Miliardář Elon Musk znovu rozvířil geopolitickou debatu, když vyzval Spojené státy k odchodu z NATO a ukončení financování obrany Evropy. Podle něj by se USA měly soustředit na vlastní zájmy a přestat nést hlavní tíhu vojenských výdajů aliance.
Elon Musk, zakladatel společností Tesla a SpaceX, veřejně podpořil myšlenku, aby Spojené státy vystoupily z NATO. Na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) reagoval na příspěvek, který vyzýval USA k okamžitému odchodu z aliance, slovy: "Opravdu bychom měli."
Musk dále uvedl, že "nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy".
Tato prohlášení přicházejí podle WSJ v době rostoucího napětí uvnitř NATO, kdy někteří američtí politici, včetně bývalého prezidenta Donalda Trumpa, kritizují nedostatečné finanční příspěvky evropských členů na společnou obranu.
Je důležité poznamenat, že jakýkoli pokus o vystoupení USA z NATO by čelil významným legislativním překážkám, informuje BusinessInsider. Marco Rubio ještě než byl jmenován ministrem zahraničí spolupředložil zákon, který vyžaduje dvoutřetinovou většinu Senátu nebo samostatný akt Kongresu ke schválení takového kroku, což činí vystoupení z NATO nepravděpodobným vzhledem k silné bipartisánské podpoře aliance.
Elon Musk tímto 3. března na platformě X reagoval na příspěvek konzervativního komentátora, který kritizoval americké závazky vůči těmto mezinárodním organizacím. „Opravdu bychom měli,“ napsal Musk v odpovědi na návrh, že USA by měly okamžitě opustit Severoatlantickou alianci.
Otázky ohledně amerického závazku k alianci znovu otevřel bývalý a současný prezident Donald Trump, který opakovaně kritizuje evropské členy za nedostatečné finanční příspěvky na obranu. Někteří američtí zákonodárci se proto obávají, že v případě Trumpova návratu do Bílého domu by mohlo dojít k oslabení či dokonce ukončení americké účasti v NATO.
Muskova slova vyvolala smíšené reakce. Zatímco někteří jeho podporovatelé sdílejí jeho postoj k omezení amerických závazků v zahraničí, kritici varují před destabilizací mezinárodní bezpečnosti. Navzdory těmto diskuzím však jakékoliv vystoupení USA z NATO či OSN naráží na významné legislativní překážky a vyžadovalo by širokou politickou shodu.
Musk přitom své pochybnosti o Severoatlantické alianci vyjádřil už loni. Tehdy uvedl, že nechápe, proč NATO existuje.
„Vždy jsem se divil, proč NATO nadále existuje, i když se už rozpustil její nepřítel a důvod existence – Varšavská smlouva,“ napsal tehdy Musk v reakci na příspěvek investora Davida Sackse, který se stejně jako majitel sociální sítě X narodil v Jihoafrické republice.
„V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl a NATO čelilo existenční krizi: důvod, proč existovalo, již pominul. Ale než aby se rozpadlo, přišlo s novým posláním: expandovat. A v autoreferenční smyčce by expanze NATO vytvořila nepřátelství potřebné k ospravedlnění sebe sama,“ napsal Sacks, který tento příspěvek později smazal.
„To je pravda,“ souhlasil s ním Musk.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.