Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ruská armáda při útoku využila strategické jaderně schopné bombardéry Tu-95MS, z nichž odpálila hypersonické rakety Kinžal, řízené střely Kalibr a Iskander-M, stejně jako drony typu Šáhed. Nejtvrdší údery zasáhly západoukrajinské město Ivano-Frankivsk, ležící jen 100 až 170 kilometrů od členských států NATO. Napadeny byly i další metropole – Kyjev a Charkov.
Polské ozbrojené síly ve svém prohlášení uvedly, že byly zahájeny alianční letecké operace a všechny pozemní protiletecké a radarové systémy přešly na nejvyšší stupeň pohotovosti. „V reakci na agresivní činnost ruské federace a s ohledem na bezpečnost Republiky Polsko byly okamžitě aktivovány veškeré obranné protokoly,“ uvedla polská armáda.
V Ivano-Frankivsku byli při útoku zraněni čtyři lidé, včetně dítěte. Starosta Roman Martsinkiv označil tento úder za „největší od začátku plnohodnotné války“. Ruské střely zde zasáhly tři obce v regionu, přičemž škody byly hlášeny i z Chmelnické oblasti, kde bylo poškozeno 20 domů.
Kyjev čelil desetihodinovému peklu, během něhož byl zasažen vojenský závod Arťom a letiště Žuljany. Výbuchy zaznamenaly všechny hlavní čtvrti včetně Holosijivského, Darnyckého a Ševčenkivského rajónu. Poškozen byl i vchod do stanice metra Lukjanivska, kde se během noci ukrývali obyvatelé. Jedna mateřská školka začala hořet poté, co byla zasažena ruskou raketou.
Charkov hlásil více než tucet výbuchů, které otřásly celým městem. Celkově šlo o nejmasivnější souběžný útok hypersonickými střelami a drony od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Zatímco Rusko útočilo, Ukrajina odpověděla útoky na železniční stanice na jihu Ruska, které jsou zásadní pro vojenské zásobování. Stanice Kamenolomni v Rostovské oblasti byla zasažena dronem a následně zachvácena požárem. Více než 26 vlaků mělo výrazná zpoždění, některé až přes deset hodin. Den předtím byl obdobným útokem narušen provoz na stanici Lichaja, což ovlivnilo 130 vlakových spojů.
Rusko zároveň čelí pátý den v řadě narušení leteckého provozu kvůli ukrajinským dronům. Nejvíce postiženým letištěm bylo moskevské Šeremeťjevo, kde musely být desítky letů zrušeny nebo přesměrovány. Podle ruských médií lidé spali na podlaze nebo na dekoračních ostrůvcích v halách. Postižena byla i další letiště — Domodědovo, Vnukovo, Žukovskij a Nižnij Novgorod.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že nad územím země sestřelila 74 ukrajinských dronů, z toho 23 nad Moskevskou oblastí. Přesto však chaos ve vzdušné i železniční dopravě v Rusku pokračuje a sílí.
Podle nového průzkumu veřejného mínění ruské nadace pro veřejné mínění (FOM) vzrostl v posledním týdnu podíl obyvatel, kteří kritizují vládu Vladimira Putina, z 25 na 30 procent. Jde o nejvýraznější nárůst nespokojenosti od začátku letošního roku. Mezi hlavní důvody patří inflace, rostoucí náklady na energie a výpadky internetu, dopravy a leteckého spojení způsobené právě ukrajinskými útoky.
Mezitím Ukrajina nadále vyzývá k zahájení mírových jednání, zatímco sama pokračuje v intenzivní obraně i útocích na ruskou infrastrukturu. Zdá se, že nová strategie Kyjeva, zaměřená na narušení logistiky a vyčerpání protivníka, nese první politické plody. Kreml sice pokračuje ve své válečné mašinérii, ale čelí stále větším vnitřním i mezinárodním tlakům.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.