Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Zatímco tradiční mezinárodní spolupráce prochází krizí, objevují se nové nástroje. Symbolem naděje se stala historická Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která oficiálně vstoupila v platnost 17. ledna 2026. Tato dohoda poprvé v dějinách vytváří právní rámec pro ochranu biodiverzity v mezinárodních vodách a umožňuje vznik chráněných mořských oblastí tam, kde dříve vládlo bezvládí.
Napětí však roste v Arktidě, kde tání ledovců otevírá nové plavební trasy, jako je Severní mořská cesta podél Ruska. Spojené státy, Rusko i Čína zde posilují svou vojenskou a ekonomickou přítomnost. Situaci komplikuje fakt, že Arktická rada se nesmí zabývat bezpečnostními otázkami, a navíc byla ochromena důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Státy se tak nyní uchylují k bilaterálním dohodám nebo vědecké diplomacii, aby zabránily nehodám v těchto nehostinných vodách.
Dalším bodem sváru je hlubinná těžba nerostů. Poptávka po niklu, kobaltu a vzácných kovech pro zelenou energii vede k závodu o ovládnutí mořského dna, zejména v zóně Clarion-Clipperton v Pacifiku. Donald Trump v roce 2025 vydal exekutivní příkaz, kterým se snaží urychlit americkou těžbu a obejít mezinárodní schvalovací procesy OSN. Proti tomu se však staví koalice států i firem, jako jsou BMW nebo Google, které volají po pauze, dokud nebudou známy dopady na ekosystém.
Zajímavým příkladem změn v postoji k těžbě je Norsko, které nedávno pod tlakem environmentalistů a opozice pozastavilo vydávání licencí pro hlubinnou těžbu až do roku 2029. Tento krok ukazuje, že vnitřní politický tlak a vědecké varování mohou převážit nad krátkodobými ekonomickými zájmy i v zemích, které byly dříve lídry v průzkumu mořského dna.
V oblasti rybolovu se situace vyostřuje, protože oteplování oceánů mění trasy rybích hejn. Diplomatické úsilí se zde soustředí na tržní mechanismy, jako jsou certifikace udržitelnosti (MSC), a na technologický monitoring. Platformy jako Global Fishing Watch umožňují sledovat rybářské flotily v reálném čase, což vládám usnadňuje boj proti nelegálnímu lovu, který se dříve v anonymitě volného moře snadno schoval.
Budoucnost oceánů bude záviset na tom, zda se podaří skloubit státní zájmy s iniciativami vědců, pojistitelů a soukromých firem. Kreativní diplomacie, která propojuje formální smlouvy s tlakem trhu a sdílením dat, je jedinou cestou, jak předejít konfliktům o zdroje, které dříve nebyly dostupné, ale dnes jsou v centru zájmu všech velmocí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.