Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ruská armáda při útoku využila strategické jaderně schopné bombardéry Tu-95MS, z nichž odpálila hypersonické rakety Kinžal, řízené střely Kalibr a Iskander-M, stejně jako drony typu Šáhed. Nejtvrdší údery zasáhly západoukrajinské město Ivano-Frankivsk, ležící jen 100 až 170 kilometrů od členských států NATO. Napadeny byly i další metropole – Kyjev a Charkov.
Polské ozbrojené síly ve svém prohlášení uvedly, že byly zahájeny alianční letecké operace a všechny pozemní protiletecké a radarové systémy přešly na nejvyšší stupeň pohotovosti. „V reakci na agresivní činnost ruské federace a s ohledem na bezpečnost Republiky Polsko byly okamžitě aktivovány veškeré obranné protokoly,“ uvedla polská armáda.
V Ivano-Frankivsku byli při útoku zraněni čtyři lidé, včetně dítěte. Starosta Roman Martsinkiv označil tento úder za „největší od začátku plnohodnotné války“. Ruské střely zde zasáhly tři obce v regionu, přičemž škody byly hlášeny i z Chmelnické oblasti, kde bylo poškozeno 20 domů.
Kyjev čelil desetihodinovému peklu, během něhož byl zasažen vojenský závod Arťom a letiště Žuljany. Výbuchy zaznamenaly všechny hlavní čtvrti včetně Holosijivského, Darnyckého a Ševčenkivského rajónu. Poškozen byl i vchod do stanice metra Lukjanivska, kde se během noci ukrývali obyvatelé. Jedna mateřská školka začala hořet poté, co byla zasažena ruskou raketou.
Charkov hlásil více než tucet výbuchů, které otřásly celým městem. Celkově šlo o nejmasivnější souběžný útok hypersonickými střelami a drony od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Zatímco Rusko útočilo, Ukrajina odpověděla útoky na železniční stanice na jihu Ruska, které jsou zásadní pro vojenské zásobování. Stanice Kamenolomni v Rostovské oblasti byla zasažena dronem a následně zachvácena požárem. Více než 26 vlaků mělo výrazná zpoždění, některé až přes deset hodin. Den předtím byl obdobným útokem narušen provoz na stanici Lichaja, což ovlivnilo 130 vlakových spojů.
Rusko zároveň čelí pátý den v řadě narušení leteckého provozu kvůli ukrajinským dronům. Nejvíce postiženým letištěm bylo moskevské Šeremeťjevo, kde musely být desítky letů zrušeny nebo přesměrovány. Podle ruských médií lidé spali na podlaze nebo na dekoračních ostrůvcích v halách. Postižena byla i další letiště — Domodědovo, Vnukovo, Žukovskij a Nižnij Novgorod.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že nad územím země sestřelila 74 ukrajinských dronů, z toho 23 nad Moskevskou oblastí. Přesto však chaos ve vzdušné i železniční dopravě v Rusku pokračuje a sílí.
Podle nového průzkumu veřejného mínění ruské nadace pro veřejné mínění (FOM) vzrostl v posledním týdnu podíl obyvatel, kteří kritizují vládu Vladimira Putina, z 25 na 30 procent. Jde o nejvýraznější nárůst nespokojenosti od začátku letošního roku. Mezi hlavní důvody patří inflace, rostoucí náklady na energie a výpadky internetu, dopravy a leteckého spojení způsobené právě ukrajinskými útoky.
Mezitím Ukrajina nadále vyzývá k zahájení mírových jednání, zatímco sama pokračuje v intenzivní obraně i útocích na ruskou infrastrukturu. Zdá se, že nová strategie Kyjeva, zaměřená na narušení logistiky a vyčerpání protivníka, nese první politické plody. Kreml sice pokračuje ve své válečné mašinérii, ale čelí stále větším vnitřním i mezinárodním tlakům.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.