Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Digitální aktivista Cory Doctorow používá pro pozdní fázi úpadku platforem termín „enshittification“ (znehodnocení). Jde o proces, kdy je platforma nejprve skvělá pro uživatele, poté degraduje, aby sloužila vlastním zájmům, a nakonec z ní zůstane jen zbytek původního slibu. Tato metafora přesně sedí na současnou dynamiku NATO. Spojené státy alianci nezrušily, ale začaly ji znehodnocovat tím, že společnou bezpečnostní záruku proměnily v systém, který se chová jako soukromý placený most. Washington již vytěžil svou poválečnou investici a nyní získává hodnotu z evropského provozu, který je na tomto mostě uzamčen.
Spojené státy na své spojence vrství další náklady, jako je tlak na přijímání amerických technologických standardů, zákonů o duševním vlastnictví nebo prioritizaci amerických dodavatelů zbraní. To vše je rámováno jako nevyhnutelná cena za přístup k americké ochraně. Transatlantická záruka sice zůstává, ale stala se základem pro rozsáhlý extraktivní ekosystém, který existoval již před administrativou Donalda Trumpa. Pro poválečnou Evropu byla americká bezpečnostní záruka „zabijáckou aplikací“, která umožnila obnovu kontinentu, ale zároveň vytvořila závislost, z níž je únik trestaný vysokými náklady.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno toto uzamčení podpořil varováním, že Evropa není schopna se bez Ameriky bránit. Tvrdí, že vybudování vlastního evropského pilíře by vyžadovalo neúnosných 10 % HDP a miliardy eur na nahrazení amerického jaderného odstrašení. Takové vzkazy však nejsou analýzou, ale rétorikou prodejce, který chce udržet své zákazníky. Evropská strategická autonomie zakrněla kvůli pohodlí – proč stavět vlastní satelity nebo velitelské struktury, když byla americká verze zdánlivě zdarma k dispozici?
Jakmile bylo dosaženo uzamčení, platforma začala sloužit prioritám majitele, tedy politickému vlivu a průmyslovým výhodám USA. Alianční solidarita byla opakovaně využívána k zajištění evropské podpory pro americké priority, které Evropa ne vždy sdílela. Ekonomicky fungují cíle výdajů na obranu a „interoperabilita“ jako skryté poplatky. Data ukazují, že americké vojenské prodeje evropským spojencům vyletěly z 11 miliard dolarů v letech 2017–2021 na neuvěřitelných 68 miliard dolarů jen v roce 2024. Evropa si tak nekupuje jen hardware, ale pronajímá si ekosystém, jehož aktualizace a licence ovládá majitel.
Třetí fáze znehodnocení nastává, když platforma degraduje základní zkušenost pro všechny strany a sugeruje, že bezpečnostní záruka je podmíněná. Zprávy o tom, že by prezident Trump „povzbuzoval“ Rusko k útoku na spojence, kteří „neplatí účty“, jsou jen nejšokujícím vyjádřením mentality platební brány. Bezpečnostní záruka, která se v době míru zdá být předmětem vyjednávání, zve v době krize ke katastrofálnímu chybnému výpočtu. Důvěra se eroduje také kvůli rozdílným zájmům a pocitu, že Washington upřednostňuje priority, které neodpovídají potřebám Evropy čelící válce na svých hranicích.
Washington navíc brání vzniku evropských alternativ prostřednictvím exportních kontrol a politické skepse vůči ambiciózním obranným iniciativám EU. Výsledkem je křehká aliance, která se zdá silná na papíře, ale postrádá hlubokou důvěru. Starý scénář z Mnichova, kdy Evropa slibuje „dělat víc“ v rámci systému navrženého USA, je zastaralý. Řešením není dramatický rozvod, ale „technologické sebeurčení“ – budování nezávislých evropských obranných systémů, které se mohou připojit k protokolům NATO bez nutnosti žádat USA o povolení.
Evropa musí změnit zdrojový kód transatlantického operačního systému a vyvinout se z uzamčeného uživatele v majitele platformy. To vyžaduje budování evropských kapacit, nikoliv jen inventářů, investice do suverénních průzkumných a komunikačních systémů a vytvoření skutečného evropského operačního velení. Nejde o antiamerickou agendu, ale o jedinou cestu k odolné alianci. Evropa, která dokáže stát sama, zbavuje USA pokušení k extrakci a nabízí Washingtonu to, co by měl skutečně chtít: schopného partnera, nikoliv ovládaného vazala.
Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi.
StarDance nezastavila odhalování soutěžících, ačkoliv dobře věděla, že dnešní pátek je sváteční. Televizní diváci se mohou těšit na ženu, která se opravdu ničeho nezalekne. O koho jde?
Motoristé opět ukázali, co jsou zač. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se rozhodl pomstít svému předchůdci Martinu Baxovi za některá kritická vyjádření. Svými slovy ho "vyřešil" tím způsobem, že jej odvolal ze správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Helena Vondráčková je jako jedna z dlouhodobě nejpopulárnějších zpěvaček populární ve všech koutech České republiky. Hrdě se ale hlásí k jedné konkrétní oblasti, kde vyrůstala. Jsou to východní Čechy.
Útokem na íránské elektrárny vyhrožují Američané už nějaký čas. Nyní přidal americký prezident Donald Trump novou hrozbu. Cílem by se mohla stát i klíčová dopravní infrastruktura. Trump proto vyzval vedení režimu k ústupkům.
Jiřina Bohdalová bude mít v květnu půlkulaté 95. narozeniny. Jednu oslavu si s pomocí blízkých organizuje sama, jinou akci připravuje Český rozhlas. Jak se povede, to ještě nevíme, ale jedno je jisté už teď. Legendární herečka nalákala opravdu největší jména našeho šoubyznysu.
Velikonoce jsou ode dneška v plném proudu, očekává se poměrně teplé počasí. Odpolední maxima během období překročí 20 stupňů. Jak je to tedy s pranostikami, které se k jarním svátkům vztahují? Meteorologové se jim podívali na zoubek.
Americký prezident Donald Trump se znovu dostal do křížku se slavným krajanem Brucem Springsteenem. Lidem vzkázal, že by měli ušetřit peníze tím, že nebudou chodit na jeho koncerty. Není ale jasné, co přesně ho ze strany hudebníka tak naštvalo.
Jaká bude Česká televize budoucnosti? Vedou se o tom vášnivé diskuze v souvislosti se záměry současné vládní koalice. Podle jihomoravského hejtmana a možného příštího předsedy lidovců Jana Grolicha (KDU-ČSL) mohou z veřejnoprávní televize zmizet přímé přenosy StarDance či ledního hokeje.
Velikonoce začínají a lidé by se během nich měli připravit na jednu věc. Očekává se zvýšená přítomnost policistů na frekventovaných místech či silnicích. Policie prozradila, zdali za tím lidé mají něco hledat.
První otevřený prodej vstupenek na mistrovství světa ve fotbale 2026 šokoval fanoušky i odborníky. Ukázalo se totiž, že FIFA si za nejlepší místa na finálový zápas účtuje astronomických 10 990 dolarů (v přepočtu zhruba 260 000 korun). Tato částka je považována za nejvyšší oficiální cenu za běžné vstupné v historii fotbalu, pokud nepočítáme černý trh.
Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.