Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Krize na Blízkém východě již dříve ochromila dodávky ropy, plynu či hnojiv a nyní se pozornost upírá k farmaceutickému sektoru. David Weeks ze společnosti Moody’s popsal současnou situaci jako „dokonalou bouři“. Hlavním problémem je téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro dopravu z Indie. Právě Indie je přitom považována za „lékárnu světa“, jelikož produkuje většinu generických léků a aktivních farmaceutických látek.
Situaci komplikuje také omezení leteckého provozu. Letiště v Dubaji, Dauhá či Abú Dhabí, která slouží jako hlavní tranzitní uzly, fungují v limitovaném režimu. Farmaceutické firmy jsou nuceny hledat náhradní trasy, což prodlužuje dobu přepravy a výrazně zvyšuje náklady. Námořní doprava kolem mysu Dobré naděje například prodlouží cestu o 14 dní a zvýší náklady na palivo o milion dolarů na jednu cestu.
Podle Marka Samuelse z organizace Medicines UK, která zastupuje výrobce generik, zatím Británie v akutní krizi není, ale situace je vážná. Distributoři obvykle drží zásoby na šest až osm týdnů. Pokud se však konflikt protáhne, tyto rezervy se rychle vyčerpají. Generika přitom tvoří 85 % všech léků využívaných v rámci britského zdravotního systému NHS.
Letecká doprava je kritická zejména pro drahé a technologicky náročné přípravky. Patří sem léčiva na infekční onemocnění, buněčné a genové terapie nebo biologické materiály, které vyžadují nepřetržité chlazení. Kvůli válce se náklady na leteckou přepravu zdvojnásobily. Výrobci se zatím snaží tyto výdaje absorbovat, ale u léků s nízkou marží hrozí, že se jejich dodávky pro NHS stanou ztrátovými.
Nárůst cen ropy a zemního plynu má navíc přímý dopad na výrobu. Tyto suroviny jsou nezbytné pro produkci petrochemických látek, jako je methanol nebo ethylen. Bez nich nelze vyrábět nejen samotné účinné látky v lécích, ale ani zdravotnický materiál, jako jsou stříkačky, ampule, zkumavky nebo ochranné pláště a brýle.
Odborníci očekávají, že pokud se situace nezlepší, výrobci začnou přenášet vyšší náklady na odběratele. Zatímco u nemocnic jsou ceny často fixovány dlouhodobými smlouvami, u praktických lékařů a v lékárnách mají dodavatelé větší volnost ke zdražování. Frank Van Gelder z neziskové skupiny Pharma.Aero upozornil, že zvýšené náklady nakonec zaplatí pacient, ať už přímo, nebo skrze daně financující veřejné zdravotnictví.
Spojené království vyrábí na svém území pouze asi čtvrtinu léků, které spotřebuje. Třetina dodávek pochází z Indie a další významná část z Evropské unie. Tato závislost na dovozu činí britský trh velmi zranitelným vůči jakýmkoliv turbulencím na mezinárodních dopravních trasách a v globální geopolitice.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.