:08
Sdílej:

Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.

Tento desítky let trvající konflikt si vyžádal obrovské množství civilních obětí, často v důsledku tragických omylů v atmosféře vysokého napětí. Historie si pamatuje rok 1988, kdy americký křižník Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě.

Podobně tragickou ozvěnou bylo sestřelení ukrajinského civilního letu íránskými silami v roce 2020, kdy si jej Revoluční gardy spletly s americkým útočným strojem. Nejnovější jizvou je pak zásah dívčí školy v jižním Íránu z 28. února 2026, kde po americko-izraelském raketovém úderu zahynulo přes 150 civilistů, převážně dětí.

V 80. letech se válka vedla především na moři v podobě takzvané „války tankerů“. USA tehdy poskytovaly námořní ochranu kuvajtským lodím a v následných střetech zdecimovaly polovinu íránského námořnictva. Přestože íránsko-irácký konflikt skončil příměřím, nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem pokračovalo dál v jiné podobě. Začátkem nového milénia se bojové pole přesunulo na pevninu a změnilo se v zástupnou válku v Iráku a Afghánistánu, kde Íránem podporovaní povstalci útočili na americké jednotky pomocí nastražených výbušnin.

Vztahy se nakrátko změnily během minulé dekády, kdy za administrativy Baracka Obamy došlo k uzavření jaderné dohody a obě země se ocitly v neformálním spojenectví proti teroristické organizaci ISIS. Tento křehký klid však definitivně skončil s nástupem Donalda Trumpa, který od jaderné dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé sankce. To odstartovalo novou vlnu vzdušných útoků a raketového ostřelování základen v Iráku, která vyvrcholila v lednu 2020.

Zlomovým okamžikem, který změnil pravidla hry, byl podle expertů americký útok dronem, při němž byl zabit generál Kásem Solejmání. Tímto činem Spojené státy překročily práh zástupné války a přešly k přímému cílení na vysoké státní představitele. Tato eskalace pak vyústila v události roku 2026, kdy byl americkými a izraelskými silami zavražděn samotný nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.

Současná situace je kritická především proto, že dřívější íránská zdrželivost, patrná ještě během dvanáctidenní války v červnu 2025, je nyní pryč. Írán přešel k rozsáhlé odvetě v celém regionu. Historický kruh se uzavírá – zatímco v roce 1988 vedlo sestřelení dopravního letadla Írán k přijetí příměří, dnešní incidenty, jako byl úder na dívčí školu, mají opačný efekt a posilují přesvědčení obou stran, že trvalého míru nelze dosáhnout.

Dosud se oběma státům dařilo stupňovat napětí, aniž by sklouzly do totální války. Tato rovnováha se však s příchodem února 2026 pravděpodobně definitivně zhroutila. Argumenty pro současnou eskalaci, například tvrzení Izraele o bezprostřední jaderné hrozbě z června 2025, připomínají expertům pochybné záminky z minulosti. Spojené státy nyní zahájily další kolo tohoto letitého sporu a vyhlídky na jeho ukončení jsou v nedohlednu.

Stalo se