Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Evropany znepokojuje zejména nedostatek informací o tom, jaký návrh na ukončení bojů Kreml předložil. Putin dosud neposkytl žádné detaily a americký vyslanec Steve Witkoff po svém setkání s ruským lídrem mlčel.
Trump po Witkoffově návratu z Moskvy prohlásil: „Je to velmi komplikované. Něco dostaneme zpět, něco vyměníme. Dojde k určité výměně území, k prospěchu obou.“ Právě tato slova „k prospěchu obou“ vyvolávají v Evropě velké znepokojení. Neexistují totiž žádné náznaky, že by Putin ustoupil od svých maximálních požadavků – ať už jde o území, nebo o to, aby Ukrajina zůstala bez bezpečnostních záruk a s omezenou armádou.
Evropské státy se cítí být v této situaci bezmocné, protože nemají pocit, že by americké administrativě na mezinárodních hranicích a jejich změnách záleželo. To Evropa vnímá jako hluboce znepokojující.
Premiéři Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Finska se proto připojili k prohlášení, ve kterém deklarují: „Zůstáváme oddáni principu, že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.“ Značnou část dne věnovali tomu, aby se pokusili získat více informací od amerického viceprezidenta JD Vanceho, který byl v té době na dovolené ve Velké Británii.
Podle washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW) popsala Trumpova administrativa údajné Putinovy požadavky čtyřmi různými způsoby. Všechny verze však spojuje jeden bod: Putin bude požadovat, aby ukrajinské síly ustoupily ze všech částí Doněcké oblasti, které stále kontrolují, což zahrnuje i města jako Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka. ISW varuje, že takový ústupek by Ukrajinu donutila vzdát se hlavní obranné linie, kterou buduje od roku 2014, a vystavila by se tak další agresi.
Mick Ryan, bývalý australský generál a autor blogu Futura Doctrina, připodobnil současnou situaci k Mnichovské dohodě z roku 1938 mezi britským premiérem Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem, kdy Hitler sliboval, že se jedná o jeho „poslední územní požadavek v Evropě“. Podle Ryanova názoru si Ukrajina, více než kdokoli jiný, uvědomuje, že území, které by musela přenechat, by Rusko použilo jako odrazový můstek pro budoucí agresi.
Nadále zůstává nejasné, zda bude Putin trvat na tom, aby Rusku připadly také další dvě ukrajinské oblasti, Cherson a Záporoží, jejichž hlavní města jsou stále v ukrajinských rukou. Není také zřejmé, zda bude požadovat, aby Ukrajina uznala ruskou suverenitu nad Krymem, a co by za to nabídl na oplátku.
Prezident Zelenskyj ovšem již dříve zdůraznil, že ukrajinská ústava znemožňuje jakékoli územní ústupky. Evropané navíc trvají na tom, že jakékoliv jednání o území musí být podmíněno příměřím. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli evropští lídři ve svém sobotním prohlášení.
Další otázkou zůstává, zda by Kreml souhlasil s nějakou formou evropských „zabezpečovacích sil“, které by garantovaly příměří. Dosavadní náznaky ovšem naznačují, že Rusko by nechtělo, aby se na takové síle podílel jakýkoli člen NATO.
Evropští lídři ve svém prohlášení zdůraznili potřebu „robustních a věrohodných bezpečnostních záruk“, ale jak poznamenává Rym Momtaz z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, Evropa platí za to, že si doposud nevytvořila strategickou identitu nezávislou na Spojených státech. Evropané, přestože chtějí Ukrajinu podporovat a chránit, se tak podle ní omezují jen na prosby a hádání, co se asi rozhodne za jejich zády.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a německý kancléř Friedrich Merz jednohlasně prohlásili, že jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a Evropu, protože jde o bezpečnost celého kontinentu.
Podle Micka Ryana je celá situace o to nebezpečnější, že samotné Spojené státy nemají žádnou ucelenou strategii pro Ukrajinu. Jejich přístup je podle něj jen souborem „hněvu, impulzů, příspěvků na sociálních médiích a neustálých změn směru“, přičemž hlavním cílem prezidenta Trumpa je získat Nobelovu cenu za mír.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.