Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Digitální aktivista Cory Doctorow používá pro pozdní fázi úpadku platforem termín „enshittification“ (znehodnocení). Jde o proces, kdy je platforma nejprve skvělá pro uživatele, poté degraduje, aby sloužila vlastním zájmům, a nakonec z ní zůstane jen zbytek původního slibu. Tato metafora přesně sedí na současnou dynamiku NATO. Spojené státy alianci nezrušily, ale začaly ji znehodnocovat tím, že společnou bezpečnostní záruku proměnily v systém, který se chová jako soukromý placený most. Washington již vytěžil svou poválečnou investici a nyní získává hodnotu z evropského provozu, který je na tomto mostě uzamčen.
Spojené státy na své spojence vrství další náklady, jako je tlak na přijímání amerických technologických standardů, zákonů o duševním vlastnictví nebo prioritizaci amerických dodavatelů zbraní. To vše je rámováno jako nevyhnutelná cena za přístup k americké ochraně. Transatlantická záruka sice zůstává, ale stala se základem pro rozsáhlý extraktivní ekosystém, který existoval již před administrativou Donalda Trumpa. Pro poválečnou Evropu byla americká bezpečnostní záruka „zabijáckou aplikací“, která umožnila obnovu kontinentu, ale zároveň vytvořila závislost, z níž je únik trestaný vysokými náklady.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno toto uzamčení podpořil varováním, že Evropa není schopna se bez Ameriky bránit. Tvrdí, že vybudování vlastního evropského pilíře by vyžadovalo neúnosných 10 % HDP a miliardy eur na nahrazení amerického jaderného odstrašení. Takové vzkazy však nejsou analýzou, ale rétorikou prodejce, který chce udržet své zákazníky. Evropská strategická autonomie zakrněla kvůli pohodlí – proč stavět vlastní satelity nebo velitelské struktury, když byla americká verze zdánlivě zdarma k dispozici?
Jakmile bylo dosaženo uzamčení, platforma začala sloužit prioritám majitele, tedy politickému vlivu a průmyslovým výhodám USA. Alianční solidarita byla opakovaně využívána k zajištění evropské podpory pro americké priority, které Evropa ne vždy sdílela. Ekonomicky fungují cíle výdajů na obranu a „interoperabilita“ jako skryté poplatky. Data ukazují, že americké vojenské prodeje evropským spojencům vyletěly z 11 miliard dolarů v letech 2017–2021 na neuvěřitelných 68 miliard dolarů jen v roce 2024. Evropa si tak nekupuje jen hardware, ale pronajímá si ekosystém, jehož aktualizace a licence ovládá majitel.
Třetí fáze znehodnocení nastává, když platforma degraduje základní zkušenost pro všechny strany a sugeruje, že bezpečnostní záruka je podmíněná. Zprávy o tom, že by prezident Trump „povzbuzoval“ Rusko k útoku na spojence, kteří „neplatí účty“, jsou jen nejšokujícím vyjádřením mentality platební brány. Bezpečnostní záruka, která se v době míru zdá být předmětem vyjednávání, zve v době krize ke katastrofálnímu chybnému výpočtu. Důvěra se eroduje také kvůli rozdílným zájmům a pocitu, že Washington upřednostňuje priority, které neodpovídají potřebám Evropy čelící válce na svých hranicích.
Washington navíc brání vzniku evropských alternativ prostřednictvím exportních kontrol a politické skepse vůči ambiciózním obranným iniciativám EU. Výsledkem je křehká aliance, která se zdá silná na papíře, ale postrádá hlubokou důvěru. Starý scénář z Mnichova, kdy Evropa slibuje „dělat víc“ v rámci systému navrženého USA, je zastaralý. Řešením není dramatický rozvod, ale „technologické sebeurčení“ – budování nezávislých evropských obranných systémů, které se mohou připojit k protokolům NATO bez nutnosti žádat USA o povolení.
Evropa musí změnit zdrojový kód transatlantického operačního systému a vyvinout se z uzamčeného uživatele v majitele platformy. To vyžaduje budování evropských kapacit, nikoliv jen inventářů, investice do suverénních průzkumných a komunikačních systémů a vytvoření skutečného evropského operačního velení. Nejde o antiamerickou agendu, ale o jedinou cestu k odolné alianci. Evropa, která dokáže stát sama, zbavuje USA pokušení k extrakci a nabízí Washingtonu to, co by měl skutečně chtít: schopného partnera, nikoliv ovládaného vazala.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.