Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Ruská federace podle serveru National Interest zpráv systematicky buduje kapacity k narušení satelitních sítí, zejména amerického systému Starlink, který hraje zásadní roli v ukrajinské obraně proti invazním vojskům. Kreml považuje válku na Ukrajině za existenční konflikt a neváhá sáhnout k technologiím, které mohou ohrozit nejen ukrajinskou obranu, ale i strategické zájmy Spojených států.
Už na začátku invaze v roce 2022 chtěla Moskva paralyzovat ukrajinskou infrastrukturu, zejména internet. Zásadní zlom ale přišel poté, co Elon Musk poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku, což zcela změnilo situaci na bojišti. Ukrajinská armáda získala spolehlivou a téměř neblokovatelnou komunikační síť, která významně zkomplikovala ruské válečné plány.
Ruská odpověď na tuto technologickou převahu na sebe nenechala dlouho čekat. Společně s Čínou začali Rusové vyvíjet metody, jak Starlink narušit. Obě velmoci správně vyhodnotily, že malé, levné a redundantní satelity dávají protivníkovi výraznou taktickou výhodu. Výsledkem tohoto úsilí jsou nyní dva klíčové systémy – Tobol a Kalinka.
Tobol, oficiálně označovaný jako 14Ts227, byl původně určen k ochraně ruských satelitů. Nyní je však využíván ofenzivně – k rušení signálů GPS i Starlinku. Funguje jak na principu rušení přenosu ze satelitů na zem (downlink), tak i opačným směrem (uplink).
Podle informací z roku 2024 se v Rusku nachází sedm stacionárních systémů Tobol, z nichž jeden je umístěn v silně militarizovaném Kaliningradu. Právě odtud ruší signály v celém baltském regionu. Dopady jsou citelné – od roku 2023 došlo k výpadkům GPS, které postihly tisíce letů a plavidel. Finská letecká společnost Finnair kvůli rušení dokonce přerušila některé lety.
Kromě narušování letecké a námořní dopravy má Tobol ještě jednu výhodu: jeho elektromagnetický štít může ochránit ruské jednotky před satelitně naváděnou municí.
O poznání sofistikovanější systém Kalinka je považován za skutečného „zabijáka Starlinku“. Na rozdíl od Tobolu se Kalinka specializuje na identifikaci a rušení jednotlivých pozemních terminálů – tedy konkrétních bodů komunikace. Tímto způsobem může efektivně narušit například ukrajinskou koordinaci dronových útoků nebo velení na bojišti.
Zvláště znepokojivé je podezření, že Kalinka dokáže zasáhnout i satelitní síť Starshield, kterou SpaceX vyvinul speciálně pro americkou armádu. Pokud se tato schopnost potvrdí, představovalo by to zásadní průlom ve schopnosti Ruska ohrozit americké strategické zájmy ve vesmíru.
Kalinka má podle odhadů i kapacitu překonat pokročilé bezpečnostní prvky jednotlivých terminálů, což představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro spojenecké síly NATO.
Rusko zkrátka znovu potvrzuje, že patří mezi vesmírné supervelmoci. Investice do systémů Kalinka a Tobol představují jasný důkaz, že Moskva chápe klíčový význam vesmírných technologií v moderní válce. A pokud se potvrdí účinnost těchto rušičů, bude to znamenat, že Rusko dohnalo Spojené státy v oblasti vojenské satelitní konfrontace.
Pentagon přitom v posledních letech přešel na filozofii satelitních sítí typu Starlink a Starshield – tedy levných, malých a snadno nahraditelných družic. Tento model měl přinést vyšší odolnost vůči útokům. Jenže Rusko i Čína nyní ukazují, že ani tyto systémy nejsou nezničitelné.
Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně disponuje technologiemi schopnými efektivně rušit nové satelitní konstelace, bude nutné celý koncept přepracovat. Pentagon bude muset znovu investovat nemalé prostředky, aby satelity nejen přežily, ale i fungovaly v prostředí plném elektronického boje.
Jasné je jedno – válka na Ukrajině není jen konfliktem o území, ale i o dominanci v novém válečném prostředí. A tímto prostředím se stává vesmír.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.