Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Ruská federace podle serveru National Interest zpráv systematicky buduje kapacity k narušení satelitních sítí, zejména amerického systému Starlink, který hraje zásadní roli v ukrajinské obraně proti invazním vojskům. Kreml považuje válku na Ukrajině za existenční konflikt a neváhá sáhnout k technologiím, které mohou ohrozit nejen ukrajinskou obranu, ale i strategické zájmy Spojených států.
Už na začátku invaze v roce 2022 chtěla Moskva paralyzovat ukrajinskou infrastrukturu, zejména internet. Zásadní zlom ale přišel poté, co Elon Musk poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku, což zcela změnilo situaci na bojišti. Ukrajinská armáda získala spolehlivou a téměř neblokovatelnou komunikační síť, která významně zkomplikovala ruské válečné plány.
Ruská odpověď na tuto technologickou převahu na sebe nenechala dlouho čekat. Společně s Čínou začali Rusové vyvíjet metody, jak Starlink narušit. Obě velmoci správně vyhodnotily, že malé, levné a redundantní satelity dávají protivníkovi výraznou taktickou výhodu. Výsledkem tohoto úsilí jsou nyní dva klíčové systémy – Tobol a Kalinka.
Tobol, oficiálně označovaný jako 14Ts227, byl původně určen k ochraně ruských satelitů. Nyní je však využíván ofenzivně – k rušení signálů GPS i Starlinku. Funguje jak na principu rušení přenosu ze satelitů na zem (downlink), tak i opačným směrem (uplink).
Podle informací z roku 2024 se v Rusku nachází sedm stacionárních systémů Tobol, z nichž jeden je umístěn v silně militarizovaném Kaliningradu. Právě odtud ruší signály v celém baltském regionu. Dopady jsou citelné – od roku 2023 došlo k výpadkům GPS, které postihly tisíce letů a plavidel. Finská letecká společnost Finnair kvůli rušení dokonce přerušila některé lety.
Kromě narušování letecké a námořní dopravy má Tobol ještě jednu výhodu: jeho elektromagnetický štít může ochránit ruské jednotky před satelitně naváděnou municí.
O poznání sofistikovanější systém Kalinka je považován za skutečného „zabijáka Starlinku“. Na rozdíl od Tobolu se Kalinka specializuje na identifikaci a rušení jednotlivých pozemních terminálů – tedy konkrétních bodů komunikace. Tímto způsobem může efektivně narušit například ukrajinskou koordinaci dronových útoků nebo velení na bojišti.
Zvláště znepokojivé je podezření, že Kalinka dokáže zasáhnout i satelitní síť Starshield, kterou SpaceX vyvinul speciálně pro americkou armádu. Pokud se tato schopnost potvrdí, představovalo by to zásadní průlom ve schopnosti Ruska ohrozit americké strategické zájmy ve vesmíru.
Kalinka má podle odhadů i kapacitu překonat pokročilé bezpečnostní prvky jednotlivých terminálů, což představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro spojenecké síly NATO.
Rusko zkrátka znovu potvrzuje, že patří mezi vesmírné supervelmoci. Investice do systémů Kalinka a Tobol představují jasný důkaz, že Moskva chápe klíčový význam vesmírných technologií v moderní válce. A pokud se potvrdí účinnost těchto rušičů, bude to znamenat, že Rusko dohnalo Spojené státy v oblasti vojenské satelitní konfrontace.
Pentagon přitom v posledních letech přešel na filozofii satelitních sítí typu Starlink a Starshield – tedy levných, malých a snadno nahraditelných družic. Tento model měl přinést vyšší odolnost vůči útokům. Jenže Rusko i Čína nyní ukazují, že ani tyto systémy nejsou nezničitelné.
Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně disponuje technologiemi schopnými efektivně rušit nové satelitní konstelace, bude nutné celý koncept přepracovat. Pentagon bude muset znovu investovat nemalé prostředky, aby satelity nejen přežily, ale i fungovaly v prostředí plném elektronického boje.
Jasné je jedno – válka na Ukrajině není jen konfliktem o území, ale i o dominanci v novém válečném prostředí. A tímto prostředím se stává vesmír.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.