Miliardář Elon Musk znovu rozvířil geopolitickou debatu, když vyzval Spojené státy k odchodu z NATO a ukončení financování obrany Evropy. Podle něj by se USA měly soustředit na vlastní zájmy a přestat nést hlavní tíhu vojenských výdajů aliance.
Elon Musk, zakladatel společností Tesla a SpaceX, veřejně podpořil myšlenku, aby Spojené státy vystoupily z NATO. Na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) reagoval na příspěvek, který vyzýval USA k okamžitému odchodu z aliance, slovy: "Opravdu bychom měli."
Musk dále uvedl, že "nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy".
Tato prohlášení přicházejí podle WSJ v době rostoucího napětí uvnitř NATO, kdy někteří američtí politici, včetně bývalého prezidenta Donalda Trumpa, kritizují nedostatečné finanční příspěvky evropských členů na společnou obranu.
Je důležité poznamenat, že jakýkoli pokus o vystoupení USA z NATO by čelil významným legislativním překážkám, informuje BusinessInsider. Marco Rubio ještě než byl jmenován ministrem zahraničí spolupředložil zákon, který vyžaduje dvoutřetinovou většinu Senátu nebo samostatný akt Kongresu ke schválení takového kroku, což činí vystoupení z NATO nepravděpodobným vzhledem k silné bipartisánské podpoře aliance.
Elon Musk tímto 3. března na platformě X reagoval na příspěvek konzervativního komentátora, který kritizoval americké závazky vůči těmto mezinárodním organizacím. „Opravdu bychom měli,“ napsal Musk v odpovědi na návrh, že USA by měly okamžitě opustit Severoatlantickou alianci.
Otázky ohledně amerického závazku k alianci znovu otevřel bývalý a současný prezident Donald Trump, který opakovaně kritizuje evropské členy za nedostatečné finanční příspěvky na obranu. Někteří američtí zákonodárci se proto obávají, že v případě Trumpova návratu do Bílého domu by mohlo dojít k oslabení či dokonce ukončení americké účasti v NATO.
Muskova slova vyvolala smíšené reakce. Zatímco někteří jeho podporovatelé sdílejí jeho postoj k omezení amerických závazků v zahraničí, kritici varují před destabilizací mezinárodní bezpečnosti. Navzdory těmto diskuzím však jakékoliv vystoupení USA z NATO či OSN naráží na významné legislativní překážky a vyžadovalo by širokou politickou shodu.
Musk přitom své pochybnosti o Severoatlantické alianci vyjádřil už loni. Tehdy uvedl, že nechápe, proč NATO existuje.
„Vždy jsem se divil, proč NATO nadále existuje, i když se už rozpustil její nepřítel a důvod existence – Varšavská smlouva,“ napsal tehdy Musk v reakci na příspěvek investora Davida Sackse, který se stejně jako majitel sociální sítě X narodil v Jihoafrické republice.
„V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl a NATO čelilo existenční krizi: důvod, proč existovalo, již pominul. Ale než aby se rozpadlo, přišlo s novým posláním: expandovat. A v autoreferenční smyčce by expanze NATO vytvořila nepřátelství potřebné k ospravedlnění sebe sama,“ napsal Sacks, který tento příspěvek později smazal.
„To je pravda,“ souhlasil s ním Musk.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.