Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Tusk zdůraznil, že svobodná Ukrajina funguje jako štít, který drží hrozbu války daleko od polských hranic. Tento fakt by si měli uvědomit nejen evropští partneři, ale i samotní polští občané, pro které je stabilita sousední země životním zájmem.
Aktuální vyjednávání o využití zmrazených ruských financí označil premiér za extrémně náročný proces, ve kterém se stále hledá shoda. Skupina kritičtějších zemí v čele s Belgií má totiž oprávněné obavy z případných odvetných kroků či finančních postihů ze strany Moskvy.
Tyto státy požadují pro schválení plánu naprosto jasné právní záruky a pojistky, které by je ochránily před ruskou reakcí. Navzdory těmto překážkám však Tusk vidí naději v blíže nespecifikovaném průlomu a dosažení obecné shody na tom, že je nutné jednat rychle.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na stejném místě jasně definoval časový rámec, který jeho země pro své fungování nezbytně potřebuje. Trvá na tom, aby konečný verdikt o použití ruských aktiv padl bezpodmínečně ještě před koncem letošního roku.
Zároveň apeloval na členské státy, aby neblokovaly cestu Ukrajiny do Evropské unie, což považuje za zásadní pilíř dlouhodobých bezpečnostních záruk. Podle něj nesmí být evropská integrace Kyjeva v žádném případě podmíněna souhlasem nebo jakýmkoliv vlivem Ruska.
Zelenskyj se vyjádřil také k mírovým rozhovorům vedeným pod záštitou Spojených států, kde podle něj dochází k určitému diplomatickému pokroku. Vyjádřil však obavy z předpokládaného odporu Moskvy vůči některým bodům, které jsou momentálně předmětem mezinárodních diskusí.
Jedním z nejcitlivějších témat zůstává přítomnost evropských stabilizačních sil přímo na ukrajinském území po skončení bojů. Pro Kyjev je tato přítomnost klíčová, aby mohl v budoucnu spoléhat na vyvážené bezpečnostní záruky jak ze strany Ameriky, tak ze strany Evropy.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.