Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
