Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Zatímco Maďarsko bývá často zmiňováno jako model autoritářského režimu, který Trump obdivuje a kamarádí se s jeho premiérem Viktorem Orbánem, český příklad nabízí zcela opačný vývoj. V zemi, která zažila jak vládu Habsburků, tak komunistickou diktaturu, se po roce 2018 rozvinul masový občanský odpor vůči Babišovi, jenž byl obviňován z korupce, střetu zájmů i spolupráce s komunistickou StB.
Protestní hnutí Milion chvilek pro demokracii tehdy dokázalo během několika měsíců zmobilizovat stovky tisíc lidí. Demonstrace, které zpočátku přitahovaly desítky tisíc účastníků, vyvrcholily v červnu 2019 největším shromážděním od roku 1989. Na pražskou Letnou tehdy dorazilo více než 250 tisíc lidí požadujících demisi premiéra.
Navzdory útlumu během pandemie se podařilo v roce 2021 dosáhnout volebního vítězství široké pětikoalice, která Babiše sesadila od moci. Klíčovou roli sehrálo právě občanské hnutí, které se transformovalo v efektivní volební strategii.
Podle Benjamina Rolla z Milionu chvilek jsou emoce a soudržnost lidí zásadní. „Ty protesty nám daly pocit, že máme moc, že nejsme sami a že můžeme něco změnit,“ řekl. Tento přístup teď inspiruje i organizátory amerických demonstrací.
Profesor Steven Levitsky z Harvardu připomíná, že i když masové protesty samy o sobě často nezpůsobí pád autoritářských vůdců, mohou výrazně ovlivnit veřejné mínění a posílit opozici. „Protesty nezpůsobí Trumpovu rezignaci, ale mohou oslabit vládu, formovat mediální diskurz a posílit veřejnou debatu,“ uvedl.
Americké protesty, jako například masová akce „Hands Off“ z 5. dubna, která proběhla ve více než 1 000 lokalitách, si kladou za cíl probudit voliče a dodat odvahu těm, kdo se dosud báli otevřeně vystoupit proti prezidentovi.
Politický analytik Jiří Pehe upozorňuje, že protesty musí být dlouhodobé a mít jasné cíle. „Nestačí jen ventilovat frustraci. Pokud má být Česko inspirací, protesty v USA se musí opakovat a mířit přímo na politickou třídu, především na Demokratickou stranu,“ vysvětluje.
Příkladem může být i spolupráce napříč politickým spektrem. V českém případě sehrálo zásadní roli spojení různorodých stran do jedné koalice, která odstavila Babiše od moci. Norm Eisen, bývalý americký velvyslanec v Praze, vyzývá k obdobné jednotě i v USA. „Musí se vytvořit široká koalice pro demokracii, do které se zapojí i anti-trumpovští republikáni. Rozdíly je třeba na chvíli odložit,“ řekl.
Jamie Raskin, demokratický kongresman, připomněl, že protesty musí být propojeny s legislativní strategií, která povede k volebnímu vítězství a znovuzískání moci v Kongresu. To ale podle něj předpokládá větší jednotu demokratů a větší aktivitu.
Levitsky dodává, že právě občanský odpor nabývá na významu, protože tradiční instituce – jako podnikatelské elity, univerzity nebo církve – zatím proti Trumpově vládě příliš nevystoupily. „Tento nový protestní pohyb může přinutit politiky jednat, jinak ztratí podporu svého voličského základu,“ uvedl.
Benjamin Roll z Prahy radí Američanům, aby zůstali pozitivní a odmítli nenávistný jazyk. „Rozdělení v USA je nebezpečné. Druhou stranu nemůžete vnímat jako nepřítele. Jsou to vaši bratři a sestry. Pokud budete příliš negativní, ztratíte smysl celého hnutí,“ řekl.
Zkušenost České republiky tak ukazuje, že i v době, kdy se autoritářské tendence šíří světem, může občanská společnost sehrát rozhodující roli. Pokud se dokáže spojit, nevzdává se a promění energii z ulic do volebních výsledků, může skutečně změnit směr dějin.
V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
