Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Zatímco tradiční mezinárodní spolupráce prochází krizí, objevují se nové nástroje. Symbolem naděje se stala historická Smlouva o volném moři (High Seas Treaty), která oficiálně vstoupila v platnost 17. ledna 2026. Tato dohoda poprvé v dějinách vytváří právní rámec pro ochranu biodiverzity v mezinárodních vodách a umožňuje vznik chráněných mořských oblastí tam, kde dříve vládlo bezvládí.
Napětí však roste v Arktidě, kde tání ledovců otevírá nové plavební trasy, jako je Severní mořská cesta podél Ruska. Spojené státy, Rusko i Čína zde posilují svou vojenskou a ekonomickou přítomnost. Situaci komplikuje fakt, že Arktická rada se nesmí zabývat bezpečnostními otázkami, a navíc byla ochromena důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Státy se tak nyní uchylují k bilaterálním dohodám nebo vědecké diplomacii, aby zabránily nehodám v těchto nehostinných vodách.
Dalším bodem sváru je hlubinná těžba nerostů. Poptávka po niklu, kobaltu a vzácných kovech pro zelenou energii vede k závodu o ovládnutí mořského dna, zejména v zóně Clarion-Clipperton v Pacifiku. Donald Trump v roce 2025 vydal exekutivní příkaz, kterým se snaží urychlit americkou těžbu a obejít mezinárodní schvalovací procesy OSN. Proti tomu se však staví koalice států i firem, jako jsou BMW nebo Google, které volají po pauze, dokud nebudou známy dopady na ekosystém.
Zajímavým příkladem změn v postoji k těžbě je Norsko, které nedávno pod tlakem environmentalistů a opozice pozastavilo vydávání licencí pro hlubinnou těžbu až do roku 2029. Tento krok ukazuje, že vnitřní politický tlak a vědecké varování mohou převážit nad krátkodobými ekonomickými zájmy i v zemích, které byly dříve lídry v průzkumu mořského dna.
V oblasti rybolovu se situace vyostřuje, protože oteplování oceánů mění trasy rybích hejn. Diplomatické úsilí se zde soustředí na tržní mechanismy, jako jsou certifikace udržitelnosti (MSC), a na technologický monitoring. Platformy jako Global Fishing Watch umožňují sledovat rybářské flotily v reálném čase, což vládám usnadňuje boj proti nelegálnímu lovu, který se dříve v anonymitě volného moře snadno schoval.
Budoucnost oceánů bude záviset na tom, zda se podaří skloubit státní zájmy s iniciativami vědců, pojistitelů a soukromých firem. Kreativní diplomacie, která propojuje formální smlouvy s tlakem trhu a sdílením dat, je jedinou cestou, jak předejít konfliktům o zdroje, které dříve nebyly dostupné, ale dnes jsou v centru zájmu všech velmocí.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.