Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Ceny černého zlata zaznamenaly znatelný propad. Ropa typu Brent oslabila o více než 6 % a její cena se dopoledne pohybovala kolem 97,96 dolaru za barel. Podobný vývoj následovala i lehká americká ropa, která ztratila 3,5 % své hodnoty. Tento pokles přichází po úterním prudkém růstu a odráží víru investorů v možné příměří, ačkoliv situace v regionu zůstává výbušná.
Navzdory diplomatickým snahám totiž íránská státní média informovala o nové vlně útoků. Íránské revoluční gardy měly cílit na lokace v Izraeli, včetně Tel Avivu, a také na americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Tento rozpor mezi nadějnými diplomatickými signály a pokračujícími vojenskými akcemi udržuje trhy v napětí a komplikuje předpovědi dalšího vývoje.
Akciové trhy v Asii i Evropě na zprávy o mírovém plánu reagovaly pozitivně. Japonský index Nikkei vzrostl o téměř 3 % a silné zisky si připsaly i evropské burzy. Londýnský index FTSE 100 překonal hranici 10 000 bodů, zatímco německý Dax či francouzský CAC vzrostly o více než 1,5 %. Investoři se evidentně upínají k možnosti deeskalace, která by stabilizovala globální ekonomiku.
Zajímavý vývoj vykazuje zlato, které sice v posledních hodinách posílilo o více než 2 % na 4 564 dolarů za unci, ale od začátku války na konci února ztratilo již 13 % své hodnoty. Tento trend vyvolává u odborníků otázky, zda si zlato v současném turbulentním prostředí stále udržuje svůj status bezpečného přístavu. Před vypuknutím konfliktu se totiž obchodovalo za výrazně vyšší ceny.
V pozadí těchto událostí varují analytici před inflačními tlaky. Charlie Ambler ze společnosti Saltus upozornil, že ačkoliv se inflace v únoru držela kolem 3 %, rostoucí ceny ropy z uplynulých týdnů mohou vytlačit celkovou míru inflace až k dvojnásobku stanoveného 2% cíle. To by mohlo vážně ohrozit plánované snižování úrokových sazeb centrálními bankami.
Britská centrální banka (Bank of England) sice minulý týden ponechala sazby na úrovni 3,75 %, ale finanční trhy již začínají počítat s opačným scénářem. Kvůli měnícímu se globálnímu výhledu investoři nyní spekulují o možnosti vícenásobného zvýšení úrokových sazeb ještě v tomto roce. Některé odhady naznačují, že do konce roku 2026 by mohlo dojít až ke čtyřem takovým krokům.
Propast mezi oficiálními doporučeními centrální banky a očekáváním trhu podtrhuje extrémní nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace. Pokud by se černé scénáře naplnily a inflace nadále stoupala, trhy na to pravděpodobně nebudou reagovat dobře. Klíčovým faktorem tak zůstává, zda Trumpův mírový plán skutečně povede k reálnému zastavení bojů a stabilizaci energetického trhu.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.