Američané usilují o dosažení míru na Ukrajině svérázným způsobem. Místo Ruska tlačí na Kyjev a evropské spojence, prozradili diplomaté z evropských zemí po pařížském jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Právě Rubio vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Trump dal podle webu Axios v zákulisí najevo frustraci z diplomatických jednání při konverzaci s poradci, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Šéf Bílého domu měl vznést myšlenku, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří, musí dostat přednost jiná témata americké zahraniční politiky.
Rubio předal signály od Trumpa francouzským, britským, německým a ukrajinským činitelům na jednání v Paříži. Podle jednoho evropského diplomata zdůraznil, že Washington chce vidět rychlý progres. Dva diplomaté potvrdili, že Rubio prohlásil, že Trump ztrácí trpělivost a může z procesu odstoupit, pokud nebude dosaženo dohody.
Tři evropští diplomaté podle webu cítili, že Rubiovy veřejné výroky jsou určené Ukrajincům. Zdroj blízký Kyjevu konstatoval, že si myslí to samé. Vyjádřil také obavu, že konec amerických diplomatických snah by mohl vést i k zastavení vojenské pomoci. Rubio se podle účastníků pařížského jednání vůbec nezmínil o zvýšení tlaku na Rusko.
Podle informací agentury Bloomberg představila americká delegace v Paříži návrh mírové dohody. Počítá se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Podle podmínek navrhuje Washington zmírnění protiruských sankcí, pokud bude Moskva souhlasit s trvalým příměřím.
Rubio v pátek připustil, že Washington by od Ukrajiny mohl výhledově dát ruce pryč. "Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme jít dál," řekl podle CNN. "Musíme si to velmi rychle ujasnit, a mluvím o řádu dnů, jestli to je proveditelné," sdělil novinářům.
"Pokud by to nebylo možné (ukončit konflikt), pokud jsme tak vzdáleni, že se to nestane, pak si myslím, že prezident se možná nachází v bodě, kdy řekne že končíme," prohlásil ministr zahraničí.
Rubio zdůraznil, že nejde o "americkou" válku. "My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme to ukončit. Ale není to naše válka," podotkl. "Prezident strávil 87 dní na nejvyšší vládní úrovni opakovanými snahami o ukončení této války. Nyní se dostáváme do bodu, kdy musíme rozhodnout, zdali je to možné. Proto zapojujeme obě strany," dodal.
Trump sice podle CNN řekl, že Rubio má pravdu, ale sám nabídl optimističtější slova ohledně možné dohody. Odmítl také specifikovat, za jak dlouho chce mít Washington jasno, zdali je možné válku na Ukrajině ukončit. "Žádný specifický počet dní, ale chceme to dokončit rychle," konstatoval.
"Pokud to z nějakého důvodu bude jedna ze stran dělat složité, řekneme: 'Jste hloupí, jste hloupí. Jste hrozní lidé.' A pak to opustíme, ale doufám, že to nebudeme muset udělat," sdělil americký prezident, aniž by specifikoval, zdali by Američané pouze skončili s jednáním, anebo i s vojenskou pomocí Ukrajině.
Podle Trumpa je třeba, aby obě strany jasně projevily zájem ukončit konflikt. "Myslím, že máme dobrou šanci toho dosáhnout," dodal.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.