Američané usilují o dosažení míru na Ukrajině svérázným způsobem. Místo Ruska tlačí na Kyjev a evropské spojence, prozradili diplomaté z evropských zemí po pařížském jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Právě Rubio vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Trump dal podle webu Axios v zákulisí najevo frustraci z diplomatických jednání při konverzaci s poradci, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Šéf Bílého domu měl vznést myšlenku, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří, musí dostat přednost jiná témata americké zahraniční politiky.
Rubio předal signály od Trumpa francouzským, britským, německým a ukrajinským činitelům na jednání v Paříži. Podle jednoho evropského diplomata zdůraznil, že Washington chce vidět rychlý progres. Dva diplomaté potvrdili, že Rubio prohlásil, že Trump ztrácí trpělivost a může z procesu odstoupit, pokud nebude dosaženo dohody.
Tři evropští diplomaté podle webu cítili, že Rubiovy veřejné výroky jsou určené Ukrajincům. Zdroj blízký Kyjevu konstatoval, že si myslí to samé. Vyjádřil také obavu, že konec amerických diplomatických snah by mohl vést i k zastavení vojenské pomoci. Rubio se podle účastníků pařížského jednání vůbec nezmínil o zvýšení tlaku na Rusko.
Podle informací agentury Bloomberg představila americká delegace v Paříži návrh mírové dohody. Počítá se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Podle podmínek navrhuje Washington zmírnění protiruských sankcí, pokud bude Moskva souhlasit s trvalým příměřím.
Rubio v pátek připustil, že Washington by od Ukrajiny mohl výhledově dát ruce pryč. "Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme jít dál," řekl podle CNN. "Musíme si to velmi rychle ujasnit, a mluvím o řádu dnů, jestli to je proveditelné," sdělil novinářům.
"Pokud by to nebylo možné (ukončit konflikt), pokud jsme tak vzdáleni, že se to nestane, pak si myslím, že prezident se možná nachází v bodě, kdy řekne že končíme," prohlásil ministr zahraničí.
Rubio zdůraznil, že nejde o "americkou" válku. "My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme to ukončit. Ale není to naše válka," podotkl. "Prezident strávil 87 dní na nejvyšší vládní úrovni opakovanými snahami o ukončení této války. Nyní se dostáváme do bodu, kdy musíme rozhodnout, zdali je to možné. Proto zapojujeme obě strany," dodal.
Trump sice podle CNN řekl, že Rubio má pravdu, ale sám nabídl optimističtější slova ohledně možné dohody. Odmítl také specifikovat, za jak dlouho chce mít Washington jasno, zdali je možné válku na Ukrajině ukončit. "Žádný specifický počet dní, ale chceme to dokončit rychle," konstatoval.
"Pokud to z nějakého důvodu bude jedna ze stran dělat složité, řekneme: 'Jste hloupí, jste hloupí. Jste hrozní lidé.' A pak to opustíme, ale doufám, že to nebudeme muset udělat," sdělil americký prezident, aniž by specifikoval, zdali by Američané pouze skončili s jednáním, anebo i s vojenskou pomocí Ukrajině.
Podle Trumpa je třeba, aby obě strany jasně projevily zájem ukončit konflikt. "Myslím, že máme dobrou šanci toho dosáhnout," dodal.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.