Američané usilují o dosažení míru na Ukrajině svérázným způsobem. Místo Ruska tlačí na Kyjev a evropské spojence, prozradili diplomaté z evropských zemí po pařížském jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Právě Rubio vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Trump dal podle webu Axios v zákulisí najevo frustraci z diplomatických jednání při konverzaci s poradci, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Šéf Bílého domu měl vznést myšlenku, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří, musí dostat přednost jiná témata americké zahraniční politiky.
Rubio předal signály od Trumpa francouzským, britským, německým a ukrajinským činitelům na jednání v Paříži. Podle jednoho evropského diplomata zdůraznil, že Washington chce vidět rychlý progres. Dva diplomaté potvrdili, že Rubio prohlásil, že Trump ztrácí trpělivost a může z procesu odstoupit, pokud nebude dosaženo dohody.
Tři evropští diplomaté podle webu cítili, že Rubiovy veřejné výroky jsou určené Ukrajincům. Zdroj blízký Kyjevu konstatoval, že si myslí to samé. Vyjádřil také obavu, že konec amerických diplomatických snah by mohl vést i k zastavení vojenské pomoci. Rubio se podle účastníků pařížského jednání vůbec nezmínil o zvýšení tlaku na Rusko.
Podle informací agentury Bloomberg představila americká delegace v Paříži návrh mírové dohody. Počítá se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Podle podmínek navrhuje Washington zmírnění protiruských sankcí, pokud bude Moskva souhlasit s trvalým příměřím.
Rubio v pátek připustil, že Washington by od Ukrajiny mohl výhledově dát ruce pryč. "Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme jít dál," řekl podle CNN. "Musíme si to velmi rychle ujasnit, a mluvím o řádu dnů, jestli to je proveditelné," sdělil novinářům.
"Pokud by to nebylo možné (ukončit konflikt), pokud jsme tak vzdáleni, že se to nestane, pak si myslím, že prezident se možná nachází v bodě, kdy řekne že končíme," prohlásil ministr zahraničí.
Rubio zdůraznil, že nejde o "americkou" válku. "My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme to ukončit. Ale není to naše válka," podotkl. "Prezident strávil 87 dní na nejvyšší vládní úrovni opakovanými snahami o ukončení této války. Nyní se dostáváme do bodu, kdy musíme rozhodnout, zdali je to možné. Proto zapojujeme obě strany," dodal.
Trump sice podle CNN řekl, že Rubio má pravdu, ale sám nabídl optimističtější slova ohledně možné dohody. Odmítl také specifikovat, za jak dlouho chce mít Washington jasno, zdali je možné válku na Ukrajině ukončit. "Žádný specifický počet dní, ale chceme to dokončit rychle," konstatoval.
"Pokud to z nějakého důvodu bude jedna ze stran dělat složité, řekneme: 'Jste hloupí, jste hloupí. Jste hrozní lidé.' A pak to opustíme, ale doufám, že to nebudeme muset udělat," sdělil americký prezident, aniž by specifikoval, zdali by Američané pouze skončili s jednáním, anebo i s vojenskou pomocí Ukrajině.
Podle Trumpa je třeba, aby obě strany jasně projevily zájem ukončit konflikt. "Myslím, že máme dobrou šanci toho dosáhnout," dodal.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.