Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Krize na Blízkém východě již dříve ochromila dodávky ropy, plynu či hnojiv a nyní se pozornost upírá k farmaceutickému sektoru. David Weeks ze společnosti Moody’s popsal současnou situaci jako „dokonalou bouři“. Hlavním problémem je téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro dopravu z Indie. Právě Indie je přitom považována za „lékárnu světa“, jelikož produkuje většinu generických léků a aktivních farmaceutických látek.
Situaci komplikuje také omezení leteckého provozu. Letiště v Dubaji, Dauhá či Abú Dhabí, která slouží jako hlavní tranzitní uzly, fungují v limitovaném režimu. Farmaceutické firmy jsou nuceny hledat náhradní trasy, což prodlužuje dobu přepravy a výrazně zvyšuje náklady. Námořní doprava kolem mysu Dobré naděje například prodlouží cestu o 14 dní a zvýší náklady na palivo o milion dolarů na jednu cestu.
Podle Marka Samuelse z organizace Medicines UK, která zastupuje výrobce generik, zatím Británie v akutní krizi není, ale situace je vážná. Distributoři obvykle drží zásoby na šest až osm týdnů. Pokud se však konflikt protáhne, tyto rezervy se rychle vyčerpají. Generika přitom tvoří 85 % všech léků využívaných v rámci britského zdravotního systému NHS.
Letecká doprava je kritická zejména pro drahé a technologicky náročné přípravky. Patří sem léčiva na infekční onemocnění, buněčné a genové terapie nebo biologické materiály, které vyžadují nepřetržité chlazení. Kvůli válce se náklady na leteckou přepravu zdvojnásobily. Výrobci se zatím snaží tyto výdaje absorbovat, ale u léků s nízkou marží hrozí, že se jejich dodávky pro NHS stanou ztrátovými.
Nárůst cen ropy a zemního plynu má navíc přímý dopad na výrobu. Tyto suroviny jsou nezbytné pro produkci petrochemických látek, jako je methanol nebo ethylen. Bez nich nelze vyrábět nejen samotné účinné látky v lécích, ale ani zdravotnický materiál, jako jsou stříkačky, ampule, zkumavky nebo ochranné pláště a brýle.
Odborníci očekávají, že pokud se situace nezlepší, výrobci začnou přenášet vyšší náklady na odběratele. Zatímco u nemocnic jsou ceny často fixovány dlouhodobými smlouvami, u praktických lékařů a v lékárnách mají dodavatelé větší volnost ke zdražování. Frank Van Gelder z neziskové skupiny Pharma.Aero upozornil, že zvýšené náklady nakonec zaplatí pacient, ať už přímo, nebo skrze daně financující veřejné zdravotnictví.
Spojené království vyrábí na svém území pouze asi čtvrtinu léků, které spotřebuje. Třetina dodávek pochází z Indie a další významná část z Evropské unie. Tato závislost na dovozu činí britský trh velmi zranitelným vůči jakýmkoliv turbulencím na mezinárodních dopravních trasách a v globální geopolitice.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.