Američané usilují o dosažení míru na Ukrajině svérázným způsobem. Místo Ruska tlačí na Kyjev a evropské spojence, prozradili diplomaté z evropských zemí po pařížském jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Právě Rubio vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Trump dal podle webu Axios v zákulisí najevo frustraci z diplomatických jednání při konverzaci s poradci, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Šéf Bílého domu měl vznést myšlenku, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří, musí dostat přednost jiná témata americké zahraniční politiky.
Rubio předal signály od Trumpa francouzským, britským, německým a ukrajinským činitelům na jednání v Paříži. Podle jednoho evropského diplomata zdůraznil, že Washington chce vidět rychlý progres. Dva diplomaté potvrdili, že Rubio prohlásil, že Trump ztrácí trpělivost a může z procesu odstoupit, pokud nebude dosaženo dohody.
Tři evropští diplomaté podle webu cítili, že Rubiovy veřejné výroky jsou určené Ukrajincům. Zdroj blízký Kyjevu konstatoval, že si myslí to samé. Vyjádřil také obavu, že konec amerických diplomatických snah by mohl vést i k zastavení vojenské pomoci. Rubio se podle účastníků pařížského jednání vůbec nezmínil o zvýšení tlaku na Rusko.
Podle informací agentury Bloomberg představila americká delegace v Paříži návrh mírové dohody. Počítá se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Podle podmínek navrhuje Washington zmírnění protiruských sankcí, pokud bude Moskva souhlasit s trvalým příměřím.
Rubio v pátek připustil, že Washington by od Ukrajiny mohl výhledově dát ruce pryč. "Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme jít dál," řekl podle CNN. "Musíme si to velmi rychle ujasnit, a mluvím o řádu dnů, jestli to je proveditelné," sdělil novinářům.
"Pokud by to nebylo možné (ukončit konflikt), pokud jsme tak vzdáleni, že se to nestane, pak si myslím, že prezident se možná nachází v bodě, kdy řekne že končíme," prohlásil ministr zahraničí.
Rubio zdůraznil, že nejde o "americkou" válku. "My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme to ukončit. Ale není to naše válka," podotkl. "Prezident strávil 87 dní na nejvyšší vládní úrovni opakovanými snahami o ukončení této války. Nyní se dostáváme do bodu, kdy musíme rozhodnout, zdali je to možné. Proto zapojujeme obě strany," dodal.
Trump sice podle CNN řekl, že Rubio má pravdu, ale sám nabídl optimističtější slova ohledně možné dohody. Odmítl také specifikovat, za jak dlouho chce mít Washington jasno, zdali je možné válku na Ukrajině ukončit. "Žádný specifický počet dní, ale chceme to dokončit rychle," konstatoval.
"Pokud to z nějakého důvodu bude jedna ze stran dělat složité, řekneme: 'Jste hloupí, jste hloupí. Jste hrozní lidé.' A pak to opustíme, ale doufám, že to nebudeme muset udělat," sdělil americký prezident, aniž by specifikoval, zdali by Američané pouze skončili s jednáním, anebo i s vojenskou pomocí Ukrajině.
Podle Trumpa je třeba, aby obě strany jasně projevily zájem ukončit konflikt. "Myslím, že máme dobrou šanci toho dosáhnout," dodal.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.