Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Evropany znepokojuje zejména nedostatek informací o tom, jaký návrh na ukončení bojů Kreml předložil. Putin dosud neposkytl žádné detaily a americký vyslanec Steve Witkoff po svém setkání s ruským lídrem mlčel.
Trump po Witkoffově návratu z Moskvy prohlásil: „Je to velmi komplikované. Něco dostaneme zpět, něco vyměníme. Dojde k určité výměně území, k prospěchu obou.“ Právě tato slova „k prospěchu obou“ vyvolávají v Evropě velké znepokojení. Neexistují totiž žádné náznaky, že by Putin ustoupil od svých maximálních požadavků – ať už jde o území, nebo o to, aby Ukrajina zůstala bez bezpečnostních záruk a s omezenou armádou.
Evropské státy se cítí být v této situaci bezmocné, protože nemají pocit, že by americké administrativě na mezinárodních hranicích a jejich změnách záleželo. To Evropa vnímá jako hluboce znepokojující.
Premiéři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Finska se proto připojili k prohlášení, ve kterém deklarují: „Zůstáváme oddáni principu, že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.“ Značnou část dne věnovali tomu, aby se pokusili získat více informací od amerického viceprezidenta JD Vanceho, který byl v té době na dovolené ve Velké Británii.
Podle washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW) popsala Trumpova administrativa údajné Putinovy požadavky čtyřmi různými způsoby. Všechny verze však spojuje jeden bod: Putin bude požadovat, aby ukrajinské síly ustoupily ze všech částí Doněcké oblasti, které stále kontrolují, což zahrnuje i města jako Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka. ISW varuje, že takový ústupek by Ukrajinu donutila vzdát se hlavní obranné linie, kterou buduje od roku 2014, a vystavila by se tak další agresi.
Mick Ryan, bývalý australský generál a autor blogu Futura Doctrina, připodobnil současnou situaci k Mnichovské dohodě z roku 1938 mezi britským premiérem Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem, kdy Hitler sliboval, že se jedná o jeho „poslední územní požadavek v Evropě“. Podle Ryanova názoru si Ukrajina, více než kdokoli jiný, uvědomuje, že území, které by musela přenechat, by Rusko použilo jako odrazový můstek pro budoucí agresi.
Nadále zůstává nejasné, zda bude Putin trvat na tom, aby Rusku připadly také další dvě ukrajinské oblasti, Cherson a Záporoží, jejichž hlavní města jsou stále v ukrajinských rukou. Není také zřejmé, zda bude požadovat, aby Ukrajina uznala ruskou suverenitu nad Krymem, a co by za to nabídl na oplátku.
Prezident Zelenskyj ovšem již dříve zdůraznil, že ukrajinská ústava znemožňuje jakékoli územní ústupky. Evropané navíc trvají na tom, že jakékoliv jednání o území musí být podmíněno příměřím. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli evropští lídři ve svém sobotním prohlášení.
Další otázkou zůstává, zda by Kreml souhlasil s nějakou formou evropských „zabezpečovacích sil“, které by garantovaly příměří. Dosavadní náznaky ovšem naznačují, že Rusko by nechtělo, aby se na takové síle podílel jakýkoli člen NATO.
Evropští lídři ve svém prohlášení zdůraznili potřebu „robustních a věrohodných bezpečnostních záruk“, ale jak poznamenává Rym Momtaz z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, Evropa platí za to, že si doposud nevytvořila strategickou identitu nezávislou na Spojených státech. Evropané, přestože chtějí Ukrajinu podporovat a chránit, se tak podle ní omezují jen na prosby a hádání, co se asi rozhodne za jejich zády.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz jednohlasně prohlásili, že jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a Evropu, protože jde o bezpečnost celého kontinentu.
Podle Micka Ryana je celá situace o to nebezpečnější, že samotné Spojené státy nemají žádnou ucelenou strategii pro Ukrajinu. Jejich přístup je podle něj jen souborem „hněvu, impulzů, příspěvků na sociálních médiích a neustálých změn směru“, přičemž hlavním cílem prezidenta Trumpa je získat Nobelovu cenu za mír.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.