Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Ruská federace podle serveru National Interest zpráv systematicky buduje kapacity k narušení satelitních sítí, zejména amerického systému Starlink, který hraje zásadní roli v ukrajinské obraně proti invazním vojskům. Kreml považuje válku na Ukrajině za existenční konflikt a neváhá sáhnout k technologiím, které mohou ohrozit nejen ukrajinskou obranu, ale i strategické zájmy Spojených států.
Už na začátku invaze v roce 2022 chtěla Moskva paralyzovat ukrajinskou infrastrukturu, zejména internet. Zásadní zlom ale přišel poté, co Elon Musk poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku, což zcela změnilo situaci na bojišti. Ukrajinská armáda získala spolehlivou a téměř neblokovatelnou komunikační síť, která významně zkomplikovala ruské válečné plány.
Ruská odpověď na tuto technologickou převahu na sebe nenechala dlouho čekat. Společně s Čínou začali Rusové vyvíjet metody, jak Starlink narušit. Obě velmoci správně vyhodnotily, že malé, levné a redundantní satelity dávají protivníkovi výraznou taktickou výhodu. Výsledkem tohoto úsilí jsou nyní dva klíčové systémy – Tobol a Kalinka.
Tobol, oficiálně označovaný jako 14Ts227, byl původně určen k ochraně ruských satelitů. Nyní je však využíván ofenzivně – k rušení signálů GPS i Starlinku. Funguje jak na principu rušení přenosu ze satelitů na zem (downlink), tak i opačným směrem (uplink).
Podle informací z roku 2024 se v Rusku nachází sedm stacionárních systémů Tobol, z nichž jeden je umístěn v silně militarizovaném Kaliningradu. Právě odtud ruší signály v celém baltském regionu. Dopady jsou citelné – od roku 2023 došlo k výpadkům GPS, které postihly tisíce letů a plavidel. Finská letecká společnost Finnair kvůli rušení dokonce přerušila některé lety.
Kromě narušování letecké a námořní dopravy má Tobol ještě jednu výhodu: jeho elektromagnetický štít může ochránit ruské jednotky před satelitně naváděnou municí.
O poznání sofistikovanější systém Kalinka je považován za skutečného „zabijáka Starlinku“. Na rozdíl od Tobolu se Kalinka specializuje na identifikaci a rušení jednotlivých pozemních terminálů – tedy konkrétních bodů komunikace. Tímto způsobem může efektivně narušit například ukrajinskou koordinaci dronových útoků nebo velení na bojišti.
Zvláště znepokojivé je podezření, že Kalinka dokáže zasáhnout i satelitní síť Starshield, kterou SpaceX vyvinul speciálně pro americkou armádu. Pokud se tato schopnost potvrdí, představovalo by to zásadní průlom ve schopnosti Ruska ohrozit americké strategické zájmy ve vesmíru.
Kalinka má podle odhadů i kapacitu překonat pokročilé bezpečnostní prvky jednotlivých terminálů, což představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro spojenecké síly NATO.
Rusko zkrátka znovu potvrzuje, že patří mezi vesmírné supervelmoci. Investice do systémů Kalinka a Tobol představují jasný důkaz, že Moskva chápe klíčový význam vesmírných technologií v moderní válce. A pokud se potvrdí účinnost těchto rušičů, bude to znamenat, že Rusko dohnalo Spojené státy v oblasti vojenské satelitní konfrontace.
Pentagon přitom v posledních letech přešel na filozofii satelitních sítí typu Starlink a Starshield – tedy levných, malých a snadno nahraditelných družic. Tento model měl přinést vyšší odolnost vůči útokům. Jenže Rusko i Čína nyní ukazují, že ani tyto systémy nejsou nezničitelné.
Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně disponuje technologiemi schopnými efektivně rušit nové satelitní konstelace, bude nutné celý koncept přepracovat. Pentagon bude muset znovu investovat nemalé prostředky, aby satelity nejen přežily, ale i fungovaly v prostředí plném elektronického boje.
Jasné je jedno – válka na Ukrajině není jen konfliktem o území, ale i o dominanci v novém válečném prostředí. A tímto prostředím se stává vesmír.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.