Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Krize na Blízkém východě již dříve ochromila dodávky ropy, plynu či hnojiv a nyní se pozornost upírá k farmaceutickému sektoru. David Weeks ze společnosti Moody’s popsal současnou situaci jako „dokonalou bouři“. Hlavním problémem je téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro dopravu z Indie. Právě Indie je přitom považována za „lékárnu světa“, jelikož produkuje většinu generických léků a aktivních farmaceutických látek.
Situaci komplikuje také omezení leteckého provozu. Letiště v Dubaji, Dauhá či Abú Dhabí, která slouží jako hlavní tranzitní uzly, fungují v limitovaném režimu. Farmaceutické firmy jsou nuceny hledat náhradní trasy, což prodlužuje dobu přepravy a výrazně zvyšuje náklady. Námořní doprava kolem mysu Dobré naděje například prodlouží cestu o 14 dní a zvýší náklady na palivo o milion dolarů na jednu cestu.
Podle Marka Samuelse z organizace Medicines UK, která zastupuje výrobce generik, zatím Británie v akutní krizi není, ale situace je vážná. Distributoři obvykle drží zásoby na šest až osm týdnů. Pokud se však konflikt protáhne, tyto rezervy se rychle vyčerpají. Generika přitom tvoří 85 % všech léků využívaných v rámci britského zdravotního systému NHS.
Letecká doprava je kritická zejména pro drahé a technologicky náročné přípravky. Patří sem léčiva na infekční onemocnění, buněčné a genové terapie nebo biologické materiály, které vyžadují nepřetržité chlazení. Kvůli válce se náklady na leteckou přepravu zdvojnásobily. Výrobci se zatím snaží tyto výdaje absorbovat, ale u léků s nízkou marží hrozí, že se jejich dodávky pro NHS stanou ztrátovými.
Nárůst cen ropy a zemního plynu má navíc přímý dopad na výrobu. Tyto suroviny jsou nezbytné pro produkci petrochemických látek, jako je methanol nebo ethylen. Bez nich nelze vyrábět nejen samotné účinné látky v lécích, ale ani zdravotnický materiál, jako jsou stříkačky, ampule, zkumavky nebo ochranné pláště a brýle.
Odborníci očekávají, že pokud se situace nezlepší, výrobci začnou přenášet vyšší náklady na odběratele. Zatímco u nemocnic jsou ceny často fixovány dlouhodobými smlouvami, u praktických lékařů a v lékárnách mají dodavatelé větší volnost ke zdražování. Frank Van Gelder z neziskové skupiny Pharma.Aero upozornil, že zvýšené náklady nakonec zaplatí pacient, ať už přímo, nebo skrze daně financující veřejné zdravotnictví.
Spojené království vyrábí na svém území pouze asi čtvrtinu léků, které spotřebuje. Třetina dodávek pochází z Indie a další významná část z Evropské unie. Tato závislost na dovozu činí britský trh velmi zranitelným vůči jakýmkoliv turbulencím na mezinárodních dopravních trasách a v globální geopolitice.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.