Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
