Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.