Nečekaný vliv počasí: Eiffelova věž kvůli vedrům každé léto roste

Paříž
Paříž, foto: Pixabay
Klára Marková 6. srpna 2025 12:00
Sdílej:

Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.

Věž byla postavena pro Světovou výstavu v roce 1889 na počest stého výročí Velké francouzské revoluce. Gustave Eiffel pro ni vybral pudlované železo, materiál, se kterým měl dobré zkušenosti.

Toto železo je odolné a umožnilo postavit obrovskou, ale velmi lehkou stavbu, která dokáže odolat silnému větru. Pro představu, váha 7 300 tun je srovnatelná s hmotností vzduchu, který je obsažen uvnitř konstrukce.

Tak jako mosty nebo viadukty z té doby, i Eiffelova věž se s rostoucí teplotou materiálu zvětšuje. Zatímco u mostů je chování složitější, u věže dochází hlavně k vertikálnímu roztahování a smršťování.

Všechny pevné látky se při ohřívání rozpínají, protože se zvýší vibrace atomů a průměrná vzdálenost mezi nimi se zvětší. Roztažnost se liší podle typu materiálu. Keramika se rozpíná méně než kovy, a ty méně než polymery. Roztažnost lze vypočítat z délky prvku, změny teploty a koeficientu roztažnosti daného materiálu.

Koeficient roztažnosti pudlovaného železa je přibližně 12×10−6(°C)−1. To znamená, že 1 metr železné tyče se při ohřátí o jeden stupeň Celsia prodlouží o 12 mikronů, což je méně než tloušťka lidského vlasu. U tak obří stavby, jako je Eiffelova věž, má však i zdánlivě nepatrná změna podle výpočtů serveru The Conversation velký vliv.

Výpočet, jak moc se věž prodlouží, je jednoduchý. Započítáme-li teplotní rozsah v Paříži, který se pohybuje od -20 °C v zimě až po 40 °C v létě (a na slunci může být kov ještě teplejší), dojdeme k rozdílu až 100 °C. Železná tyč o délce 300 metrů by se za těchto podmínek prodloužila o 0,36 metru, tedy 36 centimetrů.

Skutečná konstrukce je ale složitější než jednoduchá tyč. Je tvořena více než 18 000 nýtovanými díly, které jsou navíc nerovnoměrně vystaveny slunci. Jedna strana se tedy ohřívá a roste více než druhá, což způsobuje, že se věž mírně naklání na stranu od slunce. Odborníci odhadují, že se ve skutečnosti věž prodlouží o 12 až 15 centimetrů.

Eiffelova věž tak neslouží jen jako dominanta, vysílací věž a symbol Paříže, ale také jako obří teploměr.

Témata:
Stalo se