Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Tento desítky let trvající konflikt si vyžádal obrovské množství civilních obětí, často v důsledku tragických omylů v atmosféře vysokého napětí. Historie si pamatuje rok 1988, kdy americký křižník Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě.
Podobně tragickou ozvěnou bylo sestřelení ukrajinského civilního letu íránskými silami v roce 2020, kdy si jej Revoluční gardy spletly s americkým útočným strojem. Nejnovější jizvou je pak zásah dívčí školy v jižním Íránu z 28. února 2026, kde po americko-izraelském raketovém úderu zahynulo přes 150 civilistů, převážně dětí.
V 80. letech se válka vedla především na moři v podobě takzvané „války tankerů“. USA tehdy poskytovaly námořní ochranu kuvajtským lodím a v následných střetech zdecimovaly polovinu íránského námořnictva. Přestože íránsko-irácký konflikt skončil příměřím, nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem pokračovalo dál v jiné podobě. Začátkem nového milénia se bojové pole přesunulo na pevninu a změnilo se v zástupnou válku v Iráku a Afghánistánu, kde Íránem podporovaní povstalci útočili na americké jednotky pomocí nastražených výbušnin.
Vztahy se nakrátko změnily během minulé dekády, kdy za administrativy Baracka Obamy došlo k uzavření jaderné dohody a obě země se ocitly v neformálním spojenectví proti teroristické organizaci ISIS. Tento křehký klid však definitivně skončil s nástupem Donalda Trumpa, který od jaderné dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé sankce. To odstartovalo novou vlnu vzdušných útoků a raketového ostřelování základen v Iráku, která vyvrcholila v lednu 2020.
Zlomovým okamžikem, který změnil pravidla hry, byl podle expertů americký útok dronem, při němž byl zabit generál Kásem Solejmání. Tímto činem Spojené státy překročily práh zástupné války a přešly k přímému cílení na vysoké státní představitele. Tato eskalace pak vyústila v události roku 2026, kdy byl americkými a izraelskými silami zavražděn samotný nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.
Současná situace je kritická především proto, že dřívější íránská zdrželivost, patrná ještě během dvanáctidenní války v červnu 2025, je nyní pryč. Írán přešel k rozsáhlé odvetě v celém regionu. Historický kruh se uzavírá – zatímco v roce 1988 vedlo sestřelení dopravního letadla Írán k přijetí příměří, dnešní incidenty, jako byl úder na dívčí školu, mají opačný efekt a posilují přesvědčení obou stran, že trvalého míru nelze dosáhnout.
Dosud se oběma státům dařilo stupňovat napětí, aniž by sklouzly do totální války. Tato rovnováha se však s příchodem února 2026 pravděpodobně definitivně zhroutila. Argumenty pro současnou eskalaci, například tvrzení Izraele o bezprostřední jaderné hrozbě z června 2025, připomínají expertům pochybné záminky z minulosti. Spojené státy nyní zahájily další kolo tohoto letitého sporu a vyhlídky na jeho ukončení jsou v nedohlednu.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.