Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Tento desítky let trvající konflikt si vyžádal obrovské množství civilních obětí, často v důsledku tragických omylů v atmosféře vysokého napětí. Historie si pamatuje rok 1988, kdy americký křižník Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě.
Podobně tragickou ozvěnou bylo sestřelení ukrajinského civilního letu íránskými silami v roce 2020, kdy si jej Revoluční gardy spletly s americkým útočným strojem. Nejnovější jizvou je pak zásah dívčí školy v jižním Íránu z 28. února 2026, kde po americko-izraelském raketovém úderu zahynulo přes 150 civilistů, převážně dětí.
V 80. letech se válka vedla především na moři v podobě takzvané „války tankerů“. USA tehdy poskytovaly námořní ochranu kuvajtským lodím a v následných střetech zdecimovaly polovinu íránského námořnictva. Přestože íránsko-irácký konflikt skončil příměřím, nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem pokračovalo dál v jiné podobě. Začátkem nového milénia se bojové pole přesunulo na pevninu a změnilo se v zástupnou válku v Iráku a Afghánistánu, kde Íránem podporovaní povstalci útočili na americké jednotky pomocí nastražených výbušnin.
Vztahy se nakrátko změnily během minulé dekády, kdy za administrativy Baracka Obamy došlo k uzavření jaderné dohody a obě země se ocitly v neformálním spojenectví proti teroristické organizaci ISIS. Tento křehký klid však definitivně skončil s nástupem Donalda Trumpa, který od jaderné dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé sankce. To odstartovalo novou vlnu vzdušných útoků a raketového ostřelování základen v Iráku, která vyvrcholila v lednu 2020.
Zlomovým okamžikem, který změnil pravidla hry, byl podle expertů americký útok dronem, při němž byl zabit generál Kásem Solejmání. Tímto činem Spojené státy překročily práh zástupné války a přešly k přímému cílení na vysoké státní představitele. Tato eskalace pak vyústila v události roku 2026, kdy byl americkými a izraelskými silami zavražděn samotný nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.
Současná situace je kritická především proto, že dřívější íránská zdrželivost, patrná ještě během dvanáctidenní války v červnu 2025, je nyní pryč. Írán přešel k rozsáhlé odvetě v celém regionu. Historický kruh se uzavírá – zatímco v roce 1988 vedlo sestřelení dopravního letadla Írán k přijetí příměří, dnešní incidenty, jako byl úder na dívčí školu, mají opačný efekt a posilují přesvědčení obou stran, že trvalého míru nelze dosáhnout.
Dosud se oběma státům dařilo stupňovat napětí, aniž by sklouzly do totální války. Tato rovnováha se však s příchodem února 2026 pravděpodobně definitivně zhroutila. Argumenty pro současnou eskalaci, například tvrzení Izraele o bezprostřední jaderné hrozbě z června 2025, připomínají expertům pochybné záminky z minulosti. Spojené státy nyní zahájily další kolo tohoto letitého sporu a vyhlídky na jeho ukončení jsou v nedohlednu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.