Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Prvním velkým šrámem bylo fiasko v soudních volbách ve státě Wisconsin, kde Musk finančně podpořil kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi částkou 20 milionů dolarů. Kandidát však prohrál a soud si udržel svou liberální většinu. Musk přitom osobně dorazil na předvolební akci v Green Bay s ikonickou sýrovou čepicí, kde rozdával šeky na milion dolarů — což vyvolalo okamžité právní spory.
V ten samý den Tesla podle CNN oznámila největší pokles prodejů ve své historii – o 13 % v prvním čtvrtletí roku. Zatímco hlavní konkurent firmy mezitím zvýšil tržby o 60 %, Muskova automobilka čelí masivnímu úbytku zákazníků. Značka, která kdysi lákala progresivní a ekologicky smýšlející klientelu, je nyní pro mnohé toxická kvůli Muskovu veřejnému sbližování s krajní pravicí.
Podle nových informací ze zákulisí Bílého domu a republikánských kruhů je navíc Muskův vliv ve Washingtonu na ústupu. I přes oficiální popření ze strany administrativy se očekává, že jeho dočasná role „speciálního vládního zaměstnance“ skončí v květnu nebo červnu. To samo o sobě přispělo k mírnému zotavení akcií Tesly, které po týdnech propadů posílily o šest procent.
Investoři tak dávají najevo, že si přejí, aby Musk opustil politickou scénu a věnoval se opět řízení firmy. Tváří v tvář ztrátám a poklesu tržního podílu zůstávají totiž jeho sliby o revoluci v autonomním řízení stále jen nenaplněnými slovy.
Muskova čistá hodnota sice nadále přesahuje 320 miliard dolarů a stále zůstává nejbohatším člověkem planety, jeho majetek však od ledna klesl o čtvrtinu. Spolu s tím padá i hodnota Tesly, jejímž největším akcionářem i mediální tváří Musk je. To znamená, že každá jeho kontroverze či neúspěch má přímý dopad na značku i cenu akcií.
Jeho pokus přetvořit značku Tesla pro konzervativní Američany se navíc ukazuje jako slepá ulička. Zatímco progresivní zákazníci od značky odcházejí, nová cílová skupina – voliči z červených států, kteří často elektromobily odmítají – nepřichází v dostatečném množství. Nedávná vystoupení po boku Donalda Trumpa, včetně trapného pitchu přímo na jižním trávníku Bílého domu, situaci nijak nezlepšila.
Snaha vykreslit útoky na vozy Tesla jako domácí terorismus byla ze strany FBI považována za přehnanou a jen posílila obraz Muska jako zoufalce, který ztrácí kontrolu. Ostudné působení v kampani ve Wisconsinu, které skončilo nejen neúspěchem, ale i výsměchem, pak jen završilo sérii selhání.
Nejde jen o peníze. Jde o důvěru. Ať už zákazníků, investorů nebo voličů. Elon Musk se nyní potýká s následky svých rozhodnutí, které ukazují, že i největší bohatství nemůže koupit loajalitu, sympatie ani trvalý úspěch.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.