Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Tento desítky let trvající konflikt si vyžádal obrovské množství civilních obětí, často v důsledku tragických omylů v atmosféře vysokého napětí. Historie si pamatuje rok 1988, kdy americký křižník Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě.
Podobně tragickou ozvěnou bylo sestřelení ukrajinského civilního letu íránskými silami v roce 2020, kdy si jej Revoluční gardy spletly s americkým útočným strojem. Nejnovější jizvou je pak zásah dívčí školy v jižním Íránu z 28. února 2026, kde po americko-izraelském raketovém úderu zahynulo přes 150 civilistů, převážně dětí.
V 80. letech se válka vedla především na moři v podobě takzvané „války tankerů“. USA tehdy poskytovaly námořní ochranu kuvajtským lodím a v následných střetech zdecimovaly polovinu íránského námořnictva. Přestože íránsko-irácký konflikt skončil příměřím, nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem pokračovalo dál v jiné podobě. Začátkem nového milénia se bojové pole přesunulo na pevninu a změnilo se v zástupnou válku v Iráku a Afghánistánu, kde Íránem podporovaní povstalci útočili na americké jednotky pomocí nastražených výbušnin.
Vztahy se nakrátko změnily během minulé dekády, kdy za administrativy Baracka Obamy došlo k uzavření jaderné dohody a obě země se ocitly v neformálním spojenectví proti teroristické organizaci ISIS. Tento křehký klid však definitivně skončil s nástupem Donalda Trumpa, který od jaderné dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé sankce. To odstartovalo novou vlnu vzdušných útoků a raketového ostřelování základen v Iráku, která vyvrcholila v lednu 2020.
Zlomovým okamžikem, který změnil pravidla hry, byl podle expertů americký útok dronem, při němž byl zabit generál Kásem Solejmání. Tímto činem Spojené státy překročily práh zástupné války a přešly k přímému cílení na vysoké státní představitele. Tato eskalace pak vyústila v události roku 2026, kdy byl americkými a izraelskými silami zavražděn samotný nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.
Současná situace je kritická především proto, že dřívější íránská zdrželivost, patrná ještě během dvanáctidenní války v červnu 2025, je nyní pryč. Írán přešel k rozsáhlé odvetě v celém regionu. Historický kruh se uzavírá – zatímco v roce 1988 vedlo sestřelení dopravního letadla Írán k přijetí příměří, dnešní incidenty, jako byl úder na dívčí školu, mají opačný efekt a posilují přesvědčení obou stran, že trvalého míru nelze dosáhnout.
Dosud se oběma státům dařilo stupňovat napětí, aniž by sklouzly do totální války. Tato rovnováha se však s příchodem února 2026 pravděpodobně definitivně zhroutila. Argumenty pro současnou eskalaci, například tvrzení Izraele o bezprostřední jaderné hrozbě z června 2025, připomínají expertům pochybné záminky z minulosti. Spojené státy nyní zahájily další kolo tohoto letitého sporu a vyhlídky na jeho ukončení jsou v nedohlednu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.