Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Evropany znepokojuje zejména nedostatek informací o tom, jaký návrh na ukončení bojů Kreml předložil. Putin dosud neposkytl žádné detaily a americký vyslanec Steve Witkoff po svém setkání s ruským lídrem mlčel.
Trump po Witkoffově návratu z Moskvy prohlásil: „Je to velmi komplikované. Něco dostaneme zpět, něco vyměníme. Dojde k určité výměně území, k prospěchu obou.“ Právě tato slova „k prospěchu obou“ vyvolávají v Evropě velké znepokojení. Neexistují totiž žádné náznaky, že by Putin ustoupil od svých maximálních požadavků – ať už jde o území, nebo o to, aby Ukrajina zůstala bez bezpečnostních záruk a s omezenou armádou.
Evropské státy se cítí být v této situaci bezmocné, protože nemají pocit, že by americké administrativě na mezinárodních hranicích a jejich změnách záleželo. To Evropa vnímá jako hluboce znepokojující.
Premiéři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Finska se proto připojili k prohlášení, ve kterém deklarují: „Zůstáváme oddáni principu, že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.“ Značnou část dne věnovali tomu, aby se pokusili získat více informací od amerického viceprezidenta JD Vanceho, který byl v té době na dovolené ve Velké Británii.
Podle washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW) popsala Trumpova administrativa údajné Putinovy požadavky čtyřmi různými způsoby. Všechny verze však spojuje jeden bod: Putin bude požadovat, aby ukrajinské síly ustoupily ze všech částí Doněcké oblasti, které stále kontrolují, což zahrnuje i města jako Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka. ISW varuje, že takový ústupek by Ukrajinu donutila vzdát se hlavní obranné linie, kterou buduje od roku 2014, a vystavila by se tak další agresi.
Mick Ryan, bývalý australský generál a autor blogu Futura Doctrina, připodobnil současnou situaci k Mnichovské dohodě z roku 1938 mezi britským premiérem Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem, kdy Hitler sliboval, že se jedná o jeho „poslední územní požadavek v Evropě“. Podle Ryanova názoru si Ukrajina, více než kdokoli jiný, uvědomuje, že území, které by musela přenechat, by Rusko použilo jako odrazový můstek pro budoucí agresi.
Nadále zůstává nejasné, zda bude Putin trvat na tom, aby Rusku připadly také další dvě ukrajinské oblasti, Cherson a Záporoží, jejichž hlavní města jsou stále v ukrajinských rukou. Není také zřejmé, zda bude požadovat, aby Ukrajina uznala ruskou suverenitu nad Krymem, a co by za to nabídl na oplátku.
Prezident Zelenskyj ovšem již dříve zdůraznil, že ukrajinská ústava znemožňuje jakékoli územní ústupky. Evropané navíc trvají na tom, že jakékoliv jednání o území musí být podmíněno příměřím. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli evropští lídři ve svém sobotním prohlášení.
Další otázkou zůstává, zda by Kreml souhlasil s nějakou formou evropských „zabezpečovacích sil“, které by garantovaly příměří. Dosavadní náznaky ovšem naznačují, že Rusko by nechtělo, aby se na takové síle podílel jakýkoli člen NATO.
Evropští lídři ve svém prohlášení zdůraznili potřebu „robustních a věrohodných bezpečnostních záruk“, ale jak poznamenává Rym Momtaz z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, Evropa platí za to, že si doposud nevytvořila strategickou identitu nezávislou na Spojených státech. Evropané, přestože chtějí Ukrajinu podporovat a chránit, se tak podle ní omezují jen na prosby a hádání, co se asi rozhodne za jejich zády.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz jednohlasně prohlásili, že jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a Evropu, protože jde o bezpečnost celého kontinentu.
Podle Micka Ryana je celá situace o to nebezpečnější, že samotné Spojené státy nemají žádnou ucelenou strategii pro Ukrajinu. Jejich přístup je podle něj jen souborem „hněvu, impulzů, příspěvků na sociálních médiích a neustálých změn směru“, přičemž hlavním cílem prezidenta Trumpa je získat Nobelovu cenu za mír.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.