Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Ruská federace podle serveru National Interest zpráv systematicky buduje kapacity k narušení satelitních sítí, zejména amerického systému Starlink, který hraje zásadní roli v ukrajinské obraně proti invazním vojskům. Kreml považuje válku na Ukrajině za existenční konflikt a neváhá sáhnout k technologiím, které mohou ohrozit nejen ukrajinskou obranu, ale i strategické zájmy Spojených států.
Už na začátku invaze v roce 2022 chtěla Moskva paralyzovat ukrajinskou infrastrukturu, zejména internet. Zásadní zlom ale přišel poté, co Elon Musk poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku, což zcela změnilo situaci na bojišti. Ukrajinská armáda získala spolehlivou a téměř neblokovatelnou komunikační síť, která významně zkomplikovala ruské válečné plány.
Ruská odpověď na tuto technologickou převahu na sebe nenechala dlouho čekat. Společně s Čínou začali Rusové vyvíjet metody, jak Starlink narušit. Obě velmoci správně vyhodnotily, že malé, levné a redundantní satelity dávají protivníkovi výraznou taktickou výhodu. Výsledkem tohoto úsilí jsou nyní dva klíčové systémy – Tobol a Kalinka.
Tobol, oficiálně označovaný jako 14Ts227, byl původně určen k ochraně ruských satelitů. Nyní je však využíván ofenzivně – k rušení signálů GPS i Starlinku. Funguje jak na principu rušení přenosu ze satelitů na zem (downlink), tak i opačným směrem (uplink).
Podle informací z roku 2024 se v Rusku nachází sedm stacionárních systémů Tobol, z nichž jeden je umístěn v silně militarizovaném Kaliningradu. Právě odtud ruší signály v celém baltském regionu. Dopady jsou citelné – od roku 2023 došlo k výpadkům GPS, které postihly tisíce letů a plavidel. Finská letecká společnost Finnair kvůli rušení dokonce přerušila některé lety.
Kromě narušování letecké a námořní dopravy má Tobol ještě jednu výhodu: jeho elektromagnetický štít může ochránit ruské jednotky před satelitně naváděnou municí.
O poznání sofistikovanější systém Kalinka je považován za skutečného „zabijáka Starlinku“. Na rozdíl od Tobolu se Kalinka specializuje na identifikaci a rušení jednotlivých pozemních terminálů – tedy konkrétních bodů komunikace. Tímto způsobem může efektivně narušit například ukrajinskou koordinaci dronových útoků nebo velení na bojišti.
Zvláště znepokojivé je podezření, že Kalinka dokáže zasáhnout i satelitní síť Starshield, kterou SpaceX vyvinul speciálně pro americkou armádu. Pokud se tato schopnost potvrdí, představovalo by to zásadní průlom ve schopnosti Ruska ohrozit americké strategické zájmy ve vesmíru.
Kalinka má podle odhadů i kapacitu překonat pokročilé bezpečnostní prvky jednotlivých terminálů, což představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro spojenecké síly NATO.
Rusko zkrátka znovu potvrzuje, že patří mezi vesmírné supervelmoci. Investice do systémů Kalinka a Tobol představují jasný důkaz, že Moskva chápe klíčový význam vesmírných technologií v moderní válce. A pokud se potvrdí účinnost těchto rušičů, bude to znamenat, že Rusko dohnalo Spojené státy v oblasti vojenské satelitní konfrontace.
Pentagon přitom v posledních letech přešel na filozofii satelitních sítí typu Starlink a Starshield – tedy levných, malých a snadno nahraditelných družic. Tento model měl přinést vyšší odolnost vůči útokům. Jenže Rusko i Čína nyní ukazují, že ani tyto systémy nejsou nezničitelné.
Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně disponuje technologiemi schopnými efektivně rušit nové satelitní konstelace, bude nutné celý koncept přepracovat. Pentagon bude muset znovu investovat nemalé prostředky, aby satelity nejen přežily, ale i fungovaly v prostředí plném elektronického boje.
Jasné je jedno – válka na Ukrajině není jen konfliktem o území, ale i o dominanci v novém válečném prostředí. A tímto prostředím se stává vesmír.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.