Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ruská armáda při útoku využila strategické jaderně schopné bombardéry Tu-95MS, z nichž odpálila hypersonické rakety Kinžal, řízené střely Kalibr a Iskander-M, stejně jako drony typu Šáhed. Nejtvrdší údery zasáhly západoukrajinské město Ivano-Frankivsk, ležící jen 100 až 170 kilometrů od členských států NATO. Napadeny byly i další metropole – Kyjev a Charkov.
Polské ozbrojené síly ve svém prohlášení uvedly, že byly zahájeny alianční letecké operace a všechny pozemní protiletecké a radarové systémy přešly na nejvyšší stupeň pohotovosti. „V reakci na agresivní činnost ruské federace a s ohledem na bezpečnost Republiky Polsko byly okamžitě aktivovány veškeré obranné protokoly,“ uvedla polská armáda.
V Ivano-Frankivsku byli při útoku zraněni čtyři lidé, včetně dítěte. Starosta Roman Martsinkiv označil tento úder za „největší od začátku plnohodnotné války“. Ruské střely zde zasáhly tři obce v regionu, přičemž škody byly hlášeny i z Chmelnické oblasti, kde bylo poškozeno 20 domů.
Kyjev čelil desetihodinovému peklu, během něhož byl zasažen vojenský závod Arťom a letiště Žuljany. Výbuchy zaznamenaly všechny hlavní čtvrti včetně Holosijivského, Darnyckého a Ševčenkivského rajónu. Poškozen byl i vchod do stanice metra Lukjanivska, kde se během noci ukrývali obyvatelé. Jedna mateřská školka začala hořet poté, co byla zasažena ruskou raketou.
Charkov hlásil více než tucet výbuchů, které otřásly celým městem. Celkově šlo o nejmasivnější souběžný útok hypersonickými střelami a drony od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Zatímco Rusko útočilo, Ukrajina odpověděla útoky na železniční stanice na jihu Ruska, které jsou zásadní pro vojenské zásobování. Stanice Kamenolomni v Rostovské oblasti byla zasažena dronem a následně zachvácena požárem. Více než 26 vlaků mělo výrazná zpoždění, některé až přes deset hodin. Den předtím byl obdobným útokem narušen provoz na stanici Lichaja, což ovlivnilo 130 vlakových spojů.
Rusko zároveň čelí pátý den v řadě narušení leteckého provozu kvůli ukrajinským dronům. Nejvíce postiženým letištěm bylo moskevské Šeremeťjevo, kde musely být desítky letů zrušeny nebo přesměrovány. Podle ruských médií lidé spali na podlaze nebo na dekoračních ostrůvcích v halách. Postižena byla i další letiště — Domodědovo, Vnukovo, Žukovskij a Nižnij Novgorod.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že nad územím země sestřelila 74 ukrajinských dronů, z toho 23 nad Moskevskou oblastí. Přesto však chaos ve vzdušné i železniční dopravě v Rusku pokračuje a sílí.
Podle nového průzkumu veřejného mínění ruské nadace pro veřejné mínění (FOM) vzrostl v posledním týdnu podíl obyvatel, kteří kritizují vládu Vladimira Putina, z 25 na 30 procent. Jde o nejvýraznější nárůst nespokojenosti od začátku letošního roku. Mezi hlavní důvody patří inflace, rostoucí náklady na energie a výpadky internetu, dopravy a leteckého spojení způsobené právě ukrajinskými útoky.
Mezitím Ukrajina nadále vyzývá k zahájení mírových jednání, zatímco sama pokračuje v intenzivní obraně i útocích na ruskou infrastrukturu. Zdá se, že nová strategie Kyjeva, zaměřená na narušení logistiky a vyčerpání protivníka, nese první politické plody. Kreml sice pokračuje ve své válečné mašinérii, ale čelí stále větším vnitřním i mezinárodním tlakům.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.