Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Ceny černého zlata zaznamenaly znatelný propad. Ropa typu Brent oslabila o více než 6 % a její cena se dopoledne pohybovala kolem 97,96 dolaru za barel. Podobný vývoj následovala i lehká americká ropa, která ztratila 3,5 % své hodnoty. Tento pokles přichází po úterním prudkém růstu a odráží víru investorů v možné příměří, ačkoliv situace v regionu zůstává výbušná.
Navzdory diplomatickým snahám totiž íránská státní média informovala o nové vlně útoků. Íránské revoluční gardy měly cílit na lokace v Izraeli, včetně Tel Avivu, a také na americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Tento rozpor mezi nadějnými diplomatickými signály a pokračujícími vojenskými akcemi udržuje trhy v napětí a komplikuje předpovědi dalšího vývoje.
Akciové trhy v Asii i Evropě na zprávy o mírovém plánu reagovaly pozitivně. Japonský index Nikkei vzrostl o téměř 3 % a silné zisky si připsaly i evropské burzy. Londýnský index FTSE 100 překonal hranici 10 000 bodů, zatímco německý Dax či francouzský CAC vzrostly o více než 1,5 %. Investoři se evidentně upínají k možnosti deeskalace, která by stabilizovala globální ekonomiku.
Zajímavý vývoj vykazuje zlato, které sice v posledních hodinách posílilo o více než 2 % na 4 564 dolarů za unci, ale od začátku války na konci února ztratilo již 13 % své hodnoty. Tento trend vyvolává u odborníků otázky, zda si zlato v současném turbulentním prostředí stále udržuje svůj status bezpečného přístavu. Před vypuknutím konfliktu se totiž obchodovalo za výrazně vyšší ceny.
V pozadí těchto událostí varují analytici před inflačními tlaky. Charlie Ambler ze společnosti Saltus upozornil, že ačkoliv se inflace v únoru držela kolem 3 %, rostoucí ceny ropy z uplynulých týdnů mohou vytlačit celkovou míru inflace až k dvojnásobku stanoveného 2% cíle. To by mohlo vážně ohrozit plánované snižování úrokových sazeb centrálními bankami.
Britská centrální banka (Bank of England) sice minulý týden ponechala sazby na úrovni 3,75 %, ale finanční trhy již začínají počítat s opačným scénářem. Kvůli měnícímu se globálnímu výhledu investoři nyní spekulují o možnosti vícenásobného zvýšení úrokových sazeb ještě v tomto roce. Některé odhady naznačují, že do konce roku 2026 by mohlo dojít až ke čtyřem takovým krokům.
Propast mezi oficiálními doporučeními centrální banky a očekáváním trhu podtrhuje extrémní nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace. Pokud by se černé scénáře naplnily a inflace nadále stoupala, trhy na to pravděpodobně nebudou reagovat dobře. Klíčovým faktorem tak zůstává, zda Trumpův mírový plán skutečně povede k reálnému zastavení bojů a stabilizaci energetického trhu.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.