Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Krize na Blízkém východě již dříve ochromila dodávky ropy, plynu či hnojiv a nyní se pozornost upírá k farmaceutickému sektoru. David Weeks ze společnosti Moody’s popsal současnou situaci jako „dokonalou bouři“. Hlavním problémem je téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro dopravu z Indie. Právě Indie je přitom považována za „lékárnu světa“, jelikož produkuje většinu generických léků a aktivních farmaceutických látek.
Situaci komplikuje také omezení leteckého provozu. Letiště v Dubaji, Dauhá či Abú Dhabí, která slouží jako hlavní tranzitní uzly, fungují v limitovaném režimu. Farmaceutické firmy jsou nuceny hledat náhradní trasy, což prodlužuje dobu přepravy a výrazně zvyšuje náklady. Námořní doprava kolem mysu Dobré naděje například prodlouží cestu o 14 dní a zvýší náklady na palivo o milion dolarů na jednu cestu.
Podle Marka Samuelse z organizace Medicines UK, která zastupuje výrobce generik, zatím Británie v akutní krizi není, ale situace je vážná. Distributoři obvykle drží zásoby na šest až osm týdnů. Pokud se však konflikt protáhne, tyto rezervy se rychle vyčerpají. Generika přitom tvoří 85 % všech léků využívaných v rámci britského zdravotního systému NHS.
Letecká doprava je kritická zejména pro drahé a technologicky náročné přípravky. Patří sem léčiva na infekční onemocnění, buněčné a genové terapie nebo biologické materiály, které vyžadují nepřetržité chlazení. Kvůli válce se náklady na leteckou přepravu zdvojnásobily. Výrobci se zatím snaží tyto výdaje absorbovat, ale u léků s nízkou marží hrozí, že se jejich dodávky pro NHS stanou ztrátovými.
Nárůst cen ropy a zemního plynu má navíc přímý dopad na výrobu. Tyto suroviny jsou nezbytné pro produkci petrochemických látek, jako je methanol nebo ethylen. Bez nich nelze vyrábět nejen samotné účinné látky v lécích, ale ani zdravotnický materiál, jako jsou stříkačky, ampule, zkumavky nebo ochranné pláště a brýle.
Odborníci očekávají, že pokud se situace nezlepší, výrobci začnou přenášet vyšší náklady na odběratele. Zatímco u nemocnic jsou ceny často fixovány dlouhodobými smlouvami, u praktických lékařů a v lékárnách mají dodavatelé větší volnost ke zdražování. Frank Van Gelder z neziskové skupiny Pharma.Aero upozornil, že zvýšené náklady nakonec zaplatí pacient, ať už přímo, nebo skrze daně financující veřejné zdravotnictví.
Spojené království vyrábí na svém území pouze asi čtvrtinu léků, které spotřebuje. Třetina dodávek pochází z Indie a další významná část z Evropské unie. Tato závislost na dovozu činí britský trh velmi zranitelným vůči jakýmkoliv turbulencím na mezinárodních dopravních trasách a v globální geopolitice.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.