Miliardář Elon Musk znovu rozvířil geopolitickou debatu, když vyzval Spojené státy k odchodu z NATO a ukončení financování obrany Evropy. Podle něj by se USA měly soustředit na vlastní zájmy a přestat nést hlavní tíhu vojenských výdajů aliance.
Elon Musk, zakladatel společností Tesla a SpaceX, veřejně podpořil myšlenku, aby Spojené státy vystoupily z NATO. Na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) reagoval na příspěvek, který vyzýval USA k okamžitému odchodu z aliance, slovy: "Opravdu bychom měli."
Musk dále uvedl, že "nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy".
Tato prohlášení přicházejí podle WSJ v době rostoucího napětí uvnitř NATO, kdy někteří američtí politici, včetně bývalého prezidenta Donalda Trumpa, kritizují nedostatečné finanční příspěvky evropských členů na společnou obranu.
Je důležité poznamenat, že jakýkoli pokus o vystoupení USA z NATO by čelil významným legislativním překážkám, informuje BusinessInsider. Marco Rubio ještě než byl jmenován ministrem zahraničí spolupředložil zákon, který vyžaduje dvoutřetinovou většinu Senátu nebo samostatný akt Kongresu ke schválení takového kroku, což činí vystoupení z NATO nepravděpodobným vzhledem k silné bipartisánské podpoře aliance.
Elon Musk tímto 3. března na platformě X reagoval na příspěvek konzervativního komentátora, který kritizoval americké závazky vůči těmto mezinárodním organizacím. „Opravdu bychom měli,“ napsal Musk v odpovědi na návrh, že USA by měly okamžitě opustit Severoatlantickou alianci.
Otázky ohledně amerického závazku k alianci znovu otevřel bývalý a současný prezident Donald Trump, který opakovaně kritizuje evropské členy za nedostatečné finanční příspěvky na obranu. Někteří američtí zákonodárci se proto obávají, že v případě Trumpova návratu do Bílého domu by mohlo dojít k oslabení či dokonce ukončení americké účasti v NATO.
Muskova slova vyvolala smíšené reakce. Zatímco někteří jeho podporovatelé sdílejí jeho postoj k omezení amerických závazků v zahraničí, kritici varují před destabilizací mezinárodní bezpečnosti. Navzdory těmto diskuzím však jakékoliv vystoupení USA z NATO či OSN naráží na významné legislativní překážky a vyžadovalo by širokou politickou shodu.
Musk přitom své pochybnosti o Severoatlantické alianci vyjádřil už loni. Tehdy uvedl, že nechápe, proč NATO existuje.
„Vždy jsem se divil, proč NATO nadále existuje, i když se už rozpustil její nepřítel a důvod existence – Varšavská smlouva,“ napsal tehdy Musk v reakci na příspěvek investora Davida Sackse, který se stejně jako majitel sociální sítě X narodil v Jihoafrické republice.
„V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl a NATO čelilo existenční krizi: důvod, proč existovalo, již pominul. Ale než aby se rozpadlo, přišlo s novým posláním: expandovat. A v autoreferenční smyčce by expanze NATO vytvořila nepřátelství potřebné k ospravedlnění sebe sama,“ napsal Sacks, který tento příspěvek později smazal.
„To je pravda,“ souhlasil s ním Musk.
Podvýživa i nadále představuje velký problém pro malé děti v Pásmu Gazy, a to navzdory příměří vyhlášenému před dvěma měsíci. Podle nejnovějších údajů OSN bylo v říjnu hospitalizováno více než 9 000 dětí kvůli akutní podvýživě. Ačkoliv bezprostřední hrozba hladomoru pominula pro většinu z 2,2 milionu Palestinců po oznámení příměří dne 10. října, OSN a další humanitární organizace stále hlásí pokračující izraelská omezení dodávek pomoci.
Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Herečka Cheryl Hines uvedla, že se nedomnívá, že by její manžel, Robert F. Kennedy Jr., měl v úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států po skončení funkčního období Donalda Trumpa. Hines, která je od roku 2014 manželkou amerického ministra zdravotnictví, to uvedla v pondělním rozhovoru pro stanici NewsNation.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.