Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Zatímco tradiční mezinárodní spolupráce prochází krizí, objevují se nové nástroje. Symbolem naděje se stala historická Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která oficiálně vstoupila v platnost 17. ledna 2026. Tato dohoda poprvé v dějinách vytváří právní rámec pro ochranu biodiverzity v mezinárodních vodách a umožňuje vznik chráněných mořských oblastí tam, kde dříve vládlo bezvládí.
Napětí však roste v Arktidě, kde tání ledovců otevírá nové plavební trasy, jako je Severní mořská cesta podél Ruska. Spojené státy, Rusko i Čína zde posilují svou vojenskou a ekonomickou přítomnost. Situaci komplikuje fakt, že Arktická rada se nesmí zabývat bezpečnostními otázkami, a navíc byla ochromena důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Státy se tak nyní uchylují k bilaterálním dohodám nebo vědecké diplomacii, aby zabránily nehodám v těchto nehostinných vodách.
Dalším bodem sváru je hlubinná těžba nerostů. Poptávka po niklu, kobaltu a vzácných kovech pro zelenou energii vede k závodu o ovládnutí mořského dna, zejména v zóně Clarion-Clipperton v Pacifiku. Donald Trump v roce 2025 vydal exekutivní příkaz, kterým se snaží urychlit americkou těžbu a obejít mezinárodní schvalovací procesy OSN. Proti tomu se však staví koalice států i firem, jako jsou BMW nebo Google, které volají po pauze, dokud nebudou známy dopady na ekosystém.
Zajímavým příkladem změn v postoji k těžbě je Norsko, které nedávno pod tlakem environmentalistů a opozice pozastavilo vydávání licencí pro hlubinnou těžbu až do roku 2029. Tento krok ukazuje, že vnitřní politický tlak a vědecké varování mohou převážit nad krátkodobými ekonomickými zájmy i v zemích, které byly dříve lídry v průzkumu mořského dna.
V oblasti rybolovu se situace vyostřuje, protože oteplování oceánů mění trasy rybích hejn. Diplomatické úsilí se zde soustředí na tržní mechanismy, jako jsou certifikace udržitelnosti (MSC), a na technologický monitoring. Platformy jako Global Fishing Watch umožňují sledovat rybářské flotily v reálném čase, což vládám usnadňuje boj proti nelegálnímu lovu, který se dříve v anonymitě volného moře snadno schoval.
Budoucnost oceánů bude záviset na tom, zda se podaří skloubit státní zájmy s iniciativami vědců, pojistitelů a soukromých firem. Kreativní diplomacie, která propojuje formální smlouvy s tlakem trhu a sdílením dat, je jedinou cestou, jak předejít konfliktům o zdroje, které dříve nebyly dostupné, ale dnes jsou v centru zájmu všech velmocí.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.