Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Ceny černého zlata zaznamenaly znatelný propad. Ropa typu Brent oslabila o více než 6 % a její cena se dopoledne pohybovala kolem 97,96 dolaru za barel. Podobný vývoj následovala i lehká americká ropa, která ztratila 3,5 % své hodnoty. Tento pokles přichází po úterním prudkém růstu a odráží víru investorů v možné příměří, ačkoliv situace v regionu zůstává výbušná.
Navzdory diplomatickým snahám totiž íránská státní média informovala o nové vlně útoků. Íránské revoluční gardy měly cílit na lokace v Izraeli, včetně Tel Avivu, a také na americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Tento rozpor mezi nadějnými diplomatickými signály a pokračujícími vojenskými akcemi udržuje trhy v napětí a komplikuje předpovědi dalšího vývoje.
Akciové trhy v Asii i Evropě na zprávy o mírovém plánu reagovaly pozitivně. Japonský index Nikkei vzrostl o téměř 3 % a silné zisky si připsaly i evropské burzy. Londýnský index FTSE 100 překonal hranici 10 000 bodů, zatímco německý Dax či francouzský CAC vzrostly o více než 1,5 %. Investoři se evidentně upínají k možnosti deeskalace, která by stabilizovala globální ekonomiku.
Zajímavý vývoj vykazuje zlato, které sice v posledních hodinách posílilo o více než 2 % na 4 564 dolarů za unci, ale od začátku války na konci února ztratilo již 13 % své hodnoty. Tento trend vyvolává u odborníků otázky, zda si zlato v současném turbulentním prostředí stále udržuje svůj status bezpečného přístavu. Před vypuknutím konfliktu se totiž obchodovalo za výrazně vyšší ceny.
V pozadí těchto událostí varují analytici před inflačními tlaky. Charlie Ambler ze společnosti Saltus upozornil, že ačkoliv se inflace v únoru držela kolem 3 %, rostoucí ceny ropy z uplynulých týdnů mohou vytlačit celkovou míru inflace až k dvojnásobku stanoveného 2% cíle. To by mohlo vážně ohrozit plánované snižování úrokových sazeb centrálními bankami.
Britská centrální banka (Bank of England) sice minulý týden ponechala sazby na úrovni 3,75 %, ale finanční trhy již začínají počítat s opačným scénářem. Kvůli měnícímu se globálnímu výhledu investoři nyní spekulují o možnosti vícenásobného zvýšení úrokových sazeb ještě v tomto roce. Některé odhady naznačují, že do konce roku 2026 by mohlo dojít až ke čtyřem takovým krokům.
Propast mezi oficiálními doporučeními centrální banky a očekáváním trhu podtrhuje extrémní nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace. Pokud by se černé scénáře naplnily a inflace nadále stoupala, trhy na to pravděpodobně nebudou reagovat dobře. Klíčovým faktorem tak zůstává, zda Trumpův mírový plán skutečně povede k reálnému zastavení bojů a stabilizaci energetického trhu.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.