Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Prvním velkým šrámem bylo fiasko v soudních volbách ve státě Wisconsin, kde Musk finančně podpořil kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi částkou 20 milionů dolarů. Kandidát však prohrál a soud si udržel svou liberální většinu. Musk přitom osobně dorazil na předvolební akci v Green Bay s ikonickou sýrovou čepicí, kde rozdával šeky na milion dolarů — což vyvolalo okamžité právní spory.
V ten samý den Tesla podle CNN oznámila největší pokles prodejů ve své historii – o 13 % v prvním čtvrtletí roku. Zatímco hlavní konkurent firmy mezitím zvýšil tržby o 60 %, Muskova automobilka čelí masivnímu úbytku zákazníků. Značka, která kdysi lákala progresivní a ekologicky smýšlející klientelu, je nyní pro mnohé toxická kvůli Muskovu veřejnému sbližování s krajní pravicí.
Podle nových informací ze zákulisí Bílého domu a republikánských kruhů je navíc Muskův vliv ve Washingtonu na ústupu. I přes oficiální popření ze strany administrativy se očekává, že jeho dočasná role „speciálního vládního zaměstnance“ skončí v květnu nebo červnu. To samo o sobě přispělo k mírnému zotavení akcií Tesly, které po týdnech propadů posílily o šest procent.
Investoři tak dávají najevo, že si přejí, aby Musk opustil politickou scénu a věnoval se opět řízení firmy. Tváří v tvář ztrátám a poklesu tržního podílu zůstávají totiž jeho sliby o revoluci v autonomním řízení stále jen nenaplněnými slovy.
Muskova čistá hodnota sice nadále přesahuje 320 miliard dolarů a stále zůstává nejbohatším člověkem planety, jeho majetek však od ledna klesl o čtvrtinu. Spolu s tím padá i hodnota Tesly, jejímž největším akcionářem i mediální tváří Musk je. To znamená, že každá jeho kontroverze či neúspěch má přímý dopad na značku i cenu akcií.
Jeho pokus přetvořit značku Tesla pro konzervativní Američany se navíc ukazuje jako slepá ulička. Zatímco progresivní zákazníci od značky odcházejí, nová cílová skupina – voliči z červených států, kteří často elektromobily odmítají – nepřichází v dostatečném množství. Nedávná vystoupení po boku Donalda Trumpa, včetně trapného pitchu přímo na jižním trávníku Bílého domu, situaci nijak nezlepšila.
Snaha vykreslit útoky na vozy Tesla jako domácí terorismus byla ze strany FBI považována za přehnanou a jen posílila obraz Muska jako zoufalce, který ztrácí kontrolu. Ostudné působení v kampani ve Wisconsinu, které skončilo nejen neúspěchem, ale i výsměchem, pak jen završilo sérii selhání.
Nejde jen o peníze. Jde o důvěru. Ať už zákazníků, investorů nebo voličů. Elon Musk se nyní potýká s následky svých rozhodnutí, které ukazují, že i největší bohatství nemůže koupit loajalitu, sympatie ani trvalý úspěch.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.