Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Prvním velkým šrámem bylo fiasko v soudních volbách ve státě Wisconsin, kde Musk finančně podpořil kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi částkou 20 milionů dolarů. Kandidát však prohrál a soud si udržel svou liberální většinu. Musk přitom osobně dorazil na předvolební akci v Green Bay s ikonickou sýrovou čepicí, kde rozdával šeky na milion dolarů — což vyvolalo okamžité právní spory.
V ten samý den Tesla podle CNN oznámila největší pokles prodejů ve své historii – o 13 % v prvním čtvrtletí roku. Zatímco hlavní konkurent firmy mezitím zvýšil tržby o 60 %, Muskova automobilka čelí masivnímu úbytku zákazníků. Značka, která kdysi lákala progresivní a ekologicky smýšlející klientelu, je nyní pro mnohé toxická kvůli Muskovu veřejnému sbližování s krajní pravicí.
Podle nových informací ze zákulisí Bílého domu a republikánských kruhů je navíc Muskův vliv ve Washingtonu na ústupu. I přes oficiální popření ze strany administrativy se očekává, že jeho dočasná role „speciálního vládního zaměstnance“ skončí v květnu nebo červnu. To samo o sobě přispělo k mírnému zotavení akcií Tesly, které po týdnech propadů posílily o šest procent.
Investoři tak dávají najevo, že si přejí, aby Musk opustil politickou scénu a věnoval se opět řízení firmy. Tváří v tvář ztrátám a poklesu tržního podílu zůstávají totiž jeho sliby o revoluci v autonomním řízení stále jen nenaplněnými slovy.
Muskova čistá hodnota sice nadále přesahuje 320 miliard dolarů a stále zůstává nejbohatším člověkem planety, jeho majetek však od ledna klesl o čtvrtinu. Spolu s tím padá i hodnota Tesly, jejímž největším akcionářem i mediální tváří Musk je. To znamená, že každá jeho kontroverze či neúspěch má přímý dopad na značku i cenu akcií.
Jeho pokus přetvořit značku Tesla pro konzervativní Američany se navíc ukazuje jako slepá ulička. Zatímco progresivní zákazníci od značky odcházejí, nová cílová skupina – voliči z červených států, kteří často elektromobily odmítají – nepřichází v dostatečném množství. Nedávná vystoupení po boku Donalda Trumpa, včetně trapného pitchu přímo na jižním trávníku Bílého domu, situaci nijak nezlepšila.
Snaha vykreslit útoky na vozy Tesla jako domácí terorismus byla ze strany FBI považována za přehnanou a jen posílila obraz Muska jako zoufalce, který ztrácí kontrolu. Ostudné působení v kampani ve Wisconsinu, které skončilo nejen neúspěchem, ale i výsměchem, pak jen završilo sérii selhání.
Nejde jen o peníze. Jde o důvěru. Ať už zákazníků, investorů nebo voličů. Elon Musk se nyní potýká s následky svých rozhodnutí, které ukazují, že i největší bohatství nemůže koupit loajalitu, sympatie ani trvalý úspěch.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.