Nečekaný vliv počasí: Eiffelova věž kvůli vedrům každé léto roste

Paříž
Paříž, foto: Pixabay
Klára Marková 6. srpna 2025 12:00
Sdílej:

Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.

Věž byla postavena pro Světovou výstavu v roce 1889 na počest stého výročí Velké francouzské revoluce. Gustave Eiffel pro ni vybral pudlované železo, materiál, se kterým měl dobré zkušenosti.

Toto železo je odolné a umožnilo postavit obrovskou, ale velmi lehkou stavbu, která dokáže odolat silnému větru. Pro představu, váha 7 300 tun je srovnatelná s hmotností vzduchu, který je obsažen uvnitř konstrukce.

Tak jako mosty nebo viadukty z té doby, i Eiffelova věž se s rostoucí teplotou materiálu zvětšuje. Zatímco u mostů je chování složitější, u věže dochází hlavně k vertikálnímu roztahování a smršťování.

Všechny pevné látky se při ohřívání rozpínají, protože se zvýší vibrace atomů a průměrná vzdálenost mezi nimi se zvětší. Roztažnost se liší podle typu materiálu. Keramika se rozpíná méně než kovy, a ty méně než polymery. Roztažnost lze vypočítat z délky prvku, změny teploty a koeficientu roztažnosti daného materiálu.

Koeficient roztažnosti pudlovaného železa je přibližně 12×10−6(°C)−1. To znamená, že 1 metr železné tyče se při ohřátí o jeden stupeň Celsia prodlouží o 12 mikronů, což je méně než tloušťka lidského vlasu. U tak obří stavby, jako je Eiffelova věž, má však i zdánlivě nepatrná změna podle výpočtů serveru The Conversation velký vliv.

Výpočet, jak moc se věž prodlouží, je jednoduchý. Započítáme-li teplotní rozsah v Paříži, který se pohybuje od -20 °C v zimě až po 40 °C v létě (a na slunci může být kov ještě teplejší), dojdeme k rozdílu až 100 °C. Železná tyč o délce 300 metrů by se za těchto podmínek prodloužila o 0,36 metru, tedy 36 centimetrů.

Skutečná konstrukce je ale složitější než jednoduchá tyč. Je tvořena více než 18 000 nýtovanými díly, které jsou navíc nerovnoměrně vystaveny slunci. Jedna strana se tedy ohřívá a roste více než druhá, což způsobuje, že se věž mírně naklání na stranu od slunce. Odborníci odhadují, že se ve skutečnosti věž prodlouží o 12 až 15 centimetrů.

Eiffelova věž tak neslouží jen jako dominanta, vysílací věž a symbol Paříže, ale také jako obří teploměr.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Energetické výpadky mohou zásadně ovlivnit fungování společnosti. Jezděte méně autem, vyzvala EU

Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.

Novinky
Donald Trump

Trump se naštval na Evropu: Když jste nám nepomohli, tak si ropu sežeňte sami

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.

Počasí
Ilustrační foto

AI má drtivý dopad na počasí. Oteplování může dosáhnout až 9 stupňů

Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.

Novinky
Haag

Nizozemské si uvědomuje hrozbu války s Ruskem. Zvažuje obnovení branné povinnosti

Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.