Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Ruská federace podle serveru National Interest zpráv systematicky buduje kapacity k narušení satelitních sítí, zejména amerického systému Starlink, který hraje zásadní roli v ukrajinské obraně proti invazním vojskům. Kreml považuje válku na Ukrajině za existenční konflikt a neváhá sáhnout k technologiím, které mohou ohrozit nejen ukrajinskou obranu, ale i strategické zájmy Spojených států.
Už na začátku invaze v roce 2022 chtěla Moskva paralyzovat ukrajinskou infrastrukturu, zejména internet. Zásadní zlom ale přišel poté, co Elon Musk poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku, což zcela změnilo situaci na bojišti. Ukrajinská armáda získala spolehlivou a téměř neblokovatelnou komunikační síť, která významně zkomplikovala ruské válečné plány.
Ruská odpověď na tuto technologickou převahu na sebe nenechala dlouho čekat. Společně s Čínou začali Rusové vyvíjet metody, jak Starlink narušit. Obě velmoci správně vyhodnotily, že malé, levné a redundantní satelity dávají protivníkovi výraznou taktickou výhodu. Výsledkem tohoto úsilí jsou nyní dva klíčové systémy – Tobol a Kalinka.
Tobol, oficiálně označovaný jako 14Ts227, byl původně určen k ochraně ruských satelitů. Nyní je však využíván ofenzivně – k rušení signálů GPS i Starlinku. Funguje jak na principu rušení přenosu ze satelitů na zem (downlink), tak i opačným směrem (uplink).
Podle informací z roku 2024 se v Rusku nachází sedm stacionárních systémů Tobol, z nichž jeden je umístěn v silně militarizovaném Kaliningradu. Právě odtud ruší signály v celém baltském regionu. Dopady jsou citelné – od roku 2023 došlo k výpadkům GPS, které postihly tisíce letů a plavidel. Finská letecká společnost Finnair kvůli rušení dokonce přerušila některé lety.
Kromě narušování letecké a námořní dopravy má Tobol ještě jednu výhodu: jeho elektromagnetický štít může ochránit ruské jednotky před satelitně naváděnou municí.
O poznání sofistikovanější systém Kalinka je považován za skutečného „zabijáka Starlinku“. Na rozdíl od Tobolu se Kalinka specializuje na identifikaci a rušení jednotlivých pozemních terminálů – tedy konkrétních bodů komunikace. Tímto způsobem může efektivně narušit například ukrajinskou koordinaci dronových útoků nebo velení na bojišti.
Zvláště znepokojivé je podezření, že Kalinka dokáže zasáhnout i satelitní síť Starshield, kterou SpaceX vyvinul speciálně pro americkou armádu. Pokud se tato schopnost potvrdí, představovalo by to zásadní průlom ve schopnosti Ruska ohrozit americké strategické zájmy ve vesmíru.
Kalinka má podle odhadů i kapacitu překonat pokročilé bezpečnostní prvky jednotlivých terminálů, což představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro spojenecké síly NATO.
Rusko zkrátka znovu potvrzuje, že patří mezi vesmírné supervelmoci. Investice do systémů Kalinka a Tobol představují jasný důkaz, že Moskva chápe klíčový význam vesmírných technologií v moderní válce. A pokud se potvrdí účinnost těchto rušičů, bude to znamenat, že Rusko dohnalo Spojené státy v oblasti vojenské satelitní konfrontace.
Pentagon přitom v posledních letech přešel na filozofii satelitních sítí typu Starlink a Starshield – tedy levných, malých a snadno nahraditelných družic. Tento model měl přinést vyšší odolnost vůči útokům. Jenže Rusko i Čína nyní ukazují, že ani tyto systémy nejsou nezničitelné.
Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně disponuje technologiemi schopnými efektivně rušit nové satelitní konstelace, bude nutné celý koncept přepracovat. Pentagon bude muset znovu investovat nemalé prostředky, aby satelity nejen přežily, ale i fungovaly v prostředí plném elektronického boje.
Jasné je jedno – válka na Ukrajině není jen konfliktem o území, ale i o dominanci v novém válečném prostředí. A tímto prostředím se stává vesmír.
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.