Američané usilují o dosažení míru na Ukrajině svérázným způsobem. Místo Ruska tlačí na Kyjev a evropské spojence, prozradili diplomaté z evropských zemí po pařížském jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Právě Rubio vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Trump dal podle webu Axios v zákulisí najevo frustraci z diplomatických jednání při konverzaci s poradci, zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Šéf Bílého domu měl vznést myšlenku, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří, musí dostat přednost jiná témata americké zahraniční politiky.
Rubio předal signály od Trumpa francouzským, britským, německým a ukrajinským činitelům na jednání v Paříži. Podle jednoho evropského diplomata zdůraznil, že Washington chce vidět rychlý progres. Dva diplomaté potvrdili, že Rubio prohlásil, že Trump ztrácí trpělivost a může z procesu odstoupit, pokud nebude dosaženo dohody.
Tři evropští diplomaté podle webu cítili, že Rubiovy veřejné výroky jsou určené Ukrajincům. Zdroj blízký Kyjevu konstatoval, že si myslí to samé. Vyjádřil také obavu, že konec amerických diplomatických snah by mohl vést i k zastavení vojenské pomoci. Rubio se podle účastníků pařížského jednání vůbec nezmínil o zvýšení tlaku na Rusko.
Podle informací agentury Bloomberg představila americká delegace v Paříži návrh mírové dohody. Počítá se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Podle podmínek navrhuje Washington zmírnění protiruských sankcí, pokud bude Moskva souhlasit s trvalým příměřím.
Rubio v pátek připustil, že Washington by od Ukrajiny mohl výhledově dát ruce pryč. "Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme jít dál," řekl podle CNN. "Musíme si to velmi rychle ujasnit, a mluvím o řádu dnů, jestli to je proveditelné," sdělil novinářům.
"Pokud by to nebylo možné (ukončit konflikt), pokud jsme tak vzdáleni, že se to nestane, pak si myslím, že prezident se možná nachází v bodě, kdy řekne že končíme," prohlásil ministr zahraničí.
Rubio zdůraznil, že nejde o "americkou" válku. "My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme to ukončit. Ale není to naše válka," podotkl. "Prezident strávil 87 dní na nejvyšší vládní úrovni opakovanými snahami o ukončení této války. Nyní se dostáváme do bodu, kdy musíme rozhodnout, zdali je to možné. Proto zapojujeme obě strany," dodal.
Trump sice podle CNN řekl, že Rubio má pravdu, ale sám nabídl optimističtější slova ohledně možné dohody. Odmítl také specifikovat, za jak dlouho chce mít Washington jasno, zdali je možné válku na Ukrajině ukončit. "Žádný specifický počet dní, ale chceme to dokončit rychle," konstatoval.
"Pokud to z nějakého důvodu bude jedna ze stran dělat složité, řekneme: 'Jste hloupí, jste hloupí. Jste hrozní lidé.' A pak to opustíme, ale doufám, že to nebudeme muset udělat," sdělil americký prezident, aniž by specifikoval, zdali by Američané pouze skončili s jednáním, anebo i s vojenskou pomocí Ukrajině.
Podle Trumpa je třeba, aby obě strany jasně projevily zájem ukončit konflikt. "Myslím, že máme dobrou šanci toho dosáhnout," dodal.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.