Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Evropany znepokojuje zejména nedostatek informací o tom, jaký návrh na ukončení bojů Kreml předložil. Putin dosud neposkytl žádné detaily a americký vyslanec Steve Witkoff po svém setkání s ruským lídrem mlčel.
Trump po Witkoffově návratu z Moskvy prohlásil: „Je to velmi komplikované. Něco dostaneme zpět, něco vyměníme. Dojde k určité výměně území, k prospěchu obou.“ Právě tato slova „k prospěchu obou“ vyvolávají v Evropě velké znepokojení. Neexistují totiž žádné náznaky, že by Putin ustoupil od svých maximálních požadavků – ať už jde o území, nebo o to, aby Ukrajina zůstala bez bezpečnostních záruk a s omezenou armádou.
Evropské státy se cítí být v této situaci bezmocné, protože nemají pocit, že by americké administrativě na mezinárodních hranicích a jejich změnách záleželo. To Evropa vnímá jako hluboce znepokojující.
Premiéři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Finska se proto připojili k prohlášení, ve kterém deklarují: „Zůstáváme oddáni principu, že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.“ Značnou část dne věnovali tomu, aby se pokusili získat více informací od amerického viceprezidenta JD Vanceho, který byl v té době na dovolené ve Velké Británii.
Podle washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW) popsala Trumpova administrativa údajné Putinovy požadavky čtyřmi různými způsoby. Všechny verze však spojuje jeden bod: Putin bude požadovat, aby ukrajinské síly ustoupily ze všech částí Doněcké oblasti, které stále kontrolují, což zahrnuje i města jako Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka. ISW varuje, že takový ústupek by Ukrajinu donutila vzdát se hlavní obranné linie, kterou buduje od roku 2014, a vystavila by se tak další agresi.
Mick Ryan, bývalý australský generál a autor blogu Futura Doctrina, připodobnil současnou situaci k Mnichovské dohodě z roku 1938 mezi britským premiérem Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem, kdy Hitler sliboval, že se jedná o jeho „poslední územní požadavek v Evropě“. Podle Ryanova názoru si Ukrajina, více než kdokoli jiný, uvědomuje, že území, které by musela přenechat, by Rusko použilo jako odrazový můstek pro budoucí agresi.
Nadále zůstává nejasné, zda bude Putin trvat na tom, aby Rusku připadly také další dvě ukrajinské oblasti, Cherson a Záporoží, jejichž hlavní města jsou stále v ukrajinských rukou. Není také zřejmé, zda bude požadovat, aby Ukrajina uznala ruskou suverenitu nad Krymem, a co by za to nabídl na oplátku.
Prezident Zelenskyj ovšem již dříve zdůraznil, že ukrajinská ústava znemožňuje jakékoli územní ústupky. Evropané navíc trvají na tom, že jakékoliv jednání o území musí být podmíněno příměřím. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli evropští lídři ve svém sobotním prohlášení.
Další otázkou zůstává, zda by Kreml souhlasil s nějakou formou evropských „zabezpečovacích sil“, které by garantovaly příměří. Dosavadní náznaky ovšem naznačují, že Rusko by nechtělo, aby se na takové síle podílel jakýkoli člen NATO.
Evropští lídři ve svém prohlášení zdůraznili potřebu „robustních a věrohodných bezpečnostních záruk“, ale jak poznamenává Rym Momtaz z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, Evropa platí za to, že si doposud nevytvořila strategickou identitu nezávislou na Spojených státech. Evropané, přestože chtějí Ukrajinu podporovat a chránit, se tak podle ní omezují jen na prosby a hádání, co se asi rozhodne za jejich zády.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz jednohlasně prohlásili, že jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a Evropu, protože jde o bezpečnost celého kontinentu.
Podle Micka Ryana je celá situace o to nebezpečnější, že samotné Spojené státy nemají žádnou ucelenou strategii pro Ukrajinu. Jejich přístup je podle něj jen souborem „hněvu, impulzů, příspěvků na sociálních médiích a neustálých změn směru“, přičemž hlavním cílem prezidenta Trumpa je získat Nobelovu cenu za mír.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.