Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ruská armáda při útoku využila strategické jaderně schopné bombardéry Tu-95MS, z nichž odpálila hypersonické rakety Kinžal, řízené střely Kalibr a Iskander-M, stejně jako drony typu Šáhed. Nejtvrdší údery zasáhly západoukrajinské město Ivano-Frankivsk, ležící jen 100 až 170 kilometrů od členských států NATO. Napadeny byly i další metropole – Kyjev a Charkov.
Polské ozbrojené síly ve svém prohlášení uvedly, že byly zahájeny alianční letecké operace a všechny pozemní protiletecké a radarové systémy přešly na nejvyšší stupeň pohotovosti. „V reakci na agresivní činnost ruské federace a s ohledem na bezpečnost Republiky Polsko byly okamžitě aktivovány veškeré obranné protokoly,“ uvedla polská armáda.
V Ivano-Frankivsku byli při útoku zraněni čtyři lidé, včetně dítěte. Starosta Roman Martsinkiv označil tento úder za „největší od začátku plnohodnotné války“. Ruské střely zde zasáhly tři obce v regionu, přičemž škody byly hlášeny i z Chmelnické oblasti, kde bylo poškozeno 20 domů.
Kyjev čelil desetihodinovému peklu, během něhož byl zasažen vojenský závod Arťom a letiště Žuljany. Výbuchy zaznamenaly všechny hlavní čtvrti včetně Holosijivského, Darnyckého a Ševčenkivského rajónu. Poškozen byl i vchod do stanice metra Lukjanivska, kde se během noci ukrývali obyvatelé. Jedna mateřská školka začala hořet poté, co byla zasažena ruskou raketou.
Charkov hlásil více než tucet výbuchů, které otřásly celým městem. Celkově šlo o nejmasivnější souběžný útok hypersonickými střelami a drony od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Zatímco Rusko útočilo, Ukrajina odpověděla útoky na železniční stanice na jihu Ruska, které jsou zásadní pro vojenské zásobování. Stanice Kamenolomni v Rostovské oblasti byla zasažena dronem a následně zachvácena požárem. Více než 26 vlaků mělo výrazná zpoždění, některé až přes deset hodin. Den předtím byl obdobným útokem narušen provoz na stanici Lichaja, což ovlivnilo 130 vlakových spojů.
Rusko zároveň čelí pátý den v řadě narušení leteckého provozu kvůli ukrajinským dronům. Nejvíce postiženým letištěm bylo moskevské Šeremeťjevo, kde musely být desítky letů zrušeny nebo přesměrovány. Podle ruských médií lidé spali na podlaze nebo na dekoračních ostrůvcích v halách. Postižena byla i další letiště — Domodědovo, Vnukovo, Žukovskij a Nižnij Novgorod.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že nad územím země sestřelila 74 ukrajinských dronů, z toho 23 nad Moskevskou oblastí. Přesto však chaos ve vzdušné i železniční dopravě v Rusku pokračuje a sílí.
Podle nového průzkumu veřejného mínění ruské nadace pro veřejné mínění (FOM) vzrostl v posledním týdnu podíl obyvatel, kteří kritizují vládu Vladimira Putina, z 25 na 30 procent. Jde o nejvýraznější nárůst nespokojenosti od začátku letošního roku. Mezi hlavní důvody patří inflace, rostoucí náklady na energie a výpadky internetu, dopravy a leteckého spojení způsobené právě ukrajinskými útoky.
Mezitím Ukrajina nadále vyzývá k zahájení mírových jednání, zatímco sama pokračuje v intenzivní obraně i útocích na ruskou infrastrukturu. Zdá se, že nová strategie Kyjeva, zaměřená na narušení logistiky a vyčerpání protivníka, nese první politické plody. Kreml sice pokračuje ve své válečné mašinérii, ale čelí stále větším vnitřním i mezinárodním tlakům.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.