Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Tento desítky let trvající konflikt si vyžádal obrovské množství civilních obětí, často v důsledku tragických omylů v atmosféře vysokého napětí. Historie si pamatuje rok 1988, kdy americký křižník Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě.
Podobně tragickou ozvěnou bylo sestřelení ukrajinského civilního letu íránskými silami v roce 2020, kdy si jej Revoluční gardy spletly s americkým útočným strojem. Nejnovější jizvou je pak zásah dívčí školy v jižním Íránu z 28. února 2026, kde po americko-izraelském raketovém úderu zahynulo přes 150 civilistů, převážně dětí.
V 80. letech se válka vedla především na moři v podobě takzvané „války tankerů“. USA tehdy poskytovaly námořní ochranu kuvajtským lodím a v následných střetech zdecimovaly polovinu íránského námořnictva. Přestože íránsko-irácký konflikt skončil příměřím, nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem pokračovalo dál v jiné podobě. Začátkem nového milénia se bojové pole přesunulo na pevninu a změnilo se v zástupnou válku v Iráku a Afghánistánu, kde Íránem podporovaní povstalci útočili na americké jednotky pomocí nastražených výbušnin.
Vztahy se nakrátko změnily během minulé dekády, kdy za administrativy Baracka Obamy došlo k uzavření jaderné dohody a obě země se ocitly v neformálním spojenectví proti teroristické organizaci ISIS. Tento křehký klid však definitivně skončil s nástupem Donalda Trumpa, který od jaderné dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé sankce. To odstartovalo novou vlnu vzdušných útoků a raketového ostřelování základen v Iráku, která vyvrcholila v lednu 2020.
Zlomovým okamžikem, který změnil pravidla hry, byl podle expertů americký útok dronem, při němž byl zabit generál Kásem Solejmání. Tímto činem Spojené státy překročily práh zástupné války a přešly k přímému cílení na vysoké státní představitele. Tato eskalace pak vyústila v události roku 2026, kdy byl americkými a izraelskými silami zavražděn samotný nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.
Současná situace je kritická především proto, že dřívější íránská zdrželivost, patrná ještě během dvanáctidenní války v červnu 2025, je nyní pryč. Írán přešel k rozsáhlé odvetě v celém regionu. Historický kruh se uzavírá – zatímco v roce 1988 vedlo sestřelení dopravního letadla Írán k přijetí příměří, dnešní incidenty, jako byl úder na dívčí školu, mají opačný efekt a posilují přesvědčení obou stran, že trvalého míru nelze dosáhnout.
Dosud se oběma státům dařilo stupňovat napětí, aniž by sklouzly do totální války. Tato rovnováha se však s příchodem února 2026 pravděpodobně definitivně zhroutila. Argumenty pro současnou eskalaci, například tvrzení Izraele o bezprostřední jaderné hrozbě z června 2025, připomínají expertům pochybné záminky z minulosti. Spojené státy nyní zahájily další kolo tohoto letitého sporu a vyhlídky na jeho ukončení jsou v nedohlednu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.