Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ruská armáda při útoku využila strategické jaderně schopné bombardéry Tu-95MS, z nichž odpálila hypersonické rakety Kinžal, řízené střely Kalibr a Iskander-M, stejně jako drony typu Šáhed. Nejtvrdší údery zasáhly západoukrajinské město Ivano-Frankivsk, ležící jen 100 až 170 kilometrů od členských států NATO. Napadeny byly i další metropole – Kyjev a Charkov.
Polské ozbrojené síly ve svém prohlášení uvedly, že byly zahájeny alianční letecké operace a všechny pozemní protiletecké a radarové systémy přešly na nejvyšší stupeň pohotovosti. „V reakci na agresivní činnost ruské federace a s ohledem na bezpečnost Republiky Polsko byly okamžitě aktivovány veškeré obranné protokoly,“ uvedla polská armáda.
V Ivano-Frankivsku byli při útoku zraněni čtyři lidé, včetně dítěte. Starosta Roman Martsinkiv označil tento úder za „největší od začátku plnohodnotné války“. Ruské střely zde zasáhly tři obce v regionu, přičemž škody byly hlášeny i z Chmelnické oblasti, kde bylo poškozeno 20 domů.
Kyjev čelil desetihodinovému peklu, během něhož byl zasažen vojenský závod Arťom a letiště Žuljany. Výbuchy zaznamenaly všechny hlavní čtvrti včetně Holosijivského, Darnyckého a Ševčenkivského rajónu. Poškozen byl i vchod do stanice metra Lukjanivska, kde se během noci ukrývali obyvatelé. Jedna mateřská školka začala hořet poté, co byla zasažena ruskou raketou.
Charkov hlásil více než tucet výbuchů, které otřásly celým městem. Celkově šlo o nejmasivnější souběžný útok hypersonickými střelami a drony od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Zatímco Rusko útočilo, Ukrajina odpověděla útoky na železniční stanice na jihu Ruska, které jsou zásadní pro vojenské zásobování. Stanice Kamenolomni v Rostovské oblasti byla zasažena dronem a následně zachvácena požárem. Více než 26 vlaků mělo výrazná zpoždění, některé až přes deset hodin. Den předtím byl obdobným útokem narušen provoz na stanici Lichaja, což ovlivnilo 130 vlakových spojů.
Rusko zároveň čelí pátý den v řadě narušení leteckého provozu kvůli ukrajinským dronům. Nejvíce postiženým letištěm bylo moskevské Šeremeťjevo, kde musely být desítky letů zrušeny nebo přesměrovány. Podle ruských médií lidé spali na podlaze nebo na dekoračních ostrůvcích v halách. Postižena byla i další letiště — Domodědovo, Vnukovo, Žukovskij a Nižnij Novgorod.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že nad územím země sestřelila 74 ukrajinských dronů, z toho 23 nad Moskevskou oblastí. Přesto však chaos ve vzdušné i železniční dopravě v Rusku pokračuje a sílí.
Podle nového průzkumu veřejného mínění ruské nadace pro veřejné mínění (FOM) vzrostl v posledním týdnu podíl obyvatel, kteří kritizují vládu Vladimira Putina, z 25 na 30 procent. Jde o nejvýraznější nárůst nespokojenosti od začátku letošního roku. Mezi hlavní důvody patří inflace, rostoucí náklady na energie a výpadky internetu, dopravy a leteckého spojení způsobené právě ukrajinskými útoky.
Mezitím Ukrajina nadále vyzývá k zahájení mírových jednání, zatímco sama pokračuje v intenzivní obraně i útocích na ruskou infrastrukturu. Zdá se, že nová strategie Kyjeva, zaměřená na narušení logistiky a vyčerpání protivníka, nese první politické plody. Kreml sice pokračuje ve své válečné mašinérii, ale čelí stále větším vnitřním i mezinárodním tlakům.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.