Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.
Zimní počasí bude trápit Česko i v následujících hodinách. Nová výstraha meteorologů sice zmenšila územní platnost varování před novou sněhovou pokrývkou, ale upozornila na nebezpečí vzniku náledí.
Prezident Petr Pavel má nadále problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), uvedla Pavlova kancelář po středečním jednání prezidenta s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdila se tak předchozí slova samotného Babiše.
V době, kdy se intenzivně usiluje o nalezení dohody k ukončení války na Ukrajině, se do centra pozornosti dostává Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa. Uniklý telefonní hovor naznačuje, že tento realitní magnát radil vysokému poradci Kremlu, jakým způsobem nejlépe oslovit prezidenta Trumpa ohledně mírového plánu.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
Rusko obdrželo nejnovější návrh amerického plánu na ukončení války na Ukrajině a podle vyjádření Kremlu z dnešní středy hodnotí některé jeho aspekty pozitivně, avšak požaduje diskuzi o zbývajících částech. Agentuře Agence France-Presse (AFP) to potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov, který řekl, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“. Dodal, že Rusko o něm dosud s nikým nejednalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
