Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Evropany znepokojuje zejména nedostatek informací o tom, jaký návrh na ukončení bojů Kreml předložil. Putin dosud neposkytl žádné detaily a americký vyslanec Steve Witkoff po svém setkání s ruským lídrem mlčel.
Trump po Witkoffově návratu z Moskvy prohlásil: „Je to velmi komplikované. Něco dostaneme zpět, něco vyměníme. Dojde k určité výměně území, k prospěchu obou.“ Právě tato slova „k prospěchu obou“ vyvolávají v Evropě velké znepokojení. Neexistují totiž žádné náznaky, že by Putin ustoupil od svých maximálních požadavků – ať už jde o území, nebo o to, aby Ukrajina zůstala bez bezpečnostních záruk a s omezenou armádou.
Evropské státy se cítí být v této situaci bezmocné, protože nemají pocit, že by americké administrativě na mezinárodních hranicích a jejich změnách záleželo. To Evropa vnímá jako hluboce znepokojující.
Premiéři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Finska se proto připojili k prohlášení, ve kterém deklarují: „Zůstáváme oddáni principu, že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.“ Značnou část dne věnovali tomu, aby se pokusili získat více informací od amerického viceprezidenta JD Vanceho, který byl v té době na dovolené ve Velké Británii.
Podle washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW) popsala Trumpova administrativa údajné Putinovy požadavky čtyřmi různými způsoby. Všechny verze však spojuje jeden bod: Putin bude požadovat, aby ukrajinské síly ustoupily ze všech částí Doněcké oblasti, které stále kontrolují, což zahrnuje i města jako Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka. ISW varuje, že takový ústupek by Ukrajinu donutila vzdát se hlavní obranné linie, kterou buduje od roku 2014, a vystavila by se tak další agresi.
Mick Ryan, bývalý australský generál a autor blogu Futura Doctrina, připodobnil současnou situaci k Mnichovské dohodě z roku 1938 mezi britským premiérem Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem, kdy Hitler sliboval, že se jedná o jeho „poslední územní požadavek v Evropě“. Podle Ryanova názoru si Ukrajina, více než kdokoli jiný, uvědomuje, že území, které by musela přenechat, by Rusko použilo jako odrazový můstek pro budoucí agresi.
Nadále zůstává nejasné, zda bude Putin trvat na tom, aby Rusku připadly také další dvě ukrajinské oblasti, Cherson a Záporoží, jejichž hlavní města jsou stále v ukrajinských rukou. Není také zřejmé, zda bude požadovat, aby Ukrajina uznala ruskou suverenitu nad Krymem, a co by za to nabídl na oplátku.
Prezident Zelenskyj ovšem již dříve zdůraznil, že ukrajinská ústava znemožňuje jakékoli územní ústupky. Evropané navíc trvají na tom, že jakékoliv jednání o území musí být podmíněno příměřím. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli evropští lídři ve svém sobotním prohlášení.
Další otázkou zůstává, zda by Kreml souhlasil s nějakou formou evropských „zabezpečovacích sil“, které by garantovaly příměří. Dosavadní náznaky ovšem naznačují, že Rusko by nechtělo, aby se na takové síle podílel jakýkoli člen NATO.
Evropští lídři ve svém prohlášení zdůraznili potřebu „robustních a věrohodných bezpečnostních záruk“, ale jak poznamenává Rym Momtaz z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, Evropa platí za to, že si doposud nevytvořila strategickou identitu nezávislou na Spojených státech. Evropané, přestože chtějí Ukrajinu podporovat a chránit, se tak podle ní omezují jen na prosby a hádání, co se asi rozhodne za jejich zády.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz jednohlasně prohlásili, že jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a Evropu, protože jde o bezpečnost celého kontinentu.
Podle Micka Ryana je celá situace o to nebezpečnější, že samotné Spojené státy nemají žádnou ucelenou strategii pro Ukrajinu. Jejich přístup je podle něj jen souborem „hněvu, impulzů, příspěvků na sociálních médiích a neustálých změn směru“, přičemž hlavním cílem prezidenta Trumpa je získat Nobelovu cenu za mír.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
