Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
