NATO se pro Evropu stává pastí. Proč je čím dál dražší zůstat i odejít?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: NATO
Klára Marková 17. února 2026 14:34
Sdílej:

Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.

Digitální aktivista Cory Doctorow používá pro pozdní fázi úpadku platforem termín „enshittification“ (znehodnocení). Jde o proces, kdy je platforma nejprve skvělá pro uživatele, poté degraduje, aby sloužila vlastním zájmům, a nakonec z ní zůstane jen zbytek původního slibu. Tato metafora přesně sedí na současnou dynamiku NATO. Spojené státy alianci nezrušily, ale začaly ji znehodnocovat tím, že společnou bezpečnostní záruku proměnily v systém, který se chová jako soukromý placený most. Washington již vytěžil svou poválečnou investici a nyní získává hodnotu z evropského provozu, který je na tomto mostě uzamčen.

Spojené státy na své spojence vrství další náklady, jako je tlak na přijímání amerických technologických standardů, zákonů o duševním vlastnictví nebo prioritizaci amerických dodavatelů zbraní. To vše je rámováno jako nevyhnutelná cena za přístup k americké ochraně. Transatlantická záruka sice zůstává, ale stala se základem pro rozsáhlý extraktivní ekosystém, který existoval již před administrativou Donalda Trumpa. Pro poválečnou Evropu byla americká bezpečnostní záruka „zabijáckou aplikací“, která umožnila obnovu kontinentu, ale zároveň vytvořila závislost, z níž je únik trestaný vysokými náklady.

Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno toto uzamčení podpořil varováním, že Evropa není schopna se bez Ameriky bránit. Tvrdí, že vybudování vlastního evropského pilíře by vyžadovalo neúnosných 10 % HDP a miliardy eur na nahrazení amerického jaderného odstrašení. Takové vzkazy však nejsou analýzou, ale rétorikou prodejce, který chce udržet své zákazníky. Evropská strategická autonomie zakrněla kvůli pohodlí – proč stavět vlastní satelity nebo velitelské struktury, když byla americká verze zdánlivě zdarma k dispozici?

Jakmile bylo dosaženo uzamčení, platforma začala sloužit prioritám majitele, tedy politickému vlivu a průmyslovým výhodám USA. Alianční solidarita byla opakovaně využívána k zajištění evropské podpory pro americké priority, které Evropa ne vždy sdílela. Ekonomicky fungují cíle výdajů na obranu a „interoperabilita“ jako skryté poplatky. Data ukazují, že americké vojenské prodeje evropským spojencům vyletěly z 11 miliard dolarů v letech 2017–2021 na neuvěřitelných 68 miliard dolarů jen v roce 2024. Evropa si tak nekupuje jen hardware, ale pronajímá si ekosystém, jehož aktualizace a licence ovládá majitel.

Třetí fáze znehodnocení nastává, když platforma degraduje základní zkušenost pro všechny strany a sugeruje, že bezpečnostní záruka je podmíněná. Zprávy o tom, že by prezident Trump „povzbuzoval“ Rusko k útoku na spojence, kteří „neplatí účty“, jsou jen nejšokujícím vyjádřením mentality platební brány. Bezpečnostní záruka, která se v době míru zdá být předmětem vyjednávání, zve v době krize ke katastrofálnímu chybnému výpočtu. Důvěra se eroduje také kvůli rozdílným zájmům a pocitu, že Washington upřednostňuje priority, které neodpovídají potřebám Evropy čelící válce na svých hranicích.

Washington navíc brání vzniku evropských alternativ prostřednictvím exportních kontrol a politické skepse vůči ambiciózním obranným iniciativám EU. Výsledkem je křehká aliance, která se zdá silná na papíře, ale postrádá hlubokou důvěru. Starý scénář z Mnichova, kdy Evropa slibuje „dělat víc“ v rámci systému navrženého USA, je zastaralý. Řešením není dramatický rozvod, ale „technologické sebeurčení“ – budování nezávislých evropských obranných systémů, které se mohou připojit k protokolům NATO bez nutnosti žádat USA o povolení.

Evropa musí změnit zdrojový kód transatlantického operačního systému a vyvinout se z uzamčeného uživatele v majitele platformy. To vyžaduje budování evropských kapacit, nikoliv jen inventářů, investice do suverénních průzkumných a komunikačních systémů a vytvoření skutečného evropského operačního velení. Nejde o antiamerickou agendu, ale o jedinou cestu k odolné alianci. Evropa, která dokáže stát sama, zbavuje USA pokušení k extrakci a nabízí Washingtonu to, co by měl skutečně chtít: schopného partnera, nikoliv ovládaného vazala.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.